Růst ekonomiky táhne oživující spotřeba domácností (Analýza makroindikátorů)

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 %. Zpřesněný odhad HDP tak přinesl sestupnou revizi oproti původně udávanému růstu o 0,5 % q/q. Navzdory tomu nadále platí, že na přelomu roku došlo k oživení ekonomické aktivity, když v posledním loňském čtvrtletí HDP vzrostl o 0,4 % q/q. Meziroční růst ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí stagnoval na 0,2 %. Oproti předpandemické úrovni byla však ekonomika stále níže, a to o 0,7 %.

Mezičtvrtletní růst ekonomiky podpořila spotřeba domácností, naopak fixní investice výrazně poklesly. Růst spotřeby domácností zrychlil z 0,5 % q/q v Q4 23 na 1,0 % q/q v Q1 24. Ve srovnání s předpandemickým obdobím byla ale spotřeba domácností i nadále o 7,3 % nižší. Z hlediska struktury byly mezičtvrtletně vyšší hlavně výdaje domácností na nákup předmětů krátkodobé spotřeby (+6,7 %), následované předměty střednědobé (+3,1 %) a dlouhodobé spotřeby (+0,9 %). V kontextu rychle rostoucích tržeb za prodej služeb v Q1 je překvapivý pokles výdajů na služby o 2,6 % q/q. Celkový vývoj spotřeby domácností ale potvrzuje naše očekávání o pokračujícím oživování domácí poptávky. Přispívá k tomu obnovený růst reálných mezd spojený s odezněním vysoké inflace a lepší spotřebitelský sentiment. Podporu pro vyšší výdaje domácností by měla poskytnout i vysoká úroveň nahromaděných úspor. V rychlém růstovém tempu pokračovala také spotřeba vlády (+1,0 % q/q v Q1). Fixní investice se naproti tomu v Q1 snížily o výrazných 7,9 % q/q. Jedná se o nejhlubší pokles v celé časové řadě dostupné od roku 1996. Struktura vývoje fixních investic ukazuje, že zhruba z poloviny se na tomto poklesu podílely nižší investice v kategorii s názvem ICT, ostatní stroje a zařízení a zbraňové systémy. Silný záporný příspěvek měly i investice do ostatních budov a staveb, které většinou z velké části odrážejí vývoj investic státu do infrastruktury. Z toho lze usuzovat, že pokles by se mohl týkal jak soukromých, tak i vládních investic. K poklesu investic ale došlo ve všech kategoriích s výjimkou investic do obydlí, které rostly druhé čtvrtletí v řadě.

Hrubá přidaná hodnota byla dokonce mezičtvrtletně nižší, a to hlavně vlivem slabého výsledku zpracovatelského průmyslu. Mezičtvrtletně přidaná hodnota v Q1 24 klesla o 0,1 %, zatímco v Q4 23 naopak o 0,1 % vzrostla. Vývoj HDP a přidané hodnoty se tedy nadále poměrně významně lišil. Přidaná hodnota ve zpracovatelském průmyslu v Q1 24 mezičtvrtletně klesla o 2,1 % po růstu o 2,4 % v Q4 23. Částečně se na tom podílelo obnovení problémů s dodávkami výrobních vstupů v automobilovém průmyslu a stejně tak přetrvávající slabá poptávka po průmyslovém zboží. To se pravděpodobně promítlo v záporném příspěvku čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP (-0,3 pb v Q1). Ještě o čtvrtletí předtím byl přitom příspěvek čistého vývozu výrazně kladný, když k němu pravděpodobně přispěly exporty dříve rozpracované a následně dokončené produkce. Překvapením je pak výrazně kladný příspěvek změny stavu zásob (+2,3 pb), který dosáhl druhé nejvyšší hodnoty v celé časové řadě. Překvapivý je tento vývoj především v kontextu snižujících se zásob rozpracované produkce, ač problémy v automobilovém průmyslu mohly tento trend částečně zbrzdit. Pokles přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu naopak v Q1 vyvažoval její mezičtvrtletní nárůst v odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, a také v oblasti služeb. Lze předpokládat, že v obou případech šlo o pozitivní působení oživující poptávky domácností.

Tuzemská ekonomika by podle naší prognózy měla v letošním roce vzrůst o 1,4 % a v příštím roce o 2,2 %. Hlavním zdrojem tohoto růstu by podle nás měla být oživující spotřeba domácností. To přitom potvrzuje i dosavadní vývoj. Jak uvádíme výše, národní účty za Q1 24 obsahují řadu překvapivých položek. Poslední data HDP jsou tudíž podle nás spojena s vyšší datovou nejistotou.