Nezaměstnanost v regionech - 2023/2024

Velká část uprchlíků pracuje, převažují ženy

Dle Úřadu práce ČR bylo ke konci října 2024 na území ČR celkem 149 800 platných pracovněprávních vztahů uzavřených s osobami z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou (jedná se o kvalifikovaný odhad). V těchto pracovněprávních vztazích převažovaly ženy, a to v počtu 92 842 (tj. zhruba 62 % pracovněprávních vztahů). Nejvíce jich bylo realizováno ve Středočeském kraji (26 792), v Praze (25 259) a v Plzeňském kraji (20 352). Nejčastěji pracují osoby s dočasnou ochranou jako pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě nebo montážní dělníci výrobků a zařízení, dále také jako obsluha stacionárních strojů a zařízení. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které tolik potřebovali.

Ke konci října evidoval ÚP ČR celkem 15 783 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou (v září 15 619 osob), kteří si podali žádost o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání (2 238 zájemců o zaměstnání, v září 2 111 zájemců o zaměstnání) nebo žádost o zprostředkování zaměstnání (13 545 uchazečů o zaměstnání, v září 13 508 uchazečů o zaměstnání). Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání pak občané Ukrajiny s dočasnou ochranou tvořili 5,5 % (v září 5,4 %). Od vypuknutí války na Ukrajině do 31.10. 2024 se na Úřadu práce ČR zaevidovalo celkem 61 139 (do září 59 949) osob s dočasnou ochranou.

Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je v případě této skupiny klientů jazyková bariéra. Úřad práce ČR proto nabízí občanům z Ukrajiny s dočasnou ochranou mimo jiné pomoc s financováním rekvalifikačních kurzů Českého jazyka pro cizince, do kterých dosud (od vypuknutí konfliktu na Ukrajině) nastoupilo celkem 16 454 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 12 949 z nich ho také už absolvovalo. V říjnu 2024 kurz zahájilo 923 občanů z Ukrajiny s dočasnou ochranou (v září to bylo 935, v srpnu 407, v červenci 526, v červnu 618, v květnu 797, v dubnu 849, v březnu 926, v únoru 903, v lednu 544) a rekvalifikaci v tomto měsíci 525 z nich úspěšně ukončilo.

Kromě Prahy nezaměstnanost meziročně vzrostla ve všech krajích, nevíce v Ústeckém a Olomouckém kraji, Jesenicko doplácí na povodně

Nezaměstnanost v regionech - 2023/2024

Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let) byl v říjnu v Ústeckém kraji (6,1 %) a Moravskoslezském kraji (5,5 %). Tyto regiony měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob ve stejném období i loni. Naopak nejnižší nezaměstnanost byla v Praze (2,8 %), v Plzeňském kraji a v kraji Vysočina a (3,0 %). Meziročně se situace nejvíce změnila v Ústeckém a v Olomouckém kraji, kde podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti říjnu 2023 o 0,7 procentního bodu. Na úrovni okresů jsou rozdíly ještě více patrné. Nejnižší nezaměstnanost byla ke konci října v okresech Prahavýchod (1,4 %), Praha-západ (1,6 %), Plzeň-jih (2,1 %), Rychnov nad Kněžnou (2,1 %) a Pelhřimov (2,3 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okres Most (8,4 %), Karviná (8,3 %), Bruntál (7,0 %) a Chomutov (6,9 %). Proti září vzrostla nezaměstnanost nejvíce v okrese Jeseník (o 9 %). Tento nárůst byl způsoben nejen vysokou sezónností pracovních míst v tomto regionu, ale projevily se zde i důsledky nedávných ničivých povodní.

Více než třetinu nezaměstnaných tvoří lidé nad 50 let, roste podíl vyučených a středoškoláků

Průměrný věk nezaměstnaných byl v říjnu 42,3 let, vloni to bylo 42,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám.

V uplynulém měsíci hledalo práci 37 800 osob se zdravotním postižením (OZP) – 13,1 % z celkového počtu nezaměstnaných. Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR celkem 11 490 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro uklízeče a pomocníky v domácnosti, pro pracovníky ostrahy, ve výrobě nebo montážní dělníky.

Změny ve struktuře nezaměstnaných podle stupně vzdělání ukazují, že k nejvyššímu meziročnímu nárůstu došlo v případě vyučených evidovaných V meziročním srovnání v říjnu vzrostl podíl nezaměstnaných osob ve věkové skupině do 29 let o 0,4 procentního bodu a v kategorii 50 plus o 0,2 procentního bodu. V evidenci ÚP ČR bylo k 31. 10. 2024 celkem 102 323 uchazečů nad 50 let a tvořili 35,4 % z celkového počtu nezaměstnaných.

Z hlediska stupně vzdělání byli bez práce nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především vyučení bez maturity a se základním vzděláním.

Ke konci října evidoval ÚP ČR celkem 19 043 mladistvých (věk 15–18 let) a absolventů škol všech stupňů vzdělání. Meziměsíčně je to méně o 251 osob, meziročně pak více o 2 519 lidí. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 6,6 % (září – 6,6 %, říjen 2023 – 6,3 %). V rámci této kategorie absolventů a mladistvých evidoval Úřad práce ČR celkem 13 604 absolventů a celkem 5 477 mladistvých (září – 5 115, říjen 2023 – 4 829), mladiství tvořili 1,9 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Stejně jako jiným skupinám uchazečů o zaměstnání, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, věnuje ÚP ČR i těmto klientům zvýšenou péči. Speciálně mladistvým věnují velkou pozornost kariéroví poradci z Informačních a poradenských středisek, kteří si je zvou na individuální schůzky a s uchazeči intenzivně pracují.

Uchazeči jsou v evidenci v průměru 493 dní

Za posledních 12 měsíců se změnila struktura uchazečů o zaměstnání podle délky setrvání v evidenci ÚP ČR.

V meziročním srovnání klesl podíl těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce, na celkovém počtu nezaměstnaných o 1,4 procentního bodu na 33,1 %. Jde celkem o 95 794 osob. Naopak podíl uchazečů, kteří jsou v evidenci více než 12 měsíců, vzrostl o 1,1 procentní bod na 31,8 % (91 784 osob). Průměrná délka evidence se ve srovnání se zářím zvýšila o 6 dnů na 493 dní.