Většina německých důchodců zvládne náklady na péči ve stáří

Navzdory prudce rostoucím nákladům na péči si více než 70 % německých důchodců může dovolit ústavní pobyt v případě nesoběstačnosti po dobu několika let. Studie k tomuto tématu ukazuje, že další plošné rozšíření dávek v zákonném pojištění dlouhodobé péče by bylo neefektivní, problematické z hlediska distribuční politiky a zbytečně nákladné.

Německému sociálnímu pojištění dlouhodobé péče (soziale Pflegeversicherung SPV) hrozí údajně nejpozději v únoru 2025 kolaps, protože příjmy již nemohou držet krok s rychle rostoucími výdaji. Spolková vláda horečně pracuje na krizovém řešení. Návrhy sahají od dalších příplatků na osobní příspěvky až po „plné pojištění dlouhodobé péče“.

Německý svaz soukromých zdravotních pojišťoven (Svaz PKV) si o ničem z toho nemyslí nic dobrého. „Navzdory všem poplašným proroctvím o zkáze je velká většina lidí schopna nést náklady na péči ve stáří sama,“ tvrdí předseda asociace Thomas Brahm s odkazem na nedávnou studii kolínského Institutu pro ekonomický výzkum (IW), kterou zadala asociace. „Politici by měli této skutečnosti využít a již nyní nastavit pojištění dlouhodobé péče na udržitelně financovaný a mezigeneračně spravedlivý základ,“ nabádá Brahm.

Bohatá generace důchodců

PKV si objednala studii od IW „Zabezpečení na lůžkovou péči. Jak dlouho vydrží majetek a příjmy německých domácností důchodců?“. Studie na základě aktualizovaných údajů z průzkumu domácností z roku 2023 analyzuje finanční potenciál, který mají soukromé domácnosti skutečně k dispozici v případě potřeby stacionární péče o seniory.

Výsledek: 71,9 % domácností osob v důchodovém věku je schopno financovat náklady na plnou lůžkovou péči o jednu osobu po dobu 5 let z vlastních zdrojů, pokud se k tomuto účelu použijí příjmy a úspory. Pokud v domácnosti již žije další nesoběstačná osoba, která potřebuje péči, je tento podíl 68,6 %. Ve studii se předpokládal se osobní finanční příspěvek ve výši 3 000 EUR měsíčně. „Hlavním socioekonomickým důvodem je skutečnost, že dnešní důchodci jsou jednou z nejbohatších generací důchodců všech dob,“ píší autoři výzkumu. Podle výpočtů IW činí průměrné čisté jmění soukromých domácností s hlavou domácnosti starší 65 let 319 252 EUR.

Lidé se soukromým majetkem by měli prospěch

Autoři studie považují další plošné rozšiřování dávek v zákonném pojištění dlouhodobé péče, aby se předešlo sociálním případům, za „zjevně neefektivní“. Na příspěvky by dosáhli další penzisté, kteří patří nyní ke 2/3 domácností, jež takovou solidární dávku nepotřebují, a bylo by to problematické i z hlediska distribuční politiky. To by upevňovalo majetkové poměry a chránilo dědický majetek osob ve stacionární péči, financované ovšem z daní miliony mladších produktivních lidí v Německu s mnohem menšími ekonomickými příležitostmi.

Kromě toho by příplatky k dávkám na lůžkovou péči postrádaly svůj sociálně-politický cíl. Podle zprávy by se ukázaly jako „nedostatečný, a tudíž pro cílovou skupinu drahý nástroj“. První reformní opatření s paušálními příplatky k dávkám zavedené v roce 2022 stálo jen v prvním roce více než 3,6 miliardy EUR. Ve stejném období však výdaje sociálních úřadů na příspěvek na péči klesly pouze o 1,23 miliardy eur. „To znamená, že každé euro úlevy pro osoby, které potřebují pomoc, přišlo všechny přispěvatele a jejich pracovní místa na další 3 eura,“ uvádí se ve zprávě ke studii. V letošním roce bude toto nařízení stát přispěvatele už 5,4 miliardy EUR - a trend je stoupající.

Pragmatickým řešením by bylo zohlednit nemovitý majetek

„Cílená podpora potřebným samozřejmě vypadá jinak. Je možná pouze prostřednictvím doplňkové sociální pomoci nebo „podpory při péči“, která vyžaduje kontrolu majetku dotyčné domácnosti,“ uvádí IW.

Doporučuje se využití nemovitostních majetkových aktiv. Ve společensko-politické debatě se sice podněcují obavy ohledně ztráty vlastních „čtyř stěn“ a jejich nepochybného významu pro důstojné a zdravé stárnutí. K finančnímu zajištění v případě dlouhodobé stacionární péče o nesoběstačné by však mohly sloužit nástroje, jako je „nemovitostní důchod“ nebo „prodej s právem doživotního bydlení“. Jednalo by se o pragmatický způsob, jak posílit doplňkovou povahu pojištění dlouhodobé péče, který by byl spravedlivý jak pro domácnosti důchodců vyžadujících dlouhodobou péči, tak pro přispěvatele.