Monetární politika je utažená, ale ekonomika hodně stimulována - Víkendář (video)

Americká centrální banka až do listopadu minulého roku hovořila o růstu sazeb, pak otočila a tématem se stal jejich pokles. Akciové trhy od té doby výrazně zvýšily svou kapitalizaci, což se mimo jiné projevilo růstem bohatství domácností. A není tudíž zase takovým překvapením silný trh práce a maloobchodní tržby. Pro Bloomberg to uvedl hlavní ekonom Apollo Global Management Torsten Slok s tím, že vliv má popsaný vývoj i na inflaci. A podle jeho názoru bude tento trend ještě nějaký čas pokračovat.

Slok v souvislosti se silnou ekonomikou a vyšší než očekávanou inflací hovoří o velmi uvolněných finančních podmínkách. Na Bloombergu ale upozornili, že centrální banka naopak hovoří o utažených podmínkách. Ekonom to vysvětluje tím, že samotné sazby se mohou nacházet vysoko pokud je srovnáváme s nějakými odhady sazeb rovnovážných. Z tohoto pohledu je tedy samotná monetární politika utažená. Ovšem podle experta je její vliv na ekonomiku více než vyvážen celkovými finančními podmínkami, které mimo jiné uvolnilo posilování akciového trhu a zmenšování rizikových spreadů na trzích korporátních dluhopisů.

Udělala tedy šéf Fedu Powell chybu, když před několika měsíci hovořil o snižování sazeb: Slok se domnívá, že tyto úvahy se odvíjely od tradičních modelů, které skutečně ukazují na utaženou monetární politiku a naznačovaly, že sazby už půjdou dolů. Jay Powell také neměl v úmyslu svými slovy podpořit uvolňování finančních podmínek, včetně rlstu akciového trhu, K němu ale došlo, domácnosti jsou nyní díky němu bohatší. „jejich rozvahy vypadají mnohem lépe“ a to se podle ekonoma bude v ekonomice ještě nějakou dobu projevovat.

Následující graf ukazuje vývoj finančních podmínek měřených indexem Goldman Sachs. Směrem dolů dochází k jejich uvolňování a naopak:


Zdroj: X

Slok se domnívá, že utažená monetární politika stále funguje, projevuje se ale zejména u subjektů, které mají ve svých rozvahách hodně dluhů. Včetně spotřebitelů, či třeba některých bank. Pokud přitom už nebude akciový trh dále růst, efekt bohatství se postupně vyčerpá a monetární brzda se plně projeví. K něčemu takovému by podle ekonoma mohlo dojít někdy v roce 2025, nyní ale hospodářství táhnou nahoru uvolněné finanční podmínky, včetně efektu bohatství, který se projevuje na chování domácností.

Pokles inflace ke 2 % může podle ekonoma trvat déle, než se čekalo. Pravděpodobnost růstu sazeb, namísto jejich poklesu, je ale „stále relativně nízká“. I proto, že by bylo pro Fed složité říci, že udělal chybu a namísto poklesu sazeb je bude ještě zvedat. Podle Sloka je tedy z více důvodů lepší, nechat v případě potřeby sazby po delší dobu na současných úrovních.

Zdroj: Bloomberg