Průměrná nominální mzda v české ekonomice v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 6,5 %, což byl nejslabší meziroční nárůst nominální mzdy od závěrečného čtvrtletí roku 2022
Průměrná reálná mzda, tedy mzda očištěná o inflaci,
v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,9 % a zaostala tak za
očekáváním finančního trhu i centrální banky.
Zároveň došlo k mírné pozitivní revizi růstu mezd za
letošní první čtvrtletí, celkově lze ale říci, že růst průměrné nominální mzdy
za letošní první pololetí, jenž činil 6,9 %, zaostal za očekáváním ČNB.
Lze tak konstatovat, že z pohledu centrální banky velmi
důležitá informace o vývoji mezd v české ekonomice představuje argument
pro další pozvolné snižování úrokových sazeb.
Meziroční růst průměrné nominální mzdy v letošním druhém
čtvrtletí činil 6,5 % a průměrná nominální mzda se vyšplhala na 45 854 korun.
Zaměstnanost v české ekonomice v letošním druhém
čtvrtletí meziročně prakticky stagnovala (nárůst o méně než 0,1 %) a celkový
objem mezd v nominálním vyjádření tak meziročně vzrostl o 6,5 %
Reálná mzda, tedy nominální mzda očištěná o inflaci, vzrostla ve
druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 %, když finanční trh očekával meziroční nárůst
reálné mzdy o 4,3 %.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna očekávala pro
letošní první čtvrtletí meziroční růst nominální mzdy na úrovni 7,2 % a
přírůstek reálné mzdy o 4,6 %.
Mzdový růst v české ekonomice tak v letošním druhém
čtvrtletí zaostal za očekáváním jak finančního trhu, tak centrální banky.
Pro ČNB představuje vývoj mezd velmi důležitý faktor při
rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
Dnes zveřejněné statistiky sice přinesly revizi růstu mezd za
letošní první čtvrtletí nahoru o 0,2 procentního bodu (nominální mzda tak
v prvním čtvrtletí vzrostla o 7,2 %, reálná mzda o 5,0 %), z pohledu
ČNB byl ale růst mezd za letošní první pololetí i tak slabší, než centrální
banka očekávala ve své prognóze zveřejněné počátkem srpna.
Z pohledu měnové politiky je slabší růst mezd argumentem
pro další pozvolné snižování úrokových sazeb, o čtvrt procentního bodu
v jednom kroku.
Ve světle mzdového vývoje bankovní rada zřejmě sníží úrokové
sazby i na svém nejbližším měnovém zasedání 25. září, repo sazba by takto měla
klesnout ze 4,50 % na 4,25 %.
Z pohledu domácností platí, že reálná mzda nadále velmi
solidně roste, ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 % a za celé první pololetí o
4,5 %, a mzdový vývoj je faktorem hovořícím pro další oživení spotřeby
domácností.
Pohled na detailní statistiku mezd ukazuje, že dvouciferný
meziroční růst nominální mzdy vykázala v letošním druhém čtvrtletí pouze
zdravotní a sociální péče (11,1 %).
Řada odvětví zaznamenala meziroční mzdový růst 7 % a více, do
výčtu patří mimo jiné zásobování vodou a činnosti související s odpadními
vodami (7,8 %), zpracovatelský průmysl (7,6 %) anebo stavebnictví (7,4 %).
Nejslabší meziroční růst průměrné nominální mzdy hlásí
vzdělávání s růstem 2,1 %, a také veřejná správa a obrana a povinné
sociální zabezpečení s růstem 2,9 %.
Na nejvyšší mzdu v letošním druhém čtvrtletí dosáhli
zaměstnanci v odvětví informační a komunikační činnosti, kde průměrný
výdělek činil 81 343 korun.
Na opačném konci byly pracovníci v odvětví ubytování,
stravování a pohostinství s průměrným výdělkem na úrovni 27 007 korun.
Růst mezd v české ekonomice v letošním druhém
čtvrtletí zaostal za očekáváním finančního trhu i centrální banky.
Za celý rok 2023 průměrná nominální mzda v české ekonomice
vzrostla o 8,0 %.
Letos byl se celoroční růst průměrné nominální mzdy mohl dostat
do oblasti 7 %.
Jestliže v roce 2023 klesla průměrná reálná mzda
v české ekonomice o 2,4 %, tak letos by se růst reálné mzdy mohl přiblížit
úrovni 4,5 %.
Příznivý vývoj reálné mzdy představuje podporu pro růst
spotřeby domácností, růst spotřebních výdajů by se měl dále oživovat a měl by
představovat významný položku růstu české ekonomiky jako celku.
Slabší růst mezd, reportovaný za letošní druhé čtvrtletí, je
zároveň z pohledu měnové politiky významným argumentem pro pokračování
v pozvolném snižování úrokových sazeb ČNB.
Radomír Jáč
Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.
Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.
nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.
Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.
Více zpráv k tématu Mzdy
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
U nehod bez zimních pneumatik mohou pojišťovny krátit plnění
Lukáš Raška, Portu
Portu vydělalo svým uživatelům už přes 5 miliard, spravuje jim více než 36 miliard korun
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Richard Bechník, Swiss Life Select