Španělsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Zákon o změně klimatu ukládá povinnost do roku 2030 snížit národní emise o 23 % oproti hodnotám z roku 1990 a vyrábět 74 % elektřiny z obnovitelných zdrojů – tedy 42 % odhadované celkové spotřeby energie státu. Navíc by se tyto cíle do roku 2050 měly zvýšit na minimální podíl 90 % v případě emisí a na 100 % produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. Klimatický legislativní balíček má přispět k modernizaci ekonomiky a přilákat investice ve výši 236 mld. EUR z veřejných i soukromých rozpočtů. Řada příležitostí se nachází v odvětví obnovitelných zdrojů, v sektoru energetických úspor a elektromobility.

Vláda identifikovala šest strategických projektů, které budou financovány z evropského fondu obnovy (NGEU). V souvislosti s realizací Španělského národního plánu obnovy dochází prostřednictvím mechanismu strategických projektů (tzv. PERTE) k využití dotací mimo jiné v sektorech elektromobility a energetické tranzice - zeleného vodíku. Španělsko má ambici stát se lídrem ve zmíněných oblastech a k dosažení tohoto cíle hodlá vynaložit nejen značné vlastní prostředky, ale očekává též významné investice soukromé sféry. Jeden ze strategických projektů je zaměřený na ekologickou tranzici, tedy zdroje obnovitelné energie, výkonovou elektroniku, energetická úložiště a obnovitelný vodík. Projekt podpoří rozvoj technologií, znalostí, průmyslové kapacity a jejich integraci do výrobních sektorů a nových obchodních modelů. Do této oblasti směřuje 16,37 mld. EUR. Veřejný sektor přispívá více než 6,9 mld. EUR a soukromý kapitál bude ve výši přibližně 9,5 mld. EUR. Dopad na HDP by měl přesáhnout 12,3 mld. EUR.

Investice míří do inovativních obnovitelných zdrojů, elektrické infrastruktury, podpory inteligentních sítí, skladování energie, rozšíření flexibility a zavádění nových obchodních modelů, obnovitelného vodíku a spravedlivé energetické tranzici.

Obnovitelný vodík je středobodem projektu a dostane se mu nejvyšší podpory z veřejných zdrojů ve výši 1,6 mld. EUR, ke které by se mělo přidat 2,8 mld. EUR ze soukromého kapitálu. Podle studie Španělské vodíkové asociace (AeH2) důvěra energetických společností a investičních fondů v tento energetický vektor, který slibuje revoluci v budoucnosti tohoto odvětví, přinesla jen ve Španělsku investice ve výši 21 000 milionů eur. Tato částka je trojnásobkem očekávání vlády, která si stanovila cíl 8,9 miliardy eur. Investice plánované v Road Map pro obnovitelný vodík jsou rozděleny do čtyř linií: průmyslový hodnotový řetězec, jedinečné průkopnické projekty, rozsáhlá odvětvová integrace a integrace do evropského trhu.

Výroba obnovitelného vodíku bývá stále častěji označována za motor ekologické transformace a ekonomické reaktivace Španělska s vysokou přidanou hodnotou. Cílem je zapojení malých a středních podniků, specializovaných technologických center a laboratoří, rozvoj center excelence a odborného vzdělávání a školení. Podpora míří na aplikace v těžké dopravě a rozsáhlé projekty elektrolyzérů související s místním průmyslovým využitím a komerčními aplikacemi.

V oblasti obnovitelných zdrojů Španělsko počítá se zvýšením kapacity obnovitelné výroby (větrná a fotovoltaická energie) v příštích desetiletích nejméně o 3 GW ročně. Již dnes je evropskou zemí s nejvyšším instalovaným výkonem větrných elektráren, nicméně solární energie naopak trochu pokulhává. Španělsko se proto snaží o oživení svého odvětví fotovoltaické energie. Díky zrušení "sluneční daně" a prosperujícímu trhu s DDD je Španělsko na dobré cestě stát se jedním z největších fotovoltaických trhů v Evropě. Očekává se nárůst ze 4,8 GW v roce 2015 na více než 36 GW do roku 2030. Vzhledem k tomu, že na evropském kontinentě není země s lepšími podmínkami pro fotovoltaiku, lze očekávat boom v této oblasti. Předpokládá se zvýšená poptávka po solárních panelech, technologiích a systémech skladování zejména mezi malými a středními odběrateli, které v posledních letech výrazně zasáhla vysoká cena elektrické energie. Důraz bude kladen na budování nezbytných kapacit pro ukládání energie produkované solárními a větrnými farmami.

Španělská vláda vyčlenila 475,5 milionu eur na podporu bioplynu, které mají přispět k tomu, aby tento způsob výroby obnovitelné energie produkoval až 188,3 megawattů výkonu.

V oblasti bydlení bylo stanoveno, že při renovaci budov bude kladen důraz na energetickou úsporu a vysokou energetickou efektivitu, tak aby budovy nebyly závislé na fosilních palivech do roku 2050. Změna španělského energetického modelu zahrnuje také vlastní spotřebu. Nová legislativa, která podporuje snižování emisí uhlíku a naléhavá opatření pro tento přechod, podporuje vlastní spotřebu a vytváří rámec právní jistoty pro tento druh investic. V období 2021 až 2030 v průměru 100 tis. obytných domů ročně bude renovováno tak, aby splnily kritéria energeticky úsporných a efektivních budov. Veškeré systémy, aplikace i materiály potřebné k naplnění tohoto cíle budou v nadcházejícím období skýtat řadu možností uplatnění na španělském trhu.

Na elektromobilitu španělská vláda vyčlenila v rozpočtu 1 mld. EUR a bylo rozhodnuto, že od roku 2040 nebude smět žádné nové vozidlo produkovat emise CO2. Vývoj nových pohonných jednotek vytváří velké výzvy i příležitosti v průmyslu automobilových komponentů. S alternativně poháněnými vozy souvisí i nutnost zajištění a spravování rozsáhlé sítě dobíjecích bodů. Ty musí být instalovány na všech benzínových stanicích poskytujících fosilní paliva.V roce 2024 navíc společnost Adif ohlásila investici dalších 18 milionů eur do vybudování 80 nabíjecích stanic na španělských nádražích.

Španělská vláda již před lety rozhodla o uzavření všech jaderných elektráren do roku 2035, ale z důvodu energetické krize a zvyšujících se cen některé politické strany lobbují za prodloužení této lhůty, aby mělo Španělsko větší šanci připravit se na „jaderný blackout“. S tím souvisí potřeba výstavby úložišť jaderného odpadu, jako i technologií pro manipulaci a skladování odpadu. V místech bývalých elektráren bude poptávka po technologiích pro sanaci a dekontaminaci těchto oblastí.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí