Ekonomika eurozóny v Q3 24 solidně rostla (Ranní zpráva z finančního trhu)

Růst HDP eurozóny za Q3 24 by dnes měl být potvrzen na 0,4 % q/q, riziko však vzhledem ke slabému zářijovému průmyslu vnímáme jako vychýlené směrem k sestupné revizi na 0,3 % q/q. Struktura HDP zatím zveřejněna nebude. Podle nás ale hlavním tahounem byla domácí poptávka. V USA jsou po včerejších spotřebitelských cenách (CPI) za říjen na programu ty výrobní (PPI). Stejně jako v případě CPI i zde by měla být v rámci struktury patrná nadále zvýšená meziroční dynamika u jádrové složky, která od února setrvává nad 2 %. Finanční trhy dnes budou sledovat rovněž večerní vyjádření představitelů Fedu i ECB a minutes z posledního zasedání ECB.

Průmyslu v eurozóně se v září nedařilo

Zpřesněný odhad HDP v eurozóně podle nás zůstane na 0,4 % q/q. Vzhledem ke slabému zářijovému průmyslu však vnímáme riziko sestupné revize na 0,3 % q/q. Očekáváme, že růst v Q3 táhla domácí poptávka s příspěvkem 0,5 pb k mezičtvrtletnímu růstu. Z toho by měly investice přispět 0,2 pb a spotřeba domácností 0,3 pb, což by mělo reflektovat růst reálného disponibilního příjmu domácností. Čistý vývoz by naopak měl srazit dynamiku HDP o 0,2 pb vlivem vyššího dovozu strojů a zařízení a zároveň jejich menšímu vývozu. Růst zaměstnanosti podle nás v Q3 dosáhl 0,1 % q/q (+0,7 % y/y), dynamika produktivity (odhad SG: 0,3 % y/y) ovšem zůstává stále nízká. To by v kombinaci se zvýšeným mzdovým růstem mohlo v eurozóně i do budoucna udržovat zvýšené inflační tlaky.

Na základě zveřejněných národních statistik odhadujeme, že průmyslová produkce v eurozóně v září klesla o 1,8 % m/m a meziročně byla nižší o 2 %. To reflektuje silné poklesy v Německu (-2,7 % m/m), Francii (-0,9 %) a také Irsku (-10,7 %). I přes námi očekáváný zářijový meziměsíční pokles by ale průmyslová výroba měla celkově v Q3 mezičtvrtletně vzrůst. Předstihové indikátory sentimentu ovšem ukazují na opětovné oslabení v Q4 v souvislosti s nízkou poptávku po průmyslovém zboží.

Inflace v USA v říjnu vzrostla na 2,6 % y/y

Celková meziroční inflace ve Spojených státech se v souladu s tržním konsenzem v říjnu zvýšila z 2,4 % na 2,6 %. Jádrová inflace současně stagnovala na zářijových 3,3 % y/y, což rovněž odpovídalo tržním očekáváním. V anualizovaném meziměsíčním vyjádření se jádrová inflace drží již třetí měsíc v řadě nad 3 %. Jádrové inflační tlaky tedy zůstávají viditelně zvýšené. Otázkou však zůstává, zda mají včerejší statistiky potenciál ovlivnit plán Fedu, kterým je pokračující zmírňování restriktivního působení měnové politiky. Podle našeho názoru by i přes patrnou odolnost inflačních tlaků mohlo další snížení úrokových sazeb Fedu přijít letos v prosinci, čemuž zhruba 80% pravděpodobnost přisuzují i tržní instrumenty.

Měsíční saldo tuzemského běžného účtu platební bilance se v září vrátilo do záporu. Přispělo k tomu především meziměsíční prohloubení schodku u primárních důchodů, což bylo odrazem vyššího odlivu dividend do zahraničí. Za první tři čtvrtletí dosáhl přebytek bilance běžného účtu s přispěním výrazně kladné bilance zboží a služeb 1,2 % HDP, což je o 1 pb více než za stejné období loni. Celkově tak v letošním roce přeshraniční toky zachycené běžným účtem vyznívají pro českou korunu dosud pozitivně a tlumí – v poslední době poměrně intenzivní – negativní sentiment vůči měnám rozvíjejících se trhů.

Na devizových trzích se včera dařilo dolaru i měnám středoevropského regionu. Zelené bankovky pravděpodobně s podporou zámořských inflačních čísel v páru s eurem posílily o 0,4 % na 1,057 USD/EUR. Bez datové opory navzdory tomu částečně korigovaly ztráty vůči společné evropské měně z první poloviny týdne všechny měny středoevropského regionu. Česká koruna se posílením o 0,4 % vrátila na 25,28 CZK/EUR.