Jak se (ne)hospodaří v ČEZ aneb nesmyslně vydávané náklady

Letošní valná hromada ČEZ poodkryla některé výdaje společnosti, nad nimiž zůstává rozum stát. Navíc k podrobnostem mnoha různých dalších výdajů energetické společnosti se akcionáři ani nedopátrali. Navzdory pokládaným dotazům je vedení odmítlo konkrétněji specifikovat. Příkladem evidentní nehospodárnosti jsou však zveřejněné náklady na konání valných hromad společnosti, které totiž mnohdy násobně překonávají konkurenci. Přestože se v kontextu miliardových částek v byznysu společnosti ČEZ jedná o kapku v moři, může to být zářným příkladem k nezodpovězeným otázkám, jak se asi s financemi hospodaří jinde ve firmě. Například v rámci rozšiřování jaderných zdrojů. Přestože firma v Dukovanech ještě ani zdaleka „nekopla do země“, jen na různých poradenských službách, studiích a analýzách zaplatila převážně externím společnostem již 3,5 miliardy korun.

Valná hromada ČEZ více než desetkrát dražší než u Komerční banky

V návaznosti na dotaz společnost ČEZ na letošní valné hromadě uvedla, že za pomoc s jejím uspořádáním jen externím firmám zaplatila loni celkem 12,5 mil. Kč. Letošní platby pak předběžně odhadla na 14,1 mil. Kč. Pro zajímavost valné hromady se letos 24. června zúčastnilo meziročně méně akcionářů, resp. v úvodu jich bylo registrováno 446 (loni 630). Přítomna v sále však byla dopoledne odhadem sotva polovina, když evidentně opět řada akcionářů byla na valné hromadě zastupována. Pokud nicméně budeme počítat s „plným“ počtem, na každého akcionáře vychází letos náklad takřka 32 tis. korun. Navíc se nejedná o konečnou částku, když ČEZ si vlastně valnou hromadu zajišťuje sám. Kromě tedy účasti zaměstnanců a managementu lze zmínit firmou alespoň odtajněné náklady na překlad materiálů ve výši přes 120 tis. korun.

Na předraženost valné hromady ČEZ ukazují primárně náklady konkurence. Komerční banka (KB) na náš dotaz uvedla, že přímé náklady přesahují jeden milion korun. Banka s postavením nového sídla přesunula konání setkání akcionářů do vlastních prostor, čímž ušetří. Jak nám dále sdělil šéf Investor Relations Jakub Černý nově již na valné hromadě akcionáři nehlasují za pomoci papírových lístků jako v minulosti, ale za pomocí zapůjčených tabletů. Elektronicky mají akcionáři k dispozici i všechny materiály. Na rozdíl od ČEZ navíc mohou hlasovat korespondenčně elektronicky před konáním fyzické valné hromady. Banka dokonce plánuje, že v budoucnu nebudou muset být akcionáři osobně ani přítomni, a přitom se budou moci zúčastnit on-line. Tedy nejen pro hlasování, ale i pro vznášení dotazů či připomínek.

Konkurenční banka MONETA nám pak sdělila, že náklady její valné hromady se celkově pohybují okolo 1,5 mil. korun. Vedle interních zdrojů přitom, obdobně jako ČEZ, využívá i služeb externistů. Rovněž především na registraci akcionářů, hlasování, překladatelské služby, ale i právní služby.

Oproti zmiňovaným domácím bankám nákladově v porovnání vybočuje rakouská ERSTE. Na naše dotazy nám konkrétní částku nesdělila, resp. uvedla, že se pohybují „v řádu stovek tisíc eur“. Gerald Krames s Investor Relations banky dále uvedl, že vše však zajišťuje sama společnost, potažmo dceřiná firma specializující se na organizaci a provádění valných hromad. „Pro plánování a realizaci výročních valných hromad nevyužíváme služeb žádných marketingových agentur“, uvedl dále Gerald Krames. Za zmínku stojí, že valná hromada ERSTE probíhá v němčině, je však simultánně překládána do dalších jazyků. Na rozdíl od našich domácích společností ji banka navíc živě přenáší po internetu, tedy je k dispozici nejen akcionářům. Zkrátka valná hromada ERSTE z hlediska služeb pro akcionáře je rozsahově úplně někde jinde…

Z výše zmiňovaných firem každopádně ČEZ disponuje největším počtem akcionářů. Dle tiskového mluvčího Ladislava Kříže však počet nelze v důsledku navazující evidence a držení akcií brokery a custodiany přesně vyčíslit. Odhad společnosti nicméně ke konci roku 2023 hovoří o více než 150 tis. Přestože by se mohlo zdát, že se jedná o akcionářsky největší domácí společnost, není tomu tak. Na zhruba 230 tis. akcionářů má totiž Harvardský průmyslový holding (HPH). Tedy firma vzniklá z bývalých Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice. Zájem akcionářů HPH o valnou hromadu již není takový jako ještě třeba v úvodu století, jelikož se jich mnohdy nesejde ani čtyřicet. Každopádně náklady na uspořádání valné hromady, i přes rovněž využívání externí firmy pro zajištění především registrace a hlasování, se pohybují okolo jen 300 tis. korun.

Do jakých společností míří peníze z ČEZ za pořádání valných hromad, přineseme ve čtvrtek v druhém dílu článku s názvem Kam tečou peníze z ČEZ.

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, takže již 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.