České trumfy na Filipínách: od tramvají k modernizaci armády

Filipínská ekonomika se loni zařadila mezi nejrychleji rostoucí v rámci Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), když hrubý domácí produkt stoupl o 5,5 procenta. I v dalších letech se očekává solidní tempo hospodářského růstu, které by se mělo pohybovat v rozmezí 5,7 až 6,4 %. Pokračující urbanizace, rostoucí střední třída a velká populace s průměrným věkem 25 let dávají předpoklady pro vzrůstající kupní sílu obyvatelstva.

Tramvaje jsou spojené s historií českého byznysu na Filipínách. Také mohou být nosičem reklamy, která do Filipín láká. Snímek z australského Melbourne. Foto: Shutterstock

V nominálním vyjádření HDP si Filipíny udržely pozici mezi 15 největšími asijskými ekonomikami. Motorem hospodářského růstu je zejména spotřeba domácností a země je v celé řadě komodit a výrobků značně závislá na dovozu. To vše dává předpoklady pro to, aby se o trh s více než 115 miliony spotřebitelů intenzivně zajímaly i české firmy.

ČESKO VÍCE DOVÁŽÍ NEŽ VYVÁŽÍ

Stejně jako s většinou ostatních asijských zemí je i bilance česko-filipínského zahraničního obchodu nevyvážena ve prospěch asijského partnera. Zatímco z Česka se vyvezlo v roce 2023 zboží v hodnotě 1,7 miliardy korun, filipínský export přesáhl 11,7 miliardy korun. Jedním z důvodů je, že filipínští exportéři těží z bezcelního přístupu na trh Evropské unie díky členství Filipín v programu GSP+, který osvobozuje od cel většinu filipínských exportních položek. Programem GSP+ poskytuje EU rozvojovým zemím zvláštní pobídku k tomu, aby usilovaly o udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných. Dle aktuálního nastavení programu GSP+ budou mít Filipíny bezcelní přístup na trh EU až do konce roku 2027.

Českým firmám usnadní přístup na filipínský trh Dohoda o volném obchodu mezi EU a Filipínami. Obnovení jednání o této dohodě oznámili představitelé EU a Filipín v březnu 2024. Sjednání dohody nepřinese jenom liberalizaci v obchodu se zbožím a službami, ale přispěje i k narovnání podmínek mezi evropskými podniky a místními subjekty v přístupu k veřejným zakázkám a v neposlední řadě zlepší postavení zahraničních investorů.

ZELENÁ PRO OBNOVITELNÉ ZDROJE

Filipíny se v žebříčku restrikcí zahraničních investic tradičně umísťují na nejhorších pozicích v rámci Asie a tolik potřebné reformy se začínají objevovat teprve v posledních letech. V roce 2022 byly zákonem sníženy požadavky na minimální splacený kapitál pro zahraniční společnosti působící v maloobchodu. Ještě výraznější změny přinesl rok 2023, kdy nabyly účinnost novely umožňující stoprocentní zahraniční vlastnictví firem působících ve vybraných sektorech, mezi které patří železniční doprava, provoz letišť a zejména obnovitelné zdroje energie.

Od rozvolnění pravidel pro zahraniční investory v sektoru energetiky filipínská vláda očekává navýšení výrobních kapacit a snížení tržní ceny elektřiny, která se řadí mezi nejvyšší v regionu. Možnost investic do obnovitelných zdrojů energie by mohla být zajímavá i pro české investory. České společnosti již mají zkušenosti s menšími dodávkami a instalacemi v sektoru vodních elektráren napříč filipínským souostrovím z pozice dodavatelů, ale aktuální příležitosti přesahují sektor hydroenergetiky.

S ohledem na příhodné přírodní podmínky existuje značný potenciál pro rozvoj solární, přílivové a větrné energetiky. Dle existujících studií by jenom sektor větrné energie mohl generovat výkon až 76 GW. Čeští podnikatelé se do zelené transformace Filipín mohou zapojit přímo výstavbou elektráren či dodávkami potřebného vybavení z pozice subdodavatelů. Uplatnění najdou i ve sdílení know-how a technologických znalostí a také při posilování nedostatečných kapacit energetické přenosové soustavy.

Možnost investovat do obnovitelných zdrojů by mohla být zajímavá i pro české investory. Foto: Shutterstock

BUDOVAT INFRASTRUKTURU LÉPE A VÍCE

Nejviditelnější českou exportní stopou na Filipínách zůstávají tramvaje z dílen bývalé ČKD. Na konci devadesátých let minulého století bylo dodáno 72 vlakových souprav, které do dnešního dne zajišťují provoz na jedné ze tří linek kolejové dopravy v Manile. Čtvrtstoletí provozu v náročných klimatických podmínkách bylo možné dosáhnout jenom díky pravidelnému servisu a kvalitní údržbě, na níž se do dnešních dnů podílí česká společnost SKD Trade. Pro manilské vozy nadále vyrábí, dodává a instaluje potřebné náhradní díly.

Filipínská vláda má s rozvojem dopravní infrastruktury ambiciózní plány, které pod hlavičkou programu „Build Better More“ zahrnují výstavbu silnic, dálnic, letišť, železničních tratí i dalších systémů veřejné dopravy. Nabízí se proto celá škála příležitostí napříč všemi módy dopravy, avšak radary pro řízení letového provozu, výroba kolejových vozidel a dopravních zabezpečovacích systémů jsou hlavní oblasti, v rámci kterých můžou české firmy zužitkovat své špičkové know-how.

Tendry na velké infrastrukturní projekty zadává filipínská vláda zpravidla v režimu dodání na klíč a za častého zapojení financování z mezinárodních rozvojových bank. V posledních letech se prosazují i projekty v režimu partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), kdy se dodavatel zaváže k provozu infrastruktury. Pro dosažení exportního úspěchu je proto nezbytné vytvoření silného konsorcia, případně zapojení se do existujícího konsorcia z pozice subdodavatele.

ZÁVISLOST NA DOVOZU V ZEMĚDĚLSTVÍ

I přes pokračující urbanizaci a překotný rozvoj městských aglomerací zůstává zemědělství významným hospodářským sektorem, který zaměstnává více než 20 % pracovní síly Filipín. Produktivita práce v zemědělství nedosahuje potřebné úrovně a země je proto v řadě komodit závislá na importu ze zahraničí. Příkladem je mlékárenský sektor, kde je téměř 99 % místní poptávky po mléčných výrobcích saturováno zahraničními dovozy.

Nedostatečnou lokální produkci suplují i čeští exportéři sušené syrovátky a vysokotepelně ošetřeného (UHT) mléka. Tyto vývozy v minulých letech přesahovaly hodnotu 50 milionů korun ročně. Česko se snaží podpořit vznik místního mlékárenského průmyslu i v rámci rozvojových projektů programu Aid for Trade, které má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. V rámci projektů, které probíhají každoročně od roku 2018, čeští experti sdílejí zkušenosti s budováním mléčných farem a zpracováním syrového mléka. Dlouhodobým cílem projektů je rovněž vytvořit poptávku po technologiích pro mléčné farmy a mlékárenství, které by mohly v budoucnu dodávat české firmy.

Vláda schválila rozsáhlý modernizační program ozbrojených sil. Foto: Shutterstock

ČESKÉ MASO MÁ ZELENOU

Filipíny patří mezi největší konzumenty masa na světě a místní zemědělský sektor nedokáže pokrýt poptávku v plném rozsahu. Předpokládá se, že loni bylo vepřové nejkonzumovanějším druhem masa s průměrnou roční spotřebou 15 kilogramů na osobu. Hovězí maso má s ohledem na vyšší cenu pověst svátečního a méně dostupného. Dopřeje si ho jenom užší segment prémiového trhu. Tomu odpovídá i průměrná konzumace kolem tří kilogramů na osobu. V zemi s více než 115 miliony obyvatel však i takhle malá konzumace představuje zajímavé tržní příležitosti.

O kvalitách českého masného průmyslu se přesvědčili filipínští veterinární inspektoři, kteří Česko navštívili jako účastníci mise organizované zastupitelským úřadem v Manile v rámci projektu PROPED ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Státní veterinární správou letos v únoru. Uskutečnění inspekční mise bylo dle filipínských pravidel nezbytným předpokladem pro to, aby byl z Česka na Filipíny umožněn export hovězího a vepřového masa. Čeští producenti masa získali potřebnou akreditaci v březnu.

V rámci doprovodné podnikatelské mise, která byla podpořena projektem PROPED při příležitosti březnové cesty ministra zemědělství Marka Výborného na Filipíny, tak již zástupci českého masného průmyslu mohli na B2B fórech navazovat přímé kontakty s místními distributory a jednat o konkrétních dodávkách českého masa pro filipínský trh.

Ministra zemědělství doprovázeli i zástupci české akademické sféry, kteří při jednání se svými filipínskými protějšky identifikovali oboustranný zájem na posílení spolupráce formou krátkodobých i dlouhodobých výměn studentů a akademických pracovníků. Nadějnou by mohla být i spolupráce na společných výzkumných projektech realizovaných i v rámci větších mezinárodních týmů, například v programu Horizon Europe. Mezi perspektivní oblasti vědeckovýzkumné spolupráce patří precizní zemědělství a digitalizace, výzkum endemických rostlin a jeho aplikace pro farmaceutický průmysl, lesnictví a problematika odlesňování, tropické zemědělství, ale i vodní hospodářství.

MODERNIZACE OZBROJENÝCH SIL

Jednu z největších českých exportních položek na Filipíny představují revolvery a pistole, jejichž export mezi lety 2019 až 2023 vzrostl čtyřnásobně a v loňském roce překonal hodnotu 126 milionů korun. Za tímto exportním úspěchem lze najít velkou oblibu ručních zbraní a sportovní střelby v zemi. Řada místních celebrit a influencerů povzbuzuje propagací svých zálib na sociálních sítích poptávku po tomto sortimentu i mezi dalšími spotřebiteli. Tohoto trendu využila i Česká zbrojovka, která v roce 2021 prostřednictvím místního manilského distributora otevřela svůj první značkový retailový obchod v Asii.

Kromě retailového prodeje existují příležitosti pro české zbrojaře i ve vládním sektoru. Z důvodu měnící se geopolitické situace v regionu schválila filipínská vláda letos v lednu rozsáhlý modernizační program ozbrojených sil, tzv. „Re-Horizon 3“, který by v průběhu příštích deseti let měl přinést implementaci modernizačních projektů v celkové hodnotě až 35 miliard USD. Seznam konkrétních akvizic podléhá utajení, ale ze zveřejněných informací vyplývá, že modernizovány budou všechny složky ozbrojených sil včetně těch zaměřených na kybernetickou bezpečnost.

České firmy budou mít příležitost prezentovat svou nabídku filipínským ozbrojeným silám na největším místním obranném veletrhu Asian Defense & Security (ADAS 2024), který se uskuteční od 25. do 27. září 2024 v Manile. Národní pavilon na obranném bienále je tradičně podpořen projektem PROPED ve spolupráci s Ministerstvem obrany ČR.

MAROŠ MARTIN GUOTH, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Manile