Cesta Číny hodně připomíná tu japonskou - Víkendář

Od prasknutí bubliny čínského realitního sektoru v polovině roku 2021 narůstají obavy, že by čínská ekonomika mohla skončit jako ta japonská na začátku 90. let. V nové analýze to tvrdí francouzský Natixis a snaží se zjistit, nakolik je porovnávání Číny s Japonskem skutečně relevantní. Může tedy Čína kráčet cestou, kterou šlo po řadu desetiletí Japonsko?

Některé jevy jsou nyní v Číně skutečně hodně podobné tomu, co se dělo v Japonsku. Příkladem je prudké zpomalení investic do fixních aktiv, zejména na trhu bydlení. Obě země také dlouhodobě trpí nízkou spotřebou soukromého sektoru jako celku, zejména ve srovnání se zbytkem světa, a souběžně příliš vysokou mírou úspor. Jejich počáteční reakce na straně ekonomické politiky jsou podle ekonomů banky také podobné, protože Čína i Japonsko po splasknutí bubliny zpočátku váhaly s uvolněním měnové a fiskální politiky. Místo toho se rozhodly stimulovat nabídkovou stranu ekonomiky.

Výsledkem politiky cílené zejména na vyšší výrobní kapacity jsou dlouhodobé obchodní přebytky, které nepomohly zmírnit následky prasknutí bubliny. Naopak pouze přiživovaly deflační tlaky. Podle Natixisu se také zdá, že Čína následuje Japonsko svou snahou o rozšíření svých zahraničních aktiv, i když s určitými rozdíly. Pro Japonsko byl offshoring budování nových továren v zahraničí způsobem, jak dosáhnout snížení výrobních nákladů a zajistit trvalý přístup na západní trhy. Tato strategie také pomohla Japonsku obejít tehdejší protekcionistická opatření, zejména ze strany USA. Čína také zvýšila své zahraniční investice, jako to udělalo Japonsko v 80. letech, ale jejich zaměření bylo trochu jiné. Jde jí více o získávání přírodních zdrojů a budování infrastruktury.

Natixis ale poukazuje i na rozdíly. Hlavním je podle něj větší makroekonomická nerovnováha Číny na straně nadměrných úspor a nízké spotřeby soukromého sektoru. Závislost Číny na výrobě je také výrazně větší, což vedlo k jejímu většímu podílu na globálních exportech. K tomu je vlna protekcionismu nyní mnohem silnější než v době expanze Japonska v 80. letech. „Čína se bude obtížněji chránit před protekcionismem investicemi na zelné louce. Zejména proto, že její průměrný příjem na hlavu je nižší než v Japonsku,“ míní Natixis.

Výhodou Číny ve srovnání s Japonskem je podle banky naopak její geopolitický vliv a síla a „schopnost stát se technologicky soběstačnou“. To také Číně nabízí možnost „vytvořit si svůj vlastní ekosystém v případě, že Spojené státy budou nadále vyvíjet ekonomický tlak proti této zemi.“ Celkově se ale podle Natixisu zdá, že Čína směřuje podobným směrem jako v minulosti Japonsko. V následujícím grafu pak ekonomové banky porovnávají vývoj tempa růstu Číny s tempem růstu japonské ekonomiky posunutým dopředu tak, aby se kryly podobné fáze rozvoje v obou zemích:

Zdroj: Natixis