Listopadová inflace v eurozóně: Co říkají nejnovější čísla?

Podle předběžných odhadů Eurostatu zveřejněných minulý pátek zrychlování růstu cen pokračuje. Listopadová inflace dosáhla v eurozóně meziročního růstu 2,3 %, což představuje druhý měsíc v řadě, kdy inflace akceleruje. Tento vývoj byl však očekávaný, protože služby a zboží nadále tlačí na růst cen, zatímco začínají stoupat ceny energií. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, se drží stabilně na úrovni 2,7 % již od září.

Co táhne inflaci vzhůru?

Nejvýznamnějším přispěvatelem k růstu inflace zůstávají služby, jejichž ceny meziročně vzrostly o 3,9 %. K vysoké inflaci přispívá také spotřební zboží, zejména potraviny, alkohol a tabák, které zaznamenaly nárůst o 2,8 %.

Naopak ceny energií nadále celkovou inflaci mírní. Oproti loňskému listopadu ceny klesly o 1,9 %. Tento efekt však postupně ztrácí na síle – v září činil pokles 6,1 %, v říjnu pak 4,6 %. S příchodem zimy ale ceny energií začaly opět růst, což celkový inflační index tlačí vzhůru.

Mezi zeměmi eurozóny si nejvyšší inflaci drží Belgie (5 %), následovaná Chorvatskem (4 %). Třetí příčku sdílejí Estonsko a Nizozemsko s inflací 3,8 %. Sousední Slovensko si s inflací 3,6 % udržuje čtvrtou nejvyšší inflaci v eurozóně. Naopak nejnižší inflaci hlásí Irsko (0,5 %), následované Litvou a Lotyšskem (1,1 %). Ačkoli v České republice zatím nemáme k dispozici listopadové údaje, podle říjnové zprávy se očekává, že se země umístí na sedmém místě s inflací 2,8 %.ce.

Úspěchy a výzvy Evropské centrální banky (ECB)

ECB se letos daří krotit inflaci k cílové hranici 2 %. Boj však ještě není u konce. Po říjnovém snížení úrokových sazeb na 3,4 % se centrální bankéři začali obávat o zdraví ekonomiky. Ta je ve srovnání s USA, které již dva roky dosahují relativně zdravých výsledků, stále slabá. Říjnové rozhodnutí o sazbách bylo téměř jednomyslné, s výjimkou guvernéra slovenské NBS, který zastává tvrdší postoj vůči inflaci.

Očekává se, že ECB v prosinci přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb. Zároveň však Evropa čelí riziku zavedení cel ze strany USA. I když nejde s jistotou předvídat, jaké kroky Donald Trump podnikne po usednutí do oválné pracovny, opakovaně zmiňoval plán zavést univerzální 10% tarif na dovoz ze všech zemí, což by negativně dopadlo na evropské ekonomiky, zejména na ty, které se orientují na vývoz, jako je Německo..

Tento dopad bychom pocítili i v Česku. ČNB stále zachovává restriktivní měnovou politiku s úrokovými sazbami na 4 %, tedy o něco vyšší, než sazby ECB. Česká centrální banka také očekává snižování úrokových sazeb, to však záleží na vývoji inflace v ČR. Dále také předpovídá oslabení ekonomiky v následujícím roce – něco, co by mohla obchodní válka s USA jenom zhoršit.