Jak se EU připravuje na hrozící cla a další politická rizika ze strany USA?

Evropští představitelé se snaží získat podporu členských států proti Trumpově agendě „Amerika na prvním místě“. Evropská komise minulý týden na soukromé schůzce vyzvala členské státy, aby zůstaly jednotné. Lídři, včetně německého Olafa Scholze, francouzského Emmanuela Macrona a dánské Mette Frederiksen, se od Trumpovy inaugurace rozjeli napříč kontinentem a diskutovali o tom, jak se vypořádat s riziky, která nová administrativa ve Washingtonu představuje. A načasování nemohlo být pro EU horší. Ta trpí prohlubující se ekonomickou slabostí a politickou roztříštěností, která paralyzuje vlády jejích dvou největších členů - Německa a Francie.

Během diskuse s komisí vyjádřili minulý týden členové obavy, že se Trump pokusí rozdělit EU bilaterálními dohodami nebo cílenými cly. „Během brexitu měla Evropa navrch,“ řekla v rozhovoru Alicia García-Herrero, vedoucí bruselského ekonomického think-tanku Bruegel. "Nyní se ale Evropa bezpochyby rozdělí."

EU se snaží jednat rychle, protože se očekává, že nové kolo cel USA bude nevyhnutelné a tentokrát to bude horší než obchodní šarvátky, které Trump vyvolal v roce 2018. A přestože úředníci chtějí prozkoumat všechny možnosti spolupráce, jsou skeptičtí, že by mohli Trumpovi rozmluvit obchodní střet, který se může týkat všeho od oceli, přes automobily, až po evropské technologické regulace a daňovou politiku. Místo toho EU připravila seznam amerického zboží, na které uvalí svá vlastní odvetná cla podle toho, jak bude vypadat počáteční americká salva, řekli lidé obeznámení se situací. Tentokrát však EU věnuje přípravě reakce více času a její seznam cílů je mnohem větší.

Trump v pondělí slíbil, že uzákoní celoplošná cla „mnohem větší“ než 2,5 %, a zaměřil se na odvětví oceli a hliníku, na které se zaměřoval i během svého předchozího funkčního období. V projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu minulý týden americký prezident řekl, že „EU s námi zachází velmi, velmi nespravedlivě, velmi špatně“. Evropou také otřáslo Trumpovo naléhání, že chce z bezpečnostních důvodů převzít Grónsko, a odmítl vyloučit použití síly.

EU musí „využít tento čas k přípravě, ať už na diskusi, nebo na odvetu,“ řekla v rozhovoru Arancha González Laya, děkanka pařížské školy mezinárodních vztahů na Sciences Po. "Měli bychom zůstat jednotní, protože vzhledem k integraci evropské ekonomiky jsou uvalená cla na jeden členský stát stejná jako cla na EU jako celek."

Je možné, že Trump nařídí cla okamžitě, ale někteří se domnívají, že k nim dojde až po 1. dubnu, kdy má nová administrativa podat zprávu o tom, jak řešit nespravedlivý a nevyvážený obchod, a „doporučit vhodná opatření, jako je globální doplňkové clo“ nebo jiná opatření k nápravě situace.

Vedle toho Komise také připravuje nabídku na zlepšení bilaterálních vztahů s USA, která by mohla zahrnovat více dovozu zkapalněného zemního plynu, hnojiv a zbraní, uvedl jeden z lidí obeznámených s přípravami. „Naší hlavní prioritou bude včas se zapojit, diskutovat o společných zájmech a být připraveni vyjednávat,“ řekla minulý týden v Davosu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. „Budeme pragmatičtí, ale vždy budeme stát za svými zásadami. Chránit naše zájmy a prosazovat naše hodnoty – to je evropský způsob.“ „Evropa bude vyjednávat, nemůže dělat nic jiného,“ dodal Bruegel García-Herrero. "Vidím pro Evropu velmi obtížný horizont a očekávám zavedení některých amerických cel na Evropu, ale týkala by se pouze některých specifických produktů."

Načasování je pro EU velmi obtížné. Německý lídr Scholz má být sesazen v předčasných volbách 23. února a ve Francii je Macron slabým prezidentem, který je pohlcen snahou schválit rozpočet a zároveň udržet vůdkyni krajní pravice Marine Le Penovou mimo moc. A i populisté v EU tohoto rozdělení využívají. Maďarský premiér Viktor Orbán minulý měsíc otřásl unií, když řekl, že by nutně nepodpořil prodloužení sankcí EU proti Rusku, což je rutinní proces, který vyžaduje jednomyslnou podporu všech 27 členských států. To donutilo EU zvážit náhradní řešení a nabídnout Orbánovi pobídky, což nakonec vedlo k tomu, že Maďarsko ustoupilo.

„Existenční“ problémy

Minulý rok bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi varoval před „pomalou agónií“ v bloku, pokud členské státy nebudou rychle jednat, aby zvýšily produktivitu dodatečnými investicemi. Dodal, že toto selhání způsobí, že EU bude méně konkurenceschopná vůči USA a Číně. „Základy, na kterých jsme stavěli, se nyní otřásají,“ uvedl Draghi ve zprávě, kterou předložil EU. "Je to existenční výzva." Macron to vyjádřil přísněji a řekl, že „EU může zemřít“, pokud se bude nadále řídit svou „klasickou agendou“.

Bloomberg Economics odhaduje, že 10% clo by snížilo vývoz do USA o 30 % a 25% clo o 70 %, čímž by bylo ohroženo 0,7 % až 1,5 % HDP. Spouštěcím momentem by mohl být konec března, kdy se pozastavená cla EU na produkty z USA ve výši 3 miliard dolarů vrátí zpět.

Tento konkrétní boj začal v roce 2018, kdy USA zasáhly cly evropský vývoz oceli a hliníku za téměř 7 miliard dolarů s odvoláním na obavy o národní bezpečnost. Unie odvetou zaútočila na politicky citlivé společnosti, včetně motocyklů Harley-Davidson a džínů Levi Strauss. Obě strany se dohodly na dočasném příměří v roce 2021, kdy USA částečně zrušily svá opatření a zavedly soubor celních kvót, nad jejichž rámec se uplatňují cla na kovy, zatímco EU zmrazila všechna svá omezující opatření. Americké kvóty, které nahradily represivní cla, vyprší na konci roku.

"Časovaná bomba"

„Pokud využijí březnový termín a zavedou cla zpět, bude to prostě hrozné,“ obává se Daniel Mullaney, vysoký člen Atlantic Council, který za první Trumpovy administrativy sloužil jako vysoký americký obchodní vyjednavač. "To je v podstatě časovaná bomba."

Ignacio Garcia Bercero, bývalý vysoký vyjednavač EU s USA, doporučil EU, aby prodloužila zmrazení svých cel a aby Komise projevila ochotu vést o této otázce strukturálnější diskusi. "Není to dobrý nápad, pokud přijmeme nějaká opatření dříve, než to udělají oni," domnívá se. Lidé obeznámení se situací uvedli, že EU musí ještě projednat, jak bude k tomuto termínu přistupovat.

Technická regulace je další z oblastí, ohledně které by se mohl strhnout transatlantický boj. Trump kritizoval EU za to, že se zaměřila na Apple, Alphabet a Meta Platforms. EU si vybudovala celosvětovou reputaci právě kvůli své agresivní regulaci velkých technologických společností. A Apple, Google, Meta a platforma X vlastněná Trumpovým důvěrníkem Elonem Muskem mohou čelit miliardovým pokutám – nebo dokonce povinným příkazům k prodeji – v rámci desítek samostatných probíhajících vyšetřování ze strany EU. "Neměli by to dělat," řekl Trump na konferenci v Davosu. „To je, pokud jde o mě, určitá forma zdanění. Máme na EU několik velmi velkých stížností.“

Někteří úředníci předpovídají, že boj o technologickou regulaci a zdanění by mohl být ještě zákeřnější než jakýkoli spor o cla, protože Trump je v oblasti obchodu transakční. Najít potenciální přistávací zónu u pravidel, kterými se řídí technologie, bude mnohem složitější, dodali.

Zdroj: Bloomberg