Prosincové případy nesplnění povinnosti: hlavní rozhodnutí Evropské komise

Prosincové případy nesplnění povinnosti: hlavní rozhodnutí

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 69 případů, u nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení.

Další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti lze nalézt v otázkách a odpovědích. Podrobnější informace o historii případů jsou dohledatelné v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

 

1. Životní prostředí

(Bližší informace: Anna-Kaisa Itkonen – tel.: +32 22957501, Maëlys Dreux – tel.: +32 22954673)

Výzvy

Komise vyzývá PORTUGALSKO, aby zdokonalilo svá vnitrostátní pravidla týkající se prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných látek

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Portugalsku (INFR(2024)2225), jelikož své vnitrostátní právní předpisy neuvedlo plně do souladu se směrnicí o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek („Seveso III“) (směrnice 2012/18/EU). Směrnice se vztahuje na více než 12 000 průmyslových zařízení v Evropské unii, kde jsou nebezpečné látky používány nebo skladovány ve velkém množství. Stanoví rovněž pravidla pro předcházení závažným průmyslovým haváriím a minimalizaci jejich škodlivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Do oblasti její působnosti patří odvětví jako chemický a petrochemický průmysl a odvětví velkoobchodu s palivy a jejich skladování. V závislosti na množství přítomných nebezpečných látek se uplatňují různé bezpečnostní režimy, přičemž se na zařízení, která manipulují s velkými množstvími, vztahují přísnější právní požadavky. Portugalsko dosud správně neprovedlo ustanovení týkající se oblasti působnosti směrnice, informování veřejnosti a havarijních plánů. Komise proto zasílá Portugalsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby dodržovalo rámcovou směrnici o vodě

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Švédsku (INFR(2024)2236) kvůli nedodržení rámcové směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES). Úplné provedení norem kvality vod stanovených v právních předpisech EU je klíčem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Směrnice vyžaduje, aby členské státy vypracovaly program opatření pro každou oblast povodí s cílem zajistit dobrý stav evropských vodních útvarů, jako jsou řeky a jezera. Tato opatření musí být zahrnuta do plánů povodí, které musí být sestavovány a oznamovány Komisi každých šest let. Každý program opatření musí zahrnovat základní opatření pro omezení různých typů odběru vody, vzdouvání, bodových zdrojů vypouštění, difúzních zdrojů, které mohou způsobit znečištění, a veškerých dalších významných nepříznivých dopadů na kvalitu vody. Členské státy jsou povinny tato omezení pravidelně přezkoumávat a aktualizovat, včetně veškerých povolení k vypouštění vody udělených pro tyto účely. Komise již zahájila podobná řízení o nesplnění povinnosti proti šesti dalším členským státům (Kypr, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Belgie a Finsko). Ve Švédsku vnitrostátní právní předpisy nestanoví pravidelné přezkumy příslušných kontrol, nebo v případě některých kontrol nejsou pravidelné přezkumy dostatečně časté. Například většina přehrad s vodními elektrárnami ve Švédsku funguje na základě povolení vydaných během let 1918–1978, což může mít negativní dopady na biologickou rozmanitost řek. Kromě toho je mnoho odběrů vody prováděno bez povolení, i když tyto odběry mohou mít významný dopad na stav dotčených vodních útvarů. Registry odběru vody, v nichž musí členské státy uvádět všechny odběry s významným dopadem, navíc nejsou úplné. Komise proto zasílá Švédsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

Komise vyzývá PORTUGALSKO, aby správně provedlo právní předpis EU o středních spalovacích zařízeních

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Portugalsku (INFR(2024)2224) kvůli nesprávnému provedení směrnice o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (směrnice (EU) 2015/2193) ve vnitrostátním právu. Cílem této směrnice je snížit znečištění ovzduší stanovením mezních hodnot emisí pro střední spalovací zařízení (o tepelném příkonu od 1 MW do méně než 50 MW). Tato zařízení mají celou řadu použití, mezi něž patří například výroba energie, vytápění a chlazení v domácnostech nebo obytných domech a výroba tepla nebo páry pro průmyslové procesy. Jsou významným zdrojem emisí oxidu siřičitého, oxidu dusnatého a prachu. Dodržování mezních hodnot emisí a norem kvality ovzduší stanovených v právních předpisech EU je zásadní pro ochranu zdraví a životního prostředí. Portugalsko neprovedlo správně ustanovení týkající se výjimek, monitorování emisí a povinností provozovatele ve vnitrostátních právních předpisech. Komise proto zasílá Portugalsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá NĚMECKO, ESTONSKO a POLSKO, aby uvedly plně do souladu s právem EU svá vnitrostátní pravidla týkající se prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných látek

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Německu (INFR(2020)2103), Estonsku (INFR(2020)2117) a Polsku (INFR(2021)2067), jelikož své vnitrostátní právní předpisy neuvedly plně do souladu se směrnicí o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek („Seveso III“) (směrnice 2012/18/EU). Směrnice se vztahuje na více než 12 000 průmyslových zařízení v Evropské unii, kde jsou nebezpečné látky používány nebo skladovány ve velkém množství. Stanoví rovněž pravidla pro předcházení závažným průmyslovým haváriím a minimalizaci jejich škodlivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Do oblasti její působnosti patří odvětví jako chemický a petrochemický průmysl a odvětví velkoobchodu s palivy a jejich skladování. V závislosti na množství přítomných nebezpečných látek se uplatňují různé bezpečnostní režimy, přičemž se na zařízení, která manipulují s velkými množstvími, vztahují přísnější právní požadavky. Komise zaslala výzvu Německu a Estonsku v květnu 2020 a Polsku v červnu 2021. Všechny členské státy v reakci na to poněkud zlepšily provedení směrnice. K dnešnímu dni však porušování stále přetrvává a dosud nebylo dosaženo plného souladu. Komise se proto rozhodla zaslat Německu, Estonsku a Polsku odůvodněná stanoviska. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá POLSKO, aby zajistilo soulad s právem EU týkajícím se kvality vod ke koupání

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Polsku (INFR(2020)4058), aby vyřešilo nedostatky v provedení směrnice o vodách ke koupání (směrnice 2006/7/ES). Směrnice stanoví pravidla pro monitorování a klasifikaci vod ke koupání pro alespoň dva parametry specifických bakterií. Kromě toho musí členské státy informovat veřejnost o kvalitě vod ke koupání a správě pláží prostřednictvím profilů vod ke koupání. Směrnice rovněž vyžaduje, aby příslušné orgány přijaly vhodná ochranná opatření, pokud kvalita vod ke koupání představuje riziko pro lidské zdraví. V říjnu 2020 zaslala Komise Polsku výzvu. Polsko dosud neprovedlo správně požadavky směrnice týkající se různých otázek, jako je identifikace a označování vod ke koupání, povinnosti týkající se monitorování a různé povinnosti příslušných orgánů v případě znečištění nebo zjištěných rizik pro lidské zdraví, jakož i informování veřejnosti a konzultace s ní. Komise se proto rozhodla vydat Polsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá POLSKO k dokončení sítě NATURA 2000

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Polsku (INFR(2019)2137), jelikož nezajistilo odpovídající ochranu stanovišť a druhů významných pro EU vyhlášením oblastí ochrany přírody (Natura 2000). Podle směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice 92/43/EHS) a směrnice o ptácích (směrnice 2009/147/ES) se členské státy dohodly, že vytvoří soudržnou evropskou síť Natura 2000 a za tímto účelem Komisi navrhnou vhodné lokality významné pro Společenství. V červenci 2019 zaslala Komise Polsku výzvu, protože nenavrhlo všechny lokality, které měly být v souladu s právními a vědeckými podmínkami. Některé z navrhovaných lokalit navíc dostatečně nepokrývají různé typy stanovišť a druhy, které vyžadují ochranu. Komise zároveň zjistila závažné nedostatky v úplnosti a kvalitě údajů o chráněných lokalitách. Navzdory určitému pokroku Polsko dosud nevyřešilo všechny zjištěné nedostatky a nadále přetrvává porušování povinností vyplývajících z práva EU v oblasti ochrany přírody. Komise se proto rozhodla vydat Polsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá ŘECKO a KYPR, aby zlepšily nakládání s odpady

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2021)2166) a Kypru (INFR(2021)2217) kvůli nesprávnému uplatňování směrnice o skládkách odpadů (směrnice 1999/31/ES) a rámcové směrnice o odpadech (směrnice 2008/98/ES o odpadech ve znění směrnice (EU) 2018/851). Směrnice o skládkách odpadů obsahuje normy, které mají zamezit nepříznivým účinkům skládek odpadů na lidské zdraví a znečišťování vod, půdy a ovzduší. Podle rámcové směrnice o odpadech musí členské státy přijmout opatření k zajištění toho, aby na skládky byly ukládány pouze zpracované odpady. Členské státy musí využívat a odstraňovat odpad způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí, a je zakázáno svévolné vyhazování, vysypávání nebo nekontrolované odstraňování odpadů. V listopadu 2021 zaslala Komise Řecku výzvu týkající se nedostatků na 84 skládkách, ale také v souvislosti s tím, že Řecko nevytvořilo integrovanou a odpovídající síť zařízení pro nakládání s odpady s ohledem na nejlepší dostupné techniky. V prosinci 2021 zaslala Komise Kypru výzvu, protože nezajistil, aby byl odpad před uložením na skládku odpovídajícím způsobem zpracován, a že nevytvořil integrovanou a odpovídající síť zařízení pro nakládání s odpady s ohledem na nejlepší dostupné techniky. Nedostatky se týkaly tří skládek. Po posouzení odpovědi řeckých a kyperských orgánů a na základě nejnovějších údajů dospěla Komise k závěru, že všechny skládky stále nesplňují požadavky. Kromě toho je kapacita zařízení pro nakládání s odpady před skládkováním v obou zemích nedostatečná pro zpracování směsného komunálního odpadu. Komise se proto rozhodla vydat Řecku a Kypru odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá BULHARSKO, aby při výpočtu poplatku za nakládání s odpady uplatňovalo zásadu „znečišťovatel platí“

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2023)2064) kvůli neuplatňování zásady „znečišťovatel platí“ podle rámcové směrnice o odpadech (směrnice 2008/98/ES o odpadech ve znění směrnice (EU) 2018/851). Aby byla dodržena zásada „znečišťovatel platí“, na níž je směrnice založena, musí náklady spojené s nakládáním s odpady nést původní původce odpadu nebo stávající či předchozí držitelé odpadů (včetně sběru, přepravy, využití (včetně třídění) a odstraňování odpadů). V Bulharsku se náklady spojené s nakláním s odpady, které platí občané a podniky, do značné míry odvíjejí od daňové hodnoty nemovitosti a nezohledňují příslušné parametry, jako je množství vzniklého odpadu z domácností. Studie z roku 2019 zjistila, že Bulharsko je jediným členským státem s takovým systémem. Vzhledem k tomu, že tento systém není v souladu s právními podmínkami, zaslala Komise v červenci 2023 výzvu. Ačkoli Bulharsko změnilo své právní předpisy tak, aby tento problém řešilo, příslušná ustanovení nikdy nenabyla účinnosti, jelikož jejich uplatňování bylo každý rok v období 2015–2025 odloženo. Podle posledního odkladu přijatého zákonem v září 2024 nabudou ustanovení zajišťující soulad se zásadou „znečišťovatel platí“ účinnosti až v lednu 2026. Komise se proto rozhodla vydat Bulharsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc SLOVENSKA, protože správně nečistí městské odpadní vody

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Slovenska, protože plně nedodržuje povinnosti týkající se odvádění a čištění odpadních vod, které jsou stanoveny ve směrnici o čištění městských odpadních vod (směrnice 91/271/EHS). Cílem směrnice je chránit lidské zdraví a životní prostředí tím, že vyžaduje, aby městské odpadní vody byly před vypuštěním do životního prostředí odváděny a čištěny. Města a aglomerace musí zavést nezbytnou infrastrukturu pro odvádění a čištění městských odpadních vod. Neodvedené nebo nečištěné odpadní vody mohou ohrozit lidské zdraví a znečišťovat jezera, řeky, půdu a pobřežní a podzemní vody. Tento stav se týká 25 aglomerací na Slovensku, které neplní směrnici o čištění městských odpadních vod. Komise zaslala Slovensku v únoru 2017 výzvu a následně v listopadu 2019 odůvodněné stanovisko. Navzdory určitému pokroku nedokázaly slovenské orgány problémy zcela odstranit. Komise konstatuje, že úsilí slovenských orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Slovenska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Bližší informace: Lea Zuber – tel.: +32 22956298, Federica Miccoli – tel. +32 22958300)

Výzvy

Komise vyzývá BELGII, BULHARSKO, ČESKO, DÁNSKO, NĚMECKO, IRSKO, ŘECKO, ŠPANĚLSKO, FRANCII, ITÁLII, KYPR, LOTYŠSKO, LUCEMBURSKO, MAĎARSKO, MALTU, NIZOZEMSKO, RAKOUSKO, POLSKO, RUMUNSKO, SLOVINSKO, FINSKO a ŠVÉDSKO, aby snížili zátěž pro odborníky, kteří chtějí poskytovat dočasné a příležitostné služby

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Belgii, Bulharsku, Česku, Dánsku, Německu, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Kypru, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Finsku a Švédsku, protože nedodržují pravidla EU o odborných kvalifikacích (směrnice 2005/36/ES).

Tato pravidla usnadňují odborníkům dočasně a příležitostně poskytovat své služby v různých členských státech a zároveň zaručují ochranu spotřebitelů a občanů.

Ve výjimečných případech mohou členské státy u povolání, která mají důsledky pro ochranu zdraví a bezpečnost, zkontrolovat kvalifikaci před tím, než poskytování služeb povolí. Tyto předběžné kontroly mohou významně zpozdit zahájení činností, a proto je lze uložit pouze za přísných podmínek, zejména pokud by nedostatečná odborná kvalifikace mohla vést k vážnému poškození zdraví nebo bezpečnosti příjemce služby. Komise se domnívá, že těchto 22 členských států vyžaduje neodůvodněně předběžné kontroly u několika povolání, která nesplňují podmínky, za nichž jsou takové kontroly povoleny, a zaměřila toto donucovací opatření na tři zvláště důležité oblasti, tj. stavebnictví, dopravu a podnikatelské služby.

Komise proto zasílá Belgii, Bulharsku, Česku, Dánsku, Německu, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Kypru, Lotyšsku, Lucembursku, Maďarsku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Rumunsku, Slovinsku, Slovensku, Finsku a Švédsku výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá BULHARSKO, aby zajistilo úplný soulad s pravidly pro zadávání veřejných zakázek

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Bulharsku (INFR(2024)4027), jelikož jeho vnitrostátní pravidla nejsou v souladu s právními předpisy EU týkajícími se zadávání veřejných zakázek. Komise se domnívá, že bulharský zákon o elektronické správě přijatý v listopadu 2019 porušuje povinnosti vyplývající ze směrnice o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24/EU). Bulharské právo svěřuje poskytování služeb elektronické správy využívaných veřejnými úřady soukromé společnosti „Information Services AD“, i když nebyly splněny podmínky pro přímé zadání zakázky za výjimečných okolností. Komise se domnívá, že tyto smlouvy jsou v rozporu s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek a porušují zásadu rovného zacházení a transparentnosti. Komise proto zasílá Bulharsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŘECKO, aby zajistilo rovné zacházení u koncesí pro využívání pobřežních oblastí

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Řecku (INFR(2024)2243) kvůli nedodržení pravidel týkajících se povolovacích postupů pro využívání pobřežních oblastí. V Řecku mohou hospodářské subjekty, jako jsou restaurace, využívat pláže přiléhající k jejich provozovnám bez jakéhokoli soutěžního výběrového řízení. Komise konkrétně konstatuje, že řecké právní předpisy se jeví jako neslučitelné se směrnicí o službách (směrnice 2006/123/ES) a se zásadou svobody usazování podle článku 49 Smlouvy o fungování EU. Tato směrnice stanoví, že v takových případech musí členské státy vyhlásit výběrové řízení otevřené všem potenciálním uchazečům, které poskytne plnou záruku nestrannosti a průhlednosti. Kromě toho v případech, kdy je pravděpodobné, že bude dotčen přeshraniční zájem, by systém, jako je systém stanovený řeckým právem, odrazoval přeshraniční poskytovatele od poskytování služeb na dotčených částech pobřeží, což by bylo v rozporu s článkem 49 Smlouvy o fungování EU. Komise proto zasílá Řecku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby zajistilo, že požadavky na označování týkající se třídění odpadu jsou v souladu se zásadou volného pohybu zboží

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Španělsku (INFR(2024)4029) kvůli nedodržení článků 34 až 36 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o požadavky na označování u pokynů pro třídění odpadu. Ve Španělsku musí být obaly z domácností označeny, aby bylo zřejmé, jak je odstraňovat. Zdá se však, že španělské orgány neprovedly u tohoto opatření dostatečnou analýzu přiměřenosti, jelikož jsou k dispozici jiné vhodné možnosti méně omezující obchod mezi členskými státy. V současné době EU postrádá harmonizovaná pravidla upravující pokyny pro třídění odpadu určené spotřebitelům. Nové nařízení o obalech a obalových odpadech, které je nyní v závěrečné fázi přijímání, však obsahuje ustanovení o prováděcích aktech, jimiž se tato harmonizovaná pravidla stanoví. Dokud nebudou tyto požadavky na úrovni EU zavedeny, neměly by vnitrostátní právní předpisy vytvářet zbytečnou zátěž pro obchod uvnitř EU. Vnitrostátní požadavky na označování mohou představovat významnou překážku pro jednotný trh a vážně narušit zásadu volného pohybu zboží. Komise proto zasílá Španělsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise žádá FRANCII, aby dodržovala směrnici o službách v oblasti energetické účinnosti

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Francii (INFR(2024)2249), jelikož francouzský certifikační systém „Reconnu Garant de l'Environnement“ (RGE) není v souladu se směrnicí o službách (2006/123/ES). Cílem této směrnice je zajistit, aby se poskytovatelé služeb nesetkávali s neopodstatněnými překážkami, když chtějí poskytovat své služby v jiném členském státě. Francouzský zákon ukládá poskytovatelům služeb řadu podmínek (např. pojištění profesní činnosti, zkušenosti s předchozími pracemi, hospodářská a finanční způsobilost nebo používání určitých zařízení) za účelem získání certifikace RGE. Vzhledem k tomu, že tato certifikace je nezbytná pro přístup k veřejným dotacím, její získání se stalo nezbytnou podmínkou pro přístup poskytovatelů služeb z jiných členských států na podstatnou část francouzského trhu s renovacemi budov. Komise se domnívá, že některé podmínky této certifikace nejsou odůvodněné a přiměřené, zejména v případě služeb poskytovaných ve Francii dočasně poskytovateli služeb usazenými v jiném členském státě EU. Toto řízení navazuje na řízení o nesplnění povinnosti zahájené proti Francii v roce 2019 (INFR(2018)2280). Komise proto zasílá Francii výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá LUCEMBURSKO, aby dodržovalo směrnice EU o zadávání veřejných zakázek

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Lucembursku (INFR D(2024)4026), jelikož nedodržuje právní předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek. Mezi tyto právní předpisy EU patří směrnice o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24/EU), směrnice o zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2014/25/EU) a směrnice o udělování koncesí (směrnice 2014/23/EU). Tyto předpisy EU zajišťují rovné zacházení s hospodářskými subjekty, které mají zájem o účast v zadávacích řízeních, a dodržování povinné transparentnosti. Lucembursko osvobodilo Spuerkeess, což je státní banka a spořicí fond, a banku POST Luxembourg od pravidel pro zadávání veřejných zakázek. Podle Komise je to v rozporu se směrnicemi EU o zadávání veřejných zakázek. Komise proto zasílá Lucembursku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá PORTUGALSKO, aby odstranilo diskriminační pravidla týkající se poplatků za vstup do státních muzeí

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Portugalsku (INFR(2024)2250), protože nedodržuje unijní směrnici 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu a článek 56 Smlouvy o fungování EU, který zaručuje, že příjemci služeb mohou mít k uvedeným službám přístup v jiných členských státech za týchž podmínek jako státní příslušníci dané země. Tato pravidla představují jednu ze základních svobod jednotného trhu EU, jelikož podporují přeshraniční činnosti a odstraňují diskriminaci na základě státní příslušnosti a bydliště. Portugalsko nabízí volný vstup do některých muzeí, památek a paláců v neděli a o státních svátcích, ale pouze pro rezidenty Portugalska. Komise se domnívá, že tato pravidla diskriminují návštěvníky, kteří mají bydliště v jiných členských státech. Soudní dvůr Evropské unie již v roce 1994 stanovil, že na návštěvu muzeí v jiném členském státě se vztahují pravidla EU o volném pohybu služeb. Soudní dvůr rovněž zdůraznil právo turistů z jiných členských států jakožto příjemců služeb využívat tyto služby muzeí za stejných podmínek jako státní příslušníci daného státu. Komise proto zasílá Portugalsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise žádá ŠPANĚLSKO, aby zajistilo rovné zacházení, pokud jde o pobřežní koncese

Komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Španělsku (INFR(2022)4121), jelikož nedodržuje směrnici o službách (směrnice 2006/123/ES) v důsledku udělování a prodlužování koncesí španělskými orgány. Španělsko umožňuje udělit koncese na výstavbu stálých provozoven (jako jsou restaurace nebo rybí farmy) v pobřežní veřejné oblasti, a to pouze na základě žádosti, po níž následuje 20denní lhůta pro informování veřejnosti. Naproti tomu směrnice o službách stanoví výslovnou povinnost použít nestranné a transparentní výběrové řízení. Komise se rovněž domnívá, že prodloužení doby platnosti těchto koncesí podle vnitrostátního práva, která v některých případech činí až 75 let, porušuje totéž ustanovení, jelikož tak obnáší přednostní právo ve prospěch zavedených provozovatelů. Kromě toho vnitrostátní pravidla tím, že brání hospodářským subjektům z jiných členských států v přístupu k těmto koncesím, nepřiměřeně omezují svobodu usazování zakotvenou v článku 49 Smlouvy o fungování Evropské unie. Komise se proto rozhodla vydat Španělsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise žádá MAĎARSKO, aby zajistilo soulad s pravidly EU týkajícími se reprodukce

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Maďarsku (INFR(2024)4001), jelikož od června 2022 omezuje služby lékařsky asistované reprodukce pouze na státem vlastněné nebo státem kontrolované poskytovatele. Maďarsko přestalo soukromým provozovatelům umožňovat, aby na jeho území poskytovali léčbu neplodnosti. Tato omezení porušují svobodu usazování v souladu s článkem 49 Smlouvy o fungování Evropské unie. Podle Komise není maďarské omezení odůvodněno žádným veřejným zájmem. Toto opatření neslouží ochraně veřejného zdraví a veřejného pořádku, jak tvrdí maďarské orgány. Neexistují žádné důkazy o tom, že soukromí poskytovatelé služeb nezajišťovali před červnem 2022 bezpečnost a úroveň kvality lékařsky asistované reprodukce. Zdá se, že toto opatření rovněž nezlepšuje přístup k lékařsky asistované reprodukci, jelikož snižuje počet poskytovatelů služeb. Komise se proto rozhodla vydat Maďarsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise žádá PORTUGALSKO, aby dodržovalo pravidla EU ohledně subdodávek u veřejných zakázek

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Portugalsku (INFR(2023)2121) kvůli nedodržování pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24/EU), pokud jde o subdodávky. Cílem těchto pravidel je usnadnit zapojení malých a středních podniků a otevření hospodářské soutěže na trhu veřejných zakázek. Portugalský zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje veřejným zadavatelům omezit výši zakázky, která může být zadána formou subdodávky jiné společnosti. Podle Komise není takové pravidlo v souladu se zmíněnou směrnicí, jak ji vykládá Soudní dvůr Evropské unie. Komise se proto rozhodla vydat Portugalsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby reagovala a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc BULHARSKA a KYPRU, protože správně neprovedly směrnici o testu přiměřenosti

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Bulharska (INFR(2021)2206) a Kypru (INFR(2022)2055) kvůli tomu, že nezajistily správné provedení směrnice o testu přiměřenosti (směrnice 2018/958/EU) ve svém vnitrostátním právu. Tato směrnice ukládá členským státům povinnost důkladně posoudit přiměřenost jakékoli nové vnitrostátní právní úpravy povolání před jejím přijetím. Má rovněž zabránit tomu, aby vstoupila v platnost zbytečně restriktivní právní úprava povolání. Členské státy měly povinnost tuto směrnici provést ve vnitrostátním právu do 30. července 2020. Podle Komise Bulharsko nezajistilo, aby byly parlamentní pozměňovací návrhy podrobeny předběžnému posouzení přiměřenosti. Bulharsko navíc nezavedlo mechanismus, který by zajistil nezávislost a objektivitu posouzení přiměřenosti vypracovaných profesními organizacemi, např. prostřednictvím přezkumů těchto posouzení přiměřenosti ze strany orgánů dohledu nebo nezávislých orgánů. Kypr rovněž nezajistil, aby u všech opatření, na něž se směrnice vztahuje, zejména těch, která jsou iniciována profesními sdruženími nebo parlamentem, bylo předem provedeno posouzení přiměřenosti. Kypr navíc nesprávně provedl několik kritérií pro posouzení přiměřenosti stanovených ve směrnici a nezajistil náležité poskytování informací a zapojení zúčastněných stran. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Bulharska a Kypru Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ŠPANĚLSKA, protože správně neprovedlo směrnice o zadávání veřejných zakázek

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Španělska (INFR(2021)2171), protože správně neprovedlo směrnici o zadávání veřejných zakázek (směrnice 2014/24/EU), směrnici o zadávání veřejných zakázek v odvětví veřejných služeb (směrnice 2014/25/EU) a směrnici o udělování koncesí (směrnice 2014/23/EU). Tato pravidla, která měla být členskými státy provedena ve vnitrostátním právu do 18. dubna 2016, vyžadují, aby se členské státy řídily nestrannými a transparentními postupy a usilovaly o otevření trhů se službami skutečné hospodářské soutěži mezi společnostmi v celé EU a o zajištění nejlepšího poměru kvality a ceny pro veřejné nákupy. V návaznosti na opožděné oznámení Španělska o provedení zmíněných tří směrnic ve vnitrostátním právu a na kontrolu souladu provedenou Komisí bylo v prosinci 2021 rozhodnuto zaslat Španělsku výzvu, po níž v dubnu 2024 následovalo odůvodněné stanovisko. Španělsko však požadované změny dosud nezavedlo do svých právních předpisů, aby tak byly slučitelné se všemi povinnostmi vyplývajícími z práva EU. Španělské právní předpisy se významně odchylují od pravidel EU, zejména pokud jde o druhy orgánů, smlouvy a změny smluv, které se musí řídit pravidly pro zadávání veřejných zakázek. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Španělska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

3. Migrace, vnitřní věci a bezpečnostní unie

(Bližší informace: Stefan de Keersmaecker – tel. +32 22984680, Fiorella Boigner – tel.: +32 22993734, Elettra Di Massa – tel. +32 22982161)

 

Výzvy

Komise vyzývá MALTU a NIZOZEMSKO, aby úplně a správně provedly ustanovení směrnice o palných zbraních

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maltě (INFR(2024)2264) a Nizozemsku (INFR(2024)2265), jelikož tyto země správně neprovedly ustanovení směrnice o palných zbraních (směrnice (EU) 2021/555). Malta neprovedla správně prováděcí směrnici Komise (EU) 2019/68 o technických specifikacích pro označování palných zbraní a prováděcí směrnici Komise (EU) 2019/69 o poplašných a signalizačních zbraních. Nizozemsko neprovedlo správně prováděcí směrnici Komise (EU) 2019/69. Směrnice o palných zbraních stanoví společné minimální normy pro nabývání, držení a obchodní výměnu civilních palných zbraní, například palných zbraní používaných pro sportovní střelbu a lov. Pravidla umožňují zákonné používání a pohyb palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva pro civilní použití v rámci EU. Zároveň zachovává tato směrnice vysoké standardy bezpečnosti a ochrany před trestnými činy a nedovoleným obchodováním s palnými zbraněmi. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/68 stanoví pravidla pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí s cílem zvýšit jejich sledovatelnost a usnadnit jejich bezpečný převod. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně (které vystřelují jen nábojky nebo cvičné náboje či dráždivé látky), aby se zabránilo jejich nezákonné přeměně na smrtící palné zbraně. Malta a Nizozemsko měly směrnici o palných zbraních provést do 14. prosince 2019. Lhůta pro provedení obou prováděcích směrnic byla stanovena na 17. ledna 2020. Komise proto zasílá Maltě a Nizozemsku výzvu. Tyto země mají nyní dva mají měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska 

Komise vyzývá CHORVATSKO, POLSKO, SLOVINSKO a ŠVÉDSKO, aby provedly směrnici o modré kartě

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Chorvatsku (INFR(2024)0062), Polsku (INFR(2024)0109), Slovinsku (INFR(2024)0131) a Švédsku (INFR(2024)0128), jelikož neprovedly směrnici o modré kartě. Směrnicí (EU) 2021/1883 o modré kartě EU se zrušuje směrnice (EU) 2009/50 a stanoví se podmínky pro vstup a pobyt vysoce kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí do EU za účelem pobytu a práce. Směrnice zavádí účinnější pravidla pro přilákání vysoce kvalifikovaných pracovníků do EU. Tato pravidla zahrnují flexibilnější podmínky přijímání, posílená práva a možnost snadněji se pohybovat mezi členskými státy EU a pracovat v nich. Členské státy EU (s výjimkou Dánska a Irska podle jejich příslušných protokolů) měly směrnici provést ve vnitrostátním právu do 18. listopadu 2023. Slovinsko a Švédsko směrnici včas neprovedly. Komise se proto rozhodla zaslat Chorvatsku, Polsku, Slovinsku a Švédsku odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

4. Spravedlnost

(Stefan de Keersmaecker – tel.: +32 22984680, Cristina Torres Castillo – tel.: +32 22990679, Yuliya Matsyk – tel.: +32 22262716)

 

Výzvy

Komise vyzývá RAKOUSKO, aby dodržovalo pravidla EU týkající se volného pohybu osob v EU

Evropská komise se rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Rakousku (INFR(2011) 2034) kvůli nesprávnému provedení směrnice o volném pohybu (směrnice 2004/38/ES). Směrnice vyžaduje, aby členské státy umožnily a usnadnily vstup a pobyt členů širší rodiny občanů EU. Tito rodinní příslušníci pak mají stejná práva jako nejbližší rodinní příslušníci. Směrnice stanoví, že členské státy musí umožnit vstup a pobyt některým rodinným příslušníkům závislým na občanovi EU nebo jejich trvalým partnerům, kteří mají nárok na stejná práva jako rodinní příslušníci. Podle rakouského práva nejsou osobám, které nemají státní příslušnost členského státu, vydány správná povolení k pobytu a nejsou jim přiznána určitá práva podle směrnice, například právo okamžitě začít pracovat nebo podmínky pro zachování práva pobytu. S ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora, která objasňuje práva členů širší rodiny, a po analýze právních předpisů přijatých Rakouskem v této věci v roce 2020 se Komise domnívá, že nyní je provedeno nesprávně ještě více ustanovení směrnice než v době, kdy byla zaslána první výzva, a rozhodla se zaslat dodatečnou výzvu. Rakousko má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ kvůli tomu, jaký dopad má jeho provádění práva EU v oblasti volného pohybu na dohodu o vystoupení

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Spojeného království (INFR(2020)2202 a (2011)2054), jelikož na konci roku 2020 nedodržovalo právo EU v oblasti volného pohybu v případě občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Komise se domnívá, že při provádění Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Spojeného království došlo k několika nedostatkům, které mají i nadále dopad na občany EU podle dohody o vystoupení. V květnu 2020 zaslala Komise Spojenému království v souvislosti s řízením INFR(2020)2202 výzvu a v červenci 2024 odůvodněné stanovisko, protože vnitrostátní právní předpisy Spojeného království omezovaly rozsah osob, na něž se vztahuje právo EU v oblasti volného pohybu. Tento případ vycházel z řízení INFR(2011)2054, k němuž Komise zaslala výzvu v červnu 2011 a odůvodněné stanovisko v dubnu 2012 a v souvislosti s nímž pokračovala ve výměně informací se Spojeným královstvím až do června 2024. Po pečlivém posouzení odpovědí Spojeného království Komise trvá na tom, že několik dílčích problémů dosud zůstává nevyřešeno, mimo jiné pokud jde o práva pracovníků a práva členů širší rodiny. Komise se proto rozhodla, že věc Spojeného království předloží Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace lze nalézt v naší tiskové zprávě.

 

5. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Maciej Berestecki – tel.: +32 22953156, Anna Wartberger – tel.: +32 22982054)

Výzvy

Komise vyzývá ITÁLII, aby zajistila nediskriminaci u přístupu na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Itálii (INFR(2024)2235), jelikož správně neuplatňuje nařízení o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (nařízení (ES) č. 1072/2009). Nařízení zajišťuje, aby sankce byly ukládány bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa usazení. Podle italského práva jsou však pro platbu pokut akceptovány pouze bankovní převody a platby v hotovosti, což může vést k nerovnému zacházení se zahraničními podnikateli v silniční nákladní dopravě. Konkrétně se zahraniční podnikatelé v silniční nákladní dopravě často potýkají s delšími čekacími lhůtami na potvrzení bankovních převodů, než budou propuštěna jejich odstavená vozidla, na rozdíl od situace, která panuje u vnitrostátních bankovních převodů. To často vede k tomu, že zahraničním řidičům vznikají poplatky za parkování splatné italským orgánům, a výsledkem jsou vyšší konečné pokuty ve srovnání s vozidly registrovanými v Itálii. Komise proto zasílá Itálii výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŘECKO, aby provedlo požadavky na individuální identifikaci letadla v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Řecku (INFR(2024)2237), jelikož nezavedlo povinnou technologii identifikace letadla, jak vyžaduje nařízení (EU) 2017/373, které upravuje systémy uspořádání letového provozu a navigace. Tato schopnost má zásadní význam pro zlepšení přehledových služeb a zvýšení účinnosti řízení letového provozu, jelikož umožňuje přesnější sledování letadel. Navzdory dohodě mezi Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a řeckým úřadem pro civilní letectví (H-CAA) z roku 2020 o pořízení, instalaci a uvedení nezbytných radarových systémů do provozu dosud nebyla přijata nápravná opatření. Zavedení moderních radarů by zajistilo interoperabilitu Řecka s ostatními členskými státy EU, které tyto systémy již používají, a v konečném důsledku by zvýšilo kapacitu vzdušného prostoru, která je potřebná s ohledem na vyšší úroveň provozu v řeckém vzdušném prostoru, zejména v letním období. Informace poskytnuté úřadem H-CAA v reakci na žádost Komise neposkytují uspokojivý údaj o tom, kdy bude schopnost hlásit identifikaci letadla v Řecku účinně provedena. Komise proto zasílá Řecku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá MAĎARSKO, aby zajistilo odpovídající dohled nad bezpečností civilního letectví
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maďarsku (INFR(2024)2239) kvůli nedodržení pravidel EU pro dohled nad bezpečností civilního letectví. Komise se domnívá, že Maďarsko nesplňuje požadavky uvedené v nařízení o technických požadavcích a správních postupech týkajících se letového provozu (nařízení (EU) č. 965/2012). Maďarsko neprokázalo, že má dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků, aby mohlo odpovídajícím způsobem dohlížet na provozovatele, kteří jsou držiteli osvědčení, a ověřovat jejich soulad. Maďarsko navíc nezavedlo spolehlivý systém řízení, který by zahrnoval definované politiky, postupy a jasnou organizační strukturu k zajištění souladu se zmíněným nařízením. Maďarsko navíc nezajistilo, aby certifikované organizace splnily před vydáním osvědčení, schválení nebo oprávnění nezbytné požadavky. Rovněž mu chybí účinné programy dozoru, včetně pravidelných auditů a inspekcí, které by sledovaly činnosti certifikovaných organizací. Komise proto zasílá Maďarsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá POLSKO, aby dodržovalo pravidla týkající se dohledu nad bezpečností civilního letectví

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Polsku (INFR(2024)2240) kvůli nedodržení pravidel EU pro dohled nad bezpečností civilního letectví. Komise se domnívá, že Polsko nesplňuje požadavky uvedené v nařízení o technických požadavcích a správních postupech týkajících se letového provozu (nařízení (EU) č. 965/2012). V lednu 2024 inspekce Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) odhalila, že Polsko neprovádí povinné dechové zkoušky na přítomnost alkoholu u členů letové posádky a palubních průvodčích, a to jak v případě vnitrostátních provozovatelů, tak u provozovatelů z jiných evropských a třetích zemí, kteří přistávají na polských letištích. To je v rozporu s čl. 4 odst. 2 nařízení Komise (EU) č. 965/2012, který vyžaduje, aby členské státy prováděly testování členů letové posádky a palubních průvodčích na přítomnost alkoholu u provozovatelů, kteří jsou pod jejich vlastním dozorem, jakož i u provozovatelů, kteří jsou pod dozorem jiného členského státu nebo třetí země. Komise proto zasílá Polsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŘECKO, aby dodržovalo právní předpisy EU týkající se bezpečnosti železnic

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Řecku (INFR(2023)2036), jelikož nezajistilo soulad s požadavky právních předpisů EU týkajících se bezpečnosti železnic (směrnice (EU) 2016/798 o bezpečnosti železnic). Směrnice řeší bezpečnostní požadavky v železničním systému jako celku. Komise se domnívá, že od jejího vstupu v platnost existují v Řecku dlouhodobé nedostatky v provádění této směrnice. Tyto nedostatky jsou systematické povahy a vyplývají rovněž z nedostatečné kultury bezpečnosti v zúčastněných organizacích. Komise bere na vědomí, že v návaznosti na zprávu Evropské agentury pro železnice o stavu provádění a uplatňování právních předpisů Unie v oblasti železniční dopravy v Řecku přijala řecká vláda po konzultacích a dohodě s útvary Komise akční plán. Akční plán nabízí základ pro řešení nedostatků a při jeho provádění již bylo dosaženo značného pokroku, přičemž Řecko každé dva měsíce podává Komisi o tomto pokroku zprávu. Nedostatky v provádění směrnice však přetrvávají. Komise proto zasílá Řecku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby formálně odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Dodatečná výzva

Komise vyzývá SLOVINSKO, aby zavedlo účinný a nezávislý postup vyřizování stížností v souladu s právem EU týkajícím se přístavních služeb 

Komise se rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Slovinsku (INFR(2021)2044) kvůli nedodržení čl. 16 odst. 2 nařízení o přístavních službách (nařízení (EU) 2017/352). Toto nařízení vyžaduje, aby členské státy zavedly účinný a nezávislý systém pro vyřizování stížností a předcházení střetům zájmů mezi řídícími orgány přístavů a poskytovateli služeb. Po zahájení řízení o nesplnění povinnosti v roce 2021 Slovinsko splnilo své oznamovací povinnosti, ale Komise je i nadále znepokojena tím, že slovinský subjekt pro vyřizování stížností stále nesplňuje nezbytné požadavky. Komise proto zasílá Slovinsku dodatečnou výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá NĚMECKO, aby plně provedlo směrnici o zjednodušení s cílem zlepšit realizaci projektů transevropské dopravní sítě

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Německu (INFR(2023)0200) kvůli neúplnému provedení směrnice o zjednodušení (směrnice (EU) 2021/1187). Směrnice o zjednodušení vstoupila v platnost dne 9. srpna 2021 a jejím cílem je urychlit dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) zjednodušením a objasněním postupů pro udělování povolení a zadávání zakázek. Směrnice se zaměřuje na vysoce prioritní projekty hlavní sítě TEN-T, přeshraniční iniciativy a evropské dopravní koridory s rozpočtem přesahujícím 300 milionů eur. Za tímto účelem stanoví směrnice pro členské státy čtyři hlavní požadavky: přidělení určeného orgánu pro každý projekt, zjednodušení postupů udělování povolení tak, aby netrvaly déle než čtyři roky, zajištění transparentnosti postupů a zlepšení přeshraniční koordinace. Německo Komisi neoznámilo opatření přijatá k provedení směrnice o zjednodušení ve vnitrostátním právu. Komise se proto rozhodla vydat Německu odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá BULHARSKO, aby jí sdělilo svá opatření k provedení směrnice o najatých vozidlech

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2023)0192), protože Komisi neoznámilo své vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádí směrnice o najatých vozidlech (směrnice (EU) 2022/738). Tato směrnice stanoví minimální normy pro používání najatých vozidel bez řidiče pro přepravu zboží. To může snížit náklady a zvýšit flexibilitu pro podniky, které přepravují zboží po silnici. Členské státy měly povinnost směrnici provést ve vnitrostátním právu a zajistit soulad s jejími ustanoveními do 6. srpna 2023. Jelikož tak Bulharsko neučinilo, zaslala mu Komise v září 2023 výzvu. Bulharské orgány uvedly, že na prováděcích opatřeních pracují, ta však dosud nebyla přijata. Komise se proto rozhodla vydat Bulharsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá BULHARSKO, ŘECKO, ŠPANĚLSKO, ITÁLII, LUCEMBURSKO, MALTU, POLSKO a PORTUGALSKO, aby plně provedly pravidla EU týkající se mýtného a dálničních známek pro použití na pozemních komunikacích

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2024)0150), Řecku (INFR(2024)0155), Španělsku (INFR(2024)0157), Itálii (INFR(2024)0161), Lucembursku (INFR(2024)0164), Maltě (INFR(2024)0167), Polsku (INFR(2024)0169) a Portugalsku (INFR(2024)0171), jelikož neprovedly směrnici o eurovinětě (směrnice 1999/62/ES ve znění směrnice (EU) 2022/362). Směrnice o eurovinětě stanoví společná pravidla pro ukládání poplatků za ujetou vzdálenost (mýtné) a časových poplatků za užívání (viněty), která členským státům umožňují pokrýt prostřednictvím mýtného a vinět náklady na pozemní komunikace (výstavba, provoz, údržba). Změněná směrnice (EU) 2022/362 nyní zahrnuje osobní automobily, autobusy a autokary a malá těžká vozidla. Revidovaná směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zahrnuly do svých systémů poplatků i environmentální náklady znečištění ovzduší, aby bylo možné stanovit poplatky na základě emisí CO2 z vozidel a podpořit čistší těžká vozidla. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 25. března 2024. Všech osm zmíněných členských států neoznámilo prováděcí opatření. Komise se proto rozhodla zaslat Bulharsku, Řecku, Španělsku, Itálii, Lucembursku, Maltě, Polsku a Portugalsku odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá NĚMECKO, aby zavedlo účinný a nezávislý postup vyřizování stížností v souladu s právem EU týkajícím se přístavních služeb 

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Německu (INFR(2021)2041) kvůli nedodržení čl. 16 odst. 2 nařízení o přístavních službách (nařízení (EU) 2017/352), pokud jde o jeho postup řešení stížností. Tento článek vyžaduje zavedení účinného postupu řešení stížností za účelem řešení otázek souvisejících s pravidly pro přístavní služby. Tento postup musí vylučovat střet zájmů a musí být funkčně nezávislý ve vztahu k jakémukoli řídícímu orgánu přístavu nebo poskytovateli přístavních služeb, přičemž musí být zajištěna nestrannost. Toto odůvodněné stanovisko zohledňuje skutečnost, že Německo splnilo své oznamovací povinnosti podle čl. 16 odst. 7 nařízení 2017/352. Německo oznámilo svá opatření poté, co Komise v roce 2023 zahájila řízení o nesplnění povinnosti. Německo však neoznámilo žádná opatření týkající se čl. 16 odst. 2. Komise se proto rozhodla vydat Německu odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá ŘECKO, aby na letištích zavedlo postupy založené na výkonnosti

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2024)2014), jelikož na svých letištích nezavedlo nezbytná opatření k zajištění postupů navigace založené na výkonnosti (PBN), jak požadují prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1048 a 2018/1139. Optimalizací tratí letových provozních služeb a postupů přiblížení podle přístrojů přináší používání postupů PBN v uspořádání letového provozu a letových navigačních službách řadu výhod, včetně zlepšení bezpečnosti, zvýšení kapacity, snížení dopadu na životní prostředí a vyšší nákladové efektivnosti. V současné době jsou přistávací operace na řeckých letištích bezpečné. Zavedení chybějících postupů přiblížení PBN na řeckých letištích by však pilotům umožnilo přistát s vertikálním vedením, což by bezpečnost dále zlepšilo. V dubnu 2024 zaslala Komise Řecku výzvu. Odpověď Řecka ze dne 19. června neposkytuje uspokojivé důkazy o zavádění postupů PBN na řeckých letištích ani o provádění nápravných opatření dohodnutých mezi Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví a řeckým úřadem pro civilní letectví. Komise proto zasílá Řecku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Dodatečné odůvodněné stanovisko

Komise vyzývá ČESKO, aby plně provedlo právní předpisy týkající se evropské služby elektronického mýtného, aby se usnadnilo přeshraniční cestování pro účastníky silničního provozu v EU

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné odůvodněné stanovisko Česku (INFR(2021)0520), protože Komisi neoznámilo úplné provedení směrnice o evropské službě elektronického mýtného (EETS) (směrnice (EU) 2019/520) ve svém vnitrostátním právu. EETS je jednotný systém výběru mýtného, který účastníkům silničního provozu v EU umožňuje cestovat ve všech členských státech s jedinou smlouvou o předplatném, jedním poskytovatelem služeb a jednou palubní jednotkou. Směrnice má dva cíle: zajistit interoperabilitu elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnit přeshraniční výměnu informací o nezaplacených silničních poplatcích. Lhůta pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 19. října 2021. Dnešní dodatečné odůvodněné stanovisko navazuje na první odůvodněné stanovisko zaslané v červenci 2022. Neprovedení těchto pravidel EU v plném rozsahu představuje překážku pro interoperabilitu elektronických systémů pro výběr mýtného v členských státech a pro přeshraniční vymáhání plateb silničních poplatků v EU. Komise se proto rozhodla vydat Česku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

6. Finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů

(Bližší informace: Olof Gill – tel.: +32 22965966, Marta Perez-Cejuela Romero – tel.: +32 22963770)

 

Výzvy

Komise vyzývá RUMUNSKO, aby správně provedlo směrnici o hypotečních úvěrech

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Rumunsku (INFR(2024)2247) kvůli nesprávnému provedení směrnice o hypotečních úvěrech (směrnice 2014/17/EU). Účelem této směrnice je vytvořit účinný a konkurenceschopný jednotný trh pro spotřebitele, věřitele a zprostředkovatele úvěru s vysokou úrovní ochrany spotřebitele v oblasti hypotečních úvěrů. Směrnice vyžaduje, aby zprostředkovatelé úvěru s povolením v jiných členských státech mohli působit v Rumunsku buď na dálku, nebo prostřednictvím místní pobočky. Mohou tak učinit na základě povolení ve svém domovském členském státě a bez dalšího povolení nebo registrace ze strany rumunských orgánů. Komise se domnívá, že Rumunsko tyto aspekty směrnice o hypotečních úvěrech neprovedlo správně. Komise proto zasílá Rumunsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby správně provedlo nařízení o jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA)

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Španělsku (INFR(2024)4021), jelikož neurčilo příslušné orgány pro zajištění dodržování nařízení SEPA (nařízení (EU) č. 260/2012) ze strany veřejných orgánů. K dnešnímu dni neexistují ve Španělsku žádné příslušné orgány pro řešení porušování nařízení SEPA ze strany veřejných orgánů, které odmítají provádět nebo přijímat platby (inkasa nebo úhrady) v případě platebních účtů založených v jiném členském státě. Jedná se o nezákonnou praktiku známou také jako „diskriminace na základě IBAN“. Neexistence takového příslušného orgánu zbavuje spotřebitele a podniky práva podat proti této praxi stížnost u příslušného španělského orgánu. Komise proto zasílá Španělsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby správně provedlo nová pravidla pro podávání informací podniků o udržitelnosti zavedená směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Švédsku (INFR(2024)2195), protože neuvedlo své právní předpisy do souladu se směrnicí o platebních účtech (směrnice 2013/34/EU), směrnicí o průhlednosti (směrnice 2004/109/ES) a směrnicí o auditu (směrnice 2006/43/ES) ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (směrnice (EU) 2022/2464). Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zavádí nová pravidla pro podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Tato pravidla se použijí od účetních období začínajících 1. ledna 2024 nebo později v závislosti na velikosti společnosti. Vnitrostátní prováděcí opatření přijatá Švédskem vyžadují, aby společnosti začaly podávat příslušné informace za účetní období počínající 1. července 2024 nebo později. To není v souladu se zmíněnou směrnicí, jelikož Švédsko odkládá uplatňování požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti o půl roku. Kvůli zavedení tohoto zpoždění hrozí, že ve Švédsku vzniknou nerovné podmínky mezi unijními společnostmi v různých členských státech. Komise proto zasílá Švédsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby reagovala a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO a PORTUGALSKO, aby dokončily provádění nařízení o panevropském osobním penzijním produktu

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Španělsku (INFR(2024)2187) a Portugalsku (INFR(2024)2188), protože Komisi neoznámily pravidla pro správní sankce a jiná opatření vztahující se na porušení nařízení o panevropském osobním penzijním produktu (nařízení (EU) 2019/1238). Panevropský osobní penzijní produkt je dobrovolný osobní penzijní plán, který spotřebitelům nabízí celoevropskou možnost spoření na důchod. Tento typ produktu je navržen tak, aby účastníkům poskytl větší výběr a konkurenceschopnější produkty a zároveň zajistil silnou ochranu spotřebitelů. Mohla by jej nabízet široká škála finančních poskytovatelů, jako jsou pojišťovny, správci aktiv, banky, některé investiční podniky a některé zaměstnanecké penzijní fondy. Komise zaslala oběma členským státům v červenci 2024 výzvu. Španělsko a Portugalsko dosud provádění nařízení nedokončily. Komise se proto rozhodla vydat Španělsku a Portugalsku odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru 

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ, jelikož neukončilo dvoustranné dohody o investicích se šesti členskými státy EU

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Spojeného království, jelikož neukončilo dvoustranné dohody o investicích, které jsou dosud v platnosti s Bulharskem, Českem, Chorvatskem, Litvou, Polskem a Slovinskem. Komise již dlouho zastává názor, že dvoustranné dohody o investicích mezi členskými státy EU se překrývají a jsou v rozporu s právem EU. Dne 6. března 2018 Soudní dvůr EU tento postoj potvrdil ve věci C-284/16 Achmea. Soud rozhodl, že rozhodčí řízení mezi investorem a státem podle dvoustranných dohod o investicích mezi členskými státy EU je neslučitelné s unijním právem, jelikož zpochybňuje zásadu vzájemné důvěry mezi členskými státy. Všechny členské státy, včetně Spojeného království, se ve svých prohlášeních ze dne 15. a 16. ledna 2019 zavázaly ukončit dvoustranné dohody o investicích uzavřené mezi nimi koordinovaným způsobem prostřednictvím vícestranné smlouvy, s výjimkou případů, kdy budou za vhodnější považovány dvoustranné výpovědi. Ačkoli vícestranná smlouva dohodnutá mezi členskými státy dne 5. května 2020 byla otevřena k podpisu Spojeným královstvím, Spojené království ji nepodepsalo a nepřistoupilo k dvoustranné výpovědi těchto dvoustranných dohod o investicích. S ohledem na rozsudek ve věci Achmea porušuje každý členský stát, který zachovává dvoustrannou dohodu o investicích v rámci EU, právo EU. Dne 15. května 2020 zaslala Komise Spojenému království výzvu a následně dne 30. října 2020 odůvodněné stanovisko, na které Spojené království neodpovědělo. Podle článku 87 dohody o vystoupení může Komise věc předložit Soudnímu dvoru EU do 31. prosince 2024. Poté, co Komise vydala odůvodněné stanovisko, spolupracovala jak se Spojeným královstvím, tak s členskými státy, které s ním stále měly platné dvoustranné dohody o investicích, aby usnadnila řádné ukončení těchto dvoustranných dohod. Spojené království však dotčené dvoustranné dohody o investicích dodnes neukončilo. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

7. Digitální ekonomika

(Bližší informace: Thomas Regnier – tel. +32 22991099, Patricia Poropat – tel. + 32 22980485)

Výzvy a odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá BELGII, BULHARSKO, ŠPANĚLSKO, NIZOZEMSKO a POLSKO, aby dodržovaly nařízení o digitálních službách

Evropská komise se rozhodla zaslat výzvu Bulharsku (INFR(2024)2241) a odůvodněného stanoviska Belgii (INFR(2024)2164), Španělsku (INFR(2024)2165), Nizozemsku (INFR(2024)2163) a Polsku (INFR(2024)2041), protože nejmenovaly ani nezmocnily vnitrostátní koordinátory digitálních služeb podle nařízení o digitálních službách. Členské státy měly povinnost do 17. února 2024 určit a zmocnit koordinátora digitálních služeb, který bude odpovědný za monitorování uplatňování a prosazování nařízení o digitálních službách vůči poskytovatelům služeb usazeným na jejich území. Komise zasílá Bulharsku výzvu, jelikož nezmocnilo jmenovaného koordinátora digitálních služeb k plnění jeho úkolů podle nařízení o digitálních službách, včetně toho, že nestanovilo pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení. Komise rovněž zasílá odůvodněné stanovisko z toho důvodu, že neurčily a nezmocnily své koordinátory digitálních služeb (Belgie a Polsko), nestanovily pravidla pro sankce (Polsko) a nezmocnily své koordinátory digitálních služeb (Španělsko a Nizozemsko). Tyto členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise upozornila, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že zašle Bulharsku odůvodněné stanovisko a že věc Belgie, Španělska, Nizozemska a Polska předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá 10 členských států, aby dodržovaly akt o správě dat

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Česku (INFR(2024)2057), Německu (INFR(2024)2060), Estonsku (INFR(2024)2058), Řecku (INFR(2024)2061), Kypru (INFR(2024)2056), Lucembursku (INFR(2024)2063), Rakousku (INFR(2024)2054), Polsku (INFR(2024)2066), Portugalsku (INFR(2024)2067) a Slovinsku (INFR(2024)2070), protože tyto členské státy neurčily odpovědné orgány k provádění aktu o správě dat nebo neprokázaly, že tyto orgány jsou oprávněny plnit úkoly požadované aktem. Akt o správě dat usnadňuje sdílení dat napříč odvětvími a zeměmi EU ve prospěch občanů a podniků. Zvyšuje důvěru ve sdílení dat stanovením pravidel pro neutralitu zprostředkovatelů dat, kteří propojují jednotlivce a společnosti s uživateli dat. Dne 23. května 2024 zaslala Komise Česku, Německu, Estonsku, Řecku, Kypru, Lucembursku, Rakousku, Polsku, Portugalsku a Slovinsku výzvu. Zatímco některé členské státy informovaly Komisi o určení odpovědných orgánů, žádný z nich je plně neoprávnil k tomu, aby mohly jednat a provádět akt o správě dat. Komise se proto rozhodla vydat uvedeným členským státům odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

 

Media