Státní rozpočet dodržen. Nyní úspěch, problém do budoucna?

Plnění státního rozpočtu za rok 2024 dopadlo lépe, než se očekávalo, když deficit dosáhl 271,4 mld. Kč, a skončil tak s nižším výsledkem o 10,6 mld. Kč. Z hlediska dodržení plánované bilance příjmů a výdajů se jedná o třetí úspěšný rok v řadě, kdy se navíc podařilo snižovat i celkový deficit. V kontextu dodatečných výdajů lze vládu pochválit zejména za zvýšení investic o 25,5 mld. Kč nad plán. S optimismem je přesto třeba spíše šetřit. K dodržení letošního schodku nejspíše pomohlo i navýšení deficitního plánu na pomoc po povodních, z nichž zhruba 4 mld. Kč zřejmě nebyly použity na tento účel. Bližší pohled na plnění rozpočtu navíc odhaluje i řadu problematických částí do budoucna, jako je bobtnající podíl výdajů na obsluhu historického dluhu.

Z hlediska příjmů státního rozpočtu je vidět mírně vyšší výsledek (+0,3 %), než s jakým stát počítal. Roli v tomto mohly sehrát zejména vyšší než očekávané příjmy z EU a finančních mechanismů (+8,4 %), kdy bez jejich započtení by stát získal celkem o 0,4 % méně. Souhrnné příjmy v roce 2024 dosáhly 1965,4 mld. Kč, což představuje jejich meziroční nárůst o 51,3 mld. Kč (+2,7 %). V souvislosti zejména s mírným ekonomickým růstem a růstem mezd stát letos vybral o 5,5 % meziročně více na daních, bez pojistného o 2,8 % více. Procentuálně nejvyšší růst zaznamenaly příjmy na daních z hazardních her, v absolutním vyjádření však hlavní roli sehrály daně z příjmů FO (+20 mld.) a příjmy z pojistného na SZ (+63,4 mld Kč). Naopak u korporátních daní si stát meziročně pohoršil o 10,7 mld. Kč, přičemž v letošním roce již mezi příjmy nefigurovaly ani odvody z tzv. nadměrných příjmů.

Z hlediska výdajů státního rozpočtu byla skutečnost naopak mírně nižší (-0,2 %), než jakou stát očekával, ačkoli meziročně došlo k jejich nominálnímu růstu o 1,6 %. Celková hodnota vládních výdajů v roce 2024 činila 2236,8 mld. Kč, což znamená nárůst o 34,1 mld. Kč. Meziroční růst objemu výdajů tak byl o 17,2 mld. Kč nižší než růst rozpočtových příjmů. Z hlediska běžných výdajů došlo k relativně největšímu růstu v případě neinvestičních transferů státním fondům (+39,4 %), absolutně však nejvíce vzrostly výdaje na sociální dávky (+36,6 mld. Kč), kde největší položku tvořily důchody +24,7 mld. Kč. Za zmínku stojí také růst výdajů na obsluhu státního dluhu, který dosáhl rychlosti 29,5 % meziročně (+20,1 mld. Kč). Z dodatečně schválených 30 mld. Kč pomoci po povodních byly uvolněny výdaje celkem za 15,4 mld. Kč, což by po odečtení od skutečného salda 271,4 mld. indikovalo převýšení původně plánovaného salda (-252 mld.) zhruba o 4 mld. Kč.

Hospodaření vlády v minulém roce nakonec dopadlo lépe, přesto struktura příjmů a výdajů značí spíše potřebu obezřetnosti do dalších let, a to zejména s ohledem na vývoj mandatorních výdajů. Vzhledem k naší prognóze vývoje HDP očekáváme, že saldo rozpočtu letos poklesne na 3 % (vs 3,7 % v r. 2023) a výhledově klesne těsně pod 2 % v r. 2027, rizikem však je další politický vývoj a ochota budoucích vlád podíl schodku snižovat.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.