ČNB snižuje sazby podle očekávání o dalších 25bps na 4,0 %; "stagflační" prognóza

Česká národní banka podle očekávání snížila úrokové sazby o 25bps na 4,0 %. Pro rozhodnutí zvedlo ruku 5 členů bankovní rady, zatímco jeden člen (pravděpodobně Tomáš Holub) hlasoval pro pokles sazeb o 50bps a jeden člen (pravděpodobně viceguvernérka Zamrazilová) hlasoval pro stabilitu sazeb.

Nová podzimní prognóza ČNB je více “stagflační” - přepisuje růst pro tento i příští rok směrem dolů (na 1,0 % v roce 2024 a na 2,4 % v roce 2025), zatímco inflace byla přepsána směrem vzhůru. My podobně jako centrální banka předpokládáme nárůst inflace ke konci roku dočasně mimo toleranční pásmo (nad 3 %), a pak pozvolný pokles v roce 2025 tak, že průměrná inflace se bude pohybovat lehce nad 2,6 %.

Podle komentářů Aleše Michla bankovní rada aktuálně vnímá stále jako “větší problém” spíše inflaci než růst. Podle bankovní rady převažují pro-inflační rizika v čele s větší setrvačností inflace služeb a vyššími mzdovými požadavky v soukromém i veřejném sektoru. V této souvislosti může být v prosinci nebo v únoru ve hře i “přerušení” cyklu uvolňování měnové politiky, jak ostatně Aleš Michl sám explicitně zmínil. My v základním scénáři stále preferujeme variantu, ve které bude centrální banka dál postupovat po 25bps dolů až na 3,5 %, kde pak úrokové sazby na delší období “zaparkuje”.

Pro rok 2025 pak vnímáme pravděpodobně o něco výrazněji protiinflační rizika spojená s horším globálním hospodářským růstem a špatným výkonem německé ekonomiky. To může vést ve finále k výraznějšímu poklesu sazeb v eurozóně a tlačit tak zprostředkovaně na výraznější uvolnění měnových podmínek i v Česku (sazby spíše do blízkosti 3,0 %).

I když zatím bankovní rada na prvním místě komunikuje inflační rizika, velmi pomalé oživení Německa ji bezesporu není zcela lhostejné. I proto si nechala vypracovat alternativní scénář počítající s výraznějším útlumem hospodářství našich hlavních obchodních partnerů. Jeho detaily se dozvíme během zítřejšího setkání s analytiky.