Přes 65 % Čechů vnímá aktuální situaci jako ekonomickou krizi. Masivně přestávají držet peníze pod polštářem

I přes snižování úrokových sazeb a klesající inflaci označuje 65 % Čechů aktuální situaci jako dobu ekonomické krize. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Dopady inflace na svou peněženku pociťuje přes 80 % respondentů. Ve snaze minimalizovat její dopad Češi nejčastěji snižují spotřebu energií a vody, šetří na potravinách a omezují návštěvy restaurací.

Tuzemská ekonomická situace se oproti turbulentnímu loňskému roku stabilizovala. I přesto 65,5 % Čechů zastává názor, že se stále nacházíme v ekonomické krizi. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments CEE, který proběhl v průběhu letošního srpna. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Čechy nejvíce znervózňují rostoucí náklady na bydlení

Zatímco vloni v létě Čechům nejvíce obav v oblasti osobních financí způsobovala rostoucí inflace, letos jsou to zvyšující se náklady na bydlení. Jako hlavního strašáka je označila necelá pětina dotazovaných. Dalších 17 % respondentů nejvíce znervózňují vysoké ceny energií. Přes patnáct procent Čechů se pak obává inflace a další desetina nižších reálných mezd.

„Ekonomická situace občanů se odvíjí od řady proměnných. Je zajímavé pozorovat, jak se i napříč věkovými skupinami proměňují hlavní obavy. Obecně jsou ze svých financí nejméně nervózní zástupci střední generace a lidé ve věku 54-65 let. Mladé do 35 let mnohem více znervózňují rostoucí náklady na bydlení, včetně nákladů na jeho pořízení, a inflace obecně. Naopak vysoké ceny energií způsobují vrásky především střední a nejstarší generaci. Dopady důchodové reformy pak vzbuzují obavy hlavně u občanů v předdůchodovém věku,“ komentuje výsledky průzkumu Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Češi kvůli inflaci šetří na energiích i potravinách

Dopady inflace pociťuje 83,4 % Čechů. Její pokles se zatím jen málo propsal do jejich peněženek. Meziročně je pociťuje jen o procento méně respondentů. Vysoké ceny tak stále české spotřebitele nutí měnit také své každodenní zvyklosti a aktivity. Nejčastěji dopady na svůj rozpočet respondenti mírní snížením spotřeby energií a vody, uvedlo to téměř 60 %. Dalších téměř 6 z 10 dotázaných se snaží šetřit na potravinách. I zde je však rozdíl napříč věkovými kategoriemi. Nejméně na jídle šetří mladí, zatímco nejvíce respondenti ve středních letech. Meziročně také vzrostl počet těch, kteří se proti dopadům inflace brání omezováním a rušením předplatných různých streamovacích služeb nebo časopisů. K takovému kroku nyní přistoupilo přes čtvrtinu Čechů. Přes třetinu také vydává méně peněz na volnočasové aktivity.

„Meziročně pokleslo procento respondentů, kteří omezují výdaje na dětské školní výbavě, či na volnočasových aktivitách pro děti. I tak jsou ale dopady vysokých životních nákladů pro domácnosti významné. Třetina dotazovaných si tak kvůli vyšším cenám hledá lépe placenou práci,“ dodává Radomír Jáč.

Mimo inflace finanční situaci Čechů ovlivnil také vládní konsolidační balíček. Dopady přes 50 opatření, která mají za cíl zpomalit proces zadlužování státu, podle průzkumu společnosti General Investments SEE, pocítilo přes 70 % respondentů.

Zdroj: Průzkum Instant Research pro Generali Investments CEE

Snižující se úrokové sazby na spořicích účtech nutí Čechy přesouvat své úspory

Meziročně mírně poklesl počet Čechů, kteří mají v důsledku současného dění na finančních trzích strach o své úspory. Obavy ale přetrvávají u více než 60 % respondentů. Za poslední půlrok tak způsob nakládání se svými úsporami změnila více než polovina Čechů. Další pětina o takovém kroku uvažuje. Nejčastěji Češi převedli své peníze na lépe úročený spořicí nebo termínovaný účet, nebo odložili velké plánované výdaje, jako je třeba koupě nemovitosti či nového vozu. Pozitivním trendem je, že oproti letošnímu únoru podstatně klesl počet těch, kteří by své úspory bránili držením více peněz v hotovosti.

„Současnou nelehkou ekonomickou situaci českým domácnostem nezpříjemňují ani snižující se sazby na spořicích účtech, které na zhodnocování svých úspor využívají tři čtvrtiny dotázaných. Téměř čtvrtina tak buď už převedla, nebo plánuje převést své peníze na spořicí účet do jiné banky, která nabízí vyšší úrok. Přes 10 % respondentů pak plánuje uložit peníze do jiného investičního produktu. Téměř čtyřicet procent účastníků průzkumu ale nechává peníze i přes klesající úrok na původním účtu a o hodnotu svých úspor tak přichází,“ dodává na závěr Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Zdroj: Průzkum Instant Research pro Generali Investments CEE

Průzkum společnosti Generali Investments CEE probíhal ve dnech od 14. 8. do 19. 8. 2024 na reprezentativním vzorku 1039 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.