Dušičky jsou z hlediska tržeb čtvrtým nejvýznamnějším svátkem, porážejí je jen Vánoce, Velikonoce a Silvestr

Dušičky, které si připomeneme již tuto sobotu, jsou z ekonomického hlediska, resp. výše příslušných tržeb obchodníků a prodejců stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích.

Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající Památku zesnulých v průměru necelých 200 korun za dospělou osobu. Celkově pak přibližně 1,6 miliardy korun.

Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací dospělí Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.

Nejčastěji ale lidé v Česku utrácí za Dušičky právě nižší stovky korun. Jejích výdaje spojené s Památkou zesnulých budou o zhruba 15 procent vyšší než loni. Ze zhruba třetiny jde toto navýšení za inflací, ze svou třetin pak za vyšší ochotou Čechů utrácet, zejména díky odeznění mimořádně vysoké inflace a opětovnému růstu reálných mezd v letošním roce.

Věci, které lidé v souvislosti s Dušičkami pořizují, zdražily meziročně o zhruba pět procent, pokud neuvažujeme slevy. Zdražují například hřbitovní svíčky, zatímco smuteční květiny vykazují zhruba stejné ceny jako loni. Ať už květiny umělé nebo ty živé typu chryzantém či vřesu. Slevy dušičkových propriet jsou letos o výraznější než loni. Což se však netýká například živých smutečních květin, kde nejsou slevy nejsou prakticky žádné, jak vyplývá z analýzy letákových nabídek.

Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Zejména někteří mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve, tedy už dnes.

Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý. Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev.

V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.

Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank