Česká ekonomika roste méně, než se čekalo, dokonce méně než v prvním letošním pololetí, ve státním rozpočtu na rok 2025 tak mohou chybět desítky miliard už jen kvůli slabšímu růstu

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí rostla méně, než se čekalo. Meziročně podle předběžného odhadu ČSÚ přidala 1,3 procenta, zatímco mezičtvrtletně 0,3 procenta. Analytici oslovení agenturou Bloomberg přitom ve střední hodnotě svých odhadů očekávali růstové hodnoty 1,4 procenta, resp. 0,4 procenta. Z mezičtvrtletního pohledu tak dochází ke zpomalení růstové dynamiky oproti první polovině roku, neboť ve druhém čtvrtletí činil mezikvartální růst 0,4 procenta, stejně jako ve čtvrtletí prvním. Z tohoto hlediska jsou dnes zveřejněné výsledky mírným zklamáním.

Klíčovým důvodem slabší dynamiky je stále poměrná slabá spotřeba domácností, která sice letos postupně oživuje, ale jen velmi pozvolna. Výraznějšímu růstu spotřeby brání poměrně pomalé tempo zvyšování reálných mezd v letošním prvním pololetí. Domácnosti si tak stále „připadají chudší“ v porovnání s dobou před hlubokým propadem reálných mezd v letech 2022 a 2023, který zatím tedy není letošním nárůstem ani zdaleka kompenzován. Češi jsou však „chudší“ i v porovnání s rokem 2019. Jejich reálné mzdy se mezi posledním čtvrtletím 2019 a prvním čtvrtletím letoška propadly o 7,5 procenta, což je společně se Švédskem nejvyšší propad ze všech zemí OECD. Za dobu od posledního kvartálu roku 2021 je na tom Česko vůbec nejhůře v celé OECD, ještě hůře než i zmíněné Švédsko. Ve spojení s nadále poměrně vysokou mírou úspor tak vzniká situace, která spotřebě domácnosti nepřeje hned z více důvodů. V sezónním očištění dosáhla míra úspor ve druhém kvartálu úrovně 18,7 procenta, zatímco dlouhodobý průměr jednotlivých čtvrtletí let 2010 až 2019 činí 11,4 procenta.

Ve třetím čtvrtletí měly na růst ekonomiky přímo negativní vliv slabé investice. Ty jsou z velké části odrazem nadále poměrně vysokých úrokových sazeb. Na místě je tak o to naléhavěji otázka, zda by Česká národní banka neměla v redukci úrokových sazeb postupovat rychleji, aby ekonomiku zbytečně nedusila.

Za celý letošek česká ekonomika přidá jen 0,9 procenta, v příštím roce pak 1,8 procenta. To značí, že zaostane za předpokládaným růstem 2,7 procenta. Z tohoto předpokladu ministerstvo financí vycházelo při návrhu státního rozpočtu na příští rok. Při růstu jen 1,8 procenta tak veřejným rozpočtům bude chybět 40 až 50 miliard korun daňového inkasa, státnímu rozpočtu samotnému tedy budou chybět desítky miliard.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank