Komise navrhuje podporu ve výši 120 milionů eur pro zemědělce postižené nepříznivými povětrnostními jevy v

Podpora zemědělců postižených nepříznivými povětrnostními jevy

Komise dnes navrhla vyčlenit 119,7 milionu EUR ze zemědělské rezervy na přímou podporu zemědělců z Bulharska, Německa, Estonska, Itálie a Rumunska, kteří byli postiženi mimořádnými nepříznivými klimatickými jevy na jaře a na začátku léta.

Komise navrhla přidělit Bulharsku 10,9 milionu EUR, Německu 46,5 milionu EUR, Estonsku 3,3 milionu EUR, Itálii 37,4 milionu EUR a Rumunsku 21,6 milionu EUR.

To přispěje k odškodnění zemědělců z těchto zemí, kteří přišli o část své produkce, a v důsledku toho i o část svých příjmů. Dnes předložené částky jsou známkou solidarity EU s dotčenými zemědělci, kterou lze doplnit až o 200 % vnitrostátními fondy.

Po přijetí budou muset vnitrostátní orgány tuto podporu rozdělit do 30. dubna 2025 a zajistit, aby konečnými příjemci byli zemědělci. Dotčené členské státy budou rovněž muset do 31. prosince 2024 informovat Komisi o podrobnostech provádění opatření, zejména o kritériích používaných k určení poskytnutí jednotlivé podpory, zamýšleném dopadu opatření, prognózách plateb rozdělených podle jednotlivých měsíců do konce dubna a výši dodatečné podpory, která má být poskytnuta. Oznámení by mělo rovněž obsahovat opatření přijatá s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže a nadměrné kompenzaci.

Návrh Komise bude projednán se všemi členskými státy předtím, než rozhodnou o jeho schválení na zasedání Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů dne 7. října.

V druhé polovině léta byli zemědělci v jiných členských státech postiženi extrémními povětrnostními jevy. Komise posoudí, zda tyto škody rovněž odůvodňují poskytnutí solidarity EU.

Pozadí

Společná zemědělská politika (SZP) na období 2023–2027 zahrnuje zemědělskou rezervu ve výši nejméně 450 milionů EUR ročně na řešení narušení trhu nebo mimořádných událostí ovlivňujících produkci nebo distribuci. Oaktivaci zemědělské rezervy musí členské státy zaslat Komisi zprávu, v níž doloží své žádosti o náhradu a doloží své posouzení škod způsobených mimořádnou povětrnostní událostí nebo hygienickými opatřeními. 

V první polovině roku 2024 byly na jižní pevnině a na italských ostrovech zaznamenány neobvykle teplé teploty a suché podmínky nebývalého rozsahu. To ovlivnilo produkci ovoce a zeleniny, vína a plodin na orné půdě. Bulharsko bylo rovněž postiženo suchem během léta s dopadem na plodiny vysévané na jaře, zejména na kukuřici a slunečnice. V červenci postihly Rumunsko vlny veder, sucho, ale také násilné bouře a těžké krupobití, což poškodilo produkci plodin na orné půdě a olejnatých semen.

V dubnu mráz v některých částech Německa výrazně poškodil sady a vinice poté, co začaly růst po mírných teplotách v březnu. Pokud jde o Estonsko, trpělo mimořádnými výkyvy povětrnostních podmínek od mrazů a chladných období v prosinci a lednu až po neobvykle teplé teploty v březnu, po nichž následovaly mrazy a krupobití a později v létě intenzivní dešťové srážky a záplavy. Negativně ovlivněna byla produkce plodin, zejména brambor, řepky olejky, ovoce a zeleniny.

V červenci již byla část zemědělské rezervy přidělena Rakousku, Česku a Polsku, které čelily podobným nepříznivým klimatickým jevům, jakož i Portugalsku, které se zabývalo vážným narušením trhu v případě výrobců vína.

Pro více informací

Mimořádná tržní opatření EU posilují odolnost odvětví zemědělství v době krizí

Quote