Německý průmysl velmi příjemně překvapil

Ještě větší příznivé překvapení přinesly srpnové výsledky německého průmyslu: pokles meziročně o 2,7 % byl oproti očekávání o zhruba procentní bod menší. I tak šlo ale jen o přibližnou kompenzaci mizerného červencového čísla.

Dlouhodobější obrázek vývoje německého průmyslu je ale – přinejmenším v čistě statistickém smyslu – negativní: lze sledovat pomalý pokles produkce.

Důležitý detail: tento pokles lze pozorovat už od roku 2018. V pozadí jsou tedy nejen změny z posledních pěti let, jako jsou dopady pandemie a geopolitického napětí na mezinárodní dopravu nebo dopady chování Ruska a zeleného posunu na ceny energií, ale taky dlouhodobý přerod Číny z hladového odběratele v silného konkurenta, který se v posledních letech navíc pere se slabou domácí poptávkou, a tudíž chrlí své výrobní přebytky do zbytku světa s o to větší razancí.

V posledních měsících slyšíme občas o zavírání některých německých fabrik. To samo o sobě může být pro napjatý německý trh práce dobrá zpráva, protože to může uvolňovat tamní pracovní sílu do jiných oblastí průmyslu, kde bude její využití vyšší.

My ovšem pozorujeme pokles produkce sektoru průmyslu jako celku. Ani ten by ještě nevadil, pokud by byl více než kompenzován posilováním sektoru služeb. Dnes už mnohaletá přibližná stagnace celkového německého HDP ale naznačuje, že tato přeměna se nedaří.

Německo si je popsaných problémů vědomo. Jeho snahu o nalezení řešení ale brzdí zkostnatělý státní aparát a hloupá dluhová brzda. Brzda zakazuje federální vládě hospodařit se strukturálním schodkem přesahujícím 0,35 % HDP. To je směšně málo, a pro německou vládu je tak velmi těžké se pustit do jakýchkoliv větších veřejných investic.

Pro srovnání: z návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2025, který poslala česká vláda do zdejšího parlamentu, plyne strukturální schodek v jejím hospodaření ve výši necelých tří procent HDP, přičemž celá tato částka (a ještě něco málo navíc) má jít na investice.

Čtete dobře: občas se najde nějaká oblast, kde děláme věci líp než Němci. Tím myslím, že si předem neomezujeme prostor pro investice. Jestli ho využíváme správně, tedy jestli půjčené peníze investujeme skutečně racionálním způsobem, to už je druhá věc.

Michal Skořepa