Mzdy rostou rychleji, než se čekalo. A více, než s čím počítala ČNB

Růst mezd ve třetím letošním čtvrtletí překvapil. Je vyšší, než se čekalo. Zaměstnanci zjevně úspěšně firmy tlačí k tomu, aby přidávaly a rychleji tak kompenzovaly pokles reálných příjmů, který byl v letech 2019 až 2024 v Česku prakticky nejvýraznější ze všech zemí OECD. V zásadě přitom platí, že čím větší firma, tím výrazněji přidává. Rychlejší přidávání může souviset také s konsolidačním balíčkem, jenž vstoupil v platnost letos. Balíček omezuje některé zaměstnanecké benefity, takže zaměstnanci jsou motivovanější žádat o kompenzaci za výpadek benefitů právě v podobě navýšení mezd.

Nominálně mzdy vzrostly meziročně o rovných sedm procent, reálně tedy o 4,6 procenta. Česká národní banka přitom počítala s nominálním růstem jen ve výši 6,1 procenta. Sedmiprocentní růst tak z hlediska centrální banky představuje nečekaně výrazný proinflační tlak. Ten ji zřejmě přiměje pozastavit své probíhající snižování úrokových sazeb, a to už na zasedání v tomto měsíci. Koruna proto v reakci na zveřejnění údajů o mzdách vůči euru zpevnila. Už před dnešním zveřejněním dat ke mzdám se většina analytické obce mírně přikláněla k předpokladu, že ČNB snižování sazeb pozastaví. Nyní pravděpodobnost takovéhoto vývoje ještě tedy dále narůstá.

Mzdy ve třetím čtvrtletí rostly výrazněji v soukromé sféře. Naopak v odvětvích, v nichž se výrazně angažuje stát a je silně zapojeno odměňování na bázi platů z veřejných rozpočtů, byl růst výdělků relativně nejslabší. Jedná se o sféru veřejné správy a obrany, dále pak o sféry vzdělávání a sociálního zabezpečení. V poměrně slabém růstu výdělků ve veřejné sféře se odráží tlak vlády na konsolidaci veřejných financí a také fakt, že v řadě oblastí veřejné sféry, například v učitelům, se výrazně přidávalo v uplynulých letech, takže růst výdělků nezřídka i citelně překonával vzestup mezd ve sféře soukromé. Nyní tedy dochází k částečné korekci tohoto dlouhodobě jen obtížně udržitelného vývoje. V soukromé sféře nejvýrazněji mzdy narostly v odvětvích činnosti v oblasti nemovitostí. To souvisí s probíhajícím oživením nemovitostního sektoru, který je poháněn odezněním mimořádně vysoké inflace a postupným poklesem úrokových sazeb, včetně těch hypotečních.

Trvaleji růst mezd pohání nízká míra nezaměstnanosti, která je nejnižší v EU. Letos celoročně mzdy v Česku vzrostou o 7,1 procenta.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank