Otázky a odpovědi týkající se zprávy o právním státu 2024

Otázky a odpovědi týkající se zprávy o právním státu 2024

Co je zpráva o právním státu?

Zpráva o právním státu je preventivní nástroj, který je součástí každoročního cyklu na podporu právního státu. Doplňuje další mechanismy a nástroje na úrovni EU, z nichž každý má svůj vlastní účel a společně tvoří tzv. „soubor nástrojů EU na podporu právního státu“. Cílem zprávy je sledovat a posuzovat významný vývoj, pokud jde o stav právního státu, a to jak pozitivní, tak negativní.

Při určování příslušných výzev se zpráva snaží podpořit členské státy při prosazování zásad právního státu, a to ve spolupráci s Komisí, dalšími členskými státy a klíčovými zúčastněnými stranami, jako je Benátská komise. Zpráva se stala klíčovým vodítkem na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Její specializované monitorování přineslo lepší společné chápání vývoje na vnitrostátní úrovni, pomohlo identifikovat rizika, vypracovat možná řešení a zaměřit se na podporu v rané fázi. Zpráva postihuje vývoj ve čtyřech klíčových oblastech: systémy soudnictví, protikorupční rámec, svoboda a pluralita sdělovacích prostředků a další institucionální otázky týkající se brzd a protivah.

Zpráva pro rok 2024 předkládá posouzení situace v oblasti právního státu v členských státech, včetně opatření přijatých v návaznosti na doporučení z roku 2023, a významný vývoj na úrovni EU od července 2023. Skládá se z obecné zprávy a kapitol věnovaných jednotlivým zemím – členským státům EU a poprvé také čtyřem zemím procesu rozšíření. Pokud jde o členské státy, zpráva rovněž obsahuje konkrétní doporučení, jejichž cílem je dále pomoci jim v jejich úsilí o pokrok v probíhajících reformách a pomoci jim určit, kde je třeba dosáhnout zlepšení.

Proč byly do zprávy zahrnuty některé země procesu rozšíření a jak byly vybrány?

Zahrnutí některých zemí procesu rozšíření je hlavní novinkou zprávy o právním státu 2024. Kromě jasných hospodářských a bezpečnostních přínosů širší Unie je EU odhodlána prosazovat právní stát jako ústřední prvek lidských práv a demokracie na celém světě i ve svém sousedství. Klíčovým cílem rozšíření EU je právní stát na našem kontinentu pevně ukotvit. Začlenění nejpokročilejších zemí procesu rozšíření do zprávy o právním státu 2024 má za cíl zajistit, aby byly v rané fázi postaveny na stejnou úroveň jako členské státy. Tato skutečnost podpoří jejich reformní úsilí o dosažení nezvratného pokroku v oblasti demokracie a právního státu před přistoupením a zaručí trvale vysoké standardy po přistoupení.

Komise proto vyzvala Albánii, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko, aby se na zprávě za rok 2024 podílely na základě objektivních kritérií založených na zásluhách, a to jak pokud jde o formální fázi pokroku v jejich příslušném procesu přistoupení, tak o úroveň připravenosti konkrétně v souvislosti se záležitostmi týkajícími se právního státu. Tento přístup umožňuje v budoucnu rozšířit tuto zprávu o další země procesu rozšíření, jak je stanoveno v politických směrech předsedkyně pro příští Evropskou komisi.

Jak členské státy reagovaly na doporučení uvedená ve zprávě za rok 2023?

Zpráva za rok 2024 se zabývá zejména tím, jak členské státy reagovaly na doporučení vydaná v loňském roce. Zpráva konstatuje, že 68 % doporučení učiněných v roce 2023 členské státy v různé míře splnily, což je podobné číslo jako v loňském roce. Pro každé doporučení z roku 2023 je poskytnuto posouzení dosaženého pokroku. Na tomto základě a s přihlédnutím k novému vývoji obsahuje zpráva za rok 2024 aktualizovaný soubor doporučení pro jednotlivé členské státy. Tato doporučení vycházejí z loňských doporučení, pokud nedošlo k žádnému nebo došlo jen k částečnému provedení, nebo se zaměřují na nové problémy. Byla vypracována v souladu se zásadami stanovenými v metodice zprávy.

Cílem těchto doporučení je podpořit členské státy v jejich úsilí o dosažení pokroku v probíhajících nebo plánovaných reformách, podnítit pozitivní vývoj a pomoci jim určit, kde mohou být zapotřebí zlepšení v návaznosti na nedávné změny nebo reformy. V kapitolách věnovaných jednotlivým zemím Komise pokračovala v monitorování výzev a vývoje uvedených v předchozích zprávách a prohlubovala své hodnocení v některých oblastech.

Jak Komise na doporučení navázala a posoudila jejich provádění?

Komise vyzývá členské státy, aby uspořádaly následná technická setkání, na nichž projednají doporučení obsažená ve zprávě. Několik členských států na tento dodatečný technický dialog aktivně reagovalo a zapojilo se do něj. Kromě toho se konají pravidelná dvoustranná setkání na politické úrovni a komisaři rovněž pokračovali v projednávání zprávy o právním státu se zástupci vnitrostátních parlamentů. Návštěvy zemí poskytly příležitost k výměně informací o opatřeních přijatých v návaznosti na doporučení vydaná ve zprávě za rok 2023.

Analýza ve zprávě obsahuje posouzení pokroku, kterého členské státy dosáhly při provádění doporučení z roku 2023, a to na základě kvalitativní analýzy vývoje od července 2023 s ohledem na celkový kontext v členských státech. V závislosti na pokroku dosaženém v jednotlivých dílčích částech každého doporučení dospěla Komise v každém případě k následujícím závěrům: žádný pokrok, určitý pokrok, významný pokrok a úplné provedení.

Ze zprávy vyplývá, že je vyvíjeno značné úsilí k tomu, aby byla doporučení obsažená ve zprávě naplněna. V závislosti na své povaze a předmětu může realizace některých doporučení trvat déle než roční cyklus těchto zpráv. To může být způsobeno potřebou rozsáhlých politických konzultací a konzultací se zúčastněnými stranami nebo skutečností, že volební cykly mohou přerušit pokrok při přípravě a přijímání právních předpisů.

Jaké jsou zásady pro výběr doporučení?

V souladu s preventivní povahou zprávy a na základě průběžného dialogu s členskými státy je cílem těchto nových doporučení: i) podporovat členské státy v jejich úsilí o dosažení pokroku v reformách; ii) podporovat pozitivní vývoj a iii) určit, kde mohou být zapotřebí zlepšení nebo následná opatření v návaznosti na reformy, a to i s ohledem na řešení systémových problémů v určitých případech. Doporučení vycházejí přímo z analýzy obsažené v kapitolách týkajících se jednotlivých zemí a jejich cílem je poskytnout členským státům vodítko při přijímání vhodných opatření k řešení vznesených obav. Těmito doporučeními nejsou nijak dotčena žádná řízení, která může Komise zahájit na základě jiných právních nástrojů, jako jsou řízení o nesplnění povinnosti nebo nařízení o podmíněnosti.

Při přípravě doporučení obsažených v této zprávě byly dodrženy tyto zásady, jak jsou stanoveny v metodice zprávy:

• Na všechny členské státy se vztahují doporučení pro jednotlivé země při plném dodržování zásad rovného zacházení a proporcionality.
• Doporučení obsažená ve zprávě vycházejí z podrobného posouzení kapitol o jednotlivých zemích a z uplatňování objektivních kritérií vycházejících z práva EU nebo z evropských a mezinárodních norem.
• Doporučení jsou úměrná zjištěným problémům. Podporují rovněž pokračování v pozitivním reformním úsilí.
• Doporučení jsou dostatečně konkrétní, aby členským státům umožnila přijmout konkrétní a proveditelná následná opatření, přičemž podle potřeby zohlední vnitrostátní pravomoci, právní systémy a institucionální kontext.
• Při přípravě doporučení věnovala Komise velkou pozornost soudržnosti a synergiím s dalšími procesy, jako jsou evropský semestr, nařízení o podmíněnosti a národní plány na podporu oživení a odolnosti.
• Další vydání zprávy o právním státu se budou zabývat kroky navazujícími na doporučení.

Tato zpráva neobsahuje žádná doporučení pro země procesu rozšíření. Tato doporučení jsou vydávána výhradně v souvislosti s každoročním balíčkem týkajícím se rozšíření.

Jakým způsobem Komise vypracovala zprávu o právním státu pro rok 2024?

Vydání pro rok 2024 je výsledkem inkluzivního procesu s členskými státy a zúčastněnými stranami a řídí se stejnou veřejnou metodikou jako předchozí zprávy, aktualizované v návaznosti na diskuse s členskými státy.

V listopadu 2023 proběhly konzultace s členskými státy ohledně dotazníku, který byl použit ke shromáždění příspěvků do páté zprávy. V období od prosince 2023 do ledna 2024 Komise obdržela písemné příspěvky od členských států a přibližně 250 písemných příspěvků od zúčastněných stran týkajících se konkrétního vývoje v členských státech i na úrovni EU. Země procesu rozšíření rovněž poskytly písemné aktualizace, jimiž doplnily informace poskytnuté v souvislosti s procesem rozšíření.

V období od ledna do dubna 2024 se napříč 27 členskými státy a čtyřmi zeměmi procesu rozšíření uskutečnilo on-line více než 650 setkání v rámci návštěv zemí a Komise jednala o vývoji v oblasti právního státu s více než 900 vnitrostátními orgány, včetně justičních orgánů, donucovacích orgánů a dalších zúčastněných stran, jako jsou sdružení novinářů a soudců a organizace občanské společnosti. Před přijetím páté zprávy o právním státu dostaly všechny země příležitost aktualizovat kapitoly o své zemi po faktické stránce.

Síť pro právní stát, kterou EU zřídila v roce 2020, nadále fungovala jako stálý komunikační kanál mezi Komisí a členskými státy. Země procesu rozšíření byly rovněž vyzvány ke jmenování kontaktního místa a od května 2024 se této sítě účastní jako pozorovatelé.

Jak Komise zhodnotila vývoj týkající se právního státu na vnitrostátní úrovni?

Posouzení obsažená v kapitolách o jednotlivých zemích byla vypracována v souladu s metodikou Komise, která je veřejná a byla projednána s členskými státy. Práce vychází z různých zdrojů a zaměřuje se na čtyři hlavní pilíře zprávy: systém soudnictví, protikorupční rámec, svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a další institucionální otázky týkající se brzd a protivah. U každého pilíře metodika připomněla ustanovení práva EU a evropské normy, která jsou pro hodnocení relevantní. Odkazuje rovněž na stanoviska a doporučení Rady Evropy, která poskytla užitečné vodítko.

Kapitoly týkající se jednotlivých zemí vycházejí z kvalitativního hodnocení provedeného Komisí, které se zaměřuje na shrnutí významných událostí od přijetí poslední zprávy. Hodnocení se zabývá jak problematickými otázkami, tak pozitivním vývojem, včetně osvědčených postupů. V každé kapitole věnované jednotlivým zemím se analýza zaměřuje zejména na témata, u nichž došlo k významným změnám nebo u nichž byly v předchozí zprávě zjištěny závažné problémy, které přetrvaly i do období zkoumaného novou zprávou. Pokud jde o země procesu rozšíření, s důrazem na nedávný vývoj uvádí zpráva rovněž přehled výchozí situace v těchto zemích, aby bylo posouzení uvedeno do kontextu.

Cílem kapitol věnovaných jednotlivým zemím není poskytnout vyčerpávající popis situace v oblasti právního státu na vnitrostátní úrovni, ale zaměřit se na nejvýznamnější mezníky ve vývoji. Konkrétní doporučení přizpůsobená jednotlivým členským státům vyplývají přímo z hodnocení obsažených v kapitolách věnovaných jednotlivým zemím.

Jaká je přidaná hodnota zprávy o právním státu?

Od roku 2020 zpráva o právním státu, která systematicky a objektivně zkoumá vývoj v oblasti právního státu ve všech členských státech, každoročně zdůrazňuje, že právní stát má pro občany a podniky ve všech částech EU zásadní význam. Po pěti letech se výrazně zlepšila připravenost členských států a EU jako celku odhalovat nové výzvy, předcházet jim a řešit je. To dokládá i zapojení a spolupráce, které členské státy opět prokázaly při přípravě letošní zprávy.

Zpráva se stala skutečnou hnací silou pozitivních reforem – letošní vydání opět ukazuje, že v členských státech probíhají důležité kroky v návaznosti na doporučení z předchozího roku a řešení zjištěných problémů. V závislosti na své povaze a předmětu může také naplnění některých doporučení trvat déle než roční cyklus. Celkově byly alespoň do určité míry realizovány dvě třetiny doporučení vydaných v roce 2023 v souvislosti s důležitými reformami vnitrostátních systémů soudnictví, protikorupčních rámců, svobody a plurality sdělovacích prostředků a dalších institucionálních brzd a protivah. Cílem doporučení pro rok 2024 je dále pomoci členským státům a podpořit je v jejich úsilí o pokračování probíhajících reforem a určit, kde mohou být zapotřebí další zlepšení k řešení konkrétních problémů.

Zpráva o právním státu je podkladem pro politickou i technickou diskusi o právním státu na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Má zásadní význam pro naše úsilí o prosazování a ochranu právního státu v EU. To bylo potvrzeno pozitivním hodnocením každoročního dialogu Rady o právním státu v roce 2023, který ze zprávy o právním státu formálně vycházel.

Používá se také jako základ pro diskuse v Evropském parlamentu, přičemž obecné diskuse a zvláštní slyšení a schůze zaměřené na jednotlivé země jsou pořádány v rámci pilotního projektu v oblasti demokracie, právního státu a základních práv a nové monitorovací skupiny pro demokracii, právní stát a základní práva.

Na vnitrostátní úrovni Komise v mnoha vnitrostátních parlamentech představila a projednala zjištění týkající se jednotlivých zemí uvedená ve výroční zprávě o právním státu. Komise společně s Agenturou pro základní práva dále pokračovala v pořádání vnitrostátních dialogů o právním státu, v jejichž rámci zprostředkovává setkání různých vnitrostátních zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni a snaží se je více zahrnout do činností navazujících na zprávy o právním státu.

Které zúčastněné strany byly ohledně této zprávy konzultovány?

Komise vedla cílenou konzultaci se zúčastněnými stranami, která poskytla obecné příspěvky a příspěvky pro jednotlivé země od různých agentur EU, evropských sítí, vnitrostátních a evropských organizací občanské společnosti a profesních sdružení a mezinárodních i evropských subjektů. Mezi ně patřily: Agentura pro základní práva, Evropská síť rad pro justici (ENCJ), Síť předsedů nejvyšších soudů Evropské unie, Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva (ENNHRI), Rada evropských advokátních komor (CCBE), Rada Evropy, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jakož i vnitrostátní a mezinárodní organizace občanské společnosti a novinářské organizace.

Zpráva rovněž vychází z řady studií a zpráv, jako je nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, příslušné průzkumy Eurobarometr nebo srovnávací přehled EU o soudnictví.

Jak bude Komise podporovat členské státy a země procesu rozšíření při řešení zjištěných problémů?

Existuje již několik nástrojů a možností financování na podporu strukturálních reforem prostřednictvím technické pomoci a financování projektů. Například již od roku 2017 má Komise zvláštní Nástroj pro technickou podporu reforem v oblasti právního státu v členských státech. Podpora může mít podobu odborných a zjišťovacích misí na místě, sdílení příslušných osvědčených postupů, diagnostických analýz a vypracování a provádění cílených řešení.

Kromě toho mají doporučení sloužit členským státům jako vodítko při přijímání opatření k řešení konkrétních obav nebo oblastí pro následná opatření uvedených ve zprávě. Komise je připravena členským státům při provádění doporučení dále pomáhat, mimo jiné prostřednictvím dvoustranných technických dialogů.

Při řešení těchto problémů pomáhají členským státům i jiné programy Komise, např. programy pro spravedlnost a občany, rovnost, práva a hodnoty, a to i prostřednictvím výzev k předkládání návrhů otevřených pro občanskou společnost a další zúčastněné strany.

S cílem řešit řadu doporučení týkajících se právního státu v rámci evropského semestru prostřednictvím konkrétních reforem a investičních opatření se Komise s několika členskými státy dohodla, že do svých plánů pro oživení a odolnost zahrnou konkrétní milníky a cíle. Obsahují důležité priority reforem, jako je zlepšení podnikatelského prostředí účinnou veřejnou správou a systémy soudnictví. Byly následně formálně schváleny Radou a nyní se postupně provádějí.

Jak bylo oznámeno v pokynech předsedkyně Komise na rok 2024, bude Komise usilovat o vytvoření užší vazby mezi zprávou o právním státu a jejími doporučeními a financováním z rozpočtu EU: to bude důležitý aspekt, neboť se snažíme zajistit, aby příští víceletý finanční rámec evropským občanům nabízel co nejvíce.

Pokud jde o země procesu rozšíření, bude Komise i nadále spolupracovat s partnery v rámci procesu přistoupení. Otázky týkající se právního státu, fungování demokratických institucí a základních práv jsou součástí tzv. „základních zásad“ procesu rozšíření. Tyto zásadní otázky jsou řešeny jako prioritní otázky v rámci přístupových jednání spolu s hospodářskými kritérii, reformou veřejné správy a správou veřejných financí. Rozšíření je proces založený na zásluhách, a proto je pokrok v základních principech a fungování demokratických institucí klíčovou součástí hodnocení těchto zemí. Právní stát je rovněž zásadním prvkem nového nástroje pro reformy a růst v oblasti západního Balkánu. Aby mohly země plně využívat těchto bezprecedentních podpůrných mechanismů, musí připravit a provést dohodnutý program reforem, včetně konkrétních kroků týkajících se základních zásad.

Co je každoroční cyklus na podporu právního státu?

Každoroční cyklus na podporu právního státu je každoročním dialogem mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, jakož i s členskými státy, vnitrostátními parlamenty, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami. Zpráva o právním státu je ústředním prvkem tohoto procesu.

Roční cyklus je organizován v souvislosti s přípravou zprávy o právním státu a následnými opatřeními. Slouží jako základ pro diskuse v EU s cílem zabránit vzniku nebo prohlubování problémů a určit a sdílet osvědčené postupy. Pokud budou problémy identifikovány co nejdříve a za vzájemné podpory ze strany Komise, ostatních členských států a zúčastněných stran, včetně Rady Evropy, pomůže to členským státům chránit a prosazovat právní stát.

Roční cyklus na podporu právního státu je součástí širších snah EU o podporu a obranu jejích základních hodnot. Tyto činnosti jsou prováděny také prostřednictvím Akčního plánu pro evropskou demokracii, obnovené strategie uplatňování Listiny základních práv, jakož i cílených strategií zaměřených na pomoc budování Unie rovnosti.

Jak zpráva o právním státu souvisí s jinými postupy?

Zpráva o právním státu je preventivní mechanismus, jehož cílem je zlepšit stav právního státu v celé EU, zvýšit povědomí o problémech a usnadnit včasné řešení, aby se zabránilo zhoršení situace. Doplňuje řadu dalších mechanismů a nástrojů na úrovni EU, z nichž každý má svůj vlastní účel.

Při přípravě doporučení uvedených ve zprávě věnovala Komise velkou pozornost soudržnosti a synergiím s dalšími procesy, jako jsou evropský semestr, nařízení o obecné podmíněnosti a národní plány pro oživení a odolnost.

• Článek 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU)

Postup podle článku 7 SEU zůstává nástrojem reakce EU ve výjimečné situaci, kdy existuje zřejmé nebezpečí závažného porušení nebo kdy dochází k závažnému a trvajícímu porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU, včetně právního státu.

• Řízení o porušení předpisů

Konkrétním cílem řízení o nesplnění povinnosti je zajistit správné uplatňování práva EU členskými státy. Podle Smluv může Komise podat žalobu proti členskému státu, který neprovádí právo EU, tím, že zahájí řízení o nesplnění povinnosti a nakonec věc předloží Soudnímu dvoru.

• Mechanismus podmíněnosti právního státu

Obecný režim podmíněnosti je rozpočtový nástroj vytvořený s cílem napravit nepříznivé účinky porušení zásad právního státu na finanční zájmy Unie.

Když Komise zjišťuje a posuzuje porušování zásad právního státu, která mají vliv na finanční zájmy Unie, může zohlednit zprávu o právním státu, jakož i jiné zdroje od dalších orgánů (například Evropského úřadu pro boj proti podvodům, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropského účetního dvora).

• Nástroj pro oživení a odolnost

S cílem řešit řadu doporučení týkajících se právního státu v rámci evropského semestru prostřednictvím konkrétních reforem a investičních opatření se Komise s několika členskými státy dohodla, že do svých plánů pro oživení a odolnost zahrnou konkrétní milníky a cíle. Byly následně formálně schváleny Radou a nyní se postupně provádějí.

• Srovnávací přehled EU o soudnictví

Srovnávací přehled EU o soudnictví předkládá srovnávací údaje o fungování vnitrostátních systémů soudnictví. Je jedním ze zdrojů informací, z nichž vychází zpráva o právním státu, mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a evropský semestr.

• Zprávy o rozšíření

Výroční zprávy o rozšíření hodnotí celkový pokrok každé země na cestě k přistoupení. Komise může doporučit pokrok v jednáních pouze na základě hmatatelného a trvalého pokroku v oblasti právního státu. Výroční balíček týkající se rozšíření a zprávy o jednotlivých zemích budou hrát v procesu přistoupení i nadále stejnou úlohu jako dříve. Začlenění nejpokročilejších zemí procesu rozšíření do zpráv o právním státu má za cíl zajistit, aby byly v rané fázi postaveny na stejnou úroveň jako členské státy. Monitorování podporuje jejich reformní úsilí, pomáhá orgánům dosáhnout dalšího smysluplného pokroku v procesu přistoupení a být připraveny zachovat vysoké standardy i po přistoupení.

Další informace

Zpráva o právním státu 2024

Zpráva o právním státu 2024 – stav právního státu v Evropské unii

Zpráva o právním státu 2024 – doporučení

Zpráva o právním státu 2024 – kapitoly o jednotlivých zemích

Zpráva o právním státu 2024 – shrnutí kapitol o jednotlivých zemích a doporučení

Zpráva o právním státu 2024 – metodika

Každoroční cyklus na podporu právního státu – informativní přehled

Soubor nástrojů EU na podporu právního státu – informativní přehled

Zpráva o právním státu 2024 – tisková zpráva

Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 553 o právním státu

Průzkum Eurobarometr 584 o postojích občanů ke korupci v EU

Průzkum Eurobarometr 542 o postojích podniků ke korupci v EU