First respondeři v Moravskoslezském kraji: Hrdinové v první linii

Jedním z těch, kteří jsou připraveni dobrovolně pomoci, je i Tomáš Sikora, pracovník odboru sociálních věcí našeho magistrátu.

Kdo jsou First respondeři?

First respondeři jsou vyškolení dobrovolníci, kteří jsou vybaveni základními znalostmi první pomoci a v mnoha případech také automatickými externími defibrilátory (AED). Mohou to být zdravotníci, hasiči, policisté nebo členové jiných složek IZS, kteří se dobrovolně přihlásili k tomu, aby pomohli svým sousedům a spoluobčanům v krizových situacích.

Jak jej poznám?

Každý First responder je vybaven průkazem a reflexní vestou s popisem. Pokud tyto věci u sebe dobrovolník v době zásahu nemá, při příchodu se vždy představí jako školený zachránce, kterého posílá záchranná služba. Pokud budete stále ve spojení s operátorem na lince 155, ten Vás sám upozorní a potvrdí, že se někdo takový blíží, protože ho vidí na mapě.

Jak funguje systém v praxi?

Když dojde například k srdeční zástavě, je každá minuta klíčová. Mozek začíná trpět nedostatkem kyslíku již po několika minutách, což může vést k trvalému poškození nebo úmrtí. Díky tomu, že jsou First respondeři často v bezprostřední blízkosti místa události, mohou dorazit mnohem rychleji než záchranná služba, která může být vzdálena několik kilometrů.

Díky moderním technologiím je first responder vybaven mobilní aplikací, která jej v případě potřeby upozorní na blízký zdravotní problém, obvykle srdeční zástavu. Úkolem je poskytnout první pomoc do doby, než na místo dorazí profesionální zdravotníci.

Aby bylo chráněno i soukromí všech First responderů, nelze vidět, kde se kdo zrovna nachází. Každý z First responderů má v mobilu speciální aplikaci, na kterou mu přijde výzva, pokud se v jeho okolí něco stane. Dispečer označí na mapě místo, kde se událost stala, a od něj jde signál a vyhledává respondery v okolí. Výzva může přijít i několika responderům najednou. V aplikaci jde vidět, jestli ji už někdo přijal nebo ne. Až po potvrzení, že výzvu přijímá, se zobrazí na mapě dispečerů. Dobrovolníkovi se pak zobrazí data a mapa k místu zásahu.

Příklad z praxe: V Ostravě došlo ke kolapsu člověka na ulici. Profesionální záchranáři by mohli na místo dorazit až za zhruba 8 minut kvůli dopravě, ale díky přítomnosti First respondera byla na místě okamžitě zahájena resuscitace, a tím byly pokryty klíčové minuty. Po příjezdu záchranné služby už pacientovi byla poskytnuta stabilizovaná péče. Díky rychlé reakci a okamžitému poskytnutí první pomoci se výrazně zvyšuje šance na přežití u pacientů se srdeční zástavou nebo jinými život ohrožujícími stavy.

„V tomto projektu jsem prakticky od jeho vzniku, tedy od roku 2019. Za tu dobu jsem už měl několik zásahů. Ale ne vždy je to tak moc akční. Někdy stihnu pouze udělat cestu pro záchranáře, jako je otevření dveří, nebo se na místo ani nedostanu, protože záchranáři byli rychlejší, a tím se výzva ruší,“ řekl Tomáš Sikora.

First respondeři v Moravskoslezském kraji jsou tichými hrdiny, kteří denně přispívají k záchraně životů svých spoluobčanů. Jejich rychlá reakce a schopnost poskytnout první pomoc před příjezdem záchranné služby zvyšuje šanci na přežití pacientů s akutními zdravotními problémy. Tento systém je nejen příkladem využití moderní technologie a efektivní spolupráce, ale také důkazem lidské solidarity a ochoty pomáhat v krizových situacích.

V našem kraji se nemohou stát First respondery řadoví občané, jak je tomu v některých jiných krajích. Dobrovolník musí být organizován v některé ze složek IZS nebo jiných složkách, které poskytují první pomoc. Jde například o vodní záchranáře, dobrovolné hasiče, horskou službu nebo Červený kříž. Stále se přihlašují noví a noví dobrovolníci. Není jich však tolik, kolik by bylo potřeba.

Videa k tématu:

Budujeme síť dobrovolníků

Jak systém funguje?