Během pár let se změnil jeden výrazný rys amerických obchodovaných firem

Není tomu zase tak dávno, co americké obchodované společnosti držely ve svých rozvahách mimořádně velkou zásobu hotovosti. Během pár let se ale situace hodně změnila a dnes pohovoříme o některých důsledcích.

Bank of America v komentáři k následujícímu grafu píše, že odkupy akcií na americkém akciovém trhu již brzy dosáhnou svého vrcholu. Odvozuje to z toho, jak se vyvíjí zásoba hotovosti obchodovaných firem ve vztahu k jejich celkovým aktivům. Ta přitom zdaleka nesouvisí jen s odkupy.


Zdroj: X

Před rokem 2008 bylo standardem cca 8 – 9 % hotovosti k celkovým aktivům, do roku 2018 se ale poměr vyšplhal až na 13 %. Po přechodném propadu bylo podobných úrovní dosaženo v roce 2020, ale nyní jsme zhruba na stejné výši jako v roce 2008. Firmy tedy svou zásobu hotovosti v posledních pár letech výrazně snížily. A to by naznačovalo, že se sníží o objem peněz jdoucí na výkup vlastních akcií. Odkupy jsou totiž obvykle používány jako flexibilnější nástroj výplaty hotovosti, na dividendy firmy radši nesahají. Investoři to nemají rádi.

K uvedenému bych přidal ještě jeden příběh související s rizikem. Obecně se dá říci, že čím více hotovosti v rozvaze, o to nižší riziko dané společnosti a jejích akcií. Hotovost jednak slouží jako polštář pro nečekané nevítané události. A také je sama o sobě nízkorizikovým aktivem, takže ředí celkovou rizikovost firmy. Pokud tedy podíl hotovosti na celku výrazně klesá, mělo by to znamenat, že rizikovost obchodovaných firem z této strany roste. Pokud jde o plošnější jev mělo by se to projevovat na rizikových prémiích akciového trhu. Prémiím sem se přitom nedávno věnoval a můžeme si připomenout jejich konkrétní vývoj:


Zdroj: X

Velmi zhruba v druhém grafu vidíme stejnou vlnu, jako v prvním. Výše hotovosti v rozvahách tedy evidentně v tomto období hrála druhé housle, protože jen v závislosti na ní by se prémie měly pohybovat opačně. Lepší než hotovost by přitom bylo použití čistého zadlužení – zadlužení očištěného právě o to, kolik peněz a jejich ekvivalentů firma v rozvahách drží. Jenže ani zde nedostaneme intuitivní závěr. Poměr čistých dluhů k ziskům na úrovni EBITDA je totiž nyní výrazně výš, než před rokem 2019, ale prémie jsou výrazně níže.

Na změnu hotovosti a riziko tedy trhy asi moc nehledí. Nebo hledí, ale vidí také něco, co tento efekt více než vyváží. Nabízí se vize spojené s novými technologiemi a jejich přínosem pro ekonomiku. Jenže trochu matoucí je i v této souvislosti vývoj rizikových prémií – jejich plošný pokles napříč trhy v podstatě bez ohledu na to, jaké je jejich sektorové složení.