Státní rozpočet skončil deficitem ve výši 259,2 mld. Kč - plnění státního rozpočtu ČR za leden až listopad 2024

Meziroční zlepšení salda o 35,5 mld. Kč bez započtení dopadu prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů bylo taženo 5,7% nárůstem výběru daní a pojistného. I přes značný růst mandatorních titulů včetně obsluhy státního dluhu převyšují výdaje rozpočtu loňský objem jen mírně (+0,4 %) a to přesto, že zahrnují i pomoc státu určenou na úhradu nákladů spojených s následky povodní, kvůli kterým vláda rozhodla o navýšení plánovaného schodku rozpočtu o 30 mld. Kč na 282 mld. Kč.

„Listopad patří z rozpočtového pohledu tradičně mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH či daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob, ty přicházejí až v prosinci. Výdajovou stranu navíc tradičně výrazně navýšily dotace regionálnímu školství, které dosáhly přes 30 mld. Kč,“ uvedl k měsíčním výsledkům ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Při pohledu na dosavadní vývoj rozpočtu není nic, co by se vyvíjelo mimo rámec našeho očekávání. Se znalostí dat k poslednímu listopadovému dni jsem přesvědčený, že dodržíme původně schválený deficit 252 mld. Kč, respektive že bude navýšený pouze o výdaje na řešení povodňových škod,“ dodal ministr Stanjura.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu se na konci listopadu meziročně zvýšily o 1,1 % (+18,6 mld. Kč). Inkaso pojistného vzrostlo o 57,6 mld. Kč a čistě daňové příjmy očištěné od mimořádného zdanění (-16,4 mld. Kč) navýšily objem o 41,8 mld. Kč, k čemuž přispěla také změna rozpočtového určení daní (+9,4 mld. Kč). Saldo naopak zhoršovaly přijaté prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů (-38,2 mld. Kč), nejvíce doposud meziročně nižší refundace prostředků z Národního plánu obnovy (-23,9 mld. Kč), ale také nižší převody výnosů z majetkových účastí státu (-27 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,2 %, +15,9 mld. Kč) táhl růst mezd v ekonomice a změny přijaté v ozdravném balíčku. Mezi ty patří například snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů. Efekty řady opatření se však projeví až při ročním zúčtování daně, tedy v následujícím roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (-8,2 %, -13,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+0,9 %, +0,1 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2023 splatné v roce 2024 a zaplacené zálohy. Meziroční pokles inkasa ze zdanění právnických osob byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za období 2020 a 2021, avšak sám rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za rok 2022 bylo nezvykle vysoké.

Inkaso daně z neočekávaných zisků ve výši 27,3 mld. Kč (+6,0 %, +1,5 mld. Kč) tvoří vyrovnání daně za rok 2023 a zaplacené zálohy na rok 2024. Další záloha bude splatná v prosinci.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce zvýšeny znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců se sazbou ve výši 0,6 %. Dopad tohoto opatření, kterým by mělo dojít k vyrovnání schodku systému nemocenského pojištění, činí doposud přibližně 11 mld. Kč. Pozitivní vliv na inkaso má i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 9,2 % (+57,6 mld. Kč).

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+4,8 %, +15,9 mld. Kč) se promítá růst výdajů domácností na spotřebu, stejně jako dopady změn účinných od ledna 2024. Především jde o redukce počtu sazeb daně na základní 21 % a sníženou 12 % a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+10,5 %, +14,1 mld. Kč) vzrostlo hlavně díky spotřební dani z minerálních olejů a tabákových výrobků. Meziroční růst inkasa spotřební daně z minerálních olejů (+12,8 %, +8,6 mld. Kč) je způsoben vrácením sazby spotřební daně z motorové nafty od 1. srpna 2023 na původní úroveň počátku roku 2022 (9,95 Kč/l z 8,45 Kč/l). Vývoj inkasa spotřební daně z tabákových výrobků (+9,6 %, +4,7 mld. Kč) odráží navýšení sazby daně a zdanění dosud nedaněných výrobků. Meziroční růst inkasa daní z elektřiny, zemního plynu a pevných paliv je odrazem zrušení některých osvobození. Inkaso spotřební daně z lihu meziročně de facto stagnuje (-0,1 mld. Kč), očekáváme však jeho růst v prosinci z důvodu předzásobení před dalším zvýšením daně od 1. ledna 2025. Pouze za měsíc listopad došlo u daně z lihu k výraznému meziročnímu nárůstu inkasa (+32,9 %). Výběr spotřební daně z piva a vína nezaznamenal ve srovnání s loňským rokem významnější výkyvy.

Příjmy státního rozpočtu za leden až listopad

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Celostátní daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč)

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 8,6 mld. Kč (+0,4 %). Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů (+1,4 %, +24,8 mld. Kč) tažený dávkami důchodového pojištění (+22,6 mld. Kč) a ostatními sociálními dávkami (+10,3 mld. Kč), transfery státním fondům (+21,2 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+17,0 mld. Kč), platbou veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce (+11,7 mld. Kč) a nákupy Ministerstva obrany (+10,4 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala podpora poskytovaná v oblasti energií (-65,4 mld. Kč).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+4,1 %, +32,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,6 %, +22,6 mld. Kč). Jejich výši kromě loňského mimořádného navýšení ovlivnila lednová řádná valorizace o 1,8 %. Rostoucí objem příspěvků na péči (+3,4 mld. Kč) souvisí s navýšením částek v návaznosti na změnu zákona o sociálních službách platnou od července tohoto roku. Vzrostl i příspěvek na bydlení (+2,4 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+2,2 mld. Kč) a nemocenské (+2,2 mld. Kč). Mimořádnou okamžitou pomoc v posledních měsících navýšily žádosti občanů postižených zářijovými povodněmi (+0,5 mld. Kč). Naopak klesla výplata rodičovského příspěvku (-1,8 mld. Kč). Čerpání ostatních dávek prozatím nevybočuje od standardního vývoje předchozího roku.

Výrazný nárůst neinvestičních dotací státním fondům (+43,6 %, +21,2 mld. Kč) určovaly prostředky poskytnuté Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (+11,1 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+8,7 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (+1,5 mld. Kč). Meziroční navýšení je dáno především časovým nesouladem v poskytování dotací, které překračují loňské plnění o téměř 18 p. b.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 74,3 mld. Kč (+29,7 %, +17,0 mld. Kč). Při očištění o úrokové výnosy z protiinflačních státních dluhopisů, které byly v nejvyšších objemech vyplaceny loni v lednu, by tempo růstu dosahovalo vyšších hodnot.

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 1 900 Kč na 2 085 Kč vedlo k posílení zdrojů veřejného zdravotního systému z prostředků státního rozpočtu o 11,7 mld. Kč (+9,2 %).

Běžné nákupy bez obsluhy státního dluhu meziročně vzrostly o 9,2 mld. Kč (+13,8 %). Nejvíce je navyšovaly výdaje Ministerstva obrany (+10,4 mld. Kč), které souvisely s pořizováním víceúčelových nadzvukových letounů F-35 (+4,4 mld. Kč) a dalšími rozvojem bojových sil Armády České republiky.

Za růstem neinvestičních transferů příspěvkovým a podobným organizacím o 4,1 mld. Kč (+5,1 %) stály předně výdaje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (+3,6 mld. Kč) posílené podporou výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (+2,2 mld. Kč) a příspěvky vysokým školám (+1,2 mld. Kč).

Naopak výrazně klesly běžné transfery podnikatelům (-54,6 %, -70,3 mld. Kč). Velká část jejich objemu i poklesu byla spojená s dotacemi do oblasti energetiky (-65,4 mld. Kč). Kompenzace za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen dosáhly 8,2 mld. Kč (-42,3 mld. Kč) a dotace provozovateli přenosové soustavy 1,3 mld. Kč (-15,4 mld. Kč). Pomoc firmám v energeticky náročných odvětvích v tomto roce není vyplácena (-4,6 mld. Kč). Podpora obnovitelných zdrojů energie v objemu 15,3 mld. Kč meziročně klesla o 3,0 mld. Kč. Z ostatních transferů klesla podpora poskytovaná prostřednictvím společných progamů Evropské unie a České republiky (-4,0 mld. Kč), zejména u Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-4,3 mld. Kč).

Neinvestiční transfery územním rozpočtům se meziročně snížily o 0,4 % (1,1 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 196,3 mld. Kč (+10,5 mld. Kč), zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (25 mld. Kč) se meziročně nezměnily a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Za snížením transferů stálo nižší zapojení prostředků společných programů s Evropskou unií (-8,4 mld. Kč), jako byl Operační program Jan Amos Komenský (-7,3 mld. Kč), klesající příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou (-4,8 mld. Kč) a loňské prezidentské volby (-0,6 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně klesly o 3,1 mld. Kč (-6,0 %).

Kapitálové výdaje v objemu 163,8 mld. Kč představují meziroční pokles o 9,0 % (-16,1 mld. Kč), který je nižší než tempo stanovené schváleným rozpočtem. Do průběhu uvolňování a realizace investic státu se v tomto roce promítá i skutečnost, že v letošním roce přecházíme na novou víceletou finanční perspektivu u evropských strukturálních a investičních fondů. Téměř polovinu těchto prostředků (75,4 mld. Kč; -13,3 mld. Kč) představovaly výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie. Na poklesu se nejvíce podílely nepravidelně poskytované dotace Státnímu fondu životního prostředí (-8,7 mld. Kč), Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-8,4 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-1,9 mld. Kč). Nižší objem investic poskytnutý obcím a krajům (-4,5 mld. Kč) neovlivnily národní dotace, které mírně meziročně vzrostly o 0,4 mld. Kč. Naopak investiční nákupy Ministerstva obrany , zaměřené na udržení a rozvoj schopností Armády České republiky, překonaly loňskou úroveň o 14,8 mld. Kč. Transfery vysokým školám (+4,4 mld. Kč) navyšovala realizace projektů Národního plánu obnovy, Operačního programu Spravedlivá transformace a Operačního programu Jan Amos Komenský.

Výdaje státního rozpočtu za leden až listopad

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}