Třetina má přes 55 let (Němečtí lékaři stárnou)

Velká část lékařů v Německu pravděpodobně v příštích letech odejde do starobního důchodu, protože dosáhnou penzijního věku. V loňském roce 2023 bylo přes 31 % lékařů v medicíně a stomatologii ve věku 55 let a více. Podíl této věkové skupiny byl tedy výrazně vyšší než podíl všech zaměstnanců (26 %).

Informace přinesl německý Spolkový statistický úřad (Destatis), který vychází z výsledků mikrocenzu lidu Celkově se počet lékařů v humánní medicíně a stomatologii během 10 let zvýšil o více než 23 % na 502 000 v loňském roce. Stoupnul ovšem také podíl lékařů ve věkové skupině 55+: Před 10 lety činil v medicíně a zubním lékařství 26 %. Naopak podíl lékařů ve středním věku se snížil: 48 % lékařů bylo loni v Německu ve věku 35 až 54 let, zatímco v roce 2013 to bylo 54 %. Podíl mladých kolegů-lékařů do 35 let se téměř nezměnil a naposledy činil 21 % (v roce 2013: 20 %).

Podíl zahraničních lékařů výrazně vzrostl

V humánní medicíně a stomatologii se podíl zahraničních lékařů výrazně zvýšil. V roce 2023 nemělo německé občanství přes 12 %, tj. celkem 62 000 lékařů. O 10 let dříve byl tento podíl na úrovni 7 %, tj. 29 000 cizinců-lékařů v Německu. Pro srovnání: podíl cizích státních příslušníků na pracovní síle jako celku činil v SRN v roce 2023 necelých 15 %. Ze 62 000 zahraničních lékařů měla loni věk do 35 let bezmála polovina z nich (48 %).

115 000 lékařů připutovalo do Německa ze zahraničí

Skutečnost, že mnoho lékařů přišlo do Německa ze zahraničí zejména v posledních 10 letech, je patrná i při pohledu na historii přistěhovalectví pracovních sil. V roce 2023 pracovalo v humánní medicíně a stomatologii celkem 115 000 lékařů, kteří se přistěhovali ze zahraničí, což byla necelá čtvrtina (23 %) všech lékařů. Někteří z přistěhovalých lékařů mají nyní mezitím už německé občanství, jak ukazují výše uvedené údaje o státní příslušnosti této profesní skupiny. V Německu pobývá 46 000, tj. 40 % lékařů-imigrantů méně než 10 let. Nelze se vyjádřit k tomu, zda přistěhovalci v oboru humánní medicíny a stomatologie absolvovali svá studia v oboru už v plném rozsahu v zahraničí.

Uznávání zahraničních titulů v oboru humánní medicíny a zubního lékařství

Kromě studia medicíny a licence (aprobace) k výkonu lékařské praxe v Německu lze s plnou rovnocenností uznat i kvalifikace získané v zahraničí. V roce 2022 byli lékaři profesní skupinou s druhým nejvyšším počtem uznaných zahraničních kvalifikací. V roce 2022 bylo v Německu uznáno s plnou rovnocenností přibližně 5 500 lékařů se zahraniční kvalifikací. Mezi nimi bylo 24 %, tj. 1 300 Němců, a 8 %, tj. 400 Syřanů. Zubní lékaři se umístili na pátém místě mezi profesemi s nejvíce uznávanou zahraniční kvalifikací. V roce 2022 bylo v oboru zubního lékařství uznáno jako plně rovnocenné více než 600 zahraničních kvalifikací. I zde bylo nejvíce uznáno německým zubařům (40 %, tj. asi 260), následovaným syrskými zubaři (17 %, tj. asi 110 zubařů).

Němci studují medicínu v Rakousku a v Maďarsku

Z údajů o uznávání zahraničních kvalifikací vyplývá, že mnoho studentů medicíny z Německa využívá odbočku a studují v zahraničí – často proto, aby se vyhnuli omezením pro přijetí k oboru v této zemi. Údaje o německých studentech medicíny v zahraničí jsou k dispozici pro roky 2021/2022 a pouze pro vybrané země. Jen v Rakousku studovalo humánní medicínu 2 600 Němců, v Maďarsku to bylo necelých 2 100 a v Polsku 900. Také v oboru stomatologie vyjelo nejvíce německých studentů na univerzity do zahraničí do Rakouska (500) a Maďarska (200).

Uchazečů o lékařský titul v Německu přibylo o 17 % za posledních 10 let

V Německu v posledních letech téměř nepřetržitě stoupá počet studentů prvního ročníku humánní medicíny. V zimním semestru 2022/2023 začalo studovat medicínu 14 300 studentů. To bylo o 17 % více než před 10 lety (zimní semestr 2012/2013: 12 300 studentů). V oboru zubní lékařství se počet studentů prvního ročníku v posledních letech téměř nezměnil a v zimním semestru 2022/2023 se pohyboval kolem 1 900 studentů, stejně jako v zimním semestru 2012/2013. Pro srovnání: počet studentů prvních ročníků obecně ve všech skupinách oborů klesl ve stejném sledovaném období o 7 % na 398 200 v zimním semestru 2022/2023.

Lékaři pracovali loni přibližně o 6 hodin týdně více než výdělečně činní obecně

Pracovní doba lékařů v humánní medicíně a zubním lékařství se v Německu v posledních letech snížila – podobně jako u celé populace výdělečně činných. Jedním z důvodů tohoto vývoje je zvýšený podíl práce na částečný úvazek. Přesto lékaři i nadále v mezioborovém porovnání patří mezi zaměstnané s nadprůměrnou pracovní dobou. V roce 2023 běžně pracovali v průměru 40,7 hodin týdně (46,2 hodin na plný úvazek, 25,9 hodin na částečný). To bylo přibližně o 6 hodin týdně více než průměrný pracovní týden, který činil 34,4 hodiny (40,3 hodiny na plný úvazek, 20,9 hodiny na částečný úvazek).

I v rámci medicíny a stomatologie se pracovní doba značně liší v závislosti na specializaci. V chirurgii pracovali specialisté na plný úvazek v průměru 49,8 hodiny týdně, což je o šest hodin více než specialisté v neurologii, psychiatrii a psychoterapii (43,9 hodiny týdně na plný úvazek). Zubní lékaři a ortodontisté pracovali v průměru 43,0 hodin týdně na plný úvazek.

https://www.destatis.de/DE/Presse/Pressemitteilungen/2024/05/PD24_N022_12_21.html