Největší slabiny kryptoměn, které brání většímu růstu
Ilustrační
obrázek | zdroj: CoinBank https://coinbank.cz/portal-o-kryptomenach
Filozofie kryptoměn jako taková je bezesporu hodna
k hlubšímu zamyšlení. Co vlastně vedlo tvůrce k vytvoření první
kryptoměny, Bitcoinu? Bezesporu to byla celosvětová finanční krize v roce
2008, kterou odstartoval krach trhu s rizikovými hypotékami v USA.
V této celosvětové finanční krizi šlo o to, že banky a jiné finanční
instituce poskytovaly hypotéky i lidem s nízkou úvěruschopností. Tyto úvěry
byly často poskytovány na nízký úrok bez ohledu na riziko pozdějšího růstu sazeb.
Navíc byly tzv. hypotéky baleny do složitých finančních produktů, které byly posléze
prodávány investorům. To způsobilo, že riziko bylo rozptýleno mezi mnoho
finančních institucí po celém světě, což zvýšilo celkovou nestabilitu.
Krachy
bank jako impulz pro vznik první kryptoměny
Krachem nato doplatila v té době jedna
z největších investičních bank, Lehman Brothers. Krach této banky vyvolal paniku
na finančních trzích po celém světě. Poté, co došlo k růstu úrokových
sazeb, mnoho domácností nebylo schopno splácet své hypotéky. Navíc i domy
jakožto zástavy byly ze dne na den takřka bezcenné, protože pro ně nebyl žádný
kupec, a to ani za sníženou cenu. Tím pádem se mnoho finančních institucí,
které držely velké množství toxických aktiv, ocitlo na pokraji krachu.
Výsledkem bylo, že si banky mezi sebou přestaly půjčovat peníze z obav, že
protistrana, dříve než dostojí svému závazku, zkrachuje. Nedostatečná likvidita
vedla k zamrznutí kreditních trhů, což omezilo přístup k úvěrům jak pro firmy,
tak také pro domácnosti.
Mnoho vlád mírnilo dopady této krize do svých
ekonomik pomocí rozsáhlých finančních balíčků, programů na záchranu bank a
dalších klíčových finančních institucí. Aby vlády své peníze ochránily, zavedly
přísnější regulace finančních institucí a snažily se o reformu finančního
systému. Dá se tak říct, že finanční krize v roce 2008 vedla k větší snaze o
dohled nad finančními institucemi, transparentnosti finančních produktů a udržení
stability finančních trhů.
První
kryptoměna
V této situaci vzniká první kryptoměna, která měla
za cíl vytvořit první skutečně deregulovanou měnu, kterou nebude nikdo vlastnit,
a která nebude ovlivnitelná zásahy vlád, finanční krizí apod. Bude se
vyznačovat anonymitou, cenu bude určovat trh, bude bezpečná a všechny transakce
budou transparentní. Leckdo si v době vzniku Bitcoinu určitě pomyslel, že to je jen utopie. Dnes již víme,
že to utopie není.
Nicméně vlády se svého vlivu na trhy vzdát nechtěly
a nechtějí a za pomoci regulací našly cestu, jak ovlivňovat něco, co má být ze své
podstaty neovlivnitelné. Nešly cestou zásahů a intervencí do kryptoměn,
ale upravují trhy, na kterých můžou digitální aktiva fungovat. Nejen toto je
slabinou kryptoměn. Aby se kryptoměny na trzích plnohodnotně etablovaly jako
alternativní platidlo, nebo investiční příležitost, je zapotřebí, aby byly
široce přijaty celou společností a prosadily se do dennodenních transakcí.
Největšími slabinami kryptoměn proto jsou:
1) Volatilita
2) Bezpečnostní riziko
3) Regulační nejistota
4) Škálovatelnost
5) Ekologický dopad
6) Nedostatek ochrany spotřebitele
7) Komplexnost a nedostatek uživatelské přívětivosti
8) Používání v nelegálních aktivitách
9) a Fragmentace trhu
Volatilita
Kryptoměny jsou známy svou vysokou cenovou volatilitou. Hodnota bitcoinu nebo jiných kryptoměn může během
krátké doby výrazně stoupat nebo klesat. To odrazuje spotřebitele od jejich
používání jako platebního prostředku, protože není jisté, jakou hodnotu bude
mít kryptoměna zítra. Nejen, že tato nepředvídatelnost komplikuje kryptoměnám
jejich každodenní užívání, ale zároveň zvyšuje riziko pro investory, kteří kvůli
tak výrazným výkyvům mohou přijít během krátkého časového úseku o značné
prostředky.
Bezpečnostní
rizika
I když blockchainová technologie sama o sobě je
považována za bezpečnou, kryptoměnové peněženky a burzy jsou často terčem
hackerských útoků. Napadení burzy nebo odcizení
soukromých klíčů
může vést ke ztrátě všech prostředků, přičemž neexistuje žádná garance náhrady.
Stejný dopad může mít i jen ztráta hardwarové kryptopeněženky, nebo její
fyzické poničení. Nedostatečná ochrana uživatelů proti krádeži, ztrátě,
poničení nebo podvodům může podkopávat důvěru v kryptoměny.
Regulační
nejistota
Právní rámec pro kryptoměny se liší napříč zeměmi a
často není jasně definován. Některé vlády kryptoměny zakazují nebo omezují
(např. Čína), zatímco jiné pracují na jejich regulaci, což může vytvářet nejistotu pro investory a
podniky. Nejasné regulace také ztěžují kryptoměnám vstup na tradiční finanční
trhy. Nejednotná a nejasná regulace zpomaluje adopci kryptoměn a může odrazovat
velké investory a společnosti od jejich využívání.
Škálovatelnost
Kryptoměny, zejména ty založené na Proof of Work
(PoW) mechanismech, jako je Bitcoin, čelí problémům se škálovatelností. S rostoucím počtem transakcí může docházet k
přetížení sítě, což vede k pomalým a nákladným transakcím. Například bitcoinová
síť může zpracovat jen omezený počet transakcí za sekundu (přibližně 7 až 15), zatímco tradiční
platební systémy jako Visa zpracovávají tisíce transakcí za sekundu. Omezená
škálovatelnost ztěžuje používání kryptoměn ve velkém měřítku pro každodenní
platby a mikrotransakce typu nákup rohlíku se salámem.
Ekologický
dopad
Kryptoměny se dostaly pod tlak také s ohledem
na rostoucí
spotřebu elektrické
energie pro své fungování. Trnem v oku kritiků se stala hlavně těžba
využívající mechanismus PoW (např. Bitcoin), která vyžaduje velké množství
energie k těžbě. To vede k výrazné ekologické stopě, což je kritizováno zejména
v době rostoucího zájmu o udržitelnost a boji proti změně klimatu. Vysoká energetická
náročnost těžby kryptoměn
může u části populace negativně ovlivnit jejich názor na takovou kryptoměnu a
zkomplikovat jí širší přijetí. A to zejména v této době, kdy je kladen důraz na
snižování emisí a ekologickou zodpovědnost.
Komplexnost
a nedostatek uživatelské přívětivosti
Pro většinu běžných uživatelů je používání kryptoměn
stále komplikované. Potřeba chápat koncepty jako soukromé a veřejné klíče,
peněženky nebo transakční
poplatky může být pro
neodborníky matoucí. Uvědomění si, že ztráta přístupu k soukromému klíči může
znamenat ztrátu všech prostředků. Složité zadávání transakcí, kdy chyba jen
v jednom znaku klíče může v lepším případě znamenat neuskutečnění
transakce, v horším opět ztrátu svých prostředků. Nutnost neustále
udržovat svou kryptopeněženku aktualizovanou. To jsou jen některá proti, která
kryptoměnám nepomáhají. Nelze se tak divit, že nízká uživatelská přívětivost a
technická složitost brzdí širší adopci kryptoměn mezi běžnou veřejností.
Nedostatek
ochrany spotřebitele
Na rozdíl od tradičních finančních systémů, kde jsou
vklady chráněny (např. pojištění vkladů u bank), kryptoměny neposkytují žádnou
ochranu proti podvodům, krádežím nebo jiným finančním ztrátám. Pokud někdo
ztratí přístup ke své kryptopeněžence nebo se stane obětí hacku, obvykle bohužel neexistuje
způsob, jak prostředky získat zpět. Absence ochrany spotřebitele a pojištění je
něco, co může uživatele odrazovat od používání kryptoměn, zejména při větších
částkách.
Používání
v nelegálních aktivitách
Kryptoměny jsou kvůli anonymitě, kterou některé z
nich poskytují, často spojovány s nelegálními aktivitami, jako je praní
špinavých peněz, financování terorismu nebo obchodování s drogami. To vede k
negativnímu vnímání kryptoměn ze strany veřejnosti a vlád. Také negativní
pověst kryptoměn jako prostředku pro nelegální
aktivity může bránit
jejich přijetí a vyvolávat tlak na zavedení přísných regulací. Přísné regulace
opět mohou zpomalit širší přijetí.
Fragmentace
trhu
Existují tisíce
různých kryptoměn,
ale jen malá část z nich má skutečný praktický význam nebo hodnotu. Tato
fragmentace může způsobit zmatek mezi investory a uživateli, kteří se
snaží zjistit, které kryptoměny jsou bezpečné a které mají dlouhodobou hodnotu
pro případ např. investice. Přesycení trhu různými kryptoměnami nejen, že vede
k zaplevelení tohoto trhu, ale v konečném důsledku může vést ke
ztrátě důvěry v toto rozvíjející se odvětví finančnictví. Navíc stěžuje
novým uživatelům orientaci napříč celým trhem.
Závěr
Slabiny kryptoměn zahrnují technologické problémy
(škálovatelnost, bezpečnost), regulatorní výzvy, volatilitu a ekologické
dopady. Překonání těchto překážek bude klíčové pro jejich širší přijetí a integraci do běžného finančního systému. Navzdory
těmto slabinám se kryptoměny vyvíjejí a mnohé z těchto problémů jsou aktivně
řešeny vývojáři a komunitou.
Informace
obsažené v tomto článku neslouží jako investiční rady. Jsou jen pro
informační účely.
Ing. Zbyněk Kalousek
Vystudoval ekonomii a management na Masarykově univerzitě v Brně. V minulosti se věnoval analýzám finančních trhů. K této činnosti se po kratší odmlce opět navrací. Spoluzakladatel společnosti, která se zabývá poradenstvím a akreditovaným vzděláváním. Spolupracuje s několika dalšími firmami. Svět kryptoměn vnímá jako progresivní část trhu, která nabízí plno příležitostí, ale zároveň skýtá plno nástrah, od decentralizace, apolitický přístup, k velké volatilitě kurzů, až k čím dál náročnější těžbě kryptoměn.
CoinBank
Od roku 2021 spolupracuje se společností MipSoftware, která provozuje směnárnu s kryptoměnami CoinBank a burzu s kryptoměnami CoinBank Trader. Obě platformy jsou zajímavé zejména pro středoevropskou klientelu. Skrz své produktu propojuje koncové uživatele s největšími světovými kryptoburzami a nabízí příjemné uživatelské prostředí. Pro českého klienta je nejspíš nejpříjemnější funkce obchodování prostřednictvím české měny. Široká nabídka kryptoměn, přístup k největším světovým burzám, to jsou předpoklady pro zajímavou spolupráci.
Více informací na https://coinbank.cz/.
Poslední zprávy z rubriky Okénko kryptoměny:
Přečtěte si také:
Prezentace
11.11.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?