Komplexní novela zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách - shrnutí

1. Pohotovostní služby

· Novelou dochází k přesunu odpovědnosti za organizaci a zajištění pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny.

· Praxe ukázala, že kraje nemají dostatečné kompetence pro zajištění pohotovostních služeb, obecně přitom platí že za dostupnost zdravotních služeb v ČR odpovídají zdravotní pojišťovny, jednalo se tedy o nedůvodnou výjimku z tohoto pravidla.

· Pojišťovny by za účelem zajištění sítě pohotovostních služeb měly využívat standardních nástrojů smluvní politiky, včetně individuálních úhradových dodatků v oblastech s ohroženou dostupností.

· Pojišťovny mají zároveň nástroje pro motivaci ambulantních lékařů k účasti na LPS.

· Zároveň je komplexní novelou zákona o zdravotních službách tvořena páteřní síť lékařské pohotovostní služby; pracoviště LPS by měly být vedle urgentních příjmů nemocnic, nemocnice jsou odpovědné za vytvoření vhodných prostor a jejich věcné a technické vybavení, zdravotní pojišťovny odpovídají za personální zabezpečení této páteřní sítě LPS

· Pracoviště LPS mohou vznikat i nad rámec této páteřní sítě, záleží na posouzení pojišťoven o potřebnosti této péče v území.

· Novela zákona zároveň výrazně odbourává administrativní zátěž dopadající na krajské úřady v podobě odpovědnosti za organizaci a zajištění pohotovostních služeb; tato odpovědnost je přenášena na pojišťovny, které mají k dispozici efektivnější nástroje k zajištění pohotovostních služeb nežli kraje.

2. Práva pacientů

· Návrh posiluje ochranu pacientů vyžadujících podporu při poskytování zdravotních služeb, umožňuje přítomnost podpůrčích osob při poskytování zdravotních služeb a stanoví jim práva, která mohou v zájmu pacienta vykonávat

· Pacient bude na základě komplexní novely ZZS lépe informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb, tato informace bude více závazná, stejně tak ceník poskytovaných zdravotních služeb:

o Zákaz požadovat po pacientovi úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění – možnost pokuty

o Zákaz požadovat dodatečnou úhradu nad rámec toho, o čem byl pacient informován před poskytnutím péče – možnost pokuty

o Zákaz podmínit poskytnutí péče koupí zboží/služeb nesouvisejících s touto péčí – možnost pokuty

· Ochrana pacientů, na nichž bylo spácháno domácí nebo sexuální násilí – možnost žádat změnu ošetřujícího zdravotnického pracovníka, právo na poskytnutí informací o dostupné sociální, psychologické a právní pomoci.

· Zvýšená ochrana pacientů hospitalizovaných na základě souhlasu opatrovníka – pokud pacient nesouhlasí, o správnosti hospitalizace rozhodne soud

3. Centra komplexní péče o děti

· Speciální zdravotnická zařízení určená dětem s vážným tělesným onemocněním nebo zdravotním postižením.

· Malokapacitní zařízení rodinného typu podporující rodiny v péči o děti v jeho domácím prostředí.

· Možnost krátkodobé odlehčovací hospitalizace dítěte za účelem odlehčení osob pečujících v domácím prostředí – max 14 dní v kuse, max 60 dní za každých 12 kalendářních měsíců, 14 dní ročně hrazených z veřejného zdravotního pojištění.

· Možnost také hospitalizace dítěte za účelem doléčení dítěte po fázi akutní hospitalizace, s cílem přípravy a zaučení osob blízkých pro péči o dítě v domácím prostředí.

4. Ochrana dítěte ve zdravotnictví

· Bezvýjimečný zákaz umísťování dětí soudem do zdravotnických zařízení za účelem náhradní výchovy/ústavní výchovy.

· Zdravotnické zařízení není vhodným prostředím pro ústavní výchovu dítěte.

· Děti budou v nemocnicích hospitalizovány pouze v případě zdravotní indikace lůžkové péče.

· Zároveň posílené pravomoci OSPOD v případě, že hospitalizované dítě po dobu více než dvou týdnů nikdo z osob blízkých nekontaktuje osobně. Oznamovací povinnost poskytovatele OSPODu, který zahájí šetření v zájmu dítěte.

· Posílené revizní kompetence zdravotních pojišťoven stran dlouhodobých hospitalizací dítěte – minimálně každých 90 dní bude nezbytné přezkoumat účelnost hospitalizace dítěte v centru komplexní péče o děti – zamezení nedůvodně dlouhých hospitalizací.

5. Ochrana poskytovatelů zdravotních služeb

· Možnost ukončení péče o pacienta, který se proti poskytovateli nebo jeho pracovníkům dopustil činu povahy úmyslného trestného činu, pokud spáchání tohoto činu nebylo způsobeno jeho zdravotním stavem.

6. Ochrana pacientů omezených na svobodě

· Výluka z lékařského tajemství, pokud jde o skutečnosti, které vypovídají o tom, že pacient, který je osobou omezenou na svobodě, mohl být podroben špatnému zacházení.

· Osobou omezenou na svobodě se rozumí:

o osoba omezená na svobodě policistou, ve výkonu vazby, ve výkonu trestu odnětí svobody, ve výkonu zabezpečovací detence, v ochranném léčení ústavním, v ústavní výchově, v ochranné výchově, v zařízení pro zajištění cizinců, v azylovém zařízení, pacient hospitalizovaný bez jeho souhlasu nebo osoba, které je poskytována pobytová sociální služba, aniž by byla schopna smlouvu o poskytování této služby vypovědět.

7. Možnost zpřístupnění zdravotnické dokumentace v případě, že poskytovatel ambulantní péče náhle přeruší činnost

· Např. náhlá závažná nemoc, úraz nebo hospitalizace (dlouhodobá).

· Nutnost zpřístupnění zdravotnické dokumentace – nová kompetence krajského úřadu tuto dokumentaci převzít a předat pacientům za účelem poskytnutí péče jiným poskytovatelem.

8. Nemocniční ombudsmani

· Každá z nemocnic bude mít ze zákona povinnost ustavit nemocničního ombudsmana.

· Nemocniční ombudsmani slouží pacientům pro lepší řešení jejich stížností či podnětů vůči nemocnici.

· Cílem je umožnit pacientům lépe a jednodušeji hájit jejich práva v nemocničním prostředí a průběžně zlepšovat přístup nemocnic vůči pacientům.

9. Dobrovolnictví ve zdravotnictví

· Vymezení dobrovolnictví ve zdravotnictví za účelem rozvoje této přínosné oblasti v českém zdravotnictví a za účelem garantování náležité kvality a bezpečí služeb poskytovaných pacientům.

10. Duchovní péče ve zdravotnictví

· Nemocnice svým pacientům budou zajišťovat duchovní péči prostřednictvím nemocničních kaplanů a prostřednictvím vytvoření vhodného prostředí pro výkon duchovní péče v nemocnici.

11. Nelegální poplatky

· Již dle platné legislativy platí, že pokud má poskytovatel zdravotních služeb volnou kapacitu, musí přijmout do péče pacienta, který je pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má tento poskytovatel uzavřenou smlouvu. Připravovaná novela zákona o zdravotních službách tuto povinnost smluvních poskytovatelů dále zpřesňuje v tom smyslu, že výslovně zakazuje požadovat po pojištěnci za přijetí do péče úhradu, například zmíněných registračních nebo vstupních poplatků. Porušením tohoto zákazu se poskytovatel dopustí přestupku, který bude moct prošetřit krajský úřad. Tím dojde na zákonné úrovni k jednoznačnému zákazu této sporné praxe poskytovatelů zdravotních služeb.

· Novelou zákona o zdravotních službách se zároveň stanoví, že požadování úhrady za poskytnutí služeb již pojištěnci hrazených z veřejného zdravotního pojištění bude nově rovněž přestupkem, který bude moct šetřit krajský úřad, nikoli jenom zdravotní pojišťovna.

· Za požadování úhrady již z veřejného zdravotního pojištění hrazené péče po pojištěnci bude možné udělit pokutu až do výše 1 milionu korun.