CRIF: Do konce listopadu začalo v ČR podnikat téměř 78 tisíc lidí

Od ledna do konce listopadu letos v České republice zahájilo podnikání 77 780 lidí, je to o 4 992 více než za celý minulý rok. Podnikání ukončilo 65 851 osob. Počet podnikatelů se tak letos zvýšil téměř o 12 tisíc osob. Vyplývá to z analýzy dat, kterou provedla společnost CRIF.

„Do konce listopadu letos s podnikáním začalo o 14,5 % více lidí než ve stejném období minulého roku. S podnikám začalo nejen více lidí než za celý loňský rok, ale také zhruba o 20 tisíc více než v roce 2020. Nových podnikatelů přibývá navzdory dalšímu zvýšení odvodů pro živnostníky od začátku roku 2025, které nebude poslední. Za 11 měsíců letošního roku začalo podnikat nejvíce lidí za posledních 13 let. Úvěry podnikatelům rostou a ve srovnání s loňským rokem se mírně zlepšila jejich platební morálka, podíl nesplácených úvěrů poklesl,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. S podnikáním začalo o 11 929 více lidí, než kolik jich činnost ukončilo. Na 10 zaniklých podnikatelů připadá 12 nových, i když počet zaniklých stále ještě přesahuje hodnoty z dřívějších let. Výjimkou je rok 2023, ve kterém se projevil efekt povinných datových schránek. V listopadu ukončilo činnost 2 277 podnikatelů a podnikání zahájilo 5 351 lidí, jejich počet se tak v tomto měsíci zvýšil o 3 074 osob.

Počet podnikatelů se zvýšil v 10 krajích

Do podnikání od začátku roku vstoupilo tradičně nejvíce lidí v Praze (14 745), ve Středočeském kraji (10 718) a v Jihomoravském kraji (8 549). Počet podnikatelů se zvýšil ve všech krajích kromě tří, nejvíce se snížil v Karlovarském kraji, kde do konce listopadu skončilo s podnikáním o 476 osob více, než kolik jich s podnikáním začalo. Na 10 zaniklých podnikatelů tam v posledním roce připadá pouze 8 nových. Ke snížení počtu podnikatelů došlo ještě v Libereckém a Zlínském kraji. Naopak v hlavním městě připadá na 10 zaniklých 16 nových podnikatelů, což je v rámci krajů zdaleka nejvíce. Například v kraji Vysočina, Plzeňském, Olomouckém nebo Libereckém kraji začal s podnikáním zhruba stejný počet lidí jako skončil.

Nejvíce podnikatelů ubývá v odvětví obchodu, kde na 10 zaniklých připadají jen 3 noví. V oboru výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla jsou to 4 noví podnikatelé na 10 těch, kteří činnost ukončili. Ve vodním hospodářství nebo ubytování a stravování připadá na 10 zaniklých podnikatelů 5 nových. Nejrychlejší růst počtu podnikatelů je v oblasti těžby a dobývání, kulturní a rekreační činnosti nebo informační a komunikační činnosti.

Od začátku roku do konce listopadu v Česku zbankrotovalo 638 firem

Od ledna do konce listopadu letošního roku v Česku zbankrotovalo 638 obchodních společností. Oproti stejnému období loni je to o 5 % více. Za jedenáct měsíců bylo podáno 1 007 insolvenčních návrhů, meziročně je to rovněž o 5 % více než ve stejném období loňského roku. „V listopadu bylo podáno 122 insolvenčních návrhů, což je zatím nejvíce v letošním roce. V minulém roce počet návrhů meziročně za období od ledna do listopadu vzrostl o 2 %, letos to je již o 5 %. Lze tedy očekávat, že s rostoucím množstvím insolvenčních návrhů se bude zvyšovat i počet bankrotů firem. V letošním roce zatím připadlo na jeden měsíc 58 bankrotů obchodních společností a 92 insolvenčních návrhů, v obou případech jsou údaje oproti loňsku vyšší,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

„Objem firemních úvěrů je zhruba o 8 % vyšší a splácení úvěrů je lepší než před rokem. Letos dojde k obratu ve vývoji firemních bankrotů. Lze očekávat, že jejich počet bude koncem roku o 5 % vyšší než v roce předchozím, zatímco v letech 2022 a 2023 se meziročně o 6 % snižoval,“ dodává. V listopadu zbankrotovalo 60 obchodních společností, o 6 více než v říjnu. Zároveň bylo podáno 122 insolvenčních návrhů, nejvíce v letošním roce.

Nejvíce bankrotů obchodních společností bylo letos do konce listopadu vyhlášeno v Praze (299), v Jihomoravském (91) a v Moravskoslezském kraji (49). Roční míra bankrotů napříč kraji dosáhla 0,16 %, to znamená, že zbankrotovalo 16 z 10 000 aktivních subjektů. Nejvyšší byla míra bankrotu v Libereckém kraji, ve kterém připadlo na 10 000 aktivních firem 20 bankrotů, dále v Olomouckém, Jihomoravském a Karlovarském kraji (shodně 19), nejméně pak v Plzeňském kraji (8), na Vysočině a v Pardubickém kraji (shodně 9). Vývoj počtu firemních bankrotů byl v rámci jednotlivých krajů nevyrovnaný. Meziročně se počet bankrotů nejvíce zvýšil v Libereckém a Olomouckém kraji. V polovině krajů se počet bankrotů oproti loňsku snížil, nejvíce v Pardubickém kraji, v Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina.

V rámci odvětví bylo od ledna do konce listopadu nejvíce bankrotů vyhlášeno v obchodu (144), ve zpracovatelském průmyslu (100) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (72). Nejvyšší počet bankrotů na 10 000 registrovaných firem vykázalo odvětví dopravy a skladování (22), dále kategorie ostatních činností (19), kam patří zejména poskytování osobních služeb, a zpracovatelský průmysl (18). Nejméně ohroženo bankrotem je dlouhodobě odvětví poskytující služby ve vzdělávání, ve zdravotnictví a v sociální oblasti (3 bankroty na 10 000 firem) a odvětví informačních a komunikačních činností (5).

Letos v Česku do konce listopadu zbankrotovalo 4,9 tisíce podnikatelů

Od začátku letošního roku do konce listopadu bylo v Česku vyhlášeno 4 899 bankrotů fyzických osob podnikatelů, nejvíce za poslední tři roky. Zároveň bylo podáno 5 311 insolvenčních návrhů. „V letošním roce se oproti tomu loňskému počet podnikatelských bankrotů mírně zvýšil a je tak pravděpodobné, že za celý rok opět přesáhne hranici pěti tisíc. Zvýšený je také počet insolvenčních návrhů. Počet bankrotů podnikatelů na konci letošního roku však bude i tak nižší než před rokem 2022,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Objem úvěrů podnikatelů letos roste rychleji než v loňském roce a míra nesplácení úvěrů je vyšší než u obyvatel a firem. Vzhledem k tomu, že naprostá většina bankrotů podnikatelů (97 %) má formu oddlužení, je růst počtu bankrotů podnikatelů ovlivněn mimo jiné i změkčením podmínek osobního bankrotu platným od října letošního roku. Od srpna se navíc rozevírají nůžky mezi počtem vyhlášených bankrotů podnikatelů a počtem návrhů na bankrot, což naznačuje možné zpomalení práce příslušných soudů. Jen v listopadu zbankrotovalo 412 podnikatelů, což je lehce pod měsíčním průměrem letošního roku, ale počet insolvenčních návrhů průměr přesáhl, bylo jich podáno přesně 500.

Nejvíce podnikatelských bankrotů soudy od ledna do konce listopadu vyhlásily již tradičně v Moravskoslezském kraji (692), v Praze (572) a ve Středočeském kraji (558), nejméně pak v Karlovarském kraji (146) a na Vysočině (173). Nejrychleji se počet bankrotů podnikatelů meziročně zvýšil v Olomouckém kraji (o 31 %) a ve Zlínském kraji (o 20 %), pokles bankrotů zaznamenal Karlovarský kraj (o 23 %) a Ústecký kraj (o 18 %). Nejvyšší roční míru podnikatelských bankrotů vykazuje Moravskoslezský kraj s 80 a Ústecký kraj se 75 bankroty na 10 tisíc aktivních subjektů. K nejméně ohroženým patří podnikatelé v Praze s 34 bankroty a ve Zlínském a Středočeském kraji se 41 bankroty na 10 tisíc subjektů.

V rámci odvětví bylo v posledních 11 měsících nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno stejně jako v předchozím období ve stavebnictví (1 172), v obchodu (727) a ve zpracovatelském průmyslu (665). Meziročně se počet bankrotů podnikatelů nejvíce zvýšil v odvětví doprava a skladování (o 28 %), k největšímu poklesu došlo v odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou. Dlouhodobě nejvyšší ohrožení bankrotem zaznamenává odvětví dopravy a skladování, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 71 z 10 tisíc registrovaných subjektů, a stavebnictví s 48 bankroty na 10 tisíc podnikatelů. Nejnižší míru bankrotu dlouhodobě vykazují odvětví poskytující vzdělávací, zdravotnické a sociální služby (6 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů) nebo odvětví informační a komunikační činnosti (7 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů).

Do konce listopadu letos zbankrotovalo 12,5 tisíce lidí

Od začátku roku do konce listopadu bylo v České republice vyhlášeno celkem 12 535 osobních bankrotů, o 5 % více než ve stejném období loni. Oproti loňsku se zvýšil také počet insolvenčních návrhů, a to o 9 % na 13 637.

Jen v listopadu bylo vyhlášeno 1 101 bankrotů a bylo podáno 1 414 insolvenčních návrhů, nejvíce od června 2021. „Zvýšený počet insolvenčních návrhů je dán mimo jiné novelou insolvenčního zákona, která začala platit letos v říjnu a může zajistit dlužníkům výhodnější podmínky, například zkracuje dobu oddlužení z 5 let na 3 roky. Více insolvenčních návrhů, potažmo bankrotů očekáváme proto také v následujících měsících. Tomu nasvědčuje i postupně se horšící platební morálka při splácení spotřebitelských úvěrů. Počet osobních bankrotů je letos stále ještě nižší než před rokem 2022. Práce soudů řešících osobní bankroty se v posledních třech měsících zpomalila, nebývale vzrostl rozdíl mezi počtem vyhlášených osobních bankrotů a počtem návrhů na ně,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Nejvíce osobních bankrotů bylo letos do konce listopadu vyhlášeno v Moravskoslezském (1 968), v Ústeckém (1 749) a ve Středočeském kraji (1 361), nejméně pak na Vysočině (404), v Karlovarském (454) a Zlínském kraji (486). Ve většině krajů se počet osobních bankrotů oproti loňsku zvýšil, nejvíce v Jihočeském a Ústeckém kraji (shodně o 12 %). V Plzeňském kraji a na Vysočině zbankrotoval stejný počet obyvatel jako loni. K poklesu o 3 % došlo na Karlovarsku.

Dlouhodobě jsou na tom nejhůře Moravskoslezský a Ústecký kraj

Nejvyšší roční míru bankrotu vykazuje Ústecký kraj s 27 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 21 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Oba jsou kraji s dlouhodobě nejvyšší mírou ohrožení osobním bankrotem. Nejméně jsou osobním bankrotem ohroženi obyvatelé Prahy, kde na 10 tisíc obyvatel připadlo pouze 9 bankrotů, o jeden více to bylo na Vysočině. Pro tyto dva kraje platí, že míra osobních bankrotů je zde nejnižší již delší dobu. Průměr za Českou republiku za posledních 12 měsíců byl 15 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel.