Slabá data z Evropy a silný trh práce v USA vedly k dalšímu posílení amerického dolaru (Komentář)

Ekonomická data potvrzují pokračující slabost evropské ekonomiky, a to především v souvislosti s problémy v průmyslu. Listopadový výsledek německého průmyslu sice dopadl lépe, než se čekalo, když jeho produkce zaznamenala meziměsíční nárůst o 1,5 % oproti očekávaným +0,5 % m/m. Struktura tohoto vývoje ovšem ukazuje, že za tím stála hlavně vyšší výroba energetického průmyslu podpořená chladným počasím a rovněž stavebnictví, které je v Německu také zahrnováno do průmyslové produkce. Navzdory silnému meziměsíčnímu růstu však průmyslová produkce zůstala v hlubokém meziročním poklesu ve výši 2,8 %. Obdobný byl i vývoj v pro Německo důležitém automobilovém průmyslu, kde výroba meziměsíčně vzrostla o 0,8 %, meziročně však byla o 4,6 % nižší. Podle dostupných předstihových indikátorů je přitom malá šance na to, že v nejbližších měsících dojde ke zlepšení situace. Objem německých továrních objednávek v listopadu propadl meziměsíčně o 5,4 % a meziročně byl nižší o 1,7 %. Důvodem byla hlavně běžně volatilní kategorie objednávek ostatních dopravních prostředků, ale i bez ní objem zakázek pouze meziměsíčně stagnoval.

Podporu evropské ekonomice by tak letos měly poskytnout hlavně zvyšující se útraty domácností posilněné růstem reálných příjmů. Vývoj maloobchodních tržeb je ale v poslední době spíše zklamáním. V listopadu byly maloobchodní tržby v eurozóně meziměsíčně vyšší pouze o 0,1 % a meziročně rostly o 1,2 %. Vliv na zdrženlivost spotřebitelů může mít nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky eurozóny, ke které přispívají politické problémy v řadě členských států. Očekávání jsou spíše pesimistická, což potvrdil indikátor důvěry v ekonomiku eurozóny od Evropské komise. Ten v prosinci zaznamenal významný meziměsíční pokles a dostal se na nejnižší úroveň od října 2023. Ke zhoršení důvěry došlo u spotřebitelů a průmyslníků, zatímco v oblasti služeb došlo k nepatrnému zlepšení. Inflace v eurozóně se v prosinci vyvíjela v souladu s očekáváními, když ta celková zrychlila z 2,2 % na 2,4 % y/y a jádrová zůstala beze změny na 2,7 % y/y. Pro letošní rok pro oba tyto cenové ukazatele očekáváme další zvolnění. Zatímco celková inflace by se měla v průměru dostat mírně pod 2 %, ta jádrová zřejmě zůstane nad touto úrovní.

Tuzemský průmysl v listopadu výrazně propadl. Jeho produkce byla meziměsíčně nižší o výrazných 1,5 %. Navíc šlo již o třetí meziměsíční pokles v řadě. Oproti loňskému roku pak průmyslová produkce podobně jako v Německu zaostávala o 2,7 %, což byl výrazně hlubší pokles, než s jakým se počítalo (konsensus činil -0,5 % y/y). V samotném zpracovatelském průmyslu bylo listopadové snížení výkonu ještě výraznější (-1,8 % m/m). Jedním z důvodů byl pokles výroby motorových vozidel meziměsíčně o 7,8 % a meziročně o 7,1 %. Zatímco produkci aut se v listopadu nedařilo, jejich vývozu ano, což je projevilo v pozitivním vývoji bilance českého zahraničního obchodu. Důvodem však mohlo být dokončení a vývoz dříve rozpracované produkce, když v loňském roce automobilky stále do jisté míry čelily problémům s chybějícími výrobními součástkami. Oproti průmyslu, který se nadále propadá, tuzemské stavebnictví podle posledních dat částečně oživuje. Jeho produkce druhý měsíc v řadě rostla silným meziměsíčním tempem (v listopadu o 1,8 % m/m), za předpandemickou úrovní ovšem stále zaostávala o 6 %. Více jsme listopadová data z reálné ekonomiky analyzovali zde: https://bit.ly/3DPV9y8. Tuzemský podíl nezaměstnaných osob v prosinci vzrostl z 3,9 % na 4,1 %. Šlo však především o vliv sezonnosti a po sezonním očištění tak podle našeho odhadu třetí měsíc v řadě podíl stagnoval na 4,0 %. Český stát pak v loňském roce hospodařil s deficitem ve výši 271,4 mld. CZK, který tak byl oproti schváleným 282 mld. CZK o něco nižší (více k tomu zde: https://bit.ly/4gEu6V5).

Silná data z amerického trhu práce podpořila dolar v jeho posilujícím trendu. V prosinci bylo v nezemědělském sektoru USA vytvořeno 256 tis. nových pracovních míst po listopadových 212 tis. Prosincový výsledek překonal konsensus o výrazných 91 tis. a ukázal tak na přetrvávající sílu tamního trhu práce. Ten poskytuje podporu spotřebitelským výdajům, které jsou hlavním zdrojem svižného růstu americké ekonomiky. Robustnost spotřebitelského sektoru potvrdil i ISM index ze služeb, který v prosinci vzrostl z 52,1 b. na 54,1 b. Nezaměstnanost se v USA nadále drží na nízkých úrovních. V prosinci se dokonce nepatrně snížila z 4,2 % na 4,1 %, zatímco konsensus očekával její stagnaci. Nepatrně za odhady naopak zaostal prosincový vývoj hodinových výdělků, jejichž meziroční růst zpomalil z 4,0 % na 3,9 %. Dolarové sazby se tak v mezitýdenním srovnání posunuly výše. Trend jejich nárůstu souvisí nejen se silnými daty, ale i s očekávanými dopady nastupující Trumpovy administrativy. Finanční trh ve výsledku pro letošní rok nyní očekává pouze jedno jediné snížení úrokových sazeb Fedu o 25 bb, a to až v září. Rostoucí dolarové sazby, rozšiřující se nůžky mezi americkou a evropskou ekonomikou a globálně zvýšená politická nejistota je živnou půdou pro posilující americkou měnu. Ta během tohoto týdne vůči euru zpevnila o 0,5-0,6 % a přiblížila se k hranici 1,02 USD/EUR. Dolar je tak nejsilnější za více než dva roky.

Středoevropské měny na silný dolar v tomto týdnu překvapivě nereagovaly. Česká koruna si v mezitýdenním srovnání polepšila o 0,2-0,3 % a její kurz se posunul k 25,08 CZK/EUR. Slabá data z tuzemského průmyslu se tak v podstatě obešla bez reakce na kurzu tuzemské měny. Ještě lépe v mezitýdenním srovnání dopadl maďarský forint, který posílil o přibližně 0,5 %. Kurz polského zlotého pak zůstal zhruba beze změny. Vliv silného dolaru v tomto týdnu nebyl patný ani na ostatních měnách rozvíjejících se trhů.