Deficit státního rozpočtu ke konci října dosáhl hodnoty -200,7 mld.
Kč. Meziročně sice příjmy
vzrostly rychleji než výdaje, celkově však dle očekávání dochází k prohlubování
schodku (vs -181,7 mld.
Kč v září), který je na tento
rok po novele
zákona schválen ve výši -282 mld.
Kč. Plánovaná pomoc obcím a občanům zasaženým
povodněmi se v bilanci veřejných výdajů zatím příliš neprojevuje.
Na příjmové
straně státního rozpočtu je ke konci října vidět meziroční zlepšení o 24 mld. Kč, což značí rychlejší
nárůst příjmů o 1,5 %. Příjmy z
daní vzrostly celkově o 5,5 % (73,8 mld. Kč), kdy v absolutním vyjádření tvoří největší položku nárůst příjmů z
pojistného na sociální zabezpečení a
státní politiku zaměstnanosti (+52 mld. Kč, tj. o 9,2 % meziročně více), v tom je zahrnuto i vyšší
pojistné na důchodové pojištění (+34,1 mld. Kč). V relativním vyjádření pak pomyslným vítězem zůstává oblast
daní z hazardních her, která letos
státu vynesla již o téměř 200 % více než vloni (+6,5 mld. Kč). Naopak k největšímu
poklesu příjmů dochází v případě
daně z příjmů PO bez započtení tzv. „
windfall tax“, kdy meziročně
stát vybral zatím o 15,8 mld. Kč méně. Celkově dosáhly rozpočtové příjmy ke konci října 1602,2 mld. Kč, což představuje 82 % plánovaných celoročních příjmů.
Na výdajové
straně státního rozpočtu došlo ke konci října také k meziročnímu nárůstu, avšak pouze o 14,1 mld. Kč (+0,8 %). Nejvíce rostou výdaje v oblasti
sociálních dávek (+31,7 mld. Kč), kde však hlavní položku tvoří výdaje na
důchody, a výdaje v ostatních kategoriích dosahují výrazně nižších hodnot. Zatím se tak příliš neprojevuje ani schválený
balíček pomoci obcím a občanům po
povodních, kterým byly celkové plánované výdaje v letošním
roce navýšeny o 30 mld. Kč. K čerpání pomoci může docházet dvěma hlavními způsoby, jednak skrze
dávky mimořádné okamžité pomoci, ale také skrze Státní
fond životního prostředí, který poskytuje prostředky nejprve zasaženým obcím, ty následně
finance přerozdělují mezi
domácnosti. Celkově dosahují prozatímní rozpočtové výdaje 1802,9 mld. Kč, tedy 80,6 % celoročních plánovaných výdajů. Výdajová
strana tak má pohledem alikvótního plnění do konce
roku větší prostor k růstu než strana příjmová.
Státní rozpočet ke konci října vykazuje nadějnou bilanci, kdy sice dochází k prohlubování celkového
deficitu, zároveň však výdaje rostou v nižším tempu, než jaké by odpovídalo schválenému saldu ke konci roku. To poskytuje určitý polštář pro další výdaje v nadcházejících měsících, kdy i v souvislosti se schválenou finanční pomocí po
povodních očekáváme jejich vyšší nárůst. Říjnový
rozpočet tak zvyšuje naději, že schválené celoroční
saldo nakonec bude dodrženo i navzdory pomalejšímu
hospodářskému růstu.