Koruna loňským výkonem nenadchla, letošní rok může být lepší

Vkročení do nového roku nám dává možnost ohlédnout se zpět za kompletním rokem 2024, ve kterém koruna zažila své „ups“ i „downs“, ale celkově její výkon příliš nenadchnul. Od začátku ledna do konce prosince loni koruna přišla o více než 2 % své hodnoty, když z počátečních 24,67 korun za euro vyšplhala na úroveň 25,19 EUR/CZK. Od začátku roku 2023 pak její oslabení dosáhlo dokonce 4,35 %. Vývoj koruny přitom vloni nebyl oslnivý ani v porovnání s dalšími měnami ve středoevropském regionu, kde sice platí za poměrně stabilní měnu (např. maďarský forint oslabil o téměř 8 %), zároveň však nedostihla polský zlotý, který zpevnil o téměř 1,2 %. Za nezdarem koruny stála, jak jsme upozorňovali v prosinci, zejména rozdílná politika centrálních bank, která v případě České národní banky mohla postupovat relativně odvážnějšími kroky směrem k nižším úrokovým sazbám, vliv na korunu skrze úrokový diferenciál tak byl veskrze negativní. Zahájení procesu normalizace sazeb v případě hlavních zahraničních bank se přitom oproti původním očekáváním, kvůli pomalejšímu poklesu inflace, značně zpomalilo či zpozdilo, a tak ani mírný pokles sazeb ECB či Fedu v druhé polovině roku nepomohl koruně ke kompletnímu vyvážení předchozích ztrát. Závěrem roku pak se situací značně zamíchaly i prezidentské volby v USA, které vyústily ve skokové posílení dolaru. Na přelomu listopadu a prosince však došlo k částečnému návratu rizikového sentimentu na lokální trhy, a v souladu s naší predikcí koruna rok uzavírala v silnějším rozmezí 25,10-25,20 EUR/CZK. První lednové dny pak přinesly další zpevnění a koruna se nyní nachází jen těsně nad hranicí 25,10 EUR/CZK, kterou předpokládala naše prognóza.

Nový rok 2025 začal pro korunu slibně, což může být odleskem prosincového rozhodnutí ČNB o dočasném pozastavení cyklu snižování sazeb. Ze zápisu z jednání vyplývá shoda Bankovní rady na mírně proinflačním charakteru aktuálních rizik výhledu dosažení cenové stability, když nad 2% cílem zůstává i výhled jádrové inflace a meziroční růst cen ve službách zůstává dokonce nad 5 %. Očekáváme proto, že postup ČNB v letošním roce bude spíše opatrný a úrokové sazby neklesnou hlouběji než na úroveň 3,5 %, které dosáhnou již ve 2. kvartále. Většímu poklesu bude bránit také pomalejší postup amerického Fedu (maximálně -50 bb za celý rok) s ohledem na tamní proinflační rizika, která může umocnit politika administrativy nového prezidenta. Naopak ECB by mohla základní sazby v eurozóně snížit až o 100 bb, čímž by je dostala již „na krok“ blízko k námi předpokládané rovnovážné sazbě (1,75 %). Pozici eura však takový výhled nesvědčí, což bylo v minulých dnech vidět na krátkodobém prolomení úrovně 1,03 EUR/USD. Do konce tohoto kvartálu by se euro mohlo obchodovat v blízkosti 1,02 dolarů, přičemž obrat očekáváme až ve druhé polovině roku. Vůči dolaru očekáváme obdobné tendence i v případě koruny, vůči euru by však její pozice měla být o něco silnější. Oslabovat korunu může negativní dopad celních válek či geopolitická nejistota, přesto však letos očekáváme mírné, fundamenty podložené, posilování koruny, které by ji mohlo dovést pod 25korunovou hranici, ke konci roku až 24,80 EUR/CZK.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.