Firem v Česku v prvním pololetí vzniklo dvakrát více než jich zaniklo (CRIF)

V červnu v Česku vzniklo 2 316 obchodních společností a 1 522 jich zaniklo. Během prvních šesti měsíců letošního roku bylo založeno celkem 15 498 obchodních společností, o 2 % více než vloni. Zároveň za stejné období zaniklo 7 796 obchodních společností, což je o 2 % méně než vloni. V České republice tak letos zatím přibylo 7 702 firem. Na každou zaniklou firmu připadly dvě nově založené. Vyplývá to z analýzy dat, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

„Firemnímu podnikání se v Česku daří. Neplatí to však pro všechna odvětví a všechny kraje. Přírůstek firem, tedy rozdíl mezi počtem vzniklých a počtem zaniklých, je letos v prvním pololetí o 7 % vyšší než loni. Stojí za tím nízká inflace, relativně nízké úroky, stabilizace ekonomické situace ale i rychlý rozvoj nových technologií. Vysoký růst nových společností totiž pozorujeme například v informačních a komunikačních technologiích, kde letos vzniklo o 28 % více společností než loni,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau s tím, že počet nových společností se oproti loňsku naopak snížil například v odvětví nakládání s nemovitostmi, a to o třetinu.

Na 10 zaniklých společností letos od ledna do června připadlo 20 vzniklých, nových firem tak bylo dvakrát více než těch, co svou činnost ukončily. Jde o mírný nárůst oproti loňsku, kdy na 10 zaniklých připadlo 19 vzniklých společností.

Nejrychleji přibývá firem na Vysočině

Nejvíce firem v prvním pololetí vzniklo v Praze (7 782), Jihomoravském (1 833) a Moravskoslezském kraji (1 095). Nejméně naopak v Karlovarském kraji (175) a na Vysočině (271). Nejvíce firem zaniklo rovněž v Praze (4 258), Jihomoravském (831) a Moravskoslezském kraji (520). Nejméně, pouze 74, firem zaniklo na Vysočině a 123 v Karlovarském kraji. Nejrychleji počet firem rostl na Vysočině, kde v prvním pololetí připadlo 37 nových na 10 zaniklých. Rychlý nárůst je znatelný také ve Zlínském kraji, kde letos při zániku 10 vzniklo 33 firem. Jen velmi pomalý růst počtu firem vykázal Ústecký kraj (11 vzniklých na 10 zaniklých).

Ubývá firem v odvětví obchodu a peněžnictví

Během prvního pololetí vzniklo nejvíce společností, i přes meziroční propad, v odvětví nakládání s nemovitostmi (1 655), dále ve zpracovatelském průmyslu (1 638) a v odvětví obchodu (1 637). Nejvíce firem zaniklo v odvětví obchodu (2 378) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (1 535). Odvětví nakládání s nemovitostmi a obchod se tak vyznačují značnou fluktuací. Nejrychleji přibývá obchodních společností v sektoru ostatních činností, kde v prvním pololetí připadlo 90 nových na 10 zaniklých. Rychlostí 171 firem na 10 zaniklých se zvyšoval počet firem ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, kde však tento poměr není vzhledem k nízkým počtům vzniklých i zaniklých firem vypovídající. K úbytku došlo v odvětví obchodu, kde na 10 zaniklých připadlo pouze 7 nových firem, a také v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, kde šlo o 9 nových firem na 10 zaniklých.

Zanikaly hlavně starší firmy

Zanikají především firmy, které jsou na trhu delší dobu. Více než polovina firem (52 %), které zanikly během prvních šesti měsíců, působila na trhu 16 a více let. Firmy, které na trhu působily více než 10 let představovaly téměř tři čtvrtiny všech zaniklých firem. Pouze 6 % zaniklých firem bylo mladších 5 let. Firmy s více než desetiletou historií na trhu však tvoří více než polovinu celkového počtu firem.

V prvním pololetí začalo v Česku podnikat 42 tisíc lidí, nejvíce za posledních 13 let

V prvním pololetí letošního roku v České republice zahájilo činnost 42 325 fyzických osob podnikatelů (FOP) a 46 366 jich svou činnost ukončilo. „V letošním roce pozorujeme další pokles počtu podnikatelů, který je důsledkem velkého množství ukončených podnikatelských činností a částečně i rostoucí míry bankrotů. Na druhou stranu však během prvních šesti měsíců v Česku začalo podnikat o 12 % více lidí než ve stejném období minulého roku. Tento nárůst je převážně může být způsoben stabilizující se ekonomickou situací, ale částečně také legislativními změnami u dohod o provedení práce, na základě kterých mohou firmy preferovat práci živnostníků před pracovníky na dohodu. Rovněž požadavky na růst mezd mohou vést některé firmy, zejména ty s vysokým podílem mzdových nákladů, k přeměně pracovního poměru na práci na živnostenské oprávnění,“ uvedla analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau Věra Kameníčková.

Celkově od začátku roku ubylo 4 041 podnikatelů a na každých 10 zaniklých subjektů připadlo pouze 9 nově založených. K největšímu úbytku došlo během dubna a května, v červnu se pak trend začal obracet, když začalo podnikat 5 986 lidí a jen 4 161 jich podnikatelskou činnost ukončilo. V České republice bylo ke konci června registrováno 1,93 milionu fyzických osob podnikatelů, což je 22 % dospělé populace. Podle Českého statistického úřadu vykazuje činnost jen něco málo přes polovinu z počtu registrovaných podnikatelů.

Nejčastěji končili podnikání lidé v Praze a v odvětví obchodu

Nejvíce lidí od začátku roku vstoupilo do podnikání v Praze (7 862), ve Středočeském (5 780) a v Jihomoravském kraji (4 652). Nejvíce lidí ukončilo podnikání rovněž v těchto třech krajích, a to v Praze (6 269), ve Středočeském kraji (5 772) a v Jihomoravském kraji (4 952). Meziročně se počet nových podnikatelů zvýšil ve všech krajích. Nejrychleji to bylo v Praze (o 25 %), v Libereckém kraji (o 19 %) a ve Středočeském kraji (o 15 %). Zato v Karlovarském a v Olomouckém kraji se počet nových podnikatelů oproti loňsku zvýšil pouze v řádu jednotek procent.

V rámci základních odvětví začalo nejvíce osob od začátku roku ke konci června podnikat ve stavebnictví (5 528), ve zpracovatelském průmyslu (5 386) a v profesních vědeckých a technických činnostech (5 368). Počet nových podnikatelů meziročně nejvíce narostl ve vzdělávání (o 53 %) a v odvětví nakládání s nemovitostmi (o 37 %). Nejvíce zaniklých podnikatelů zaznamenalo odvětví obchodu (12 040), stavebnictví (7 714) a zpracovatelský průmysl (6 271).

Téměř polovina, konkrétně 49 %, všech začínajících podnikatelů v prvním pololetí byla ve věkové skupině 18 až 30 let, dalších 28 % pak ve skupině 31 až 40 let. Věková skupina 61 a více let je pak v celé struktuře zastoupena pouze 2 %. Na počtu zaniklých se nejstarší věková skupina naopak podílela 47 %, zatímco podnikatelé v nejmladší věkové kategorie pouze 7 %.

Počet bankrotů obchodních firem v Česku stagnuje, za první pololetí jich bylo 342

Za první pololetí letošního roku bylo v České republice vyhlášeno celkem 342 bankrotů obchodních společností, což je o čtyři více než ve stejném období roku 2023. Zároveň bylo podáno celkem 511 návrhů na bankrot, což je meziročně o 46 méně. „Za šest měsíců letošního roku se počet bankrotů firem meziročně zvýšil o 1 %, zato počet návrhů na jejich bankrot se o 3 % snížil. Jejich počet byl v letošním roce nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021. Podíl nevýkonných úvěrů i nadále klesá. Firemní sektor stále vykazuje vyšší objem úspor než dluhu. Výrazné zvýšení bankrotů nečekáme,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V měsíci červnu bylo vyhlášeno 61 bankrotů obchodních společností, což je o jeden více než letos v květnu a o 16 více než v červnu 2023. Návrhů na bankrot bylo podáno 98, to je o 22 více než v květnu a o 11 méně než loni v červnu. V červnu byl vyhlášen bankrot na dvě velké společnosti s obratem nad 1,5 miliardy: veřejně známý je případ společnosti Liberty Ostrava, další je potom společnost BIS Czech s.r.o., která se specializuje na opravy strojů a je dceřinou společností holdingu BIS Holding International, který je v konkurzu od letošního dubna. Jde již o čtvrtou společnost ze skupiny, která je v konkurzu.

„Podnikatelé by měli v rámci svých dodavatelských a odběratelských vztahů sledovat i ekonomické zdraví subjektů v provázané skupině firem. Bankrot jedné obchodní společnosti ve skupině je důrazné varování, že i u dalších subjektů může dojít k problémům,“ říká Věra Kameníčková.

Nejméně bankrotují firmy v Pardubickém kraji a na Vysočině

Nejvíce firemních bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Praze (30) a v Jihomoravském kraji (10). V Pardubickém kraji nebankrotovala ani jedna firma a ve čtyřech dalších krajích došlo pouze k jednomu bankrotu. Bankrotem jsou i nadále nejvíce ohroženy společnosti se sídlem ve třech krajích. Nejvíce je to v Karlovarském kraji, kde za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 22 z 10 tisíc aktivních subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 20 společností a jako poslední do této skupiny patří Praha s 18 bankroty na 10 tisíc aktivních společností. Nejlépe jsou na tom firmy v Pardubickém kraji, kde zbankrotovalo jen 8 firem na 10 tisíc aktivních, v kraji Vysočina, kde připadlo 9,1 bankrotů na 10 tisíc fungujících obchodních společností, a rovněž firmy ve Středočeském kraji s 11 bankroty na 10 tisíc aktivních subjektů.

Z hlediska odvětví byl červen nepříznivý pro firmy v obchodu, kterých zbankrotovalo 13, a firmy v odvětví nemovitostí, které zaznamenalo 11 bankrotů. Pouze 1 bankrot zaznamenalo odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou a žádný bankrot se nevyskytl v odvětví vzdělávání, poskytování zdravotní a sociální péče. Dlouhodobě vykazuje nejvyšší míru bankrotů obor doprava a skladování, kde za posledních 12 měsíců dospělo k bankrotu 19 subjektů z 10 tisíc registrovaných. Dále je to odvětví „ostatní“, kam patří poskytování osobních služeb (kadeřnictví, kosmetika, praní a chemické čištění a rovněž opravy výrobků pro osobní potřebu). Nejnižší míru bankrotů má odvětví poskytování vzdělávacích, zdravotnických a sociálních služeb, kde připadly pouze 3 bankroty na 10 tisíc registrovaných firem, a odvětví informační a komunikační technologie s 6 bankroty na 10 tisíc firem.

Počet bankrotů podnikatelů sice roste, ale jen zvolna, meziročně o 4 %

V červnu bylo v ČR vyhlášeno 459 bankrotů fyzických osob podnikatelů a podáno 440 návrhů. Oproti květnu se počet bankrotů snížil o 41 případů, počet návrhů pak o 114. V první polovině roku 2024 bylo vyhlášeno 2 845 bankrotů, o 7 % více, a podáno 2 929 návrhů na bankrot, o 2 % více ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Počet bankrotů za letošní první pololetí je však stále ještě nižší než ve stejném období roku 2022 a 2021.

„Růst počtu bankrotů fyzických osob podnikatelů zatím není nijak dramatický. Podíl nevýkonných úvěrů podnikatelů sice letos mírně stoupá, stále je však na nižší úrovni než v roce 2023. Objem vkladů podnikatelů i nadále vysoko převyšuje objem jejich úvěrů, i když úvěry vykazují letos o něco vyšší dynamiku než vklady. Segment podnikatelů disponuje značným objemem peněz na bankovních účtech, který mohou využít na rozšíření činnosti. Podmínky pro další rozvoj jsou v jednotlivých odvětvích značně odlišné. Bankroty výrazněji zasahují zejména odvětví dopravy a skladování a také stavebnictví, která jsou postižena poklesem poptávky,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V červnu zbankrotovalo nejvíce podnikatelů v Moravskoslezském kraji

Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (74) a v Praze (58). Naopak nejméně bankrotů zaznamenal Zlínský kraj (13) a kraj Vysočina (14). Nejvíce zasaženým odvětvím bylo stavebnictví, kde bylo vyhlášeno 113 bankrotů, následuje obchod s 66 bankroty. Nejnižší počet bankrotů byl zaznamenán v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (2 bankroty). Meziročně se počet bankrotů nejrychleji zvýšil v odvětví vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče (o 26 %), přesto i nadále patří k nejméně rizikovým. Nadprůměrnou dynamiku vykázalo rovněž odvětví zásobování vodou, plynem a elektřinou (19 %). Naopak, v odvětví obchod, které je poznamenáno značnou fluktuací podnikatelů, se počet bankrotů meziročně o desetinu snížil.

Nejčastější jsou bankroty podnikatelů na Karlovarsku

Za posledních 12 měsíců zbankrotovalo v České republice 5 160 podnikatelů, což představuje meziroční růst o 4 %. Na každých 10 tisíc aktivních podnikatelů připadlo v posledních 12 měsících 47 bankrotů. Nejvyšší míru bankrotů vykázal v tomto období Karlovarský kraj (80 bankrotu na 10 tisíc podnikatelů), následovaný Moravskoslezským a Libereckým krajem (shodně 69 bankrotů). Naopak nejnižší míru bankrotů měli v daném období podnikatelé ve Zlínském (33) a Středočeském kraji a v Praze (shodně po 34 bankrotech na 10 tisíc podnikatelů).

Po několika letech poklesu začal počet osobních bankrotů v Česku opět růst

V červnu bylo v České republice vyhlášeno 1 161 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 1 242 insolvenčních návrhů. Celkem za posledních 12 měsíců zbankrotovalo 13 505 lidí, což je o 1 069 (9 %) více než v předchozím období. „I přes mírný meziměsíční pokles osobních bankrotů v červnu, jejich celkový počet za posledních 12 měsíců výrazně vzrostl. Zvýšil se i počet návrhů na osobní bankrot. Ještě výraznější růst ukazuje srovnání počtu osobních bankrotů za šest měsíců letošního roku v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Tento trend lze očekávat i v následujících měsících letošního roku, protože u některých sociálních skupin jsou rodinné rozpočty napjaté vlivem růstu služeb a částečně i cen potravin. Reálné mzdy obnovily růst a roste i maloobchodní obrat. Jeho růst však nejde na úkor úspor domácností, které i nadále rostou, zejména v případě domácností bohatších. Podíl nevýkonných úvěrů domácností však mírně stoupá, což naznačuje horšící se platební morálku při splácení závazků,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

 Mezi kraji panují značné rozdíly v počtech bankrotů. Nejvíce bankrotů bylo v červnu vyhlášeno v Moravskoslezském (180), Ústeckém (163) a Středočeském kraji (111), nejméně pak v Karlovarském kraji (46), na Vysočině (30) a ve Zlínském kraji (45).

Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 13 505 osobních bankrotů, což je o 9 % více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 14 250 návrhů na osobní bankrot, což je rovněž o 9 % více oproti předchozím 12 měsícům. Počet bankrotů se zvýšil napříč téměř všemi kraji České republiky. Výjimkou je Karlovarský kraj, kde se jejich počet naopak snížil o 9 %. Nejvíce se počet bankrotů zvýšil v Ústeckém kraji (+16 %), na Vysočině (+15 %) a v Libereckém kraji (+11 %).

Pořadí krajů, ve kterých jsou obyvatelé bankrotem ohroženi nejvíce a nejméně, se prakticky nemění. Nejhůře je na tom Ústecký kraj, kde připadlo v posledních 12 měsících 22,7 bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Následuje Moravskoslezský kraj s 17,8 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Dalším je Karlovarský kraj, ve kterém navzdory meziročnímu poklesu počtu připadlo na 10 tisíc obyvatel 16,5 bankrotů. Nejméně osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel bylo vyhlášeno v Praze (7,7), na Vysočině (8,9) a ve Zlínském kraji (9,1). Průměr za celou Českou republiku za posledních 12 měsíců byl 12,5 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel, o 1,5 více než v předchozím období.