Ekonomika roste, avšak stále umírněným tempem (Analýza makroindikátorů)

Zpřesněný odhad HDP za druhé letošní čtvrtletí potvrdil mezičtvrtletní nárůst ekonomiky o 0,3 %. Směrem výše byl navíc revidován údaj za první čtvrtletí, kdy došlo k růstu o 0,4 % q/q oproti původně udávaným 0,2 %. Meziroční růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí zrychlil z 0,4 % na 0,6 %. Oproti předpandemickému poslednímu čtvrtletí roku 2019 byl pak její výkon vyšší o 1 %.

Mezičtvrtletní růst HDP byl tažen domácí poptávkou. Zvýšily se jak fixní investice (příspěvek +0,5 pb), tak i spotřeba vlády a domácností (příspěvek +0,3 pb, resp. +0,1 pb). Reálná spotřeba domácností ovšem v Q2 vzrostla pouze o 0,2 % q/q a její růst výrazně zpomalil z 0,8 % dosažených v Q1. Oproti předpandemickému období byla spotřeba domácností stále o 5,2 % nižší a zůstává tak hlavním důvodem jen velmi mírného post-pandemického oživení ekonomiky. Útraty domácností se sice zvyšují, jejich růstové tempo ale spíše zaostává za očekáváními. Reálné mzdy rostou, s ohledem na předchozí hluboký propad však jen umírněným tempem. Lépe jsou na tom fixní investice, když jejich objem ve druhém čtvrtletí převyšoval předpandemickou úroveň o výrazných 10,6 %. Mezičtvrtletně byly fixní investice vyšší o 1,9 % a korigovaly tak pokles z prvního čtvrtletí o 1,2 %. Na mezičtvrtletním nárůstu fixních investic se z poloviny podílely investice domácností do obydlí, což může souviset s oživením na nemovitostním trhu. K silnější domácí poptávce přispěla také nadále rychle rostoucí vládní spotřeba. Ta v Q2 vzrostla mezičtvrtletně o 1,5 % a meziročně o 4,3 %.

Zahraniční poptávka ekonomice opět nepomohla. Příspěvek čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP byl ve druhém čtvrtletí nulový po -0,2 pb v prvním čtvrtletí. V tom se zřejmě odráží slabý výkon výrobního sektoru, a to nejen u nás, ale i v Německu. Poptávka po průmyslovém zboží poklesla celosvětově. Navíc pravděpodobně postupně odeznívá příznivý efekt dokončování a vývozu dříve rozpracované produkce či vypořádávání dříve uzavřených objednávek. Vliv ale mohou mít i obnovené problémy s dodávkami dílů v automobilovém průmyslu. Příspěvek změny stavu zásob k mezičtvrtletní dynamice HDP byl ve druhém čtvrtletí výrazně záporný, když dosáhl -0,6 pb po +0,4 pb v prvním čtvrtletí.

Struktura přidané hodnoty potvrzuje útlum v průmyslu a mírné oživení spotřebitelské poptávky. Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve druhém čtvrtletí zvýšila mezičtvrtletně o 0,5 % poté, co v předchozích dvou čtvrtletích klesala o 0,1 % q/q. Mezi vývojem HDP a HPH tak přetrvávají významnější rozdíly. Pokles HPH pokračoval ve zpracovatelském průmyslu (-1,7 % q/q v Q2 po -3,5 % v Q1), stejně tak i ve stavebnictví. Nárůst přidané hodnoty zaznamenalo hlavně odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (+2,3 % q/q), a pak také sektor služeb (+0,6 % q/q).

Předstihové měsíční indikátory rychlý růst ekonomiky pro druhou polovinu roku zrovna nepředznamenávají. Optikou dostupných měsíčních dat, která jsou poslední dobou poměrně dost slabá, je i výsledek ekonomiky za druhé čtvrtletí podle nás až překvapivě dobrý. Podporu tuzemská ekonomika ve druhé polovině roku bude jen stěží hledat v zahraničí. Průmyslový sektor totiž, především v pro Česko důležitém Německu, vykazuje značnou slabost. Lze tak předpokládat, že i ve druhé polovině roku bude tempo ekonomiky udávat hlavně domácí poptávka. Poslední vývoj tržeb v maloobchodu a službách ovšem zaostává za odhady a po předchozím zlepšení se začal opět zhoršovat i spotřebitelský sentiment. To vše podle nás ukazuje na to, že oživení spotřeby domácností bude pouze pozvolné. Po loňské stagnaci tak letos očekáváme jen umírněný růst ekonomiky o 0,7 %.