Norsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Norsko má motivaci, prostředky i politickou vůli k naplnění ambiciózních klimatických cílů, a chce tak do roku 2030 snížit emise o 55 % v porovnání s rokem 1990. To se mu sice zřejmě nepodaří, ale investovat do obnovitelných zdrojů bude i nadále. Již nyní například vodní elektrárny zajišťují přes 90 % výroby veškeré elektřiny v zemi. Produkci elektřiny ale bude nezbytné zdvojnásobit, a tak poroste zájem o investice do obnovy vodních elektráren, výstavby větrných turbín nebo transformátorů a úložišť elektrické energie. Pokračovat bude podpora projektů pro komerční využití vodíku a pro rozvoj technologií na zachycování a skladování CO 2 .
Norsko je ropnou a plynovou velmocí, ale zároveň, podobně jako ostatní severské země, má ambici zařadit se mezi globální premianty přechodu k zelené ekonomice. Místní petrolejářský průmysl stále produkuje značné uhlíkové emise, a přestože stát investuje významné prostředky do „ozelenění“ produkce ropy a zemního plynu, bude toto odvětví ještě několik desetiletí velkým zdrojem emisí. Tento fakt se vláda dlouhodobě snaží vyvážit, a to jak projekty na zelenou tranzici ropného průmyslu, tak podporou inovativních a čistých energetických řešení. Ukázkovým příkladem je výroba elektrické energie – vodní elektrárny dnes zajišťují přes 90 % její výroby v Norsku, necelých 10 % připadá na větrné elektrárny. Navíc poptávka po elektřině bude v nadcházejících letech růst - dle expertních doporučení by Norsko mělo do roku 2030 navýšit svou produkci elektřiny o 50 %, aby uspokojilo poptávku. Norské energetické společnosti tudíž budou v nejbližších letech navyšovat produkci jak vodních, tak větrných energetických zdrojů. V Norsku se nachází zhruba 50 % kapacity evropských vodních rezervoárů pro výrobu elektrické energie a více než 1 600 vodních elektráren. Asi polovina těchto zařízení bude v následujících letech potřebovat modernizaci s očekávanými náklady v řádu desítek miliard norských korun.
Velké plány má vláda ve výstavbě větrných elektráren, a to jak na moři, tak na pevnině. V oblastech Utsira Nord a Sorlige Nordsjo II budou v nadcházejících letech na ploše zhruba 3 500 km2 instalovány výrobní kapacity na produkci elektrické energie o výkonu až 4 500 MW ročně. Ty by měly začít s produkcí do roku 2030. Elektřina z mořské větrné energie by měla napomoci s elektrifikací těžařských plošin (za účelem snížení emisí CO 2 ) a měla by sloužit i k výrobě čistého hydrogenu. Prozatím největší světový projekt na výstavbu plovoucích větrných elektráren Hywind Tampen byl dokončen v roce 2023. Řada dalších podobných projektů (na moři i na pevnině) se připravuje. Vláda rozhodla, že chce do roku 2040 udělit licence pro provoz větrných parků, které budou produkovat energii o výkonu 30 000 MW. To znamená zdvojnásobení současné úrovně norské produkce elektrické energie. Při použití současných technologií to odpovídá vybudování 1 500 nových větrných turbín na moři (aktuálně jich je u norského pobřeží v provozu jen 13). Jejich výstavba má probíhat postupně během příštích 20 let. Celková rozloha areálů pro budování turbín na moři by měla v budoucnu dosáhnout 15 000 km 2 – bude tak zhruba pětkrát větší než dosud určené oblasti zmíněné výše a bude pokrývat asi 1 % rozlohy norských pobřežních vod.
Norsko rozvíjí projekty pro komerční využívání vodíku, který by měl výrazně přispět k omezení produkce emisí v norské nákladní silniční a námořní dopravě. Rozvíjí také technologie na zachycování a skladování CO 2 (CCS). Vysoce pokročilá je také elektromobilita, na což Norsko reaguje mimo jiné výstavbou vlastní gigafactory. Na rozvoji všech těchto odvětví bude Norsko v dalších letech úzce spolupracovat s EU (v roce 2023 obě strany uzavřely mimo jiné dohodu o Zelené alianci). Norsko také uzavřelo strategické partnerství s Německem ohledně spolupráce v oblasti rozvoje CCS, vodíkových řešení i offshorových větrných parků. Navíc vzhledem k tomu, že hodnotové řetězce CCS i výroby vodíku jsou velmi komplexní a v norském pojetí jsou velmi úzce propojeny s již existující ropnou a plynovou infrastrukturou na moři (např. její elektrifikace), existuje v tomto nově vznikajícím průmyslovém odvětví mnoho příležitostí pro firmy z oblasti strojírenství, hutnictví, logistiky a dopravy či ICT.
Rozvoj větrných elektráren a modernizace hydroelektráren pak přináší poptávku po klíčových komponentech. Patří mezi ně mimo jiné elektrické motory a generátory, transformátory, statické měniče a induktory, rotory, vodní turbíny, větrné turbíny a jejich součásti, kabeláž, elektroinstalace a podobně.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz