Komise přijala balíček týkající se rozšíření pro rok 2024

Balíček týkající se rozšíření pro rok 2024

Evropská komise dnes přijala výroční balíček týkající se rozšíření, který obsahuje podrobné posouzení současného stavu a pokroku, jehož dosáhly Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Gruzie, Moldavská republika, Ukrajina a Turecko na jejich cestě k přistoupení do Evropské unie. K posouzení jsou připojena doporučení a pokyny týkající se reformních priorit.

Rozšíření je historickou příležitostí jak pro přistupující země, tak pro stávající členské státy a EU jako celek. Větší a silnější Unie má významné socioekonomické, politické a bezpečnostní výhody.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila: „Napjatý geopolitický kontext více než kdy jindy vyžaduje, abychom v zájmu společných hodnot demokracie a právního státu dokončili znovusjednocení našeho kontinentu. V posledních letech jsme již směrem k integraci nových členských států učinili velký pokrok. Rozšíření bude i nadále jednou z hlavních priorit nové Komise.“

Proces rozšíření je i nadále založen na zásluhách a závisí na objektivním pokroku dosaženém každým z partnerů. Vyžaduje odhodlání provést nezvratné reformy ve všech oblastech práva EU se zvláštním důrazem na základní zásady procesu rozšíření. Demokracie, právní stát a základní hodnoty budou i nadále základními kameny politiky rozšíření EU. Členství v EU je i nadále strategickou volbou.

Proces rozšíření získal v letech 2023 a 2024 novou dynamiku. Dne 15. října 2024 byl s Albánií otevřen tematický okruh Základní zásady. V červnu 2024 byla na prvních mezivládních konferencích zahájena přístupová jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Poté, co Černá Hora splnila prozatímní kritéria pro kapitoly týkající se právního státu, je na cestě k prozatímnímu uzavření dalších kapitol jednání. V březnu 2024 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Na konci roku 2023 byl dokončen proces prověřování s Albánií i Severní Makedonií.

V červnu 2024 mezivládní konference potvrdila, že Černá Hora celkově splnila prozatímní kritéria pro kapitoly 23 a 24 týkající se právního státu, a poskytla tak příležitost přistoupit k prozatímnímu uzavření dalších kapitol, pokud budou splněny příslušné podmínky. V oblasti právního státu a soudnictví je zapotřebí dalšího pokroku.

Komise zopakovala své posouzení, že Srbsko splnilo kritéria pro otevření tematického okruhu 3 (Konkurenceschopnost a růst podporující začlenění). Očekává se, že Srbsko v příštím roce urychlí práci na provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU ve všech oblastech se zvláštním zaměřením na prozatímní kritéria v oblasti právního státu, jakož i na zajištění skutečně příznivého prostředí pro občanskou společnost a sdělovací prostředky, přičemž vynaloží věrohodné úsilí o ukončení dezinformací a zahraniční manipulace s informacemi.

Pokud jde o Albánii, Komise vítá zahájení jednání o tematickém okruhu Základní zásady na druhé mezivládní konferenci konané dne 15. října 2024. Je zásadní, aby orgány dále zintenzívnily tempo reforem zaměřených na EU, zejména v oblasti právního státu, konsolidace výsledků v oblasti prosazování práva, účinného boje proti korupci a organizované trestné činnosti a prosazování základních práv, včetně svobody sdělovacích prostředků, vlastnických práv a menšin.

V případě Severní Makedonie musí země pokračovat v provádění reforem souvisejících s EU, zejména v rámci tematického okruhu Základní zásady, konkrétně v oblasti soudnictví, boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Je třeba posílit důvěru v soudní systém. V prosinci 2023 bylo dokončeno prověřování týkající se všech šesti tematických okruhů acquis EU.

Bosna a Hercegovina prokázala hmatatelné výsledky, mimo jiné v oblasti řízení migrace a plného souladu se společnou a zahraniční bezpečnostní politikou EU, jakož i přijetím právních předpisů týkajících se integrity soudnictví, boje proti praní peněz a střetu zájmů. V březnu 2024 Evropská rada rozhodla o zahájení přístupových jednání s Bosnou a Hercegovinou. Komise připravuje rámec pro jednání za účelem jeho přijetí Radou, jakmile budou přijaty všechny příslušné kroky stanovené v doporučení Komise z října 2022.

Kosovo podalo žádost o členství v EU v prosinci 2022. Komise je i nadále připravena vypracovat stanovisko k žádosti Kosova o členství, jakmile o to Rada požádá. Pokrok byl zaznamenán v boji proti organizované trestné činnosti a zlepšilo se podnikatelské prostředí. Liberalizace vízového režimu pro Kosovo vstoupila v platnost 1. ledna 2024. Kosovo musí zintenzívnit své úsilí o posílení právního státu a veřejné správy a o ochranu svobody projevu.

Zahájení přístupových jednání s Ukrajinou bylo důležitým uznáním odhodlání této země pokračovat v reformách na cestě k přistoupení k EU. V návaznosti na první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické posouzení acquis EU (prověřování) hladce. Za předpokladu, že Ukrajina splní všechny podmínky, Komise se zájmem očekává, že v roce 2025 budou co nejdříve zahájena jednání o tematických okruzích, počínaje okruhem Základní zásady.

Zahájení přístupových jednání bylo důležitým uznáním odhodlání Moldavska pokračovat v reformách na cestě k přistoupení k EU navzdory pokračujícímu ruskému vměšování a dopadu útočné války Ruska proti Ukrajině. V návaznosti na první mezivládní konferenci v červnu 2024 postupuje analytické posouzení acquis EU (prověřování) hladce. Za předpokladu, že Moldavsko splní všechny podmínky, Komise se zájmem očekává, že v roce 2025 budou co nejdříve zahájena jednání o tematických okruzích, počínaje okruhem Základní zásady.

Zatímco v prosinci 2023 udělila Evropská rada Gruzii status kandidátské země, její proces přistoupení k EU byl mezitím de facto zastaven v důsledku opatření přijatých gruzínskou vládou od jara 2024. Dne 26. října 2024 hlasovali gruzínští občané v parlamentních volbách. Předběžná zjištění společné mezinárodní volební pozorovatelské mise vedené Úřadem OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (OBSE/ODIHR) odhalila řadu nedostatků, k nimž v napjatém a vysoce polarizovaném prostředí došlo. Mezi nahlášené nedostatky patří mimo jiné nedávné legislativní změny volebního procesu, časté porušení tajnosti hlasování, procesní nesrovnalosti, zastrašování a tlak na voliče, které negativně ovlivnily důvěru veřejnosti v tento proces. Tato předběžná zjištění potvrzují potřebu komplexní volební reformy, která byla zdůrazněna již v předchozích klíčových doporučeních.

Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem Evropské unie. Nicméně přístupová jednání s touto zemí jsou v souladu s rozhodnutím Rady od roku 2018 pozastavena. Přetrvávají vážné obavy v oblastech základních práv a právního státu, včetně nezávislosti soudnictví. Nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem je i nadále dialog o právním státu a základních právech. V návaznosti na strategické pokyny Evropské rady z dubna 2024 se vztahy s Tureckem vyznačovaly postupným opětovným navázáním spolupráce a byly učiněny konkrétní kroky ke konstruktivním výměnám o otázkách společného zájmu.

Další kroky

Nyní je na Radě, aby dnešní doporučení Komise zvážila a přijala rozhodnutí o dalších krocích v procesu rozšíření.

Souvislosti

Rozšíření EU přinese svým současným i budoucím členům dalekosáhlé socioekonomické přínosy. Nárůst počtu spotřebitelů na jednotném trhu poskytne podnikům velké příležitosti k tomu, aby mohly svobodněji expandovat a obchodovat. Aby bylo možno dosáhnout udržitelného růstu ve střednědobém horizontu a pokroku při plnění hospodářských kritérií pro členství v EU, je stále důležitější, aby země procesu rozšíření urychlily strukturální reformy. Je proto třeba zajistit funkční tržní hospodářství a prokázat způsobilost odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci EU. Hospodářské politiky by rovněž měly podporovat ambiciózní cíle v rámci ekologické a digitální transformace.

Nové nástroje podporují socioekonomický růst v našich partnerských zemích. S tím, jak se proces přistoupení zrychluje, přináší EU některé výhody jednotného trhu a poskytuje zvýšenou finanční pomoc, která našim partnerům umožní postupnou integraci a ukotvení v EU. Kromě úspěšných hospodářských a investičních plánů stimuluje reformy plán růstu pro západní Balkán s Nástrojem pro reformy a růst v hodnotě 6 miliard EUR a nástroj pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard EUR, přičemž jádrem je spravedlnost a právní stát. Ve stejném duchu předložila Komise dne 10. října 2024 plán růstu pro Moldavsko s Nástrojem pro reformy a růst v hodnotě 1,8 miliardy EUR na podporu jeho socioekonomických reforem a na podnícení investic.

Další informace

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2024

Vyjádření vysokého představitele, místopředsedy Borrella a komisaře Várhelyiho na tiskové konferenci (dostupné později)

Informativní přehled o procesu přistoupení k EU

Podrobné závěry a doporučení o příslušných zemích viz:

Albánie: zpráva; informativní přehled o zemi

Bosna a Hercegovina: zpráva; informativní přehled o zemi

Kosovo: zpráva; informativní přehled o zemi

Černá Hora: zpráva; informativní přehled o zemi

Severní Makedonie: zpráva; informativní přehled o zemi

Srbsko: zpráva; informativní přehled o zemi

Turecko: zpráva; informativní přehled o zemi

Ukrajina: zpráva; informativní přehled o zemi

Moldavsko: zpráva; informativní přehled o zemi

Gruzie: zpráva; informativní přehled o zemi

Media

Quote