Slovensko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Slovensko není ve výrobě elektrické energie plně soběstačné, v roce 2023 vyrobilo celkem 29,96 TWh elektřiny, což představuje oproti roku 2022 zvýšení o 10,16 %. V elektroenergetice patří mezi příležitosti zvýšení kapacity přeshraniční přenosové soustavy kvůli plánovanému spuštění nových reaktorů v jaderné elektrárně v Mochovcích o výkonu 2 x 471 MWe. Další potenciál představuje výstavba bateriových úložišť elektrické energie, instalace zařízení využívající obnovitelné zdroje energie (větrné parky, solární elektrárny) a výroba vodíku s pomocí přebytkové elektřiny z jaderných elektráren. Příležitosti nabízí rovněž budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny a budování inteligentních řešení (automatizace, big data nebo smart sítě). Transformace regionu Horní Nitra po skončení těžby uhlí v roce 2023 nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.
Vývoj na energetickém trhu, zejména z důvodu válečného konfliktu na Ukrajině a s tím souvisejících sankcí EU na ruské energetické zdroje potvrdil, že energetický mix Slovenska s převahou jaderné energetiky je rozumným rozhodnutím. Slovensko se v roce 2023 stalo čistým vývozcem elektrické energie. V roce 2023 byl uveden do provozu nový jaderný blok v Mochovcích, který má zabezpečit soběstačnost Slovenska ve výrobě elektřiny.
Slovensko v roce 2023 vyvezlo prostřednictvím přenosové soustavy celkem 14 067 GWh elektřiny, což představovalo meziroční pokles o 8,2 %. Slovensko současně v roce 2023 snížilo dovoz elektřiny o 36,4 % na celkových 10 648 GWh elektrické energie. Saldo obchodní bilance s touto komoditou bylo pro Slovensko aktivní ve výši 3 419 GWh. V roce 2022 dovoz elektrické energie převýšil její vývoz o 1 424 GWh.
Domácnosti, firmy a instituce spotřebovaly v roce 2023 celkem 26,54 TWh, což představuje meziroční pokles o 6,74 %. Spotřeba elektřiny na Slovensku zřejmě vzroste po dokončení ohlášené investice slovensko-činské firmy Gotion InoBatteries, která postaví na Slovensku továrnu na výrobu baterií do elektromobilů. Výrobní kapacita v první fázi dosáhne 20 GWh s možností jejího následného zvýšení až o 100 procent.
Možný problém s nedostatkem elektřiny související s podporou elektromobility hodlá Slovensko řešit výstavbou nového jaderného bloku. Současně začíná s přípravou projektu malých modulárních reaktorů, což otevírá nové příležitosti pro české firmy.
U přeshraniční elektrické přenosové soustavy směrem do ČR se do konce roku 2024 plánuje modernizace nadzemního vedení 400 kV Varín – Nošovice. Cílem je zvýšení přenosové kapacity. Půjde o komplexní výměnu vodičů, zemnících lan, izolátorů a stožárových konstrukcí. V delším časovém horizontu se plánuje výstavba nového nadzemního vedení 400 kV Otrokovice - Ladce. U projektů na Slovensku se jedná o výstavbu nových rozvoden 400 kV a transformátorů 400/110 kV nebo modernizaci rozvoden 400 kV.
Příležitosti pro české firmy nabízí budování dobíjecích a rychlonabíjecích stanic pro elektromobily, skladování elektřiny, budování inteligentních řešení (automatizace, big data a smart sítě). Dlouhodobě nevyužívanou příležitostí jsou geotermální prameny, které jsou hodně zastoupeny podél hranice s Maďarskem.
Další příležitostí je připravovaná výstavba větrných parků. Slovenská asociace fotovoltaického průmyslu a OZE připravují výstavbu větrného parku s instalovaným výkonem větrných elektráren 1 116 MW. Na projekty elektrárny s výkonem 509 MW již byl podán záměr na posouzení vlivů na životní prostředí. Kompletní větrný park by mohl vyrábět elektřinu pro 736 tisíc domácností na Slovensku. Celkově se jedná až o 150 nových větrných farem do roku 2030 v hodnotě 1,4 mld. EUR. V objektu jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice má vzniknout největší fotovoltaická elektrárna na Slovensku s výkonem 48 MW.
Slovensko plánuje obnovit v katastru města Gbely již zlikvidovaný vrt na ověření množství zásob zemního plynu, jeho těžbu a případné využití na výrobu elektrické energie. K obnovení vrtu je nutno vybudovat transformátor a elektrickou přípojku v délce cca 1200 metrů. Plyn vytěžený na Slovensku v současnosti pokrývá pouze jedno procento z roční spotřeby, která se pohybuje kolem 5 mld. m3 zemního plynu.
Potenciál pro výrobu elektřiny mají rovněž bohaté zdroje geotermální energie na velké části území Slovenska. Dosud není v zemi žádná geotermální elektrárna. Jeho energie je využitelná jak ve formě tepelné energie na topení, tak i na výrobu elektrické energie. Potenciál geotermální energie při dekarbonizaci teplárenství by mohl být podstatně výrazněji využíván právě v souvislosti se zdejším rozvinutým centrálním vytápěním. Projekty a realizace co nejefektivnějšího využití tohoto jedinečného energetického zdroje mohou být vhodnou příležitostí rovněž pro české firmy, a to jak z oblasti hlubinných vrtů, tak i z oblasti energetiky.
Příležitosti pro české firmy nabízí také energetické využití a zhodnocování komunálního odpadu, zlepšování energetické hospodárnosti budov (například zateplování, kotle na biomasu, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla či úsporná svítidla) s odhadovanými náklady 5,85 mld. EUR v následujících deseti letech. Ve veřejném prostoru půjde dále o výměnu veřejného osvětlení ve městech a obcích za 600 mil. EUR nebo podporu „zelených“ veřejných zakázek. Na Slovensku pokračuje rovněž projekt Zelená domácnost na financování podpory instalace obnovitelných zdrojů energie.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz