Vláda kvůli výsledku krajských voleb zřejmě „přehodí“ schválení „českého Green Dealu“ na vládu příští

Výsledek krajských voleb, pro strany vládní koalice krajně nepříznivý, zásadně zvyšuje pravděpodobnost, že Fialova vláda přehodí schválení „českého Green Dealu“ na vládu vzešlou z voleb 2025. Zároveň se bude – pod záminkou povodní – zadlužovat více, než je nutné. 

Zmíněný „český Green Deal” by mj. postupně zdražil pohonné hmoty o zhruba 10 Kč/l, což nyní již nevylučuje ani ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák. Kabinet má „český Green Deal“ již připraven, čeká jen na vhodnou dobu, aby jej mohl schválit. Chtěl tak učinit v polovině léta, v době dovolených, neboť vytušil třaskavost a nepopularitu této legislativy. Jde vlastně o překlopení Green Dealu EU do českých paragrafů. 

V důsledku tohoto překlopení by se – například – Česko v příštích letech stalo součástí systému obchodování s novým typem emisních povolenek – těch zatěžujících domácnosti. Právě tento typ emisních povolenek umožní Evropské komisi fakticky manipulovat s cenami pohonných hmot, ale i třeba s náklady na vytápění bytů, jimž čelí řadové domácnosti v ČR. Při neplnění dílčích klimatických cílů, například těch vztažených k roku 2030, bude totiž Brusel moci ze systému stáhnout emisní povolenky pro domácnosti, případně je do něj nedodat, čímž se zvedne jejich cena, takže tím i benzín či nafta v Česku může zdražit vysoko nad často deklarované 2 Kč/l. 

Odborné studie například německých výzkumných institutů hovoří o tom, že cena paliv nakonec poroste o 10 až 15 Kč/l. Například Potsdamský institut otázek klimatu, financovaný německou vládu, kalkuluje zdražení v rozsahu v přepočtu 12 až 13,50 Kč/l . 

Fialova vláda v důsledku výsledku krajských voleb nejspíše také bude nyní klást menší důraz na další konsolidaci veřejných financí. Záminkou k rozmáchlejšímu půjčování a zadlužování, než které je nutné, se mohou stát už nedávné povodně. Vždyť odborné odhady povodňových škod jsou zatím výrazně níže než odhady vládní. Pojišťovny odhadují pojištěné škody na maximálně 17 miliard korun. Česká spořitelna odhaduje celkové škody na maximálně 35 miliard korun (viz Povodně 1997 a 2002 způsobily škody 63 resp. 73 mld. Kč.). V obou případech jde o odhady prvotní. Nicméně při povodních 2002 i 2013 činily pojištěné škody zhruba 50 procent škod celkových. Takže minimálně poměrově mohou uvedená čísla dávat smysl.

Vláda ale operuje s daleko vyšší částkou. Prý budou celkové škody činit 100 miliard či i více. Kabinet s tímto zdůvodněním chce co nejdříve navýšit schodek státního rozpočtu dohromady o 40 miliard korun. I když navíc ještě má od minulého týdne z Bruselu přislíbeno zhruba 50 miliard korun nečekaně vysoké pomoci z EU. To je dohromady 90 miliard korun.

Při minulých povodních stát podle Národní rozpočtové rady zajišťoval zhruba 25 procent pomoci, když ovšem pomoc EU tehdy činila – na rozdíl od nynější situace – pouze jednotky procent. To ale znamená, že Fialův kabinet nyní, když má už vlastně 90 miliard korun na povodně „na cestě“, jedná tak, jako by celkové škody měly činit 360 miliard korun. I když třeba zmíněný maximální odhad České spořitelny je tedy více než 10krát nižší.

V tomto rozmáchlejším zadlužování, než které se zdá být nutné, vládu výsledek krajských voleb nejspíše tedy utvrdí, neboť další konsolidace veřejných financí by mohla dále snížit šance na úspěch vládních stran v parlamentních volbách příštího roku.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom / Chief Economist,Trinity Bank