Říjnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Říjnové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 133 případů, u nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny bez toho, aby Komise musela pokračovat v řízení.

Další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti lze nalézt v otázkách a odpovědích. Podrobnější informace o historii případů jsou dohledatelné v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

 

1. Životní prostředí a rybolov

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel. +32 22953156, Maëlys Dreux – tel. +32 22954673)

Výzvy

Komise vyzývá FINSKO, aby dodržovalo rámcovou směrnici o vodě
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Finsku (INFR(2024)2196) kvůli nedodržení rámcové směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES). Směrnice vyžaduje, aby členské státy vypracovaly program opatření pro každou oblast povodí s cílem zajistit dobrý stav evropských vodních útvarů, jako jsou řeky a jezera. Tato opatření musí být zahrnuta do plánů povodí, které musí být sestavovány a oznamovány Komisi každých šest let. Každý program opatření musí obsahovat základní opatření pro omezování různých typů využívání vody, jako jsou například odběry vody nebo výroba elektrické energie z vodních zdrojů. Členské státy jsou povinny tato omezení pravidelně přezkoumávat a aktualizovat, včetně veškerých povolení v oblasti vody udělovaných pro tyto účely. Úplné provedení norem kvality vod zakotvených v právních předpisech EU je klíčem k účinné ochraně lidského zdraví a životního prostředí. Pravidelné přezkumy ve Finsku nejsou plně v souladu s požadavky omezujících opatření pro různé typy využívání vody, které jsou stanoveny v rámcové směrnici o vodě. Komise proto zasílá Finsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá PORTUGALSKO, aby zajistilo řádné odvádění a čištění městských odpadních vod
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Portugalsku (INFR(2024)2193) kvůli neúplnému plnění povinností stanovených ve směrnici o městských odpadních vodách (směrnice 91/271/EHS). Cílem směrnice je chránit lidské zdraví a životní prostředí tím, že vyžaduje, aby městské odpadní vody byly před vypuštěním do životního prostředí odváděny a čištěny. Nečištěné odpadní vody mohou ohrozit lidské zdraví a znečišťovat jezera, řeky, půdu a pobřežní a podzemní vody. Městské odpadní vody, které vstupují do stokových soustav, dosud nejsou před vypuštěním řádně čištěny ve 20 portugalských aglomeracích. Kromě toho tři aglomerace vypouštějí městské odpadní vody v citlivých oblastech bez požadovaného čištění podle přísnějších požadavků. Komise proto zasílá Portugalsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá BULHARSKO, ŘECKO, MAĎARSKO, RUMUNSKO, SLOVINSKO a SLOVENSKO, aby plnily oznamovací povinnosti podle směrnice o hluku
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Bulharsku (INFR(2024)2203), Řecku (INFR(2024)2198), Maďarsku (INFR(2024)2199), Rumunsku (INFR(2024)2200), Slovinsku (INFR(2024)2201) a Slovensku (INFR(2024)2202) kvůli nedodržení směrnice o hluku (směrnice 2002/49/ES). Směrnice o hluku určuje úrovně hlukového znečištění a jako reakci na ně aktivuje nezbytná opatření, jako je vhodné územní plánování a opatření na ochranu před hlukem. Směrnice požaduje, aby členské státy přijaly mapy, jež znázorňují zatížení hlukem ve velkých aglomeracích, podél hlavních železničních tratí a hlavních silnic a kolem hlavních letišť. Tyto strategické hlukové mapy slouží jako základ pro stanovení opatření, která snižují hlukové znečištění, v akčních plánech pro regulaci hluku. Členské státy jsou rovněž povinny informovat o zjištěních strategických hlukových map Komisi, aby mohla vypracovat zprávu o stavu expozice hluku v EU. Uvedených šest členských států neposkytlo Komisi veškeré relevantní informace o strategických hlukových mapách, včetně informací o expozici obyvatelstva hluku. Komise proto zasílá Bulharsku, Řecku, Maďarsku, Rumunsku, Slovinsku a Slovensku výzvy. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá FRANCII, aby správně provedla směrnici o plastech na jedno použití
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Francii (INFR(2024)2096) kvůli nesprávnému provedení směrnice o plastech na jedno použití (směrnice (EU) 2019/904). Směrnice o plastech na jedno použití je zásadním prvkem strategie Komise pro plasty a akčního plánu pro oběhové hospodářství. Jejím účelem je předcházet negativním vlivům odpadu z některých plastových výrobků na životní prostředí a lidské zdraví a snižovat jeho objem a také podporovat přechod na oběhové hospodářství. Úplné provedení udržitelných postupů zakotvených ve směrnici je klíčem k účinné ochraně lidského zdraví a přírodního prostředí a k zajištění úspěšného přechodu k udržitelnějšímu oběhovému hospodářství. Francie neprovedla ve vnitrostátním právu správně a úplně několik ustanovení směrnice. Konkrétně francouzské právo neprovádí dostatečně jasným a přesným způsobem několik definic stanovených ve směrnici, jako například definici výrobce. Kromě toho nezajišťuje, aby se na výrobce určitých nápojových lahví, na které se použije směrnice o plastech na jedno použití, vztahovaly požadavky stanovené ve směrnici. Komise proto zasílá Francii výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá RAKOUSKO, aby zdokonalilo svá vnitrostátní pravidla týkající se prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných látek
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rakousku (INFR(2020)2104), jelikož své vnitrostátní právní předpisy neuvedlo plně do souladu se směrnicí o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek („Seveso III“) (směrnice 2012/18/EU). Tato směrnice se vztahuje na více než 12 000 průmyslových zařízení v Evropské unii a stanoví pravidla pro předcházení závažným průmyslovým haváriím a minimalizaci jejich škodlivých dopadů na lidské zdraví a životní prostředí. Do oblasti její působnosti patří odvětví jako chemický a petrochemický průmysl a odvětví velkoobchodu s palivy a jejich skladování. V závislosti na množství přítomných nebezpečných látek se uplatňují různé bezpečnostní režimy, přičemž se na zařízení, která manipulují s velkými množstvími, vztahují přísnější právní požadavky. Komise zaslala Rakousku v květnu 2020 výzvu a v únoru 2023 následovala dodatečná výzva. Rakousko v reakci na to podniklo další kroky k provedení směrnice. Povinnost provozovatelů oznamovat příslušnému orgánu podstatné informace a bezpečnostní zprávu však není v rakouském právu plně provedena. Region Tyrolsko navíc omezuje přístup ke spravedlnosti způsobem, který je neslučitelný s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Komise se proto rozhodla vydat Rakousku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie. 

Komise vyzývá LOTYŠSKO, aby zlepšilo svá pravidla týkající se ochrany druhů
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Lotyšsku (INFR(2021)2260), jelikož své vnitrostátní právní předpisy neuvedlo do souladu se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť (směrnice 92/43/EHS). Směrnice vyžaduje, aby členské státy zřídily systém pro sledování nahodilého odchytu a usmrcování přísně chráněných druhů. Na základě shromážděných údajů musí členské státy uskutečnit další výzkum nebo přijmout ochranná opatření, aby zajistily, že nahodilý odchyt a usmrcování nebudou mít na příslušný druh významný negativní dopad. V dubnu 2022 zaslala Komise Lotyšsku výzvu týkající se nesprávného provedení ustanovení o ochraně druhů stanovených směrnicí o ochraně přírodních stanovišť v souvislosti s rysem ostrovidem. Lotyšsko změnilo své právní předpisy a vyňalo rysa ze seznamu lovných druhů a zařadilo jej na státní seznam přísně chráněných druhů. Lotyšsko však stále neprovádí správně požadavky na sledování nahodilého odchytu a usmrcování přísně chráněných druhů ani požadavky na povolení odchylek. Komise se proto rozhodla vydat Lotyšsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá RUMUNSKO, aby zajistilo ochranu stanovišť a druhů
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rumunsku (INFR(2020)2297) kvůli neúplnému provedení směrnice o ochraně přírodních stanovišť (směrnice 92/43/EHS) ve vnitrostátním právu. Dotčená směrnice je jedním z hlavních nástrojů EU pro ochranu biologické rozmanitosti. Rumunské právní předpisy výslovně neuvádí, že ochranná opatření obsažená v plánech péče musí zohledňovat ekologické požadavky typů přírodních stanovišť a druhů vyskytujících se v lokalitách. To má přímý dopad na kvalitu plánů péče, neboť tyto plány nemusí obsahovat nezbytná opatření na ochranu těchto typů stanovišť a druhů. Vnitrostátní právní předpisy rovněž omezují oblast působnosti klíčového ustanovení směrnice na činnosti v rámci lokalit sítě Natura 2000. To vylučuje všechny další možné příčiny poškozování nebo vyrušování, které mají původ mimo dané lokality. V říjnu 2020 zaslala Komise Rumunsku výzvu. Za účelem odstranění problémů vytýkaných Komisí předložilo Rumunsko dva návrhy zákona, které však ještě nebyly přijaty. Komise se proto rozhodla vydat Rumunsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Dodatečné odůvodněné stanovisko

Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby oznámilo svá opatření, kterými se provádí směrnice o pitné vodě
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné odůvodněné stanovisko Švédsku (INFR(2023)0098), jelikož neoznámilo své vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádí přepracovaná směrnice o pitné vodě (směrnice (EU) 2020/2184). Směrnice zlepšuje ochranu lidského zdraví prostřednictvím aktualizovaných norem jakosti vody, zabývá se znečišťujícími látkami vzbuzujícími obavy, jako jsou endokrinní disruptory a mikroplasty, a zajišťuje čistou kohoutkovou vodu. Zabývá se rovněž otázkou úniku vody. Směrnice rovněž obsahuje nová ustanovení, která vyžadují, aby členské státy zlepšily a zachovaly přístup k pitné vodě. Členské státy měly povinnost směrnici provést ve vnitrostátním právu a zajistit soulad s jejími ustanoveními do 12. ledna 2023. Protože tak Švédsko neučinilo, zaslala mu Komise v březnu 2023 výzvu a následně v prosinci 2023 odůvodněné stanovisko. Následné posouzení švédských právních předpisů identifikovalo další povinnosti, u nichž Švédsko neučinilo Komisi oznámení, jako je provedení ukazatelů relevantních pro posouzení rizik domovních rozvodných systémů. Komise nyní rozsah vytýkaných problémů rozšiřuje tak, aby kromě otázek zahrnutých v odůvodněném stanovisku ze dne 20. prosince 2023 zahrnoval i tyto otázky. Komise se proto rozhodla vydat Švédsku dodatečné odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc PORTUGALSKA, aby zdokonalilo svá pravidla týkající se znečištění vznikajícího v důsledku průmyslových činností
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Portugalska (INFR(2022)2085), jelikož své vnitrostátní právní předpisy neuvedlo plně do souladu se směrnicí o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU). Průmyslové činnosti mohou mít významný dopad na životní prostředí a zdraví. Směrnice stanoví pravidla, která zahrnují vyloučení nebo snižování emisí do ovzduší, vody a půdy a předcházení vzniku odpadů. Portugalsko neuvedlo definice pro „nebezpečné látky“ a „stávající zařízení“ stanovené v jeho vnitrostátních právních předpisech plně do souladu se směrnicí. Portugalsko navíc jasně nedefinovalo povinnosti provozovatelů průmyslových zařízení nebo příslušných orgánů přijmout vhodná opatření v případě mimořádných událostí nebo havárií. Některé požadavky nebyly ve vnitrostátním právu provedeny, zejména pokud jde o přezkoumání a aktualizaci podmínek povolení, obsah povolení pro zařízení na spalování odpadu, posouzení dodržování mezních hodnot emisí a o informace, které musí být předloženy v případě zařízení s pravděpodobnými významnými účinky přesahujícími hranice států. Komise zaslala Portugalsku v září 2022 výzvu a následně v září 2023 odůvodněné stanovisko. Ačkoli Komise přijala některá vysvětlení poskytnutá Portugalskem týkající se některých původně vytýkaných problémů, všemi problémy se portugalské orgány nezabývaly. Komise má za to, že úsilí portugalských orgánů bylo doposud nedostatečné, a proto předkládá věc Portugalska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Bližší informace: Johanna Bernsel – tel. +32 229866 99, Federica Miccoli – tel. +32 22958300)

Výzvy

Komise vyzývá LUCEMBURSKO, aby dodržovalo pravidla EU týkající se svobody usazování
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Lucembursku (INFR(2024)2216), jelikož jeho vnitrostátní právní předpisy nejsou v souladu s pravidly EU týkajícími se svobody usazování. Tato pravidla EU zajišťují, aby se společnosti nesetkávaly s neopodstatněnými překážkami, pokud se chtějí usadit v některém členském státě. Komise má zejména za to, že Lucembursko nedodržuje směrnici o službách (2006/123/ES) a Smlouvu o fungování Evropské unie. Lucemburská právní úprava vyžaduje obecné povolení pro usazování všech fyzických nebo právnických osob vykonávajících nezávislá řemeslná, obchodní, průmyslová nebo některá svobodná povolání. Kromě toho je získání takového povolení k usazení podmíněno mimo jiné tím, že vedoucí pracovník subjektu musí být pravidelně fyzicky přítomen v prostorách subjektu v Lucembursku. Komise má za to, že tyto požadavky představují neopodstatněné překážky svobody usazování, a jsou tedy v rozporu s pravidly EU. Komise proto zasílá Lucembursku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá KYPR, aby správně provedl směrnici o odborných kvalifikacích
Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Kypru (INFR(2024)4019), jelikož jeho vnitrostátní právní předpisy nejsou v souladu se směrnicí o odborných kvalifikacích (směrnice 2005/36/ES ve znění směrnice 2013/55/EU), pokud jde o architekty s nabytými právy, tedy ty, kteří mohou vykonávat svou činnost podle zvláštních ustanovení. Podle Komise zmíněná pravidla zabraňují těmto architektům, aby se stali členy profesní komory stejně jako ostatní architekti s osvědčením vydaným Kyprem, což omezuje jejich výhody a podmínky vykonávání činnosti. Komise proto zasílá Kypru výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá ŘECKO, aby dodržovalo pravidla EU pro uznávání odborných kvalifikací
Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2023)4003), jelikož jeho vnitrostátní pravidla nejsou v souladu s právními předpisy EU o uznávání odborných kvalifikací (směrnice 2005/36/ES ve znění směrnice 2013/55/EU) a se Smlouvou o fungování Evropské unie. Podle řeckého práva musí odborníci kvalifikovaní jako kariérní poradci v jiných členských státech EU nejprve získat akademické uznání svého diplomu, než jim bude v Řecku umožněno pracovat. Tento požadavek je v rozporu s pravidly EU o odborných kvalifikacích, která zajišťují důkladné a rychlé posouzení kvalifikací. Ani po výzvě zaslané v dubnu 2023 Řecko stále nezajistilo soulad vnitrostátních pravidel s právním předpisem EU o uznávání odborných kvalifikací. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Řecko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

3. Migrace, vnitřní věci a bezpečnostní unie

(Bližší informace: Anitta Hipper – tel. +32 22985691, Fiorella Boigner – tel. +32 22993734, Elettra Di Massa – tel. +32 22982161)

Výzvy

Komise vyzývá RAKOUSKO, aby správně provedlo ustanovení směrnice o palných zbraních
Evropská komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Rakousku (INFR(2024/2207) kvůli nesprávnému provedení ustanovení směrnice o palných zbraních (směrnice (EU) 2021/555), jakož i ustanovení prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/68 o technických specifikacích pro označování palných zbraní a prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 o poplašných a signálních zbraních. Směrnice o palných zbraních stanoví společné minimální normy pro nabývání, držení a obchodní výměnu civilních palných zbraní, například palných zbraní používaných pro sportovní střelbu a lov. Pravidla umožňují zákonné používání a pohyb palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva pro civilní použití v rámci EU. Zároveň zachovávají vysoké standardy bezpečnosti a ochrany před trestnými činy a nedovoleným obchodováním s palnými zbraněmi. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/68 stanoví pravidla pro označování palných zbraní s cílem zvýšit sledovatelnost palných zbraní a usnadnit bezpečný převod palných zbraní a jejich hlavních částí. Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně (které vystřelují jen nábojky nebo cvičné náboje či dráždivé látky), aby se zabránilo jejich nezákonné přeměně na smrtící palné zbraně. Komise proto zasílá Rakousku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá MAĎARSKO, aby sladilo své vnitrostátní právní předpisy se souborem předpisů EU proti převaděčství
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Maďarsku (INFR(2023)2095) kvůli nesplnění povinností podle směrnice Rady 2002/90/ES, pokud jde o uložení účinných, přiměřených a odrazujících sankcí za trestný čin napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu na území EU (tj. převaděčství migrantů), a podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/946/SVV, které stanoví pravidla pro trestní sankce za tyto trestné činy. V dubnu 2023 schválilo Maďarsko nařízení vlády, kterým se všechny tresty odnětí svobody za trestné činy převaděčství migrantů mění na „reintegrační zadržení“. Znamená to, že odsouzené osoby jsou propuštěny z vězení, i když vykonaly pouze malou část trestu. Následně musí do 72 hodin opustit maďarské území a vykonat „reintegrační zadržení“ v zemi předcházejícího obvyklého bydliště nebo státní příslušnosti. Nařízení vlády neposkytuje dostatečné záruky, pokud jde o podmínky, sledování a vymáhání „reintegračního zadržení“ mimo Maďarsko. Výkon trestu v jiném členském státě tedy není zajištěn. Podle Komise nejsou takovéto zkrácené sankce pro osoby odsouzené za trestné činy převaděčství migrantů účinné, odrazující ani nezohledňují okolnosti daného případu. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti s Maďarskem zasláním výzvy v červenci 2023. Komise má za to, že odpověď Maďarska plně neřeší obavy týkající se právních předpisů a postupů, jimiž se Maďarsko řídí, jak je uvedeno ve výzvě. Komise se proto rozhodla vydat Maďarsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá ČESKO, aby plnilo určité povinnosti vyplývající z vízového kodexu
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné odůvodněné stanovisko Česku (INF(2012)2239), jelikož nezajistilo soulad s čl. 32 odst. 3 a čl. 35 odst. 7 vízového kodexu (zamítnutí žádosti o udělení víza) ve spojení s článkem 47 Listiny. Vízový kodex je hlavním právním předpisem EU v oblasti vízové politiky, který stanoví postupy a podmínky pro vydávání krátkodobých víz pro návštěvy nepřesahující 90 dnů během jakéhokoli období 180 dnů. Stanoví rovněž pravidla pro letištní průjezdní víza. Vízový kodex stanoví povinnost členských států zajistit právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o udělení víza, prohlášení víza za neplatné nebo proti zrušení víza. Kromě toho Listina základních práv EU přiznává jednotlivcům v případě porušení práv a svobod zaručených právními předpisy Unie právo na účinný prostředek nápravy před soudem. Komise se domnívá, že české právní předpisy stále nejsou plně v souladu s požadavky stanovenými ve vízovém kodexu a povinnostmi vyplývajícími z Listiny základních práv Evropské unie. Dotčená sporná ustanovení českého vnitrostátního práva omezují rozsah soudního přezkumu. Důvody zamítnutí žádosti o udělení víza (vnitřní bezpečnost, veřejný pořádek atd.) uvedené ve vnitrostátních ustanoveních jsou ze soudního přezkumu vyloučeny. Komise se proto rozhodla vydat Česku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Postoupení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ESTONSKA, protože neposkytuje účinnou soudní ochranu proti zamítnutí žádosti o udělení víza
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Estonska (INFR(2012)2242), protože neposkytuje účinnou soudní ochranu proti zamítnutí žádosti o udělení víza, prohlášení víza za neplatné nebo proti zrušení víza. Vízový kodex vyžaduje, aby členské státy stanovily právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o udělení víza, prohlášení víza za neplatné nebo proti zrušení víza, které by mělo být provedeno v souladu s Listinou základních práv EU, zejména s článkem 47, který jednotlivcům v případě porušení práv a svobod zaručených právními předpisy Unie přiznává právo na účinný prostředek nápravy před soudem. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo doposud nedostatečné, a proto předkládá věc Estonska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

4. Spravedlnost

(Bližší informace: Jordis Ferolli – tel. +32 22992729, Yuliya Matsyk – tel. +32 22913173, Cristina Torres Castillo – tel. +32 22990679)

Výzvy

Komise vyzývá ŘECKO, LUCEMBURSKO, MALTU, SLOVINSKO, SLOVENSKO a ŠVÉDSKO, aby správně provedly pravidla EU týkající se presumpce neviny a práva být přítomen před soudem
Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Řecku (INFR (2024)2209), Lucembursku (INFR(2024)2215), Maltě (INFR(2024)2214), Slovinsku (INFR(2024)2211), Slovensku (INFR(2024)2210) a Švédsku (INFR(2024)2208) kvůli nesprávnému provedení směrnice o posílení presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem (směrnice 2016/343/EU). Jedná se o jednu ze šesti směrnic, které EU přijala s cílem vytvořit společné minimální normy, jež v celé EU zajistí spravedlivý proces a dostatečnou ochranu práv podezřelých a obviněných osob v trestních řízeních. Komise má za to, že některá vnitrostátní prováděcí opatření oznámená uvedenými šesti členskými státy nesplňují požadavky směrnice. Komise zejména zjistila, že opatření oznámená Řeckem a Lucemburskem neprovádějí správně ustanovení směrnice o označování na veřejnosti za vinného a o soudních řízeních v nepřítomnosti. Lucembursko navíc správně neprovedlo ustanovení o používání donucovacích prostředků spočívajících ve fyzickém omezení u soudu nebo na veřejnosti, o následcích využití práva nevypovídat a práva neobviňovat sám sebe, ani o prostředcích právní ochrany, pokud jsou práva přiznaná dotčenou směrnicí porušena. Komise zjistila, že prováděcí opatření oznámená Maltou neodrážejí požadavek směrnice, aby jakékoli vykázání osoby z projednávání věci před soudem, je-li to v zájmu zajištění řádného průběhu trestního řízení, bylo dočasné. Komise má za to, že Švédsko, Slovinsko a Slovensko neprovedly správně několik ustanovení směrnice, konkrétně ustanovení o: presumpci neviny (Švédsko a Slovinsko), zákazu označování na veřejnosti za vinného, používání donucovacích prostředků spočívajících ve fyzickém omezení u soudu nebo na veřejnosti (Slovinsko), důkazním břemenu, následcích využití práva nevypovídat a práva neobviňovat sám sebe (Švédsko a Slovinsko) a dále některá ustanovení o soudních řízeních v nepřítomnosti a o prostředcích právní ochrany, pokud jsou porušena práva přiznaná směrnicí. Komise proto zasílá Řecku, Lucembursku, Maltě, Slovinsku, Slovensku a Švédsku výzvy. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ČESKO, aby dodržovalo právo EU zaručující rovné zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Česku (INFR(2014)2174) kvůli nedodržení směrnice o rasové rovnosti (směrnice Rady 2000/43/ES). Směrnice přísně zakazuje diskriminaci na základě rasy nebo etnického původu v klíčových oblastech života, včetně vzdělávání. Jde o základní prvek úsilí o vybudování Unie rovnosti. V září 2014 zaslala Komise Česku výzvu, v níž vyzvala k řešení nepřiměřeného a systematického umisťování romských žáků do oddělených škol pro děti se zdravotním postižením. Poté Česko režim „speciálních nebo praktických škol“ ukončilo. Ze zjištění Komise však vyplývá, že romské děti jsou stále nadměrně umísťovány do oddělených tříd nebo škol pro žáky s mentálním/tělesným postižením nebo závažnými vývojovými poruchami nebo poruchami chování. Kromě toho je mnoho romských dětí, které v Česku navštěvují běžné vzdělávání, rovněž umísťováno do oddělených tříd či škol s nižší úrovní vzdělávání zaměřených pouze na Romy. Komise proto zasílá Česku dodatečnou výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Výzvy a odůvodněné stanovisko

Komise vyzývá BULHARSKO, ESTONSKO a IRSKO aby ve svém vnitrostátním právu správně provedly právní předpis EU o boji proti rasismu a xenofobii
Evropská komise dnes zaslala výzvu Irsku (INFR(2024)2205) a odůvodněná stanoviska Bulharsku (INFR(2020)2321) a Estonsku (INFR(2016)2048), jelikož pouze částečně a nesprávně provedly rámcové rozhodnutí Rady o boji proti rasismu a xenofobii (rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV). Cílem tohoto rámcového rozhodnutí je zajistit, aby závažné projevy rasismu a xenofobie, jako veřejné podněcování k násilí nebo nenávisti, byly trestány účinnými, přiměřenými a odrazujícími trestními sankcemi v celé Evropské unii. Komise se domnívá, že Irsko plně neprovedlo ustanovení týkající se podněcování k nenávisti nebo násilí, včetně schvalování, popírání nebo hrubého zlehčování mezinárodních zločinů a holocaustu. Komise rovněž v říjnu 2020 zaslala výzvu Estonsku a v únoru 2021 Bulharsku. Komise má za to, že Estonsko neprovedlo správně ustanovení týkající se definice trestného činu podněcování k nenávisti nebo násilí, včetně schvalování, popírání nebo hrubého zlehčování mezinárodních zločinů a holocaustu. Bulharské, estonské a irské zákony navíc nekvalifikují rasistické či xenofobní pohnutky jako přitěžující okolnosti u všech trestných činů ani nezajišťují, aby vnitrostátní soudy mohly k těmto pohnutkám přihlédnout při stanovení trestu, či to v těchto zákonech není upraveno správně. Tyto členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise upozornila, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že zašle Irsku odůvodněné stanovisko a že věc Bulharska a Estonska předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá BULHARSKO, aby správně provedlo přepisy EU o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat Bulharsku odůvodněné stanovisko (INFR(2024)2003), jelikož ve svém vnitrostátním právu správně neprovedlo směrnici o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení (směrnice 2013/48/EU). Tato směrnice je jednou ze šesti směrnic tvořících právní rámec EU týkající se společných minimálních norem pro spravedlivý proces, který zajišťuje dostatečnou ochranu práv podezřelých a obviněných osob. Směrnice posiluje vzájemnou důvěru členských států v systémy trestního soudnictví ostatních členských států, a usnadňuje tak vzájemné uznávání rozhodnutí v trestních věcech. Komise se domnívá, že Bulharsko ve svém vnitrostátním právu správně neprovedlo několik prvků směrnice: ustanovení o oblasti působnosti procesních práv a o účinné účasti obhájce při výslechu a ustanovení o odchylkách od práva na přístup k obhájci z důvodu potřeb vyšetřování. Komise zaslala Bulharsku výzvu dne 13. března 2024. Vytýkaný problém týkající se oblasti působnosti procesních práv představuje systémovou záležitost, která se týká i ostatních směrnic o procesních právech. Komise se proto dnes rozhodla vydat Bulharsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření, jimiž odstraní nedostatky, které Komise zjistila. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise naléhavě vyzývá BULHARKO a ŠVÉDSKO, aby dodržovaly přeshraniční soudní postupy v souvislosti s evropským zatýkacím rozkazem
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Švédsku (INFR(2020)2362) a dodatečné odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2021)2262), protože nedodržují rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV). Evropský zatýkací rozkaz (nebo též evropský zatykač) je zjednodušený přeshraniční soudní postup, který umožňuje předání vyžádané osoby za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody. Funguje od 1. ledna 2004 a nahradil zdlouhavé postupy vydávání osob, které se mezi členskými státy EU uplatňovaly dříve. Komise zaslala Švédsku výzvu v únoru 2021 a Bulharsku v únoru 2022. Bulharsku navíc v červenci 2023 zaslala odůvodněné stanovisko. Komise dospěla k závěru, že Švédsko ve svém vnitrostátním právu plně nebo správně neprovedlo následující ustanovení směrnice: o právu na obnovu řízení po vynesení rozsudku v nepřítomnosti; o výsadách a imunitách; o důvodu pro odmítnutí na základě neexistence oboustranné trestnosti ve spojení s ustanovením o možnosti výslechu do přijetí rozhodnutí o evropském zatykači. Bulharsko oznámilo nové vnitrostátní právní předpisy, které dříve zjištěné problémy vyřešily. Další změny vnitrostátního práva však vzbuzují nové otázky ohledně souladu se směrnicí, a proto Komise dne 24. dubna 2024 zaslala Bulharsku dodatečnou výzvu. Komise se domnívá, že Bulharsko neprovedlo správně ustanovení o rozhodnutí ponechat vyžádanou osobu ve vazbě a o hmotných podmínkách pro účinné předání vyžádané osoby. Proto Komise zasílá Švédsku odůvodněné stanovisko a Bulharsku dodatečné odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že věc Bulharska a Švédska předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věcí Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc MAĎARSKA, jelikož má za to, že jeho zákon o obraně svrchovanosti je v rozporu s právem EU
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru věc Maďarska, jelikož má za to, že jeho zákon o obraně svrchovanosti je v rozporu s právem EU. Tímto vnitrostátním právním předpisem se zřizuje „Úřad na obranu svrchovanosti“, jehož úkolem je vyšetřovat konkrétní činnosti údajně prováděné v zájmu jiného státu nebo zahraničního orgánu, organizace nebo fyzické osoby, u kterých existuje domněnka, že by mohly porušovat nebo ohrožovat svrchovanost Maďarska, a organizace využívající zahraniční finanční prostředky, jejichž činnost údajně ovlivňuje výsledek voleb nebo vůli voličů. V únoru 2024 zaslala Komise Maďarsku výzvu, v níž na tyto záležitosti upozorňovala. Vzhledem k tomu, že Komise považovala odpověď Maďarska na výzvu za neuspokojivou, zaslala v květnu 2024 odůvodněné stanovisko, v němž znovu poukázala na problémy ohledně porušování základních práv zakotvených v Listině základních práv EU, základních svobod souvisejících s vnitřním trhem a právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů. V reakci na toto odůvodněné stanovisko Maďarsko uvedlo, že zákon o obraně svrchovanosti právo EU neporušuje a že uvedené obavy jsou neopodstatněné. Po pečlivém posouzení odpovědi maďarských orgánů Komise zastává názor, že většina zjištěných problémů dosud nebyla vyřešena. Bližší informace lze nalézt v naší tiskové zprávě.

 

5. Energetika a klima

(Bližší informace: Tim McPhie – tel. +32 22958602, Giulia Bedini – tel. +32 22958661)

Výzvy a dodatečné výzvy

Komise vyzývá RUMUNSKO, aby odstranilo omezení týkající se tvorby cen a vývozu elektřiny a plynu
Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Rumunsku (INFR(2024)2194) z důvodu omezování svobody účastníků trhu při stanovování svých velkoobchodních cen elektřiny a plynu, jakož i pokud jde o vývoz plynu. Rumunsko konkrétně zavedlo vnitrostátní opatření, která vyžadují, aby někteří výrobci elektřiny přispívali veškerými příjmy nad určitou cenovou prahovou hodnotu do fondu pro transformaci energetiky, a ukládají výrobcům plynu povinnost prodávat část své produkce určitým zákazníkům za pevné ceny. Tato vnitrostátní opatření jsou neslučitelná se směrnicí (EU) 2019/944 a nařízením (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou, jakož i se směrnicí 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Předmětná opatření omezují svobodu výrobců elektřiny a plynu stanovovat v Rumunsku své velkoobchodní ceny. Komise se proto domnívá, že tato opatření omezují základní zásady volné tvorby cen, jakož i volného přeshraničního obchodu na velkoobchodních trzích s elektřinou a plynem. Rumunsko má nyní dva měsíce na to, aby zareagovalo a nedostatky, které Komise zjistila, odstranilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise znovu vyzývá RUMUNSKO, aby odstranilo omezení týkající se tvorby cen a vývozu elektřiny
Komise se dnes rovněž rozhodla podniknout další kroky ohledně zahájeného řízení o nesplnění povinnosti zasláním dodatečné výzvy Rumunsku (INFR(2023)2032) z důvodu omezování vývozu elektřiny a omezování svobody účastníků trhu při stanovování svých velkoobchodních cen. Komise považuje předmětné vnitrostátní opatření za neslučitelné s články 35 a 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU), jakož i se směrnicí (EU) 2019/944 a nařízením (EU) 2019/943 o vnitřním trhu s elektřinou. Komise se domnívá, že dané opatření má rovnocenný účinek jako množstevní omezení vývozu. Z týchž důvodů se má za to, že toto opatření rovněž porušuje výše uvedenou směrnici o elektřině a nařízení o elektřině. Komise dále zastává názor, že opatření omezuje základní zásadu volné tvorby cen na velkoobchodních trzích s elektřinou. Dnešní dodatečná výzva navazuje na zahájení řízení o nesplnění povinnosti z dubna 2023. V návaznosti na změny rumunských právních předpisů, které obavy Komise neřešily a vzbudily nové otázky, se Komise rozhodla zaslat dodatečnou výzvu. Rumunsko má nyní dva měsíce na to, aby zareagovalo a nedostatky, které Komise zjistila, odstranilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá ČESKO a FRANCII, aby plně provedly pravidla EU týkající se vnitřního trhu s elektřinou
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Česku (INFR(2022)2033) a Francii (INFR(2022)2103), jelikož plně neprovedly pravidla EU pro vnitřní trh s elektřinou stanovená ve směrnici (EU) 2019/944, kterou se mění směrnice 2012/27/EU. Uvedená směrnice stanoví klíčová pravidla, pokud jde o organizaci a fungování unijního odvětví elektroenergetiky, s cílem vytvořit v EU integrované, konkurenční, flexibilní, spravedlivé a transparentní trhy s elektřinou zaměřené na spotřebitele. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 31. prosince 2020. Komise zaslala výzvu Česku v květnu 2022 a Francii v září 2022 poté, co dospěla k závěru, že ne všechna ustanovení směrnice byla v jejich vnitrostátních právních předpisech provedena. Po přezkoumání jejich odpovědí a oznámených vnitrostátních prováděcích opatření má Komise za to, že tyto členské státy směrnici stále neprovedly v plném rozsahu. Oba dotčené členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření a oznámily je Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá RAKOUSKO, aby ve svém vnitrostátním právu plně provedlo směrnici o obnovitelných zdrojích energie
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rakousku (INFR(2021)0133), protože plně neprovedlo pravidla EU o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů stanovená ve směrnici (EU) 2018/2001. Tato směrnice vymezuje právní rámec pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů v EU v odvětvích elektřiny, vytápění a chlazení a dopravy. Vytyčuje pro EU závazný cíl, aby v roce 2030 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů nejméně 32 %, a zahrnuje opatření k zajištění nákladově efektivní podpory obnovitelné energie a ke zjednodušení administrativních postupů u projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Usnadňuje také zapojení občanů do transformace energetiky a stanoví konkrétní cíle pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy do roku 2030. Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 30. června 2021. V červenci 2021 zaslala Komise Rakousku výzvu, protože směrnici neprovedlo včas. Rakousko poté oznámilo legislativní opatření k provedení směrnice. Po jejich přezkoumání se však Komise domnívá, že několik ustanovení směrnice není na federální a regionální úrovni stále provedeno, nebo není provedeno v plném rozsahu. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Rakousko má nyní dva měsíce na to, aby přijalo nezbytná opatření a oznámilo je Komisi. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

6. Daně a celní unie

(Bližší informace: Francesca Dalboni – tel. +32 22988170, Saul Louis Goulding – tel. +32 22964735)

Výzvy

Komise vyzývá MAĎARSKO, aby za účelem dodržování práva usazování zrušilo svůj režim maloobchodní daně
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maďarsku (INFR(2024)4022), protože nezajistilo soulad svého režimu maloobchodní daně se svobodou usazování zaručenou na základě článků 49 a 54 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vzhledem k současné koncepci režimu maloobchodní daně se na maloobchodní společnosti pod zahraniční kontrolou působící v Maďarsku jako integrované společnosti nebo propojené podniky vztahují vysoké a výrazně progresivní sazby daně z obratu. Domácí maloobchodníci srovnatelné velikosti, kteří působí na maďarském trhu pod svými značkami a logy prostřednictvím franšízových systémů, stejným nejvyšším sazbám nepodléhají, protože jejich obrat není pro daňové účely konsolidován. Režim zejména brání maloobchodním společnostem pod zahraniční kontrolou restrukturalizovat své obchodní aktivity podobným způsobem jako srovnatelné domácí maloobchodní společnosti. Režim maloobchodní daně proto představuje omezení svobody usazování. Podle doporučení pro Maďarsko z let 2023 a 2024 tato daň neúměrně zatěžuje větší zahraniční společnosti, podobně jako jiné odvětvové daně zavedené v posledních letech a ovlivňující vnitřní trh. Maďarsko se proto v rámci svého plánu pro oživení a odolnost zavázalo, že režim maloobchodní daně, který byl původně zaveden s cílem zvýšit příspěvek maloobchodního sektoru do veřejných financí, postupně ukončí. Navzdory svému jasnému politickému závazku ve svém plánu pro oživení a odolnost Maďarsko dosud zvýšenou daňovou sazbu vztahující se na maloobchodní sektor nezrušilo. Toto daňové opatření naopak stále prodlužovalo, aniž by zatím poskytlo jasný harmonogram pro jeho ukončení, a nejvyšší daňové sazby platné v rámci tohoto daňového režimu postupně zvyšovalo. Komise proto zasílá Maďarsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a problémy, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá MALTU, aby poskytovala účinnou pomoc při vymáhání pohledávek jiných členských států
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maltě (INFR(2024)2204) z důvodu neposkytování účinné pomoci při vymáhání pohledávek jiných členských států vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření. Maltské právní předpisy nepovažují pohledávky z jiného členského státu za přímo vykonatelné. Tyto pohledávky musí nejprve uznat vnitrostátní soudy, než mohou být přijata opatření k jejich vymáhání. Tento požadavek je v rozporu s čl. 12 odst. 1 směrnice 2010/24/EU o vymáhání pohledávek, který přiznává dokladu o vymahatelnosti pohledávky sílu exekučního titulu a brání členským státům v tom, aby tento doklad podléhal dalšímu uznání na vnitrostátní úrovni. Malta navíc směrnici o vymáhání pohledávek neuplatňuje správně a neposkytuje pomoc. Komise proto zasílá Maltě výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá NĚMECKO, aby sladilo svá pravidla pro daňová zvýhodnění týkající se smluv o dobrovolném penzijním spoření (Riester-Rente) s právem EU
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Německu (INFR(2022)4014), jelikož nesladilo s právem EU svá pravidla pro daňová zvýhodnění týkající se smluv o dobrovolném penzijním spoření (Riester-Rente). Podle současných pravidel nemohou němečtí rezidenti zaměstnaní v jiném státě EU/EHP obdržet penzijní prémii ani zvláštní daňový odpočet u smluv o penzijním spoření uzavřených po 1. lednu 2010. K jejich získání je v současné době nutná registrace v německém státním důchodovém systému. Obecně platí, že zaměstnanec musí být pojištěn v systému sociálního zabezpečení jediného členského státu, v zásadě státu, kde je zaměstnán. Osoba, která má bydliště v Německu, ale pracuje v jiném státě EU/EHP, tedy podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení členského státu, v němž pracuje, a nemůže si zvolit, že bude přispívat do německého státního důchodového systému. Může se však rozhodnout, že se v Německu přihlásí k dobrovolnému důchodovému pojištění, a uzavřít smlouvu o dobrovolném penzijním spoření. Avšak tento pracovník, jehož příjmy ze zahraniční výdělečné činnosti jsou jinak daněny v Německu, daňové zvýhodnění z této konkrétní smlouvy nezíská. Německá právní úprava tudíž představuje omezení volného pohybu pracovníků zaručeného článkem 45 Smlouvy o fungování EU a článkem 28 Dohody o EHP. Komise se proto rozhodla vydat Německu odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ŠPANĚLSKA, KYPRU, POLSKA a PORTUGALSKA, jelikož neoznámily opatření k provedení směrnice Rady (EU) 2022/2523 (směrnice druhého pilíře) ve vnitrostátním právu
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Španělska (INFR(2024)0049), Kypru (INFR(2024)0020), Polska (INFR(2024)0113) a Portugalska (INFR(2024)0119), protože neoznámily opatření k provedení směrnice Rady (EU) 2022/2523 ze dne 15. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a velkých vnitrostátních skupin v Unii (směrnice druhého pilíře) ve vnitrostátním právu. Provedení směrnice má zásadní význam pro účinné provádění druhého pilíře, složky reformy G20/OECD v oblasti mezinárodního zdanění, která se týká minimálního zdanění, v Evropské unii. Druhý pilíř omezí soutěžení o co nejnižší sazby daně z příjmů právnických osob. Zisk velkých nadnárodních i vnitrostátních skupin nebo společností s celkovým ročním obratem alespoň 750 milionů eur bude zdaněn minimální efektivní daňovou sazbou ve výši 15 %. Komise považuje provádění pravidel druhého pilíře za prioritu, neboť pomůže snížit riziko eroze základu daně a přesouvání zisku a zajistí, aby největší nadnárodní skupiny platily dohodnutou globální minimální sazbu daně z příjmů právnických osob. Všechny členské státy EU měly povinnost uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí druhého pilíře do 31. prosince 2023 a znění těchto předpisů měly neprodleně sdělit Komisi. Tyto předpisy jsou použitelné ve vztahu k účetním obdobím začínajícím od 31. prosince 2023. K dnešnímu dni tyto povinnosti splnily téměř všechny členské státy EU. Španělsko, Kypr, Polsko a Portugalsko však svá vnitrostátní prováděcí opatření ještě neoznámily. Komise uznává, že příslušné orgány vyvíjejí značné úsilí, aby své vnitrostátní prováděcí předpisy týkající se druhého pilíře dokončily, ale jelikož tyto členské státy svá prováděcí opatření dosud neoznámily, podniká formální krok k předložení věci Španělska, Kypru, Polska a Portugalska Soudnímu dvoru Evropské unie z důvodu neprovedení příslušných unijních ustanovení. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

7. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel. +32 22953156, Anna Wartberger – tel. +32 22982054)

Výzva podle čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování EU

Komise vyzývá ŘECKO, aby splnilo povinnosti vyplývající z rozsudku Soudního dvora týkajícího se souladu s pravidly EU pro poskytování služeb datovým spojem
Evropská komise se rozhodla zaslat výzvu Řecku (INFR(2020)2050), jelikož rychle a účinně neprovedlo rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. dubna 2024 týkající se služeb datovým spojem (věc C-599/22). Soudní dvůr ve svém rozhodnutí uvedl, že Řecko neprovedlo požadovaná opatření k zajištění toho, aby jeho určený poskytovatel letových provozních služeb splňoval požadavky na provoz služeb datovým spojem. Tyto služby umožňují zabezpečenou a účinnou komunikaci v reálném čase mezi stanovišti řízení letového provozu a letadlem a mají zásadní význam pro zachování bezpečného a účinného uspořádání letového provozu. Umožňují průběžné monitorování a koordinaci drah letů, jakož i předávání kritických informací, jako jsou nejnovější meteorologické informace, letové plány a údaje o výkonnosti letadel. V návaznosti na výměnu dopisů s řeckými orgány dospěla Komise k závěru, že opatření, která Řecko dosud přijalo, nepostačují k nápravě situace požadované Soudním dvorem. Komise může vydat výzvu podle čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, pokud členský stát neprovede rozsudek Soudního dvora. Komise proto zasílá Řecku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může věc podle čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování EU znovu předložit Soudnímu dvoru a požádat, aby byly Řecku uloženy peněžité sankce.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá MALTU, aby správně uplatňovala právo EU týkající se přístavních pracovníků
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Maltě (INFR(2022)4020) z důvodu nesprávného uplatňování práva EU, pokud jde o její režim pro přístavní pracovníky. Maltský režim pro přístavní pracovníky zahrnuje systém kvót a povolení pro všechny přístavní pracovníky, jehož součástí je preferenční režim pro rodinné příslušníky stávajících přístavních pracovníků. Evropská komise se obává, že maltský právní a regulační rámec pro práci v přístavech není v souladu s články 45, 49 a 56 Smlouvy o fungování EU, které se týkají volného pohybu pracovníků, svobody usazování a volného pohybu služeb. V září 2022 zaslala Komise Maltě výzvu. Ve své odpovědi Malta uznala existenci systému kvót a povolení pro všechny přístavní pracovníky, jakož i preferenčního režimu pro rodinné příslušníky stávajících přístavních pracovníků. To znamená, že společnosti mohou při náboru zaměstnanců vybírat ze 400 přístavních pracovníků uvedených v rejstříku přístavních pracovníků, a pokud ti požadavky zaměstnavatelů nesplňují, musí tyto společnosti vybírat zaměstnance mezi příbuznými těchto 400 přístavních pracovníků. Pouze tehdy, když tito příbuzní požadavky nesplňují, si zaměstnavatelé mohou vybrat své zaměstnance svobodně. Maltské orgány svůj režim odůvodnily, avšak Komise se stále domnívá, že tento režim porušuje právo EU. Komise se proto rozhodla vydat Maltě odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá RAKOUSKO a NĚMECKO, aby plně provedly směrnici o vozidlech najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Německu (INFR(2023)0201) a Rakousku (INFR(2023)0184) a vyzývá je, aby ve svém vnitrostátním právu plně provedly směrnici (EU) 2022/738. Cílem této směrnice je regulovat používání vozidel najatých nebo poskytnutých na leasing bez řidiče pro silniční přepravu zboží a zajistit bezpečnost, spravedlivou hospodářskou soutěž a soulad se stávajícími pravidly EU. Vymezuje rovněž podmínky, za nichž jsou v mezinárodní přepravě zboží povolena vozidla najatá nebo poskytnutá na leasing bez řidiče, a stanoví rámec pro spolupráci mezi členskými státy a orgány za účelem posíleného prosazování práva. Německo a Rakousko dosud neoznámily Komisi všechna opatření nezbytná k provedení této směrnice. Komise se proto rozhodla vydat Rakousku a Německu odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc DÁNSKA a ŠPANĚLSKA z důvodu neprovedení předpisů o kvalifikacích ve vnitrozemské plavbě a uznávání osvědčení třetích zemí
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Dánska (INFR(2022)0207), (INFR(2022)0210) a Španělska (INFR(2022)2042), (INFR(2022)0216), jelikož neprovedly směrnici (EU) 2017/2397 o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě, jakož ani směrnici (EU) 2021/1233, kterou se mění směrnice (EU) 2017/2397, pokud jde o přechodná opatření pro uznávání osvědčení třetích zemí ve vnitrozemské plavbě. Směrnice (EU) 2017/2397 vymezuje normy a postupy pro osvědčování pracovníků provozujících plavidla vnitrozemské plavby v rámci EU, jakož i pro uznávání těchto kvalifikací mezi členskými státy. Rovněž uvádí přechodná opatření pro zachování platnosti osvědčení, plaveckých služebních knížek a lodních deníků vydaných před uplynutím lhůty pro provedení směrnice. Směrnice (EU) 2021/1233 obsahuje ustanovení, která mají za cíl zajistit plynulý přechod k uznávání dokumentů třetích zemí a úroveň souladu a spolupráce mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v zájmu integrovaného a účinného systému vnitrozemské vodní dopravy v celé Evropě. Dánsko a Španělsko Komisi neoznámily příslušná opatření přijatá k provedení těchto dvou směrnic ve svém vnitrostátním právu. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Dánska a Španělska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla snížit peněžité sankce pro BULHARSKO v reakci na jeho částečné provedení pravidel EU o evropském elektronickém mýtném
Komise se dnes rozhodla snížit peněžité sankce, jež navrhla Evropskému soudnímu dvoru proti Bulharsku (INFR(2021)0517), a to v reakci na skutečnost, že tato země částečně provedla směrnici o evropské službě elektronického mýtného (EETS). V dubnu 2023 předložila Komise věc Bulharska Soudnímu dvoru Evropské unie z důvodu neprovedení směrnice o EETS (směrnice (EU) 2019/520). Neprovedení ve vnitrostátním právu způsobuje problémy s interoperabilitou mezi elektronickými systémy členských států pro výběr mýtného a brání přeshraničnímu vymáhání silničních poplatků. Znamená to rovněž, že se může stát, že řidiči budou pro jízdu do Bulharska nebo pro průjezd přes tuto zemi potřebovat více než jedinou smlouvu uzavřenou s jediným poskytovatelem a více palubních zařízení. Lhůta pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 19. října 2021. Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Bulharsku v listopadu 2021. V dubnu 2023 se vzhledem k tomu, že Bulharsko svou povinnost provést směrnici stále nesplnilo, rozhodla předložit věc Soudnímu dvoru s návrhem na uložení peněžitých sankcí. Od té doby Bulharsko provedlo část směrnice. S cílem zohlednit toto částečné provedení i úsilí Bulharska proto Komise Soudnímu dvoru navrhuje snížení původně navrhovaných sankcí.

 

8. Finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů

(Bližší informace: Francesca Dalboni – tel. +32 22988170, Marta Perez-Cejuela Romero – tel. +32 22963770)

Výzvy

Komise vyzývá MAĎARSKO a SLOVENSKO, aby správně provedly směrnici o průhlednosti
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzev Maďarsku (INFR(2024)2218) a Slovensku (INFR(2024)2219), jelikož plně neprovedly směrnici o průhlednosti (směrnice 2004/109/ES ve znění směrnice 2013/50/EU). Maďarsko nezajistilo správné provedení ustanovení týkajících se ukládání sankcí emitentům, kteří nezveřejnili své zprávy o platbách vládám. Slovensko nezajistilo správné provedení pravidel týkajících se povinnosti příslušných vnitrostátních orgánů spolupracovat při výkonu svých sankčních a vyšetřovacích pravomocí v přeshraničních případech. Směrnice o průhlednosti ve znění směrnice 2013/50/EU harmonizuje požadavky na pravidelné zveřejňování informací, pokud jde o emitenty, jejichž cenné papíry jsou obchodovány na regulovaném trhu. Komise proto zasílá Maďarsku a Slovensku výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá NĚMECKO, ITÁLII a RAKOUSKO, aby správně provedly směrnici o distribuci pojištění
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Německu (INFR(2024)2222), Itálii (INFR(2024)2221) a Rakousku (INFR(2024)2220), jelikož tyto země správně neprovedly ustanovení směrnice o distribuci pojištění (směrnice (EU) 2016/97). Směrnice o distribuci pojištění stanoví minimální normy pro distribuci pojistných produktů na jednotném trhu s cílem zajistit vysoký stupeň profesionality, transparentnosti a ochrany spotřebitele. Výzvy se v případě Rakouska a Německa týkají ustanovení o zprostředkovatelích pojištění kontrolovaných osobami ze třetích zemí a v případě Německa dále ustanovení o zprostředkovatelích doplňkového pojištění, kteří prodávají pojistné produkty jako doplněk ke svým produktům a službám, a o zveřejňování sankcí a v případě Itálie se výzva týká pravidel pro přeshraniční činnosti zprostředkovatelů pojištění v rámci volného pohybu služeb. Komise proto zasílá Německu, Itálii a Rakousku výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá BULHARSKO, aby správně provedlo směrnici o pojištění motorových vozidel
Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Bulharsku (INFR(2024)4020) kvůli nesprávnému provedení směrnice o pojištění motorových vozidel (směrnice 2009/103/ES). Podle bulharského práva zahrnuje povinné pojištění motorových vozidel u některých poškozených náhradu nemajetkové újmy způsobené smrtí příbuzného při nehodě. Tato částka však nedosahuje minima požadovaného směrnicí o pojištění motorových vozidel. Komise se domnívá, že to není v souladu s povinnostmi, které tato směrnice Bulharsku ukládá. Komise proto zasílá Bulharsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

 

9. Digitální ekonomika

(Bližší informace: Thomas Regnier – tel. +32 22991099, Patricia Poropat – tel. + 32 22980485)

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá ČESKO, KYPR a PORTUGALSKO, aby dodržovaly nařízení EU o digitálních službách
V návaznosti na výzvy zaslané v dubnu 2024 se dnes Evropská komise rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Česku (INFR(2024)2039), Kypru (INFR(2024)2016) a Portugalsku (INFR(2024)2038). I přes komunikaci, která od dubna proběhla, tyto členské státy stále nezmocnily své jmenované koordinátory digitálních služeb za účelem provádění nařízení o digitálních službách. Kromě toho rovněž nestanovily pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení. Cílem nařízení o digitálních službách je zvýšit v EU bezpečnost online prostředí. Členské státy měly do 17. února 2024 určit koordinátory digitálních služeb – nezávislé regulační orgány, které budou dohlížet na provádění a prosazování nařízení o digitálních službách. Plně zmocnění koordinátoři digitálních služeb v každém členském státě mají zásadní význam pro výkon nových práv zavedených v rámci nařízení o digitálních službách, například pro zajištění toho, aby uživatelé mohli podávat stížnosti na platformy. Tyto členské státy mají dva měsíce na to, aby přijaly nezbytná opatření k dosažení souladu s odůvodněnými stanovisky. Neobdrží-li Komise uspokojivé odpovědi, může věci členských států předložit Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

10. Pracovní místa a sociální práva

(Bližší informace: Veerle Nuyts – tel. +32 229 96302, Ignazio Cocchiere – tel. +32 22982261)

Výzvy

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby zabránilo zneužívání pracovních poměrů na dobu určitou a diskriminačním podmínkám zaměstnávání ve veřejném sektoru
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Španělsku (INFR(2014)4334), jelikož tato země nezajistila dostatečnou ochranu zaměstnanců veřejného sektoru před zneužíváním po sobě jdoucích smluv na dobu určitou. To je v rozporu s právní úpravou EU (směrnice Rady 1999/70/ES), která vyžaduje, aby členské státy ve svém vnitrostátním právu zavedly opatření, která zabrání zneužívání prostřednictvím po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou a v případě potřeby takovéto zneužívání sankcionují. Komise shledala, že španělské právo neobsahuje taková opatření pro určité typy pracovních poměrů na dobu určitou ve veřejném sektoru. Například bez ohledu na to, zda byl zaměstnanec s pracovním poměrem na dobu určitou najat po dobu 20 nebo 30 let, je kompenzace stejná. A zaměstnanec, který po odpracování 20 let na základě po sobě jdoucích smluv na dobu určitou z jakéhokoli důvodu – například kvůli přijetí jiného zaměstnání nebo kvůli péči o rodinného příslušníka – odejde, nebude mít možnost získat žádnou kompenzaci, a to ani tehdy, pokud soud prohlásí, že dané po sobě jdoucí smlouvy na dobu určitou představovaly zneužití. Tato dodatečná výzva zohledňuje změny vnitrostátních pravidel, které Španělsko přijalo poté, co Komise v roce 2015 zahájila řízení o nesplnění povinnosti. Komise má za to, že nová vnitrostátní pravidla stále dostatečně neřeší zjištěné problémy, zejména pokud jde o účinnost sankčních opatření. Komise proto zasílá Španělsku dodatečnou výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá DÁNSKO, ŘECKO, MALTU a PORTUGALSKO, aby provedly ve vnitrostátním právu pravidla o pracovní době v odvětví vnitrozemské vodní dopravy
Evropská komise se rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Dánsku (INFR(2023)2175), Řecku (INFR(2023)2138), Maltě (INFR(2023)2137) a Portugalsku (INFR(2023)2174), aby do vnitrostátního práva začlenily směrnici o pracovní době v odvětví vnitrozemské vodní dopravy (směrnice 2014/112/EU). Tato směrnice provádí dohodu sociálních partnerů, která upravuje některé aspekty pracovní doby osob zaměstnaných na palubě plavidel v odvětví vnitrozemské vodní dopravy. Tato dohoda upravuje délku denní a týdenní pracovní doby, dobu odpočinku, přestávky v práci, maximální pracovní dobu v noci a dovolenou za kalendářní rok. Dánsko, Řecko, Malta a Portugalsko však opatření, jimiž směrnici začleňují do svého vnitrostátního práva, dosud neoznámily. Komise proto těmto čtyřem členským státům zasílá odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá ITÁLII, aby sladila své právní předpisy týkající se pracovních podmínek honorárních soudců s právem EU
Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné odůvodněné stanovisko Itálii (INFR(2016)4081), protože tato země neuvedla své vnitrostátní právní předpisy týkající se honorárních soudců plně do souladu s pracovním právem EU. Dodatečné odůvodněné stanovisko se týká honorárních soudců, kteří nastoupili do služebního poměru po 15. srpnu 2017, neboť Itálie neposkytla žádnou věcnou odpověď ani nepřijala žádná opatření k řešení problémů uvedených Komisí v odůvodněném stanovisku z července 2023. Komise se domnívá, že italské právní předpisy stále nejsou v souladu s pravidly EU pro pracovní poměry na dobu určitou, částečný pracovní úvazek a pracovní dobu (rámcová dohoda připojená ke směrnici 1999/70/ES, rámcová dohoda připojená ke směrnici 97/81/ES a směrnice 2003/88/ES). Existuje několik kategorií honorárních soudců – honorární smírčí soudci, honorární zástupci státního zástupce a honorární soudci – kteří nemají podle italského vnitrostátního práva postavení „pracovníka“ a jsou považováni za dobrovolníky vykonávající „honorární“ funkci. Je s nimi zacházeno méně příznivě než se srovnatelnými stálými soudci, pokud jde o některé pracovní podmínky, jako jsou dávky v případě nemoci, úrazu a těhotenství, daňové zacházení, placená roční dovolená, způsoby odměňování a výše odměny. V případě zneužití nejsou odškodněni. Kromě toho neexistuje žádný systém pro měření jejich pracovní doby. Komise toto řízení o nesplnění povinnosti zahájila v červenci 2021 výzvou, po níž v červenci 2022 následovala dodatečná výzva a v červenci 2023 odůvodněné stanovisko. Navzdory plánovaným legislativním změnám, jejichž cílem je zajistit soulad s právem EU, pokud jde o honorární úředníky se soudní pravomocí, kteří byli ve funkci ke dni 15. srpna 2017, Itálie nepředložila plány na řešení dané otázky v případě honorárních soudců přijatých po tomto datu. Komise se proto rozhodla vydat Itálii odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věcí Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ITÁLIE, protože tato země nezamezila zneužívání smluv na dobu určitou a diskriminačním podmínkám zaměstnávání
Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Itálie (INFR(2014)4231), protože tato země nezamezila zneužívání smluv na dobu určitou a diskriminačním podmínkám zaměstnávání (směrnice Rady 1999/70/ES). Podle Komise nezavedla Itálie pravidla, jež jsou nezbytná k tomu, aby se zabránilo diskriminaci v oblasti pracovních podmínek a zneužívání po sobě jdoucích smluv na dobu určitou. Komise shledala, že italské právní předpisy upravující platy učitelů zaměstnaných ve veřejných školách na dobu určitou nestanoví pravidelný platový postup na základě předchozích dob služby. To je diskriminační ve srovnání s učiteli zaměstnanými na dobu neurčitou, kteří mají na takový platový postup nárok. Kromě toho Itálie v rozporu s právem EU nepřijala účinná opatření, která by zabránila zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou v případě administrativních, technických a pomocných zaměstnanců ve státních školách. To je v rozporu s právními předpisy EU o pracovních poměrech na dobu určitou. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Itálie Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.