ČRo Plus, podcast Peníze a vliv, hostem M. Hampl: Kdyby bylo v rozpočtu započítáno vše, na co jsme ukázali

Národní rozpočtová rada měla k návrhu rozpočtu závažné připomínky i loni, tehdy je ale podle jejího předsedy Mojmíra Hampla politici „odzívali“. „Už jsme evidentně někde ve volební kampani a to, co říkají nezávislé instituce, se používá jinak než za běžných okolností. Ale to je součást hry. Je to v pořádku,” řekl v rozhovoru pro Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ke kritice opozice, že je rozpočet „cinklý“ a stojí na zfalšovaných číslech.

Pokud by ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do návrhu státního rozpočtu nezapočítal některé nadhodnocené příjmy a naopak dal všechny výdaje tak, jak je popsala nezávislá Národní rozpočtová rada (NRR), nepodařilo by se mu snížit schodek hospodaření státu mezi lety 2024 a 2025 tak, jak je to naplánováno. Upozornil na to předseda rady Mojmír Hampl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Odmítl tak vysvětlení ministra Stanjury, že rozporovaná čísla ze strany rozpočtové rady jsou v poměru k celkovým příjmům a výdajům státu snadno řešitelné položky, které představují pouze půl procenta z celkových plánovaných příjmů státu a zhruba procento výdajů. Jinými slovy že jde vlastně o drobné v rámci celého rozpočtu.

Stanjura konkrétně řekl, že výtky rady nijak nezlehčuje, ale že je to, jako kdyby domácnost počítala s příjmy 20 tisíc měsíčně, ale bylo riziko, že dostane o stokorunu méně. „Každý si s tím poradí,“ uvedl minulý týden ministr financí ve Sněmovně.

Chybějící miliardy

„Ty drobné jsou ale ty částky, bez kterých by se rozpočet na schodek, který vláda zamýšlí, nedal sestavit. To je ten vtip,“ upozornil Hampl.

„Kdyby tedy bylo tak snadné to procento najít, tak by se našlo prostě tak, že by se celkové výdaje státu snížily,“ uvedl šéf Národní rozpočtové rady. To se ale nestalo.

Schodek rozpočtu má být příští rok 241 miliard korun, za letošní rok má dosáhnout po navýšení kvůli povodním 282 miliard korun. Snížit se má tedy o zhruba 40 miliard korun. Tato suma přitom zhruba odpovídá zpochybněným číslům v příjmech a výdajích návrhu rozpočtu na rok 2025.

Rozpočtová rada ve své zprávě ze začátku října uvedla, že vláda nadhodnotila zhruba o 10 miliard korun příjmy z prodeje emisních povolenek a asi o 8 miliard korun výnosy z dividend od firem pod státní kontrolou.

Ve výdajích pak chybí 20 miliard korun na dotace podporovaných a obnovitelných zdrojů energie (POZE) a také miliardy korun na předpokládané valorizace důchodů.

Pokud jde o dotace na obnovitelné zdroje, ministři financí a průmyslu v minulých dnech oznámili, že změní pro starší solární elektrárny výpočet jejich ziskovosti a ušetří tak na potřebných dotacích „nemalé peníze“ státu, s tím, že úspory ale budou nabíhat postupně od roku 2025 do roku 2030.

Opatření chtějí dát formou pozměňovacího návrhu do Lex OZE 3, který je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně. Zda je to uspokojivé řešení pro chybějících 20 miliard korun, nechtěl Hampl komentovat, dokud NRR konkrétní pozměňovací návrh neuvidí.

„Odzívané“ výtky

Fakt, že se kritika návrhu státního rozpočtu, o němž opozice říká, že stojí na „cinklých“ či zfalšovaných číslech, opírá právě o zprávu rozpočtové rady, je podle Hampla v pořádku, ačkoliv podle něj měla rada loni k rozpočtu na rok 2024 ještě závažnější připomínky. Politická elita to ale podle něj „odzívala“.

„Když jsme loni říkali, že považujeme za naprosto zásadní, že nebyla včas a v zákonném termínu schválena rozpočtová strategie jako úplný základ toho, na čem rozpočet má stát, tak to nevzbudilo téměř zájem. A považovali jsme to vlastně za závažnější, než to, na co upozorňujeme letošní rok. Už jsme evidentně někde ve volební kampani a tím pádem i to, co říkají nezávislé instituce, se používá jinak než za běžných okolností. Ale to je součást hry. Je to v pořádku,“ zhodnotil situaci, kdy do sněmovních voleb už zbývá zhruba jen rok.

K hádkám politiků o tom, kdo víc zadlužil zemi a jaký kdo udělal schodek, Hampl říká, že ani tak nejde o absolutní výši schodku, jestli je 200, nebo 300 miliard, ale klíčové je procento deficitu vůči velikosti ekonomiky, tedy HDP.

Dobré podle Hampla je, že se tento strukturální schodek (očištěný od jednorázových vlivů na rozpočet), za vlády Petra Fialy (ODS) snižoval. Nyní je víc než minus 2 procenta HDP, zatímco na začátku to bylo přes 3 procenta. Udržitelné veřejné finance ale budou až ve chvíli, kdy bude deficit jen minus procento. Hádky o samotnou výši schodků jsou tak poněkud zavádějící.

Celý podcast Peníze a vliv najdete v audiozáznamu, připravila Jana Klímová.

 

ČRo Plus, podcast Peníze a vliv, 29.10.2024 – hostem pořadu je Mojmír Hampl, předseda NRR. Celý rozhovor na webu plus.rozhlas.cz.