Podniky a digitální technologie - digitalizace v Česku a v zemích EU - 2024
Internet běžně používají téměř všechny podniky a rychlost připojení neustále roste. Digitalizace se již nedotýká pouze interní komunikace, sdílení informací s obchodními partnery nebo způsobů komunikace se zákazníky, ale postupně se v čím dál větší míře stává součástí téměř všech podnikových procesů.
- K rozšíření internetu v podnicích došlo výrazně rychleji než v domácnostech. Již v roce 2000 mělo v Česku internet 75 % podniků s deseti a více zaměstnanci a od roku 2003 dokonce více než 90 %. Ve stejném roce mělo doma internet jen 15 % českých domácností. I ve srovnání s ostatními státy EU si podniky v Česku v rozšíření internetu stály od počátku tisíciletí mnohem lépe než domácnosti. Zásadním se tedy staly spíše způsob a rychlost připojení a především jak a k čemu podniky tuto celosvětovou sít využívají.
- Využívání mobilního přístupu k internetu roste, firmy jej často využívají jako další možnost připojení pro zaměstnance. Například v době pandemie se připojení přes mobilní sítě stalo nezbytnou alternativou k pevnému přístupu na internet . V roce 2023 využívalo v Česku připojení k internetu prostřednictvím datových sítí mobilních operátorů 85 % podniků v porovnání s 30 % před deseti lety. Výhradně mobilní připojení k internetu v roce 2023 používala ale jen 4 % firem, šlo především o menší firmy.
- Rychlost stahování dat u pevného internetového připojení roste, ale za průměrem zemí EU stále zaostáváme. V roce 2023 uvádělo v Česku 45 % podniků s deseti a více zaměstnanci připojení umožňující přenos dat rychlostí 100 Mbit a více za sekundu. V případě velkých firem to bylo 75 % z nich. V roce 2020 mělo takto rychlý internet celkem 35 % firem, velkých bylo 55 %. V zemích EU v roce 2023 používalo internet 100 Mbit/s a rychlejší v průměru šest z deseti firem.
- Nejrychlejší připojení k internetu mají dlouhodobě podniky v Dánsku. Rychlost stahování vyšší než 100 Mbit/s zde mělo v roce 2023 86 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Na druhém místě EU byly, na rozdíl od většiny jiných ukazatelů v oblasti digitalizace, podniky v Rumunsku (82 %). Naopak nejnižší byl tento podíl v případě podniků v Řecku, kde internet s rychlostí minimálně 100 Mbit/s měla „jen“ třetina podniků. I superrychlým internetem umožňujícím přenos 1 Gbit a více dat za sekundu, disponovaly v roce 2023 nejčastěji podniky v Dánsku (29 %), za nimi následovalo Portugalsko a Španělsko, kde tuto rychlost mohla využívat cca pětina podniků. V Česku to byla méně než desetina firem (8 %).
- Jen pět zemí EU má nižší podíl zaměstnanců používajících v práci internet než v Česko.
I když v Česku používají počítač či jiná zařízení s přístupem k internetu již téměř všechny firmy, internet v práci na firemním zařízení využívala v roce 2023 jen přibližně polovina (54 %) zaměstnanců v porovnání s 37 % v roce 2013 a 25 % v roce 2003. I přes tento nárůst jsme v tomto ukazateli hluboko pod průměrem zemí EU, kde v roce 2023 internet v práci používalo 61 % zaměstnanců firem s deseti a více zaměstnanci. Největší podíl zaměstnanců s přístupem na internet v práci je ve Švédsku (87 %), Finsku (85 %) a Dánsku (79 %), naopak nejnižší je v Bulharsku (40 %) nebo v Rumunsku (42 %). V případě Česka může být příčinou např. odlišná velikostní a odvětvová skladba podniků s výraznou převahou malých firem a průmyslových výrobců než v jiných státech EU.
- Používání přenosných zařízení s mobilním přístupem na internet postupně získává na oblibě. V roce 2023 měla v Česku k dispozici více než třetina (35 %) zaměstnanců podniků služební přenosný počítač, tablet či telefon s mobilním internetem. Přitom ještě v roce 2013 mohla tuto možnost využívat jen jedna sedmina (14 %) zaměstnanců. V menších firmách je podíl zaměstnanců s přístupem k mobilnímu internetu vyšší (39 %) než u velkých podniků (32 %). Výrazné rozdíly můžeme najít i mezi jednotlivými odvětvími. Pracovním notebookem nebo služebním telefonem s přístupem na mobilní internet jsou vybaveni nejčastěji zaměstnanci v ICT odvětvích, kde je v roce 2023 používalo 74 % zaměstnanců.
- Pracovat z domova v období pandemie koronaviru umožňovalo šest z deseti podniků v Česku, před propuknutím onemocnění covid-19 a s ním souvisejícími opatřeními to bylo 54 % podniků. Pracovat z domova umožňovalo v době pandemie 96 % velkých podniků, 84 % středně velkých podniků a 53 % malých firem. Nejčastěji nechávaly své zaměstnance na home office pracovat firmy z oboru informačních technologií. Následoval audiovizuální sektor a cestovní agentury a kanceláře. Do režimu home office byla převedena i část administrativních prací ve výrobě. Naopak nejméně častá byla práce z domova ve stravování a pohostinství, v maloobchodě, v ubytování, ve stavebnictví nebo v dopravě a skladování, tedy převážně u profesí, které vykonávat z domova ani nelze.
- Z domova pracovalo v období pandemie 12 % zaměstnanců firem s více než 10 zaměstnanci. Jedna věc je, kolik podniků práci z domova svým zaměstnancům umožňuje, věc druhá, kolik zaměstnanců může skutečně práci z domova vykonávat. Práci na dálku využívali nejvíce zaměstnanci v odvětví telekomunikační činnosti (69 %), dále pak zaměstnanci z mediálního sektoru (59 %). Například v ICT oborech byla v režimu home office více než polovina zaměstnanců (53 %), naopak v ubytování a stravování jich bylo méně než 5 %.
- Většina firem v Česku nabízí zaměstnancům vzdálený přístup do svých systémů. V roce 2022 umožňovala více než polovina firem (53 %) svým zaměstnancům vzdálený přístup k firemním dokumentům a aplikacím. Jde o obdobný podíl jako v roce 2021, ale o výrazně vyšší podíl než v roce 2016, kdy tuto možnost u nás nabízela třetina firem.
- V poskytování vzdáleného přístupu do firemních sítí stále ještě zaostáváme. Pro mnoho firem byla doba pandemie příležitostí, aby přehodnotily své interní procesy. Řada z nich například zavedla nebo rozšířila využití zabezpečeného vzdáleného přístupu do firemní sítě pro plnohodnotnou práci na dálku. Nejvyšší podíl podniků, které zaměstnancům umožňovaly vzdálený přístup k pracovnímu e-mailu, k dokumentům a aplikacím, byl ze zemí EU v roce 2022 v Belgii a ve Finsku, téměř 80 %, naopak nejnižší byl v Rumunsku nebo v Bulharsku (přibližně třetina). Průměr za země EU27 byl v tomto roce 57 %, v Česku to bylo 53 %.
- V severských státech využívá online schůzky 80 % podniků, v Česku 42 %. Pro pořádání online schůzek se staly nezbytné komunikační platformy jako Skype, MS Teams, Google Meet či Zoom. V roce 2022 je v Česku využilo 42 % podniků s 10 a více zaměstnanci. Ze zemí EU je pořádaly nejčastěji podniky v Dánsku, Finsku a Švédsku, kde tak činilo téměř 80 % podniků, v EU27 to byla průměrně polovina podniků. Nejnižší byl tento podíl v Řecku, Rumunsku, Maďarsku a Bulharsku, kde online schůzky probíhaly v méně než třetině tamějších podniků.
- Na využívání online komunikace mají významný vliv velikost podniků i odvětví, ve kterých působí. Mezi velkými podniky a ve vybraných odvětvích v posledních letech výrazně vzrostl podíl těch, které začaly ve větší míře uplatňovat nástroje pro online komunikaci, jež umožňují práci z domova a omezení fyzických jednání. V roce 2022 organizovalo v Česku pracovní schůzky přes online komunikační platformy již 94 % velkých firem (pro srovnání „jen“ 33 % malých firem). Z hlediska odvětví, tuto možnost nejčastěji využívají IT firmy (93 % v roce 2022). Naopak ve stavebnictví to byla ve stejném roce „jen“ pětina podniků a ve stravování a pohostinství desetina.
- Bezmála polovina velkých podniků preferovala v roce 2022 online jednání před služebními cestami. Upřednostňování online pracovních schůzek před služebními cestami je nejvíce charakteristické pro podniky z IT oboru (41 %), dále pak pro firmy působící v automobilovém průmyslu (30 %). Nejméně časté jsou pro podniky ve stravování a pohostinství (2 %). Online jednání upřednostňovaly v roce 2022 v rámci EU nejčastěji podniky ve Finsku (44 %) nebo ve Švédsku (39 %), průměr za Unii byl 22 % a za podniky s 10 a více zaměstnanci v Česku 10 %.
- Od roku 2013 má 80 % firem v Česku vlastní webové stránky a jejich podíl je v rámci EU dlouhodobě jeden z nejvyšších. V roce 2023 to bylo o 5 procentních bodů více, než činil průměr za země evropské sedmadvacítky (78 %). Ve Finsku mělo webové stránky dokonce 98 % firem. Naopak v Bulharsku a Rumunsku to byla „jen“ polovina podniků. V Česku mělo vlastní webové stránky již v roce 2003 přibližně 60 % firem, o deset let později to bylo 80 % a od roku 2014 se stabilně drží na 83 %.
- V roce 2023 měla webové stránky v alespoň dvou jazycích přibližně třetina firem v Česku, na Slovensku a v Rakousku. Třetina tuzemských podniků disponovala weby v cizím jazyce i v roce 2013. V Irsku mělo dvojjazyčné webové stránky, tj. i v jiném než anglickém jazyce jen 5 % podniků. Naopak v Belgii, kde mají tři úřední jazyky, měla v roce 2023 webové stránky alespoň ve dvou jazycích téměř polovina firem. Nad 40 % byl tento ukazatel i ve Finsku, Lotyšsku, Slovinsku a Estonsku.
- Kromě češtiny jsou webové stránky tuzemských firem nejčastěji v angličtině. V roce 2023 výrazně z cizojazyčných verzí webových stránek podniků v Česku převažovala angličtina, kterou mělo 29 % podniků, s velkým odstupem následovala němčina (12 % podniků). Jde o něco nižší podíly než před deseti lety, kdy v angličtině mělo webové stránky 31 % tuzemských podniků a v němčině 16 %.
- Pětina podniků používá webové stránky nebo aplikace k prodeji svého zboží či služeb. V roce 2022 prodávalo v Česku zboží nebo služby přes své webové stránky, mobilní aplikace nebo prostřednictvím tzv. on-line tržišť více než 20 % firem s deseti a více zaměstnanci. Jde o obdobný podíl, jako byl průměr za země EU27 (19,7 %). Kromě Litvy, kde přes web prodávalo 37 % podniků, byl tento podíl nejvyšší na Maltě, Švédsku, Irsku, Španělsku a Dánsku, kde tuto možnost využívalo 30 % firem. Podíl firem, které prodávají přes vlastní webové stránky, se v Česku v posledních deseti letech již výrazně nemění. I v roce 2012 přes webové stránky prodávala pětina firem.
- Sociální média slouží podnikům podobně jako webové stránky k sebepropagaci a k informování veřejnosti o novinkách týkajících se jejich činnosti. Firmy prostřednictvím sociálních médií také hledají nové zaměstnance. V roce 2023 tuto možnost využilo 64 % firem s profilem na některém z typů sociálních médií , v roce 2015 jich bylo 42 %, tedy o třetinu méně . Sociální média často firmy využívají také k zákaznickému servisu. Podniky v nich vytváří prostor pro své zákazníky, kteří jim mohou klást dotazy nebo psát recenze nebo své názory.
- V roce 2023 mělo profil na alespoň jednom typu sociálních médií v EU průměrně 61 % podniků s deseti a více zaměstnanci, v Česku to bylo 53 %. Mezi velkými firmami to bylo 88 %. Využívání sociálních médií sledujeme od roku 2013, od té doby se podíl firem s profilem či účtem na některém z typů sociálních médií, více než ztrojnásobil – v roce 2013 je využívalo 17 % firem.
- Přestože se od roku 2013 podíl tuzemských firem s profilem na sociálních médiích výrazně zvýšil, stále v jejich využívání výrazně zaostáváme za většinou zemí EU27 . Sociální média používá dlouhodobě nejvíce podniků na Maltě (87 % v roce 2023) a v Severských státech (více než 80 %). Podobně jako podniky v Česku na tom jsou také podniky v Estonsku nebo Chorvatsku, méně než v Česku používají sociální média například podniky v sousedním Polsku a Slovensku.
- Nejčastěji používaným druhem sociálních médií ze strany podniků v celé EU jsou sociální sítě (Facebook nebo LinkedIn). Tyto platformy používalo v roce 2023 v zemích EU průměrně 59 % podniků, v roce 2013 to bylo 26 % podniků. Profil na sociální síti Facebook nebo na profesní síti LinkedIn mělo v Česku v roce 2023 více než 51 % firem a přestože se jejich podíl od roku 2013 více zvýšil přibližně 3,5 krát, stále jsme v rámci EU v tomto ukazateli podprůměrní. Účet pouze na sociálních sítích a na žádném jiném typu sociálních médií, měla v roce 2023 téměř čtvrtina firem v Česku (23 %).
- Kromě sociálních sítí využívají podniky i jiné typy sociálních médií, ale podstatně méně často. Firmy mohou např. vkládat své příspěvky na webové stránky určené ke sdílení multimediálního obsahu, z nichž zřejmě neznámější je dnes aplikace Instagram nebo portál YouTube. V roce 2023 mělo profil na tomto typu sociálních médií 29 % podniků s deseti a více zaměstnanci v Česku. Používání webových stránek se sdílením multimediálního obsahu vzrostlo v rámci EU od roku 2013 z 12 % na 32 % v roce 2023.
- Využívání firemních blogů, například sociální sítě X, bylo mezi podniky v porovnání se sociálními sítěmi více než šestkrát nižší. V roce 2023 měla v Česku firemní blog či účet na síti X přibližně desetina (8 %) firem s více než 10 zaměstnanci.
- Více než polovina podniků (51 %) měla v roce 2023 jak webovou prezentaci, tak také profil na sociálních médiích. Podíl těchto firem každým rokem narůstá, od roku 2014 se zvýšil 1,7krát. Velkých firem, které fungují na sociálních médiích a zároveň provozují webové stránky, je dokonce více než 84 %, středně velkých je 63 %. Jen necelá dvě procenta firem měla v roce 2023 profil pouze na některém z typů sociálních médií a současně neměla webové stránky.
- Roste obliba placených cloudových služeb, používá je již téměř polovina firem. Jedním z projevů digitalizace v podnikatelském sektoru je využívání cloudu, kdy podniky využívají úložiště, programy nebo služby, a to z libovolného zařízení a odkudkoliv, prostřednictvím internetu například pomocí webového prohlížeče či mobilní aplikace. V roce 2023 využívalo v Česku některou ze služeb placeného cloudu 47 % podniků, téměř trojnásobek ve srovnání s rokem 2014, kdy placený cloud využívalo 15 % firem.
- Cloudová řešení volí nejčastěji velké a IT firmy. Placené cloudové služby v roce 2023 v Česku používalo 79 % velkých, 60 % středních a 43 % malých firem. Nejčastěji je využívají firmy působící v oblasti informačních technologií, v roce 2023 tak činilo 80 % podniků. Naopak v dopravě nebo ve stravování je to zatím jen přibližně třetina firem. Jde však o odvětví, kde působí velké množství malých firem, u kterých je obecně využívání úložišť nižší.
- Cloud se nejčastěji využívá pro e-mail, datová úložiště a kancelářské programy. Podniky velmi často nakupují více druhů cloudových služeb. Jak v Česku tak i ve většině ostatních zemích EU jsou podniky nejčastěji nakupovány e-mailové adresy na vlastní firemní doméně, datová úložiště a kancelářské programy. V roce 2023 využívalo cloudový e-mail v Česku 42 % podniků s deseti a více zaměstnanci, tedy téměř 90 % podniků, které používaly cloudové služby. Placená internetová úložiště a cloudové kancelářské programy využívalo v tomto roce shodně 31 % všech tuzemských podniků, tedy více než dvě třetiny těch, které používají cloudové služby.
- Jsou to opět severské státy, kde je placený cloud nejrozšířenější. Cloudové služby nakupovalo v roce 2023 nejvíce podniků ve Finsku (téměř 80 %), vysokých podílů dosahovalo i Švédsko (72 %) a Dánsko (69 %). Služby cloud computingu zakoupilo v roce 2023 v průměru v zemích EU 45 % podniků. Nejméně často volily tato řešení podniky v Rumunsku a v Bulharsku, kde alespoň jednu placenou cloudovou službu v roce 2023 používala necelá pětina podniků.
- Klíčová technologie 21. století, která má významný potenciál pro zefektivnění řady podnikových činností a tím zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického růstu, je umělá inteligence. Pro hodnocení stavu digitální transformace v podnicích proto narůstá potřeba sledování využívání technologií umělé inteligence ze strany podniků.
- Umělá inteligence si zatím cestu do podniků v Česku ve větší míře nenašla. Stroje, programy a systémy umělé inteligence vytvořené za účelem efektivního provádění úkolů a usnadnění lidské práce, používalo v roce 2023 v Česku 6 % podniků a od roku 2021 se jejich podíl zvýšil jen málo. Tento celkový údaj za podniky s 10 a více zaměstnanci je u nás ovlivněn významným zastoupením malých firem, které tyto technologie zatím používají pouze v omezené míře a jen ve vybraných odvětvích.
- Technologie umělé inteligenci využívaly EU v roce 2023 ze zemí nejčastěji podniky v Dánsku nebo Finsku. V každé z těchto zemí to bylo 15 % podniků. AI používají naopak nejméně v Rumunsku (2 % podniků). Průměr za země EU dosáhl v tomto roce 8 %.
- Stejně jako u většiny ostatních ukazatelů z oblasti digitalizace i pro AI platí, že její rozšíření je nejvyšší ve velkých podnicích. V roce 2023 používalo některou z technologií umělé inteligence více než 28 % velkých tuzemských firem. I v ostatních zemích EU velké podniky využívají AI častěji než ty střední nebo malé. V roce 2023 používalo některou z technologií AI v zemích EU27 30 % velkých firem (ve Finsku, Slovinsku a Dánsku to bylo přes 50 %), 13 % středně velkých firem a 6 % malých.
- Technologie AI používají nejčastěji podniky z odvětvové sekce Informační a komunikační činnosti. V Česku v tomto odvětví používalo umělou inteligenci 25 % podniků, v průměru EU27 to bylo 29 % podniků. Tento ukazatel byl nejvyšší ve Finsku, kde v této odvětvové sekci používala alespoň jednu ze sledovaných technologií AI téměř polovina podniků.
- Tuzemské firmy používaly nejčastěji technologie AI, které umožňují pokročilou práci s texty nebo lidskou řečí. V roce 2023 uvedlo v Česku 16 % velkých firem, že používá Text Data Mining a 12 % strojové učení.
- 3D tisk nebo robotiku nejčastěji používají velké firmy ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2022 používaly v Česku průmyslové nebo servisní roboty bezmála dvě třetiny (64 %) velkých podniků s více než 250 zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu, malých firem bylo v tomto odvětví 7 %. 3D tisk v roce 2021 používalo 52 % velkých firem ve zpracovatelském průmyslu. Mimo odvětví zpracovatelského průmyslu je 3D tisk často využíván např. ve výzkumu a vývoji (43 % podniků v roce 2021).
- Výrazná většina tuzemských firem, které využívají roboty, využívá pouze průmyslové roboty . Znamená to, že nemají nebo nepotřebují roboty servisní. Jen průmyslovými roboty disponuje 15 % podniků z odvětví zpracovatelského průmyslu, nejčastěji firmy působící v automobilové výrobě (43 % podniků).
- Digitálně nejvyspělejší podniky v rámci EU jsou ve Finsku. Na opačném konci žebříčku se nacházejí podniky v Rumunsku a Bulharsku. Podniky v Česku jsou v míře digitalizace za rok 2023 podprůměrné. Od roku 2015 se každoročně počítá tzv. Digital Intensity Index, který je sestaven z dvanácti indikátorů zjišťovaných v rámci ročního statistického šetření o využívání ICT v podnicích. Podniky v Česku se za rok 2023 mezi 27 členskými státy EU řadily v úrovni celkové digitalizace na 22. místo. V průměru EU měla v roce 2023 čtvrtina podniků vysoký index digitální vyspělosti. V Česku na vysoký index dosáhlo 21 % podniků, v případě velkých podniků to bylo 63 %. Jedinou zemí EU, kde v roce 2023 mírně převažují podniky s vysokým digitálním indexem (52 %) nad podniky s nízkým indexem, je Finsko.
- Malé a střední podniky v Česku skončily pod průměrem EU, základní úroveň digitalizace byla zjištěna u 49 % z nich. Eurostat sleduje podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní míry digitalizace. V roce 2023 se i v tomto ukazateli umístily nejlépe malé a středně velké podniky ve Finsku, z nichž na základní úroveň digitalizace dosáhlo 86 %. Průměrně za celou EU mělo alespoň základní úroveň digitalizace 58 % malých a středních podniků, v Česku to bylo 49 %.
Údaje uvedené v této kapitole pocházejí z ročního statistického šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01). Český statistický úřad provádí každoročně toto zjišťování již od roku 2002, a to na výběrovém vzorku cca 8 tis. podniků s 10 a více zaměstnanci. Výsledky jsou dopočítány na celkovou populaci sledovaných podniků, tj. cca 40 tis. podniků. Tyto údaje se pravidelně sledují i ve všech ostatních zemích EU, a to podle jednotné metodiky a modelového dotazníku Eurostatu.
Podrobné výsledky z tohoto šetření ČSÚ zveřejňuje ve své publikaci Využívání ICT v podnicích. V elektronické podobě je nejnovější vydání publikace s údaji za rok 2023 .
Data za země EU byla zpracována ČSÚ z databáze Eurostatu .
Poslední zprávy z rubriky Internet a telefony:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Ověření DIČ v EU - ověřování DIČ v systému VIES
- ZEM. STAV. PODNIK - Akcie ZEM. STAV. PODNIK aktuálně - akcie online
- Ministři financí zemí EU se věnovali zdanění digitálních služeb
- Komisař Thierry Breton o politice EU vůči digitálním technologiím
- Trumpova cla na zboží z EU jsou varováním pro Česko a jeho plány s digitální daní
- Česko patří k nejlevnějším zemím EU! SROVNÁNÍ cen potravin
- Osm zemí EU včetně Česka: Máme dost ruské propagandy, zasáhněte!
- Česko se v posledních 25 letech zbavilo nejvyššího podílu svých zlatých rezerv ze všech zemí EU. Pokud by ČR zlato prodávala až nyní, dosáhla by o desítky miliard korun vyššího výnosu
- Česko má nejvyšší podíl vkladů v domácí měně z „nových“ zemí EU, které neplatí eurem. Plyne z aktuální každoroční zprávy Evropské centrální banky
Prezentace
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Martin Thienel, Kalkulátor.cz
Iva Grácová, Bezvafinance
Podvodníci čekají na vaši chybu: Jak se nenapálit při vánočních nákupech na internetu?
Marek Pokorný, Portu
Jak snížit daně díky DIPu? Zde je návod pro vyplnění daňového přiznání
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Jak reagovat na konec smlouvy s dodavatelem? Pozor na vyšší ceny
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna