Inflace stagnovala na 2,8 % a byla tak nižší, než se čekalo (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v listopadu zůstala v meziročním vyjádření beze změny na 2,8 %. Naše prognóza i tržní konsensus naproti tomu očekávaly zrychlení na 3,0 %. Centrální banka pak pro listopad odhadovala meziroční inflaci ve výši 2,9 %.

K nižší inflaci oproti našemu odhadu přispěly ceny potravin. Samotné potraviny a nealkoholické nápoje v listopadu meziměsíčně zdražily o 0,4 %, což bylo zhruba v souladu s naším očekáváním. Překvapil zejména pokles cen v kategorii alkoholické nápoje a tabák, který dosáhl -0,3 % m/m. Ceny pohonných hmot zcela naplnily naše očekávání, když byly v listopadu meziměsíčně vyšší o 0,8 %, avšak poté, co v předchozích třech měsících klesly v souhrnu o více než 7 %. Mírně nad naším odhadem se naopak nacházely regulované ceny, které vzrostly o 0,2 % m/m. Podílely se na tom i ceny energií, jež byly meziměsíčně vyšší v průměru o 0,3 %.

Jádrová inflace v meziročním vyjádření klesla z říjnových 2,4 % na 2,3 % v listopadu. My jsme shodně s ČNB naproti tomu odhadovali stagnaci na 2,4 % y/y. Meziměsíční nárůst jádrových cen po sezonním očištění podle našeho odhadu v listopadu činil 0,13 %, což by představovalo zpomalení z 0,25 % v říjnu a z hlediska úrovně odpovídalo dynamice ze září. Pomohlo zmírnění meziměsíčního růstu v rámci váhově důležité položky imputovaného nájemného z říjnových 0,8 % na listopadových 0,3 % (sezonně neočištěno). Meziroční růst imputovaného nájemného tak zpomalil z 1,7 % na 1,5 %. Meziroční růst skutečně placeného nájemného naopak v listopadu nepatrně zrychlil z 6,2 % na 6,3 %.

Inflace do konce roku nejspíše setrvá poblíž 3 %, v příštím roce by se ale měla poměrně rychle vrátit do blízkosti dvouprocentního cíle. V prosinci by meziroční inflace měla ještě zůstat zvýšená kvůli vlivu nižší statistické základny ze závěru loňského roku. O tom, zda inflace v prosinci nakonec překročí 3 % y/y, tedy i horní hranici tolerančního pásma ČNB, pravděpodobně rozhodne vývoj v posledních měsících velmi volatilních cen potravin. Po letošních 2,4-2,5 % očekáváme, že inflace v příštím roce v průměru klesne na zhruba 1,8 %. Mírně pod dvouprocentní cíl by ji měl pomoci pokles cen energií, stále slabá poptávka domácností i firem a přísná měnová politika.

Na prosincovém zasedání ČNB očekáváme stabilitu úrokových sazeb. Listopadová inflace nakonec zaostala za odhady, z části ale vlivem volatilní kategorie cen potravin. Ani u jádrové inflace zatím není jasné, zdali se jedná o jednorázový výkyv, či již jde o započetí sestupného trendu způsobeného slabou poptávkou. Centrální bankéři navíc ještě před zveřejněním dnešních dat o vývoji spotřebitelských cen dali jasně najevo, že pozastavení cyklu uvolňování měnové politiky bude v prosinci předmětem jednání. K tomu se přidává pro ČNB překvapivě rychlý meziroční růst nominálních mezd ve třetím letošním čtvrtletí o 7 %, zatímco centrální banka čekala 6,1 %. S ohledem na pokračující utlumený výkon ekonomiky a námi očekávané snížení inflace však předpokládáme, že pokles úrokových sazeb ČNB bude v roce 2025 pokračovat. Po prosincové pauze tak na každém měnověpolitickém zasedání v příštím roce očekáváme snížení repo sazby o 25 bb a to až na konečná 3 %, kterých by měla dosáhnout v červnu.