Ranní okénko - Trhy překvapila nižší inflace, ne však rozhodnutí ECB

Dnes bude v eurozóně zveřejněn pouze výsledek běžného účtu platební bilance za měsíc srpen, kdy z včerejších statistik již víme, že minimálně saldo zahraničního obchodu zůstalo aktivní, ačkoli objem exportu slábne. Spíše se tak dnes zaměříme na americký nemovitostní trh, kde budou zveřejněny statistiky ohledně vydaných stavebních povolení a zahájené výstavby během září. V letošním roce jsou stále patrné známky probíhajícího ochlazení, když měnové podmínky zůstaly restriktivní po delší dobu, než bylo původně očekáváno. Zatím nedochází k výraznému rozkvětu stavební aktivity, domácnosti ještě zpracovávají dobíhající efekt vyšších cen z minulého období a investicím do nemovitostí se příliš nedaří. Trh očekává, že počet stavebních povolení proto ani v září ještě oslnivý nebude a oproti srpnu (1,47 mil.) spíše mírně poklesne (odhad 1,46 mil.). Podobná očekávání jsou zřejmá i v případě statistiky nově zahájené výstavby domů, která letos dokonce zaznamenává klesající trend a mírně snížit by se mohla i v září, kdy medián odhadů počítá s výsledkem 1,350 mil. zahájených staveb (vs 1,356 mil. v srpnu).

Včera se do hledáčku investorů dostalo měnově-politické zasedání ECB ve slovinské Lublani, která toto klíčové setkání Rady guvernérů hostila. Ještě předtím však byl zveřejněn finální odhad zářijové inflace v eurozóně, která překvapivě zpomalila na 1,7 % meziročně (vs předchozí odhad 1,8 %) a klesla tak ještě hlouběji pod cíl centrální banky. Jedná se tak o nejnižší úroveň cenového růstu od dubna 2021, když většina podkladových ukazatelů inflace tak buď přímo poklesla nebo zůstala beze změny. Výrazný vliv sehrály ceny energií, která v meziročním vyjádření prudce poklesly o -6,1 %. Ceny potravin jsou meziročně vyšší o 2,4 %, ceny zboží o 0,4 % a inflace ve službách poklesla na 3,9 %. V meziměsíčním vyjádření zůstala celková inflace oproti původnímu odhadu beze změny (-0,1 %), v případě jádrové složky však došlo k ještě výraznější korekci, když byl původní růst o 0,3 % upraven až na úroveň cenové stagnace (0,0 % m/m).

Na v zásadě příznivé inflační překvapení navázala Rada guvernérů široce očekávaným snížením referenčních úrokových sazeb ECB o 25 bb, se kterým počítala i naše prognóza. Depozitní sazba, skrze kterou se řídí nastavení měnové politiky eurozóny, tak s týdenním zpožděním poklesne z 3,50 % na 3,25 %, hlavní sazba pro refinanční operace bude nově činit 3,40 % (vs předchozích 3,65 %). Očekáváme, že úrokové sazby budou sníženy ve stejném rozsahu i na příštím (posledním letošním) zasedání v prosinci, kdy by měla depozitní sazba klesnout na 3 %. Ačkoli ekonomická aktivita v eurozóně zůstává utlumená a úrokové sazby stále plní restriktivní funkci, uvolňování měnové politiky se již začíná projevovat na úvěrovém trhu, když dále dochází ke zmírňování úvěrových standardů pro hypotéky a zároveň poprvé za dva roky roste poptávka po firemních úvěrech.

Na následné tiskové konferenci prezidentka Lagardová potvrdila, že rozhodnutí se opírá o inflační výhled, dynamiku v rámci jednotlivých inflačních složek a také míru transmise měnové politiky, přičemž že příchozí data ukazují na uspokojivý postup dezinflačního procesu. Ohledně ekonomické situace poukázala na negativní překvapení v případě široké škály indikátorů v posledních měsících, kdy se ekonomice eurozóny příliš nedaří, zpracovatelský průmysl dále klesá, investice pokulhávají a domácnosti spotřebovávají navzdory vyšším reálným příjmům méně, než bylo očekáváno, a sklon k úsporám zůstává zvýšený. Lagardová také vyslala signál směrem k vládám ohledně ideální fiskální a strukturální hospodářské politiky, která by se měla zaměřovat na zvyšování produktivity, konkurenceschopnosti a odolnosti ekonomiky. To by mohlo pomoci nejen zvýšit růst potenciálního produktu, ale zároveň snížit tlak na růst cen ve střednědobém výhledu. Taková politika by podle Lagardové měla být v souladu s návrhem Maria Draghiho na podporu konkurenceschopnosti Evropy. Zároveň však hovořila i o nutnosti dodržovat fiskální zodpovědnost a vyzvala vlády k rychlým krokům vedoucím k udržitelnému snižování rozpočtových deficitů.

Americká ekonomika včera vyslala smíšené signály, když maloobchodní tržby v září nad očekávání vzrostly o 0,4 % meziměsíčně (vs odhad 0,3 %), bez započtení prodejů aut bylo překvapení ještě výraznější (0,5 % vs odhad 0,1 %). Naopak průmyslová produkce opět zklamala, když oproti odhadům (-0,2 %) meziměsíčně poklesla ještě více (-0,3 %), zároveň byl zrevidován srpnový výsledek z 0,8 % jen na 0,3 % m/m.

Obchodování na akciových trzích v USA včera skončilo téměř beze změny, index S&P 500 uzavřel výsledkem -0,02 %. Německý index DAX posílil poměrně výrazně (za celý den +0,77 %), pražský PX skončil téměř beze změny (0,03 %). Koruna po zasedání ECB mírně posílila k 25,23 EUR/CZK, když euro dále oslabovalo vůči dolaru.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Martin Kron, analytik

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.