Kdo skutečně profituje z inflace ?

Inflace je komplexní ekonomický jev a jednoduchá odpověď na to, kdo na ní vydělá a kam mizí peníze, neexistuje. Zjednodušeně se dá říct, že inflace nepřináší "výhru" v tradičním slova smyslu, ale spíše převažují její negativní dopady.

Kdo vydělává na inflaci?

• Státy: Inflace může snížit reálnou hodnotu státního dluhu. Vlády mohou „snadněji“ splácet staré dluhy, protože jejich příjmy (např. daně) rostou s inflací.

• Firmy s cenotvorbou: Podniky, které mohou snadno přenést zvýšení nákladů na zákazníky (například velké korporace nebo monopolisté), mohou profitovat. Jejich marže se může dokonce zvýšit.

• Investoři do akcií některých odvětví: Sektor energie, komodit nebo základních služeb může z inflace těžit, protože jejich produkty zůstávají potřebné, i když ceny rostou.

• Dlužníci: Pokud máte půjčky s pevnou úrokovou sazbou, inflace vám může pomoci. S rostoucí inflací totiž reálná hodnota vašich dluhů klesá, protože je splácíte „levnějšími penězi“.

• Majitelé nemovitostí a fyzických aktiv: Ceny nemovitostí, drahých kovů nebo jiných hmotných aktiv často rostou spolu s inflací. Majitelé takových aktiv mohou na inflaci vydělat.

Kam „mizí“ peníze, když se zdražuje?

• Přerozdělování kupní síly: Peníze „mizí“ od těch, kteří mají pevné příjmy (např. důchodci nebo zaměstnanci bez inflačních úprav mezd), k těm, kteří ceny určují nebo mají investice chráněné před inflací.

• Reálné ztráty úspor: Pokud máte úspory v hotovosti nebo na účtu s nízkým úrokem, inflace je „užírá“. Peníze nezmizí fyzicky, ale jejich hodnota klesá, což působí jako ztráta.

• Zvyšování marží firem: Firmy, které si mohou dovolit zdražit více, než vzrostly jejich náklady, získávají část peněz navíc. Například obchodní řetězce mohou inflaci využít k růstu zisku.

• Zisk producentů komodit: U komodit, jako je ropa, pšenice nebo kovy, inflace často zvyšuje ceny. Producenti těchto komodit tak vydělávají více.

• Dluhová spirála: Banky a finanční instituce mohou mít zisk z vyšších úroků při půjčování peněz. Vyšší úroky ovlivňují hypotéky, úvěry a další produkty.

Může inflace být přínosná?

Ano, v některých případech může být mírná inflace zdravá. Podporuje například utrácení a investice, protože lidé a firmy chtějí peníze utratit dříve, než ztratí hodnotu. Příliš vysoká inflace však vede k ekonomické nejistotě a ztrátám zejména pro nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Proč inflace ovlivňuje kupní sílu?

• Mzdy nerostou stejně rychle: Zatímco ceny zboží a služeb mohou růst rychle, platy se zpravidla přizpůsobují se zpožděním, pokud vůbec. Některé skupiny obyvatel, jako jsou důchodci, pracovníci s pevně stanovenými příjmy nebo nezaměstnaní, pocítí pokles kupní síly nejvíce.

• Rostoucí náklady předstihují růst mezd: Firmy zvyšují ceny, protože rostou jejich náklady (např. na energie, materiály). Pokud platy nerostou stejnou měrou, lidé mají méně peněz na utrácení, což snižuje jejich životní úroveň.

• „Skrytá daň“: Inflace funguje jako neviditelná daň – peníze ztrácejí hodnotu. Když například ušetříte 10 000 Kč a inflace je 10 %, reálně z těchto peněz za rok koupíte jen zboží za 9 000 Kč.

• Psychologický efekt: I když mzdy a ceny rostou stejně, lidé mají pocit, že „vše je dražší“, což může vést k omezení spotřeby a zhoršení ekonomické situace.

Proč nestačí jen „zvýšit platy“?

• Zpětná vazba: Pokud mzdy rostou stejně rychle jako inflace, podniky mají vyšší náklady na zaměstnance, což je nutí dále zvyšovat ceny. To může způsobit tzv. inflační spirálu.

• Nerovnoměrné dopady: Ne všichni dostanou přidáno stejně. Některé sektory nebo pracovní pozice mohou zůstat pozadu, což prohlubuje nerovnosti.

• Náklady zaměstnavatelů: Firmy nemusí mít na zvýšení mezd dostatek prostředků, což může vést k omezení investic, propouštění nebo krachům.

Důležité:

I když z inflace můžou někteří krátkodobě profitovat, celkově má spíše negativní dopady na ekonomiku a společnost. Je důležité, aby centrální banky a vlády udržovaly inflaci pod kontrolou a minimalizovaly její negativní dopady.

Kdyby se mzdy zvyšovaly stejnou rychlostí jako ceny, teoreticky by inflace neměla vliv na kupní sílu. V praxi to však není jednoduché:

Kupní síla:

Kupní síla je důležitým faktorem pro ekonomickou prosperitu, sociální stabilitu a kvalitu života. Je důležité, aby vlády a instituce podporovaly politiky, které vedou k růstu kupní síly a snižování nerovností.

Zajištění, aby lidé měli stejnou kupní sílu jako před inflací, je velmi složitý úkol, který vyžaduje koordinaci politik na úrovni státu, firem a jednotlivců. Existují však nástroje a opatření, která mohou pomoci zmírnit dopady inflace na sociální skupiny a zachovat jejich kupní sílu.

I když je zachování kupní síly během inflace náročné, kombinace dobře zvolených krátkodobých i dlouhodobých opatření může minimalizovat její dopady.

Příklad ideálního přístupu k zachování kupní síly

• Krátkodobá opatření:

• Zavést dočasné dotace na základní zboží a energie.

• Zrychlit indexaci důchodů a mezd v klíčových sektorech.

• Střednědobá opatření:

• Investovat do lokální produkce potravin a energií.

• Snížit daně na základní potřeby.

• Dlouhodobá opatření:

• Podporovat technologické inovace a produktivitu.

• Zvýšit vzdělání a investiční povědomí obyvatel.

Penězi jako takovými nemizí, ale jejich koupěschopnost klesá. To znamená, že za stejný objem peněz si koupíte méně zboží a služeb. Co se tedy děje: 

Inflace je složitý jev s komplexními dopady. Nelze říct, že na ní někdo "vydělává" v pravém slova smyslu. Spíše dochází k přerozdělení bohatství a znehodnocení úspor.

Inflace je komplexní proces a peníze se v ekonomice "nepřemisťují" jen tak náhodně.

Kristián Hejduk

Kristián Hejduk je odborníkem s bohatým vzděláním a zkušenostmi. Absolvoval dvě vysoké školy ekonomického zaměření a plynně hovoří dvěma jazyky. Během své kariéry strávil odbornou stáž v USA, kde si rozšířil své znalosti a praktické dovednosti. V současné době působí jako externí ekonomický poradce pro mezinárodní společnosti, čímž kombinuje své teoretické znalosti s praxí v globálním prostředí.

Zlato pro radost

Společnost nabízející investiční a sběratelské stříbrné a zlaté mince patří mezi lídry v oblasti drahých kovů v celé Evropské unii. Tato česká firma se sídlem v Praze působí na trhu od roku 2012 a za více než desetiletí si získala výbornou pověst mezi investory a sběrateli. Nabízí největší sortiment drahých kovů v rámci EU, čímž si upevnila svou pozici jako důvěryhodného a spolehlivého partnera. Pravidelně se účastní prestižních veletrhů a seminářů, kde prezentuje své produkty a sleduje nejnovější trendy v oblasti drahých kovů.

Více na www.zlatoproradost.cz/