Kriminalita v ČR a EU - Celková kriminalita

Celková kriminalita

Celková kriminalita je tvořena kriminalitou obecnou, pod kterou spadá kriminalita násilná, mravnostní, majetková a ostatní obecná, a dále jinou kriminalitou, kam je řazena hospodářská kriminalita, vojenské trestné činy a zbývající kriminalita.

Základní statistickou jednotkou, která se v této publikaci používá, je tzv. skutek, kterým se rozumí jednání osoby nezletilé, mladistvé nebo dospělé, které vykazuje znaky trestného činu, provinění nebo činu jinak trestného podle právních předpisů. Každý trestný čin tak nevyhnutelně musí být skutkem, ovšem ne každý skutek musí být trestným činem a jedním skutkem může být spácháno více trestných činů. Pro zjednodušení jsou však v této publikaci tyto pojmy volně používány jako synonyma.

Míra kriminality od roku 1994 téměř nepřetržitě klesala. Jednou z výjimek byl rok 2013, kdy po několikaletém poklesu registrované kriminality došlo k jejímu poměrně prudkému nárůstu. Ten byl jak policií, tak i dalšími orgány činnými v trestním řízení, vyhodnocen mimo jiné jako důsledek rozsáhlé amnestie, kterou v lednu roku 2013 vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Kvůli amnestii se mimo zdi věznic dostalo významné množství potenciálních pachatelů trestné činnosti. Část amnestovaných skutečně začala záhy po omilostnění znovu páchat trestnou činnost. Jen do konce roku 2013 spáchali amnestovaní více než 5 tisíc z objasněných trestných činů.^{^[1]}

Z dlouhodobého hlediska byl zlomový také rok 2014, kdy míra objasněné trestné činnosti poprvé překročila hranici čtyřiceti procent, konkrétně 43,7 %. Vrcholu ve sledovaném období objasněnost dosáhla v roce 2018 (48,2 %). K přerušení trendu zvyšující se objasněnosti došlo akorát v letech 2019 a 2022, kdy objasněnost meziročně mírně klesla.

Od výše zmíněného roku 2013 počty registrovaných skutků opět setrvale klesaly až na nejnižší hodnotu (153 tis. skutků) v roce 2021. Při porovnávání dat z časových řad je však nutné brát v potaz výrazná specifika období let 2020 a 2021. Tyto roky byly poznamenány událostmi, které měly značný vliv na míru kriminality a vedly k jejímu radikálnímu snížení. V prvé řadě šlo o pandemii covidu-19 a s ní související opatření v rámci lockdownu, např. omezení pohybu obyvatel jak vnitrostátně, tak mezistátně. Některé pachatele také mohlo od páchání trestné činnosti odradit zpřísnění trestů v době vyhlášení nouzového stavu. Od 1. 10. 2020 taktéž nabyla účinnosti novela trestního zákoníku č. 333/2020 Sb., která zavedla zvýšení hranice škody při kvalifikaci trestného činu krádeže na dvojnásobek (z původních 5 000 Kč na 10 000 Kč). To vedlo k poklesu majetkové trestné činnosti až o jednu čtvrtinu, neboť řada krádeží přestala být kvalifikována jako trestný čin, ale jako pouze přestupek. Vzhledem k tomu, že tento typ kriminality tvoří zhruba polovinu veškeré trestné činnosti, promítlo se to velmi výrazně i na celkovém objemu kriminality.

Naopak pro meziroční nárůst registrované kriminality v roce 2022 měla mimo jiné velký význam ruská agrese proti Ukrajině. Tato událost se negativně promítla do různých oblastí vnitřní bezpečnosti včetně kriminality. Prohloubila se polarizace společnosti a vzrostla aktivita dezinformační scény. Stav registrované kriminality byl podle státního zastupitelství ovlivněn rovněž nárůstem počtu cizinců v důsledku uprchlické vlny vyvolané válečným konfliktem na Ukrajině a významně stoupajícím počtem případů tranzitní nelegální migrace přes naše území. Vliv na růst kriminality mělo také úplné rozvolnění výše zmíněných protiepidemických opatření, ale i snížení životní úrovně obyvatel v důsledku pandemie.^{^[2]}^{^[3]}

V roce 2023 se kriminalita udržela na téměř stejné úrovni jako v předchozím roce, došlo pouze k velmi mírnému poklesu o 574 skutků (- 0,3 %) na 181 417 skutků. Situaci ohledně kriminality i nadále negativně ovlivňovala vypjatá mezinárodní situace, zejména pokračující válka na Ukrajině a nově konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Domácí situaci pak bezprecedentním způsobem ovlivnil útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, po kterém navíc následovala vlna nenávistných komentářů schvalujících tento útok, z nichž některé naplňovaly znaky trestného činu.^{^[4]}

Graf 1: Registrovaná celková kriminalita v ČR, 2013–2023

Pokles kriminality byl v roce 2023 zaznamenán v šesti krajích České republiky (Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj). V nejvyšší míře evidovala policie trestnou činnost policie v hlavním městě Praze (41 070 skutků) a v Moravskoslezském kraji (21 564 skutků), v nejmenší naopak v Pardubickém kraji (4 985 skutků). K největšímu meziročnímu nárůstu registrované kriminality v absolutním vyjádření (+ 819 skutků) došlo ve Středočeském kraji, v procentuálním vyjádření pak na Vysočině (+ 7 %). Naopak největší pokles registrované kriminality byl, zaznamenám v Libereckém kraji, a to jak nominálně (- 694 skutků), tak i procentuálně (- 8 %). Mimořádně „stabilní“ byl meziročně Jihočeský kraj, kde ve srovnání s předchozím rokem registrovali o jediný trestný čin více.

Graf 2: Registrovaná celková kriminalita v ČR podle krajů, 2023

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Praha se vždy nacházela na nejvyšší příčce v případě počtu registrovaných trestných činů. V případě hlavního města je však nutno brát v úvahu unikátní charakteristiky metropole, které ze své podstaty vyšší míře kriminality nahrávají (např. vysoký počet obyvatel, vyšší anonymita, mnoho turistů). Praha se dlouhodobě na celkovém objemu kriminality v Česku podílí přibližně z jedné čtvrtiny (23 % v roce 2023). Na dalších místech jsou též stabilně Moravskoslezský (12 %) a Středočeský kraj (11 %). Nejméně registrovaných skutků bývá dlouhodobě v nejmenších krajích, v Karlovarském kraji, Pardubickém kraji a na Vysočině. Každý z těchto krajů se v roce 2023 na celkovém objemu kriminality podílel 3 %.

Při zpracování dat o rozsahu kriminality je nutné si uvědomit, že tato čísla neodrážejí demografické vlivy, proto by při jejich interpretaci mohlo dojít ke značnému zkreslení skutečného stavu. Např. při srovnání počtu trestných činů v jednotlivých krajích bez ohledu na počet jejich obyvatel by mohl být učiněn závěr, že ten z nich, ve kterém je policií registrován nejvyšší počet trestných činů, je nejvíce zatížen kriminalitou, přestože má vzhledem k ostatním krajům mnohem vyšší počet obyvatelstva. Více vypovídajícím ukazatelem je tzv. index kriminality, který se vypočítá jako (počet trestných činů / počet obyvatel vymezeného území) x 100 000.^{^[5]} Někdy se také používá výraz zatíženost (nebo zamoření) kriminalitou. Použití indexu kriminality je také časté v mezinárodním srovnání, především je skrze něj sledován výskyt vybraných trestných činů, někdy označovaných přímo jako „indexové delikty“^{^[6]} (vraždy, loupeže, závažná ublížení na zdraví, krádeže), které jsou považovány za „nejvýznamnější“.

Kartogram 1: Počet trestných činů na 100 000 obyvatel podle krajů ČR, 2023

Zdroj: Policejní prezidium ČR

I podle indexu kriminality je tradičně nejvíce kriminalitou zatížena Praha (2 988 trestných činů – dále též t. č. – na 100 tis. obyvatel), ale například Karlovarský kraj, který v absolutních hodnotách měl trestných činů nejméně hned po Pardubickém kraji, najdeme na 5. místě (1 709 t. č. na 100 tis. obyvatel). Přes 1 700 t. č. na 100 tis. obyvatel vykazovaly v roce 2023 ještě Ústecký, Liberecký a Moravskoslezský kraj. Nejnižší hodnoty pak index dosahoval v Pardubickém kraji (940 t. č. na 100 tis. obyvatel).

Praha také drží prvenství v nejnižší míře objasněnosti trestné činnosti (pouze 25 % za rok 2023). Nejvyšší objasněnost vykázaly v roce 2023 Ústecký kraj a Zlínský kraj (po 60 %). Zlínský kraj vykázal nejvyšší míru objasněnosti již šestým rokem po sobě, předtím, od počátku sledovaného období v roce 2013, držel tuto pozici vždy Karlovarský kraj. Praha na tom byla dlouhodobě vždy nejhůře. Od roku 2015 se na druhém nejhorším místě (ale s výrazným odstupem) umisťuje kraj Jihomoravský (průměrná objasněnost od roku 2015 cca 41 %).

Struktura kriminality, i přes některá specifika spojená s událostmi v roce 2023, zůstala v zásadě shodná jako v předchozích letech. Dlouhodobě dominuje majetková trestná činnost, v roce 2023 tvořily činy proti majetku 55 % veškeré registrované kriminality. Následovala tzv. ostatní obecná kriminalita s 15 %. Do ostatní obecné kriminality jsou podle členění Policie ČR řazeny především trestné činy maření výkonu úředního rozhodnutí, drogové trestné činy nebo výtržnictví. Na třetím místě s 13 % byla tzv. zbývající kriminalita, která zahrnuje např. zanedbání povinné výživy, ohrožování pod vlivem návykové látky nebo dopravní nehody silniční. Násilná, stejně jako hospodářská kriminalita, představovala 7 % veškeré trestné činnosti. Nejmenší podíl (2 %) zaujímala mravnostní kriminalita.

Graf 3: Struktura registrované kriminality v ČR, 2018 a 2023

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Zajímavé je srovnání struktury kriminality mezi jednotlivými kraji. Z grafu č. 4 můžeme vidět, že zatímco mravnostní, násilná a hospodářská kriminalita zaujímá ve všech krajích zhruba stejný podíl na celkové kriminalitě, v případě majetkové a zbývající jsou v jednotlivých krajích i poměrně výrazné rozdíly. Zatímco např. v Praze tvoří majetková kriminalita 70 % z celkového objemu kriminality, na Vysočině to je pouze 42 %. Naopak v Praze pouze 12 % z celku připadá na vrub ostatní obecné kriminalitě, na Vysočině to je o 9 procentních bodů více. Tyto rozdíly jsou dány především specifickými rozdíly mezi jednotlivými kraji, jako je např. zalidněnost a výskyt velkých měst. Pro ilustraci, v Praze tvoří téměř 70 % majetkové kriminality krádeže, typický trestný čin anonymních velkých měst, naopak na Vysočině tvoří krádeže jen něco málo přes 50 % z majetkové kriminality.