Třetina Rakušanů se necítí být zdravá

Podle nového průzkumu se šest z deseti obyvatel Rakouska cítí zcela nebo docela zdravě. Zároveň téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že se potýkají s (alespoň) jednou zdravotní obtíží. Většina má důvěru v konvenční medicínu, byť zájem o alternativní přístupy ke zdraví je také vysoký.

Ať nikdo neříká, že relativně malé Rakousko nemá žádnou „váhu“: dohromady 9,18 milionu obyvatel země váží celkem 726,0 kilotun. Z toho 54 % (391,9 kilotun) hmotnosti zastupují muži, ačkoli tvoří o něco méně než polovinu populace, něco přes 49 %. I k takovým číslům se dospělo kombinací údajů o počtu obyvatel ze statistického úřadu Rakouska (Statistik Austria) s výsledky průzkumu „Jak jsou vlastně zdraví ...“. Ten koncem října zveřejnily agentury Marketagent.com Online Research GmbH a Comrecon Brand Navigation KG.

Kolik váží Rakušané

Pokud ještě zůstaneme u hmotnosti našich jižních sousedů, podle tohoto průzkumu váží muži v průměru 86,6 kg a ženy 71,8 kg. Průzkum také ukázal, že 42,8 % má normální hmotnost podle indexu tělesné hmotnosti (BMI) a 33,1 % má nadváhu. O něco více než pětina je obézních (většinou I. stupně), zatímco něco málo přes dvě procenta trpí podváhou. Podle průzkumu je průměrná výška mužů 178,4 cm, žen 165,9 cm.

Vlastní diagnostika: téměř dvě třetiny se cítí (poměrně) zdravé

Průzkum, pro který společnost Marketagent v srpnu vyzpovídala 1 000 lidí ve věku od 18 do 75 let, se zabýval „měřením“ výšky a váhy populace jen v menší míře; spíše šlo o témata zdraví a systému zdravotní péče.

Jak tedy Rakousko hodnotí své zdraví hlasem své populace? Téměř 3, konkrétně 73,3 % respondentů uvádí, že jsou „duševně zdrávi“ (odpovědi: „rozhodně souhlasím“ a „spíše souhlasím“). Všeobecně zdravě se „cítí“ 62,9 %. Podíl 60,3 % se v anketě označuje za „tělesně způsobilé“. Přibližně polovina dotázaných účastníků studie používá nějakou formu technologie ke sledování svého zdraví a kondice. Třemi nejčastěji zmiňovanými nástroji jsou zařízení, jako jsou chytré hodinky (29,9 %), aplikace (23,3 %) a s odstupem sportovní vybavení se senzory (7,4 %).

Pouze menšina nyní zcela bez zdravotních obtíží

Přibližně dvě třetiny dotázaných také zaškrtly v seznamu, že mají alespoň jednu z předem uváděných zdravotních potíží. Nejčastěji se jednalo o problémy ve spojení s těmito „komponentami“: pohybový aparát (19,9 %), srdce, krevní oběh a cévy (19,1 %), dýchací cesty a plíce (14,2 %), metabolismus a hormony (14,1 %), ale relativně v četném výskytu byla i psychika (13,2 %).

Polovina oslovených dává systému zdravotní péče dobré známky

A spokojenost s rakouským systémem zdravotní péče? 9,2 % respondentů je „velmi spokojeno“, dalších 35,6 % je „spíše spokojeno“. Tedy necelá polovina hodnotí systém pozitivně. Dobrá třetina (35,5 %) jej považuje za průměrný. A konečně, pětina účastníků vyjadřuje větší nespokojenost: 11,9 % je „spíše“ nespokojeno a 7,8 % je „velmi“ nespokojeno. Další série otázek mířila na oblast prevence. Podle názoru 3 respondentů z 10 (přesně 30,2 %) je podpora preventivních opatření ve zdravotnictví spíše špatná nebo velmi špatná. Skupina těch, kteří osvětu k prevenci považují naproti tomu za velmi nebo spíše dobrou, je přibližně stejně početná (31,3 %). Za průměrnou ji považuje 38,5 % respondentů.

Většina má důvěru v konvenční medicínu

Velmi silnou nebo spíše silnou důvěru v lékařskou medicínu má 56,2 % respondentů. Tento podíl je o něco vyšší u mužů (61,0 %) než u žen (51,5 %). Třetina (32,9 %) uvádí, že jejich důvěra je „středně vyvinutá“. Skeptických je na druhou stranu 10,9 % oslovených. Největší výzvy a limity konvenční medicíny jsou spatřovány především v „dostupnosti a čekacích dobách“ (60,0 %) a v léčbě příčin nemocí spíše než ve zmírňování příznaků (46,9 %). 39,8 % respondentů zmínilo „závislost lékařské medicíny na farmaceutickém průmyslu“.

Zájem o alternativní přístupy ke zdraví je silný

Zájem o „alternativní a komplementární přístupy ke zdraví“, jako je přírodní léčitelství, je velmi rozšířený. „Velký zájem“ nebo „spíše zájem“ o ně má 50,9 % účastníků studie. Otevřené tomuto tématu jsou zejména ženy (58,5 %), zatímco podíl mužů je nižší (43,4 %). Další bezmála třetina (31,3 %) respondentů projevuje o alternativní metody „mírný“ zájem. Menší nebo žádný zájem deklarovalo v průzkumu 17,8 % respondentů.

Důvěra v alternativní přístupy ke zdraví je méně výrazná

Nicméně vedle „zájmu“ v konkrétní otázce důvěry v alternativní přístupy ke zdraví je Rakousko o něco zdrženlivější: „pouze“ 34,7 % respondentů projevuje velmi silnou nebo spíše silnou důvěru, necelá polovina (47,3 %) projevuje „mírnou“ důvěru. Malou nebo žádnou důvěru má 18,9 %; mezi muži je podíl skeptiků dvakrát vyšší (23,9 %) než mezi ženami (12,0 %).

Velká většina již vyzkoušela alternativní přístupy ke zdraví

Naprostá většina, více než tři čtvrtiny dotázaných, může vycházet ze svého „zážitku“, protože mají s alternativními přístupy ke zdraví již skutečné zkušenosti. Z nejčastěji zmiňovaných oborů již 50,8 % respondentů vyzkoušelo homeopatii, 34,6 % léčitelství a 27,6 % akupunkturu. Na druhou stranu 22,9 % respondentů uvedlo, že dosud nevyzkoušelo žádný alternativní přístup (muži: 29,7 %; ženy: 16,2 %). A jak takové alternativní praktiky hodnotili ti, kteří postupy vyzkoušeli? Převážně pozitivně. Nejpozitivněji byla hodnocena chiropraxe (83,3 %), léčitelství (81,2 %) a osteopatie (80,1 %). Na posledním místě se trochu překvapivě umístila relativně rozvinutá a rozšířená homeopatie, i když rovněž pozitivně oceňovaná nadpoloviční většinou (57,1 %).