Veřejná správa a digitální technologie - digitalizace v Česku a v zemích EU - 2024

Veřejná správa, která efektivně využívá informačních technologií, přispívá k jednodušší komunikaci mezi státem a občany. Předpokladem pro takovou komunikaci je jak vnitřní propojenost státních úřadů, tak dostatečná nabídka služeb eGovernmentu pro občany.

- Digitalizace veřejné správy stále více proniká do života občanů. Ke komunikaci s úřady použila internet v roce 2023 přibližně polovina (53 %) obyvatel Česka starších 16 let. Při rozdělení do skupin podle věku lze vidět, že se státem komunikovali online nejčastěji osoby ve věku 25 až 44 let, a to 71 % z nich. Do tohoto ukazatele je kromě využívání online služeb zařazeno také vyhledávání informací na webových stránkách úřadů. Zatímco informace na webových stránkách jsou občanům k dispozici již řadu let, v poslední době dochází k postupné digitalizaci služeb, které bylo dříve možné zařídit pouze při osobní návštěvě úřadu.

- Dostupnost elektronických služeb veřejné správy pro občany značně pokročila díky zavedení státem uznávaných elektronických identit, tzv. identit občana. Prostřednictvím těchto nástrojů se lze přihlásit například do Portálu občana nebo do daňového portálu Finanční správy, kde mohou lidé podat daňové přiznání. V roce 2024 šlo poprvé využít tyto identity k podání přihlášky na střední školu.

- V roce 2023 využilo alespoň jednu z identit občana 26 % osob starších 16 let. Nejvíce využívané byly bankovní identity, které použilo 22 % osob. K rozšíření tohoto nástroje přispěl především fakt, že služby internetového bankovnictví využívá v Česku 6,3 milionu osob v tomto věku. Jde tedy o způsob jednoduše dostupný a srozumitelný pro velkou část obyvatel.

- Nejrozšířenější jsou bankovní identity, ale Češi mohou disponovat také eObčankou. Přihlášení přes ni využilo ve sledovaném roce 2,2 % osob. V případě eObčanky se jedná o klasický občanský průkaz, který je opatřený čipem a pro přihlášení přes něj je potřeba čtečka karet a určený software. Nejedná se o nově vzniklou aplikaci eDoklady. Ostatní identity občana využilo dohromady 4,3 % osob. Mezi tyto identity bylo zahrnuto moje ID, NIA ID, Mobilní klíč k eGovernmentu, I.CA Identita s kartou Starcos a českým státem uznávané elektronické identity jiných zemí EU.

- Lidé se pomocí státem uznávaných identit přihlašují především do služeb veřejné správy České republiky. Avšak pomocí některých z nich se mohou přihlásit i do služeb veřejných správ v jiných zemích EU. Do těch se pomocí české identity občana přihlásilo v roce 2023 přibližně 1 % Čechů.

- V používání elektronických identit existují velké rozdíly mezi lidmi různého věku, pohlaví a vzdělání. Nejvíce používají identity osoby ve věku 25 až 44 let, identitu občana použilo necelých 39 % osob tohoto věku. Nejméně je používají senioři. Ve věku nad 75 let je použila 3 % osob. Mezi osobami s různým vzděláním výrazně dominují osoby s vysokoškolským vzděláním nad lidmi s nižším vzděláním.

- V Česku došlo od ledna 2023 na základě změny zákona k automatickému zřízení 2,1 milionu nových datových schránek živnostníkům, spolkům, nadacím a některým fyzickým osobám. 255 tisíc nových datových schránek pak bylo zřízeno na žádost. Celkem tedy ministerstvo vnitra evidovalo v tomto roce téměř 2,4 milionu nově zřízených datových schránek. Pro porovnání v roce 2022 bylo nově zřízeno cca 320 tisíc datových schránek. S přibývajícím počtem datových schránek mírně narostl i počet transakcí, které uživatelé jejich prostřednictvím uskutečnili. V roce 2023 bylo přes datové schránky provedeno celkem 143 260 tisíc transakcí, tj. přibližně o 14 tisíc více než v roce 2022. Z toho 8 524 tisíc provedli živnostníci a 1 839 tisíc transakcí občané (nepodnikající fyzické osoby). Přes datové schránky je možné podat mimo jiné i daňové přiznání. V roce 2023 bylo tímto způsobem podáno např. 3 012 tisíc přiznání k dani z přidané hodnoty, 818 tisíc přiznání k dani z příjmu fyzických osob nebo 33 tisíc přiznání k dani z nemovitosti.

- Další způsob podání daňového přiznání je přes aplikaci EPO. Tuto aplikaci spravuje Finanční správa. Prostřednictvím této aplikace bylo v roce 2023 podáno celkem 2 485 tisíc daňových přiznání, nejčastěji šlo, stejně jako v případě podání přes datovou schránku, o přiznání k dani z přidané z hodnoty.

- Systém Czech POINT poskytuje pro veřejnost celou řadu služeb na tzv. kontaktních místech veřejné správy. Tato místa jsou často umístěna například na pobočkách České pošty. Je zde možné získat a ověřit data z informačních systémů veřejné správy, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak atd. V roce 2023 zde bylo vydáno 794 tisíc výpisů, nejčastěji občané požadovali výpis z Rejstříku trestů (533 tisíc výpisů) a výpis z Katastru nemovitostí (115 tisíc výpisů) nebo požadovali konverzi dokumentů z listinné do elektronické podoby (1 010 tisíc konverzí).

- Služba Czech Point@home je jednou z možností, jak mohou držitelé datových schránek z řad občanů získat přístup k vybraným výpisům online. Mohou tak mít tyto výpisy dostupné přímo ze svého počítače či mobilního telefonu a ušetřit si tak cestu na úřad či kontaktní místo. V roce 2023 nejčastěji lidé získali výpisy z Rejstříku trestů fyzických osob (39 636 výpisů) a z Bodového hodnocení řidičů (31 323 výpisů).

- Využití online rezervačního systému zkracuje čekání na úřadě na minimum. Možnost online objednání se na úřad v roce 2023 využilo 16 % osob starších 16 let, nejčastěji ve věkové kategorii 25–54 let. Naopak mezi seniory nad 65 let pouze 5 %, respektive 2 % ve věku 75 let a více. Za poslední rok vzrostl podíl osob, které se objednaly na úřad online o 3 procentní body, tedy ze 13 na 16%.

- Informace si na webových stránkách úřadů vyhledává téměř polovina osob starších 16 let. V roce 2023 se jednalo konkrétně o 47 %. Celkem 19 % osob vyhledávalo informace o sobě nebo o svém majetku (např. v katastru nemovitostí), 13 % osob vyhledávalo informace z veřejných databází (např. z registru ekonomických subjektů či z insolvenčního rejstříku) a 42 % osob vyhledávalo jakékoliv jiné informace (např. informace o úředních hodinách).

Údaje uvedené v této kapitole o používání internetu ke komunikaci s veřejnou správou pocházejí z ročního šetření v domácnostech o využívání informačních a komunikačních technologií. Český statistický úřad provádí toto zjišťování od roku 2003 každoročně ve 2. čtvrtletí. Více informací o tomto šetření naleznete na tomto odkazu: ICT v domácnostech a uživatelé ICT | Statistika (gov.cz) .

Data o službách Czech Point, datových schránkách a Portálu občana pocházejí ze zdrojů Digitální a informační agentury. Údaje o počtu daňových přiznání podaných elektronickou cestou pro finanční správu ČR přes webovou aplikaci EPO či prostřednictvím datových schránek zpracovává ČSÚ z datových zdrojů Finanční správy.