Trhy v roce 2025 a první vlna možných dopadů politiky nové americké vlády

Včera jsme se dívali, jak by mohly americkou inflaci v následujících letech ovlivnit některé plány americké vlády. Dnes se podíváme, jaký efekt by mohly mít u růstu. Jde přitom o propojené oblasti. Mimo jiné kvůli tomu, že inflace bude spoluurčovat monetární politiku.

Goldman Sachs v následujícím grafu ukazuje své odhady, jak budou různé faktory ovlivňovat růst amerického hospodářství. Tedy faktory spojené s politikou nové vlády. Celkový efekt by měl být nejvíce záporný v polovině příštího roku, kdy by ekonomiku brzdila zejména nová cla. A to by znatelně převážilo dopad toho, co GS nazývá efektem dodatečných investic a zvířecích pudů. S tím, jak bude slábnout negativní dopad nových cel a sílit efekt vyšší spotřeby domácností a vlády, se pak bude dopad celkový přesouvat do kladných čísel. A v polovině rou 2026 by měl zvedat růst produktu asi o půl procentního bodu.


Zdroj: X

Pokud tedy měl v základním scénáři GS růst amerického hospodářství v příštím roce dosahovat nad 2 %, uvedené efekty by jej zřejmě stáhly pod 2 %. K tomu se dá čekat, že v roce 2025 by zvedaly inflaci, což je dohromady kombinace, kterou by asi nejen trhy nevítaly. Hleděly by ale hlavně dopředu, tedy na to, co se stane v následujících letech? Do značné míry by podle mne záleželo na tom, jak by na vzniklou situaci reagovala centrální banka.

Fed má přitom za sebou poměrně dost intenzivní zkušenost, která mu říká, že přechodnost inflace je sice skutečná, ale rychlost přechodnosti může mást. Což jej samo so sobě může posouvat k více jestřábímu vidění světa. Fed by také jednal podle odhadů toho, co udělá soukromý sektor – změn jeho inflačních očekávání. A hovoříme tu tedy (samozřejmě) o kruhové referenci: Trhy budou čekat, co na vývoj Fed. Který čeká, co na vývoj trhy. Respektive celá ekonomika.

Každopádně pokud by se měla inflace v příštím roce chovat způsobem, jakým v extrému predikuje Deutsche (viz včerejší článek), nějaký prudší pokles sazeb by byl podle mne mimo hru. Hovoříme spíše o tom, zda by klesly mírně, stagnovaly, či dokonce rostly. Což nás přivádí opět k dnešnímu grafu, protože v něm není vyznačen efekt monetární politiky nově ovlivněné politikou vlády. Tedy tím, že by se inflační tlaky v příštím roce opět znatelně (i když možná přechodně) zvedly. Sazby jsou přitom velice pravděpodobně stále v restrikci (i když použijeme vyšší odhady neutrálních sazeb, než se kterými pracuje Fed).

Ne všichni se ale ztotožňují s popsaným pohledem na vývoj monetární politiky. Jak ukazuje dnešní druhý graf, třeba v Morgan Stanley nyní čekají ještě větší pokles sazeb v příštím roce, než čeká trh. Podle MS by do poloviny příštího roku měly klesnout k 3,5 %. Což už je pevně v oblasti některých odhadů sazeb neutrálních.


Zdroj: X