Auta v srpnu nakopla průmysl i zahraniční obchod (Analýza makroindikátorů)

Výsledky srpnové průmyslové výroby i zahraničního obchodu pozitivně ovlivnila výroba a export automobilů. V sektoru již skončily celozávodní dovolené, zároveň do značné míry odezněly i problémy se subdodávkami. Výroba automobilů tak silně rostla. Díky tomu výrazně stoupl i výstup zpracovatelského průmyslu jako celku, který dokonce dokázal vykompenzovat svůj silný červencový propad. Za celé prázdniny nicméně výroba ve zpracovatelském průmyslu zůstala meziročně prakticky beze změny. Stavební sektor za srpen vykázal meziměsíčně pokles. Jednalo se však o kompenzaci silného červencového nárůstu.

Průmyslová výroba v srpnu meziměsíčně vzrostla o 1,8 %. Meziročně po očištění o efekt rozdílného počtu pracovních dní byla vyšší o 1,5 % a bez očištění o tento efekt poklesla o 1,5 %. To představovalo pozitivní překvapení oproti tržnímu konsensu, který očekával hlubší pokles o 2,2 %. Vývoj průmyslové výroby v srpnu ovlivnily celozávodní dovolené v automobilovém sektoru. Oproti červenci ale v opačném směru, když díky jejich odlišenému časovému rozložení letos přispěly ke zvýšení produkce v srpnu. Pozitivní vliv na výrobu aut ale zřejmě mělo i odeznění problému s dodávkami součástek v tuzemské největší automobilce.

Výroba ve zpracovatelském průmyslu meziměsíčně výrazně vzrostla o 2,1 %, čímž více než korigovala červencový pokles. Statistiky průmyslové výroby v letních měsících často bývají i právě vlivem celozávodních dovolených volatilní. Agregovaně byla zpracovatelská výroba za červenec a srpen meziročně téměř beze změny (-0,2 %). Na srpnovém výsledku se z velké části podepsalo oživení automobilové výroby, která meziměsíčně vzrostla o 9 % díky výše zmíněným efektům. Oproti efektu dovolených je nicméně vyřešení problémů s dodávkami součástek pozitivní zprávou pro výrobu i v dalších měsících. Právě automobilový průmysl zdaleka nejvíce přispěl k meziročně vyšší produkci v srpnu. K meziměsíčnímu zvýšení zpracovatelské výroby v srpnu dále přispěla odvětví výroby elektronických zařízení, elektrických zařízení či kovodělných produktů, a to shodně 0,2 pb.

Hodnota nových průmyslových zakázek v srpnu meziměsíčně vzrostla o 9,3 % a v meziročním srovnání o 10,6 %. To lze opět přisoudit efektu dovolených, když zakázky v automobilovém sektoru meziměsíčně vzrostly o více jak 30 % po ostrém poklesu v červenci. Obecně ale vývoj v nových zakázkách zůstává pozitivní, přestože sentiment průmyslníků nadále poukazuje na slabou poptávku. To zřejmě souvisí s pokračujícím útlumem v německém průmyslu. I ve vývoji nových zakázek je zjevné, že poptávka v klíčovém automobilovém sektoru kompenzuje slabší vývoj v ostatních odvětvích.

Mimo zpracovatelská odvětví produkce meziměsíčně klesla v energetickém sektoru (o 1,7 %) a naopak vzrostla v těžbě a dobývání (o 2,2 %). Výroba v prvně zmíněném sektoru zůstává nadále v útlumu, zřejmě i vzhledem k energetickým úsporám.

Srpnový nárůst průmyslové výroby vytváří malou naději na zlepšení výkonu průmyslu v letošním třetím čtvrtletí oproti tomu druhému. To by ale vyžadovalo další zvýšení nebo alespoň zhruba stagnaci průmyslové výroby v září. To se ovšem nejeví jako příliš pravděpodobné vzhledem k rozsáhlým škodám po povodních, které pravděpodobně celkově omezily výrobu. Zářijová data tak mohou korigovat srpnové zlepšení, které ani tak nepředstavuje jednoznačný náznak oživení tuzemské průmyslové aktivity. Naopak stále negativní sentiment průmyslníků a pokračující útlum německé ekonomiky představují rizika směrem dolů.

Bilance zahraničního obchodu opět v plusu

Po červencovém deficitu, který byl revidován z -4,1 mld. CZK na -5,6 mld. CZK, skončila bilance zahraničního obchodu v srpnu v plusu. Přebytek dosáhl 14,3 mld CZK a ve srovnání se stejným měsícem loňského roku byl o 20,8 mld. CZK vyšší. Na výsledku se odrazil především výkon automobilového průmyslu, kde již skončily celozávodní dovolené. Jeho bilance tak dosáhla přebytku 16,4 mld CZK a meziročně byla o 21,4 mld. CZK vyšší. Automobilový průmysl stále těží z dokončování a následného vývozu rozpracované výroby. Tento efekt se ale bude podle našeho názoru v nadcházejících měsících vyčerpávat. Navíc data od hlavního obchodního partnera, Německa, zklamávají (tovární objednávky v srpnu poklesly o silných 5,8 % m/m). K pozitivnímu výsledku v srpnu přispěl i nižší deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji (o 7,6 mld. Kč) a přebytek obchodu s ostatními dopravními prostředky, který vzrostl o 1,2 mld. Kč.

Nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl především obchod s elektrickými zařízeními, který se meziročně zhoršil o 3,7 mld. Kč (přechodem z aktiva do pasiva). V lednu až srpnu 2024 dosáhl přebytek obchodní bilance 165,9 mld. Kč, což představovalo meziroční přírůstek o 101,5 mld. Kč. Výsledek za celý letošní rok tedy nakonec může skončit lepším výsledkem, než s čím počítal náš původní odhad (183 mld. CZK).

Srpen ve stavebnictví korigoval silný červenec

Reálná stavební produkce v srpnu oproti červenci klesla o 1,6 %. Jednalo se ale primárně o kompenzaci silného červencového meziměsíčního nárůstu o 6,9 %. I pro stavebnictví platí, že je nutné se na prázdninové měsíce červenec a srpen dívat jako na celek, a to zejména kvůli dovoleným, které bývají každý rok jinak načasované.

Z hlediska dynamiky se relativně lépe dařilo pozemnímu stavitelství, které v srpnu kleslo meziměsíčně o 1,0 %, zatímco to inženýrské zaznamenalo hlubší propad o 2,7 % m/m. Druhé zmíněné ale bývá vzhledem k zahrnutí či nezahrnutí větších investičních celků volatilnější.

Z meziročního srovnání vyplývá, že v obou prázdninových měsících produkce stavebníků rostla, v srpnu byla reálně vyšší o 0,4 %. Zatímco produkce inženýrského stavitelství proti loňskému srpnu o 5,3 % vzrostla, u pozemního byl vykázán pokles o 2,3 %.

Za prvních osm měsíců letošního roku byla ovšem produkce stavebníků nižší o 3,6 %. Hlavním důvodem je propad segmentu pozemního stavitelství o 5,7 %. Za slabou poptávkou stojí obecně zvýšená ekonomická nejistota, svou roli pak sehrávají i stále relativně vysoké úrokové sazby. S jejich poklesem a oživováním hypotéčního trhu ale předpokládáme, že se situace postupně začne zlepšovat. U inženýrského stavitelství je situace výrazně lepší, od počátku letošního roku je produkce v průměru meziročně o 1,3 % výše.

Povzbudivý není ani pohled na rezidenční segment. Meziročně se v srpnu počet dokončených bytů snížil v souhrnu o 19,9 %, i když primárně kvůli rodinným domům (-24,2 %). Počet dokončených bytů v bytových domech byl proti loňskému srpnu nižší pouze o 1,5 %. Počet nově zahájených staveb bytů meziročně poklesl o 11,3 %.

Neradostná situace v odvětví stavebnictví se promítá i do zaměstnanosti. Během roku se počet zaměstnanců ve stavebnictví snížil o 1,1 %. Meziroční růst nominální mzdy zpomalil z červencových 9,9 % na srpnových 6,3 %. Za prvních osm měsíců ale průměrná mzda meziročně vzrostla o 9,2 %.