Státní rozpočet | 14.10.2024 12:41:00

Seznamzpravy.cz, komentář D. Bárty: Proč se zhoršily veřejné finance? Žádná senzace, jde o metodiku

Proč došlo ke zhoršení výsledku veřejných financí za rok 2023? Žádná senzace ani překvapení se nekoná, vysvětlení je čistě metodické, píše v komentáři analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta.

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Sestavování rozpočtu na rok 2025 není říjnovým mediálním tématem číslo jedna v oblasti veřejných financí. Tím se totiž stala dle některých překvapivá a nečekaná zpráva Eurostatu o výsledku hospodaření evropských států za rok 2023. Bruselští statistici prý zhoršili výsledek hospodaření české vlády za rok 2023 o 60 miliard korun a někdo, zdá se, manipuloval čísly. Kromě toho, že to samozřejmě není pravda, alespoň celá situace naskýtá prostor vysvětlit, kde se daná čísla berou, co znamenají, a jaký je mezi nimi rozdíl.

Základ problému vzniká v Česku tím, že domácí debata je vždy zaměřena zejména na hotovostní výsledek státního rozpočtu, jinými slovy na číslo, které svítí ve státní pokladně 31. prosince daného roku. Toto číslo v reálném čase Ministerstvo financí ihned pouští do světa. Schodek centrální vlády za daný rok, tedy číslo, které vydává ČSÚ (potažmo Eurostat), je ale zcela něco jiného. Zatímco ve státní pokladně tak v prosinci 2023 ukázal schodek hodnotu 288,5 miliardy, schodek centrální vlády je za rok 2023 dle říjnové notifikace Eurostatu 346,9 miliardy. Obě čísla jsou samozřejmě správná a ani jedno z nich není zmanipulované. Vysvětlím tento rozdíl ve třech bodech dle časové posloupnosti:

Státní rozpočet nerovná se centrální vláda!

Do centrální vlády spadají kromě státního rozpočtu také například státní fondy, veřejné vysoké školy, Správa železnic a mnoho dalších institucí. Státní fond dopravní infrastruktury hospodařil v roce 2023 deficitně (cca 20 mld. Kč) a tento deficit se tak musí přičíst do deficitu centrální vlády. NRR na vyvádění části deficitu centrální vlády mimo státní rozpočet upozorňovala a tuto praktiku vždy kritizovala.

Zároveň ale zmiňovala, že se tomuto deficitu utéct nedá a do schodku centrální vlády to tak či onak bude na konci dne započítáno. Těchto cca 20 miliard bylo k deficitu přičteno již v rámci prvních dubnových notifikací. Opravdu je říjnovou senzací něco, na co ekonomové upozorňují rok a půl a co se ve statistikách objevilo již v dubnu?

Superdividenda není dle evropské metodiky příjem

Vyčíslení schodku centrální vlády se řídí společnou evropskou metodikou (tzv. ESA 2010). Dle této metodiky nelze do příjmů vládního sektoru zahrnout tu část dividend ze státem vlastněných či spoluvlastněných firem, které přesahují běžný provozní zisk dané firmy. Ačkoliv Eurostat ani ČSÚ samozřejmě nemůže nikdy zmiňovat konkrétní firmy, lze nyní říci, že se jednalo o dividendu ze společnosti ČEZ. Ačkoliv samozřejmě do státní pokladny tyto peníze přišly a hotovostní saldo státního rozpočtu k 31. prosinci ovlivnily, Eurostat již v rámci prvních dubnových notifikací nezapočítal do příjmové strany cca 27 miliard. Už v dubnu tak byl schodek centrální vlády vyčíslen na 333,7 miliardy. To vše dávno víme, nic z toho není ani překvapení, ani manipulace.

Již na jaře byl tak schodek veřejných financí za rok 2023 3,7 % HDP, nyní je finálně 3,8 % HDP. Jen letos mezi „jaro a podzim“ vstoupila letní revize dat o HDP, která způsobila, že o jednom jediném roce – roce 2023 – máme čtyři různá čísla popisující deficit veřejných financí ve zmíněných 365 dnech. Je to dáno především mimořádností let 2022 a 2023, kdy velké pohyby cenové hladiny, nárůsty a pak zase poklesy ziskovosti firem a mimořádné příjmy z dividendy jedné konkrétní společnosti měly významný dopad na číslo o deficitu. Tedy, významný – dopad vždy za desetinnou čárkou.

Odlišná metodika: akruální versus hotovostní pohled

Poslední úprava se týká skutečnosti, že zatímco schodek státního rozpočtu sledujeme na hotovostní bázi, schodek centrální vlády se řídí tzv. akruální metodikou. Jednoduše to znamená, že příjmy a výdaje řadíme do roku, do kterého věcně a fakticky patří, nikoliv do roku, kdy došlo k pohybu na účtu státní pokladny. Podnikatelé to dobře znají, když vedou podvojné účetnictví. Do konce letošního července byla podána daňová přiznání firem za rok 2023 a ukázalo se, že zálohy na DPPO za rok 2023 převýšily skutečnou daňovou povinnost firem za rok 2023 o cca 20 miliard korun. Tyto vratky (vypláceny v roce 2024) se ale věcně a fakticky vztahují k ziskům roku 2023 a tak právě o tuto hodnotu ČSÚ / Eurostat snížil výnos DPPO za rok 2023.

Přesně k těmto účelům, tedy k akrualizaci daní do správného kalendářního roku po sběru daňových přiznání, slouží tzv. druhé říjnové notifikace. Je to jejich podstata, ne vada. V říjnu tak byl schodek centrální vlády upraven na konečných 346,9 miliardy.

Takto probíhá proces finálního vyčíslení akruálního deficitu centrální vlády, potažmo celých veřejných financí včetně krajů, obcí a zdravotních pojišťoven, každý rok. Na konci roku je vždy zřejmé jen hotovostní pokladní plnění státního rozpočtu. Následně se v rámci tzv. první dubnové a druhé říjnové notifikace statistickými úřady (ČSÚ a Eurostat) do statistik zahrnou i ostatní jednotky vládního sektoru a provede se akrualizace dat. Tak tomu bylo i letos a v celém příběhu tudíž není pro ekonomy zabývajícími se veřejnými financemi překvapivého vůbec nic.

Druhá senzace má spočívat v údajně horším hospodaření vlády v roce 2023 (-346,9 miliard) oproti covidovému roku 2020 (-344,6 miliard). Tato čísla se však vztahují pouze k hospodaření centrální vlády, kdežto deficit veřejných financí musí brát v úvahu i hospodaření obcí a krajů, neboť i do jejich rozpočtů směřuje velká část námi placených daní. Navíc se počínaje rokem 2021 upravilo rozpočtové určení daní ve prospěch municipalit právě na úkor centrální vlády, což je vidět na skokovém zlepšení přebytků místních vlád. Pohled na časovou řadu pouze centrální vlády je tudíž zkreslený. Celkový deficit veřejných financí v roce 2020 (329,3 miliardy) byl o 40 miliard hlubší než celkový deficit veřejných financí v roce 2023 (288,1 miliardy).

Upřímně řečeno, žádné z výše zmíněných čísel není na bůhvíjaké chlubení. A už vůbec není k bití se do prsou návrh státního rozpočtu na rok 2025, ve kterém identifikujeme hned několik příjmových i výdajových položek, o jejichž reálnosti a úplnosti máme významné pochybnosti (viz vyjádření NRR k rozpočtu na rok 2025). Na druhou stranu však zkrátka a dobře není pravda, že statistici opravovali čísla Ministerstva financí za rok 2023. Zpřesňovali svá vlastní data tak, aby byla srovnatelná s daty jiných zemí.

Autoři: NRR/UNRR

seznamzpravy.cz, 14.10.2024 – rozhovor s Danielem Bártou, analytikem NRR. Celý rozhovor najdete také na webu seznamzpravy.cz.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář